Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




NROG DR. JOHN SUNG NYOB RAU TSEV KAWM NTAV

(ZAJ LUS QHUAB QHIA NYOB RAU SUAV LUB PEB CAUG)
WITH DR. JOHN SUNG AT A LIBERAL SEMINARY
(A SERMON GIVEN AT THE CHINESE MID-AUTUMN FESTIVAL)
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Zaj lus qhuab qhia nyob rau pawg ntseeg Npavtiv Thenpaunakaus nrog
Nroog Los Angeles, Vajtswv hnub yav tsaus ntuj, Cuaj hli 23, 2018
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Evening, September 23, 2018

“Nws txojkev hlub ci ntsa iab uas nws pub dawb dawb hauv Khetos uas nws hlub rau peb ” (Efexaus 1:6).


Kuv siv sijhawm nyeem Dr. John Sung lub neej los tau ntau xyoo. John Sung, yog ib tug xibhwb uas muaj suab npe nyob rau Suav teb rau xyoo 1830s. Lub sijhawm thaum kuv nyeem Dr. Sung lub neej, kuv pom tau hais tias muaj tej yam txawv hauv nws lub neej thiab cov neeg uas los nyeem kuv cov lus qhuab qhia.

Lub neej thaum pib

Kuv ntau yam txawv txav hauv kub lub neej ntawm Dr. Sung. Nws yug los ntawm tsev neeg uas ntseeg Vajtswv. Kuv yug los ntawm tsev neeg uas tsis ntseeg Vajtswv. Kuv txiv yog neeg muag khoom. Dr. Sung txiv yog xibhwb. Dr. Sung txiv xav kom nws los ua xibhwb. Kuv txiv tsis xav kom kuv ua xibhwb. Dr. Sung yog ib tug neeg uas ntse heev, thuam tau txais Ph.D. tom qab 21 lub hli zoo li tug txiv neej uas mus kawv ntawv nyob rau siab thaum tseem hluas thiab nug nyoog tsawg. Kuv tug kheej khiav tawm hauv tsev kawm ntawv, tsis paub tias yuav rov kawm tiav zoo licas, thiab tseem mus kawm Vajluskub hauv lub tsev kawm ntawv uas tsis zoo kiag li. Nws txais nws daim ntawv qeb siab uas yog Bachelor nyob rau Cum Laude. Nws tau nws daim master rau seem kev tov tshuaj tom qab 9 lub hli, thiab tau Ph.D. rau 21 lub hli tom qab ntawed. Tiam sis kuv yog los ntawm tsev neeg txom nyem txog rau thaum kuv hloov dua siab tshiab. Kuv raug rho tawm hauv tsev kawm ntawv, thiab thaum mus rau qeb siab los kuj tseem kawm tsis tau li thiab. Kuv hloov duas siab tshiab nyob rau tsev kawm ntawv rau lub sijhawm uas Dr. Charles J. Woodbridge tab tom qhia Vajtswv txoj lus nyob rau lub tsev kawm ntawv uas yog Biola [lub sijhawm no uas University] rau lub sijhawm thaum 10:30 teev yav sawv ntxov, rau lub Cuaj hli 28, 1961. Dr. Sung hloov dua siab tshiab thau nws tab tom kawm yuav tiav nyob rau Union Theological Seminary hauv nroog New York City. “Txhua yam rau Yexus” los yog “All For Jesus” nyob rau daim peb ntawm nej phau nkauj! Hu nqe tshooj!

Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej;
Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej.
   (“All For Jesus,” Mary D. James, 1810-1883).

Hauv Tsev Kawm Ntawv

Thaum Dr. Sung tab tom sawv nyob au lub tsev kawm ntawv Union Seminary ntawd nws thiab kuv muaj ntau yam uas sib thooj. Kuv hu mus kawm Vajluskub, ua ntej kuv yuav hloov dua siab tshiab. Zoo li Dr. Sung, kuv paub tias qhov no yog yam kuv nyiam rau lub sijhawm uas thaum kuv tseem muv tshaj tawm nyob rau cov Suav. Lub sijhawm thaum kuv mus nyeem txog James Hudson Taylor lub neej, ua ntej kuv yuav hloov dua siab tshiab, thiab mus nyeem John Wesley lub neej, kuv pom tau hais tias Vajtswv hu kuv mus ua haujlwm nyob rau Taiwa los sis Hong Kong.

