Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




VAJLUSKUB THIAB COV NEEG KOOM PAWG NTSEEG

THE BIBLE AND TRAITORS TO A LOCAL CHURCH
(Hmong)

Tug sau zaj lus qhuab qhia yog Dr. R. L. Hymers, Jr.
Thiab qhia yog Kxh. John Samuel Cagan
A sermon written by Dr. R. L. Hymers, Jr.
and preached by Rev. John Samuel Cagan
qhia nyob rau pawg ntseeg Npativ Thenpaunkaus nrog
Los Angeles, Vajtswv hnub yav sawv ntxov
Kaum ib hli ntuj 4, 2018.
A sermon written by Dr. R. L. Hymers, Jr.
and preached by Rev. John Samuel Cagan
at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Morning, November 4, 2018

“Lawv cov ntawd tawm ntawm peb mus lawm, tiamsis lawv tsis yog peb cov. Yog tias lawv yog peb cov, lawv kuj yuav nrog peb nyob ua ke mus. Tiamsis qhov uas lawv tawm mus ntawd twb qhia kom pom tseeb tias lawv tsis yog peb cov” (1 Yauhas 2:19).


Albert Camus thiab Jean-Paul Sartre yog ob tug neeg uas paub txog seem uas qhia hais tias neeg txhua tug yeej muaj kev ywj pheej. Ob tug hais txog neeg qhov kev xav rau niaj hnub nim no, tiam sis tej zaum lawv ho tsis paub txog. Dr. R. C. Sproul hais tias, “Peb lub neej yeej ntsib yam uas qhia tias neeg no yeej muaj kev ywj pheej nyob rau txhua hnub thiab nyob rau peb tej kev coj noj coj ua…peb raug tej no tswj txhua txhua hnub” (Dr. R. C. Sproul, Lifeviews, Fleming H. Revell, 1986, p. 49).

Lub ntsiab lus loj uas Camus thiab Sartre ob qhov kev qhuab qhia txog neeg tej kev ywj pheej yog hais txog “Neeg tiam no nyias uas nyias lub neej, nyob ntshia to tsis pub leej twg paub” (Dr. John Blanchard, Does God Believe in Atheists?, Evangelical Press, 2000, p. 138).

Is R. C. Sproul yeej hais yog lawv peb yeej nyob hauv “qab tswjhwm” ntawm lo lus hais tias “txhua hnub”? kuv los yeej xav li ntawd thiab. Yog vim li no niaj hnub nim neeg thiaj li muaj teeb meem qhov tsis paub nrog lwm tug ua neej, tshwj xeeb rau cov hluas. Yog tsis paub yog vim licas qhov noj thiaj li muaj tshwm los, los sis leej twg hais li ntawd, koj yuav ntsia tsis pom – “neeg feem ceeb tiam tam no yog nyob ib leeg ntsia to” lo lus no yeej muaj tseeb. Txhua tug hluas yeej paub hais tias zoo li tsis muaj neeg los to taub lawv. “neeg feem ceeb yog nyob kho siab khuav hauv lub ntiajteb”

Txawm yog nrog neeg nyob coob uake los, zoo li koj nyob ib leeg los sis uas cas zoo li tsis muaj neeg nrog koj nyob hlo li. Muaj ib tug hluas nug peb tug xibhwb tias, Dr. Hymers, “xibhwb kuv nyob ib leeg kho siab khuav, kuv tsis paub yuav ua dab tsi” tom qab ntawd tsis nws tua nws tug kheej tuag. Yog li no cov hluas yeej muaj ib tug mob uas zoo li tsis muaj neeg los totaub lawv thiab tsis muaj neeg los hlub lawv rau niaj hnub nim no. qhov no vim yog los ntawm qhov hais tias neeg muaj kev ywj pheej “nyob rau tej kev coj noj coj ua”

Kev nyob ib leeg yog teeb meem, tiam sis yuav cawm tau licas? Kho tau licas? Qhov yuav kho tau ces yuav tsum los cuag Yexus xwb – thiab los koom ua ib tsev nrog rau cov ntseeg xwb. Peb nyob rau tiam uas yog hais tias neeg muaj kev ywj pheej nyob licas los tau thaum peb hais tias, “Yog vim licas thiaj li nyob ib leeg kho siab khuav? Los tsev – rau ntawm pawg ntseeg! Yog vim licas thiaj li yuam kev? Los tsev – rau ntawm Yexus, Vajtswv Leejtub!” Peb teb rau Camus, thiab Sartre thiab cov lus qhia txog kev ywjpheej thaum pe bhais li ntawd! Peb yuav qw! Peb yuav khiav tawm! Thiab yog vim licas thiaj li nyob ib leeg? Los tsev – rau ntawm pawg ntseeg! Yog vim licas thiaj li yuam kev? Los tsev – rau ntawm Yexus, Vajtswv Leejtub!

Muaj ib txhia yeej nyiam lwm tug los pab. Lawv tsuas tuaj koom pawg ntseeg kom tau kev phoojywg tiam sis tsis xav muaj lawv lub neej fij rau Vajtswv. Lawv yuav tsum mus uake. Nov thiaj li yog cov ntseeg – kev nrog cov ntseeg ua phooj ywg thiab nrog Yexus tham uake. Koj yuav ua ib qhov tsis ua ib qhov tsis tau!

Nov yog qhov yuav tshwm sim yog koj xav cog kev uas phooj ywg tiam sis tsis xav nrog tham thiab muaj kev sib raug zoo. Yog zoo li qhov kev phooj ywg ntawd yuav nyob tsis ntev. Txawm los luv yeej nyob tsis ntev. Vim Vajluskub hais tias,

“Lawv cov tib neeg ntawd tawm ntawm peb mus lawm, vun lawv tsis yog peb cov neeg. Yog tias lawv yog peb cov, lawv kuj yuav nrog peb nyob ua ke mus. Tiamsis qhov uas lawv tawm mus ntawd twb qhia kom pom tseeb tias lawv tsis yog peb cov” (1 Yauhas 2:19).

Dr. W. A. Criswell hais tias, “Ib txhiab khiav tawm hauv pawg ntseeg…qhov no qhia tias lawv qhov kev sib raug zoo nrog rau Vajtswv, thiab lawv txoj kev ntseeg tsis ruaj khov” (The Criswell Study Bible, note on I John 2:19). Here is a modern translation of I John 2:19,

“Lawv cov ntawd tawm ntawm peb mus lawm, tiamsis lawv tsis yog peb cov. Yog tias lawv yog peb cov, lawv kuj yuav nrog peb nyob ua ke mus. Tiamsis qhov uas lawv tawm mus ntawd twb qhia kom pom tseeb tias lawv tsis yog peb cov” (1 Yauhas 2:19, NIV).

Cia peb los saib nqe Vajluskub no kom tob tshaj no.

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

PEB COV LUS QHUAB QHIA MUAJ NYOB RAU XOV TOOJ LAWM.
MUS RAU NTAWM WWW.SERMONSFORTHEWORLD.COM
QHEB QHOV NTSUAB HAUV QAB NO NTAWM LO LUS “APP”
THIAB UA RAWS LI COV LUS QHUAB HAUV NO.

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

I. Ib, yav tag los lawv ua dab tsi.

Dr. Criswell hais tias, “Lawv khiav tawm hauv pawg ntseeg.” Lawv txaus siab tuaj rau hauv pawg ntseeg vim yog lawv zoo siab rau kev sib raug zoo nrog rau pawg ntseeg. Cov ntseeg thaum pib yeej cog kev sib raug rau rau lub sijhawm uas tib neeg tej kev sib rau zoo tsuag tag nyob rau tiam Loos kav teb chaws. Neeg yeej nyiam kev phooj ywg uas muaj nyob rau hauv pawg ntseeg,

“Qhuas Vajtswv, txog qhov nws hlub txhua haiv neeg” (Teshaujlwm 2:47).

Tiam sis tom qab ntawd lawv pom tias kuv neej ntawm tug ntseeg yeej tsis yooj yim, ib txhia khiav tawm thaum lawv pom tias yog muaj txoj haukev. Xibhwb Povlauj hais tias,

“Rau qhov Dema mus nyiam kev ntiajteb thiab tso kuv tseg mus rau lub moos Thexalaunika lawm. Khexakhe mus rau lub xeev Kalatia thiab Titau mus rau lub xeev Damatia. Luka tib leeg nrog kuv nyob xwb” (2 Timautes 4:10-11).

Demas, Crescens thiab Tistus khiav tawm thaum muaj teeb meem tuaj.

Qhov ntawd puas tshwm sim rau niaj hnub nim no? Muaj kawg, neeg tuaj koom pawg ntseeg tau ib ntus. Lawv zoo siab uas muaj phooj ywg nyob rau hauv pawg ntseeg. Zoo li lom zem heev. Tiam sis ho muaj tej yam tshwm tuaj. Kuv no ntawm ib tug uas mus rau pem Las Vagas nyob rau hnub zwj hnub sawv ntxov. Tug neeg no yeej xav tuaj pehawm Vajtswv tiam sis zoo li Las Vagas lom zem tshaj ntawd! Ib txhia pom tias kev lom zem ceem tseeb tshaj Khibxamaj thiab Xyoo tshiab. Tej no raug sim los ntawm kev lom zem hauv ntiajteb – lawv thiaj li khiav tawm hauv pawg ntseeg, “Lawv khiav ntawm peb mus, vim law tsis yog peb neeg” (I Yauhas 2:19).

II. Ob, Yog vim licas lawv thiaj ua lintawd.

Peb nqe Vajluskub ntawm no hais tias, “lawv tsis yog peb cov neeg, yog lawv yog peb cov neeg, lawv yeej zoo siab nrog peb nyob uake” (1 Yauhas 2:9). Dr. J. Vernon McGee hais txog 1 Yauhas 2:19 li no,

Qhov uas koj yuav paub tias leej yog Vajtswv cov menyuam tiag tiag yog saib ntawm tug neeg ntawd tug cwj pwm tias nws tseeb thiab koom pawg ntseeg, tug cuav ces yuav khiav tawm hauv Vajtswv cov menyuam mus. Nws yuav raug coj ntawm hauv cov ntseeg, pawg ntseeg lub cev, nws yuav mus…rov mus ua neej rau ntiajteb…coob tug lees uas tug ntseeg, tiam sis tsis yog tug ntseeg tseeb (J. Vernon McGee, Th.D., Thru the Bible, Thomas Nelson Publishers, 1983, volume V, p. 777).

Kuv yuav muab Albert Barners cov lus rov los hais, nws sau nyob rau nws phauv ntaw txhais Vajluskub,

Yog lawv nrog peb nyob. Yog lawv yog tug ntseeg uas txo hwjchim thiab tseeb. Lawv yuav txaus siab nrog peb nyob uake…yog lawv yog tug ntseeg tseeb lawv yuav tsis khiav tawm hauv pawg ntseeg mus. Nws tsuas lam khav ntawm lub ncauj xwb, tiam sis tsis muaj qhov tseeb nyob rau hauv, ntawd yog txhau yam tseeb, ntawm yog tug ntseeg tseeb, lawv yuav tuaj pehawm Vajtswv thiab nrog cov ntseeg nyob tag mus li, los sis tsis muaj hnub yuam kev. Los sis cov lus qhia yog li no tias yog leej twg yuam kev, qhov tseeb yog vim tug neeg ntawm yeej tsis muaj kev ntseeg, yog lawv ntseeg tiag lawv yuav tsis tso kev ntseeg tseg (Albert Barnes, Notes on the New Testament, Baker Book House, 1983 reprint of the 1884-85 edition, note on I John 2:19).

Yexus hais tias,

“Cov uas poob rau saum tej lag zeb mas yog cov uas thaum tau hnov tej lus ntawd lawv zoo siab txais yuav, tiamsis lawv cog cag tsis tob, lawv thiaj ntseeg ib ntus xwb. Thaum muaj kev sim siab lawv txawm tso tseg lawm” (Lukas 8:13).

III. Peb, yuav kho tau licas.

“Lawv cov ntawd tawm ntawm peb mus lawm, tiamsis lawv tsis yog peb cov. Yog tias lawv yog peb cov, lawv kuj yuav nrog peb nyob ua ke mus. Tiamsis qhov uas lawv tawm mus ntawd twb qhia kom pom tseeb tias lawv tsis yog peb cov” (1 Yauhas 2:19).

Matthew Henry hais tias,

Lawv tsis paub txog yam peb paub; vim lawv tsis yog peb cov neeg; lawv lub siab thiab lis tsis mloog cov lus qhuab qhia uas tau qhia rau lawv; lawv tsis nrog peb koom ua ib uas yog muaj Yexus ua lub taub hau (Matthew Henry’s Commentary on the Whole Bible, Hendrickson, 1996 reprint, volume 6, p. 863).

Lawv tsis yog tias tsis koom nrog Yexus xwb, lawv tsis yog “peb cov neeg” Dr. McGee hais txog Vajluskub nqe no,

Yauhas ua tib zoo hais thiab saib hlob rau nqe lus no heev, thiab nws hais cov lus no yog rau peb rau niaj hnub nim no. Yexus hais rau txhua tug txiv neej uas yog Nikaudemaus tias koj yuav tsum yug dua tshiab. Nws hais rau nws… “yog tsis yug dua tshiab yuav tsis pom Vajtswv lub tebchaws” (Yauhas 3:3). Yauhas hais tias, “Lawv khiav tawm ntawm peb mus, lawv tsis yog peb cov neeg.” Saib lawv zoo li yog Vajtswv cov menyuam tiag tiag tsis yog lintawd (J. Vernon McGee., ibid.).

Koj yuav tsum yug dua tshiab thiaj li “yog peb cov neeg” zoo li Dr. McGee hais li ntawd. Koj yuav tsum koom nrog Yexus. Qhov no yuav tshwmsim txog rau thaum koj los yug dua tshiab tiag tiag. Yexus hais tias,

“Koj yuav tsum tau yug dua tshiab” (Yauhas 3:7).

Kev kho tug neeg uas plam ntawm Vajtswv yog kev yug dua tshiab! Qhov no yuav tshwm sim txog rau thaum koj paub txog koj tej kev txhaum thiab los cuag Yexus. Thaum koj los rau ntawm Nws, Nws yuav txais yuav koj thiab ntxuav koj tej kev txhaum los ntawm Nws cov Ntshav. Vim yog Nws hais li no,

“Thiab tus uas los cuag kuv, kuv yuav tsis muab laim pov tseg kiag li” (Yauhas 6:37).

Thaum koj los rau ntawm Yexus, yog koom nrog rau Nws thiab yog qhov uas koj lees yuav kev yug dua tshiab. Koj tej kev txhaum raug zam, thiab koj los ua Vajtswv li menyuam. Tsuas yog koj yug dua tshiab xwb thiaj li los ua tau Vajtswv ib tug menyuam los koom nrog pawg ntseeg. Kev ywj pheej yog yuav tsis muaj yog thaum koj los koom nrog rau tug Tswv Yexus thiab yug dua tshiab. “Neeg qhov teeb meem ntawm nyob kho siab khuav yog qhov tsis muaj Vajtswv” tej no yuav raug kho yog thaum koj los cuag tug Tswv uas sawv qhov tuag rov qab los, thiab los koom nrog rau pawg ntseeg, Yexus hais tias,

“Thiab tus uas los cuag kuv, kuv yuav tsis muab laim pov tseg kiag li” (Yauhas 6:37).

Yog vim licas thiaj li yuam kev? Los tsev – rau ntawm Yexus, Vajtswv Leejtub!

Charles Spurgeon qhia Vajluskub lub ntsiab lus “Life Proved by Love” yog los ntawm 1 Yauhas 3:14,

“Peb yeej paub tias peb twb tawm txojkev tuag mus tau txojsia lawm rau qhov peb hlub peb cov kwvtij” (1 Yauhas 3:14).

Spurgeon hais tias,

Koj yuav tsis totaub txog qhov Vajtswv hlub koj tias zoo licas txog rau thaum koj los yuav dua tshiab tiag tiag. Koj yuav muaj lub neej tshiab, hlad dhaum hauv kev tuag los muaj txoj sia tshiab, yog tsis yog li no koj yuav tsis paub txog tej no… “Peb paub lawm hais tias peb hla dhau kev tuag los tau txoj sia tshiab, vim yog pe bib leeg hlub ib leeg” yog li no kwj tij, yog peb hais tias peb hlub peb cov neeg, zoo li Vajtswv hlub lawv, vim yog lawv yog Vajtswv cov neeg, nov yog tug cim qhia tias peb hla dhau kev tuag los tau txoj sia lawm (C. H. Spurgeon, “Life Proved by Love,” The Metropolitan Tabernacle Pulpit, Pilgrim Publications, 1976 reprint, volume XLIV, pp. 80-81).

Thaum peb yug dua tshiab los tau txoj sia tshiab lawm, peb ib leeg yuav hlub ib leeg nyob rau hauv pawg ntseeg!

Yog koj rau nqe rau kev ua phooj ywg hauv pawg ntseeg, ruaj siab tias koj yug dua tshiab lawm. Thiab qhia tias koj hloov dua siab tshiab lawm tiag tiag. Yexus yog tug uas “coj” peb sawvdaws los koom uake hauv pawg ntseeg!


THAUM KOJ SAU RAU DR. HYMERS KOJ YUAV TSUM QHIA RAU NWS TIAS KOJ SAU NTAWV LUB TEBCHAWS TWG LOS SIS NWS TSIS TEB KOJ LI EMAIL. Yog koj tau txais koob hmoov ntawm cov lus qhuab qhia no thov koj sau ntawv ua email mus rau Dr. Hymers thiab qhia rau nws paub tias koj sawv lub tebchaws twg tuaj, Dr. Hymbers tug meail yog rlhymersjr@sbcglobal.net (Qheb mus rau qhov no). Koj sau rau Dr. Hymers uas koj cov lus, tiam sis sis ua lus Akiv los sis English yog koj sau tau. Yog koj xav sau ntawv rau Dr. Hymers xa rau nws qhov chaw nyob no los tau P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Koj xav hu xov tooj nrog nws tham los tau ntawm (818)352-0452.

(XAUS LUS ZAJ LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia rau Internet txhua lub lim tiam
ntawm www.sermonsfortheworld.com.
Qheb qhov no yog “Qhia Ua Lus Hmoob.”

Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv tau, txawm tsis tau kev tso cai los
ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiam sis yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas muab luam ua
duab yuav tsum tau kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Hu Nkauj uantej mloog lus qhuab qhia yog Kl. Jack Ngann:
“Blest Be the Tie that Binds” (John Fawcett, 1740-1817).


TXHEEJ TXHEEM

VAJLUSKUB THIAB COV NEEG KOOM PAWG NTSEEG

THE BIBLE AND TRAITORS TO A LOCAL CHURCH

Tug sau zaj lus qhuab qhia yog Dr. R. L. Hymers, Jr.
Thiab qhia yog Kxh. John Samuel Cagan

“Lawv cov ntawd tawm ntawm peb mus lawm, tiamsis lawv tsis yog peb cov. Yog tias lawv yog peb cov, lawv kuj yuav nrog peb nyob ua ke mus. Tiamsis qhov uas lawv tawm mus ntawd twb qhia kom pom tseeb tias lawv tsis yog peb cov” (1 Yauhas 2:19).

I.   Ib, Lawv ua dab tsi, Teshaujlwm 2:47; 2 Timautes 4:10-11.

II.  Ob, yog vim licas lawv thiaj ua lintawd, Lukas 8:13.

III. Peb, yuav kho licas, Yauhas 3:3, 7; 6:37; 1 Yauhas 3:14.