Kuv pib kawm lus Suav nyob rau xyoo 1960, tab sis tau tawg tawm kuv txoj kev kawm Suav thaum kuv pib kawm hauv Tsev Kawm Ntawv Los Angeles. Nyob rau lub Ib Hlis xyoo 1961 kuv tau mus koom pawg ntseeg Suav Npavtiv ntawm Los Angeles. Kuv muaj hnub nyoog kaum cuaj xyoo. Kuv tau muaj sijhawm hnyav heev rau xyoo kawm ntawv, tuaj kawm ntawv qib siab thaum hmo ntuj, qhia hnub Sunday rau cov menyuam yaus hauv lub Koom Txoos Qib Siab, thiab ua hauj lwm ntau teev rau lwm cov hauj lwm rau hnub Friday thiab Hnub Saturday hauv pawg ntseeg Npavtiv. Kuv tau ua hauj lwm puv sij hawm thaum nruab hnub thiab tuaj kawm ntawv qib siab thaum tsaus ntuj. Tag nrho cov hauj lwm kuv tau ua nyob rau hauv pawg ntseeg nyob rau hnub so nws yog ib lub sijhawm nyuaj heev. Kuv tau ua hauj lwm thiab tau kawm 16 xuaj moos hauv ib hnub, xya hnub hauv ib lub lim tiam! Kuv tau nyeem ib phau ntawv tau pom zoo los ntawm Tus Lwm Thawj Tswj Hwm Richard Nixon, lub npe “Xav Rau Qhov Zoo” los yog "Power of Positive Thinking" los ntawm Dr. Norman Vincent Peale. Kuv tsis paub thaum lub sijhawm uas Dr. Peale yog ib tug neeg txawj ntse. Tiam sis muaj ib tshooj hauv nws phau ntawv uas ua rau kuv xav zoo zoo rau kuv. Nyob rau hauv tshooj no Dr. Peale tau hais txog Filipis 4:13 thiab hais cov lus cog tseg rau nws,

“Kuv yeej ua tau txhua yam vim muaj Vajtswv uas txhawb kuv lub zog” (Filispis 4:13).

Kev ua raws li lo lus cog tseg ntawm nqe lus no yog ib qho ntawm qhov qhia txog kuv lub neej. Kuv tau xav txog Filipi 4:13 txhua txhua hnub, thiab qhov kev cog lus no tau los ua rau kuv, raws li Tswv Yexus tau muab kuv lub dag zog rau thaum kawg ua tau zoo nyob hauv tsev kawm qib siab, thaum ua hauj lwm puv sij hawm ntawm Kev Sib Koomtes hauv Xeev California hauv chav xa ntawv, thiab chav ua ntaub ntawv; thaum nqa tag nrho cov kev kawm thaum hmo ntuj, thiab ua txhua yam haujlwm uas tau ua nyob rau ntawm pawg ntseeg Bavtiv Sijhawm rau hnub so. Kuv kawm tiav hauv Cal State L.A. thaum caij nplooj ntoos hlav xyoo 1970. "Tag Nrho Rau Yexus." Hu nqe tshooj uake dua! Sawv ntsug thiab hu nws!

Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej;
Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej.

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

PEB COV LUS QHUAB QHIA MUAJ NYOB RAU XOV TOOJ LAWM.
MUS RAU NTAWM WWW.SERMONSFORTHEWORLD.COM
QHEB QHOV NTSUAB HAUV QAB NO NTAWM LO LUS “APP”
THIAB UA RAWS LI COV LUS QHUAB HAUV NO.

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

Kuv tau raug qhia los ntawm cov Npavtiv Qab Teb uas hais tias kuv yuav tsum mus rau lub tsev kawm Vajluskub kom raug tsa. Txawm tias kuv tau txais kev tso cai los qhia nyob rau hauv pawg ntseeg Southern Baptist hauv Huntington Park, California hauv lub Cuaj Hli Ntuj xyoo 1960, thiab tau kawm tiav xyoo 1970 los, cov Npavtiv Qab Teb yuav tsis tuaj yeem ua rau kuv tsis tau yog kuv tau mus ua tiav Master 3 lub xyoos ntawm Qeb siab hauv lub tsev kawm ntawv ntawd. Kuv tsis muaj nyiaj txaus los mus koom nrog lub koom txoos Talbot Tsev Kawm Ntawv ntawm Kev Ntseeg ntawm Biola, yog li kuv tsuas yog mus xaiv Golden Gate Npavtiv lub tsev kawm Vajluskub, nyob rau hauv nroog Marin, ze San Francisco. Kuv paub hais tias lub tsev kawm ntawv yog kev ywj pheej, tab sis cov thawj coj ntawm pawg ntseeg Npavtiv Suav hais tias nws yuav tsis ua mob rau kuv vim kuv tus xibhwb, Dr. Timothy Lin tau muab kuv txoj haujlwm cob qhia rau hauv kev hais Vajluskub thiab phau Vajluskub xyoo thaum kuv kawm nyob rau hauv nws Suav pawg ntseeg.

Lawv hais zoo rau xa kuv mus rau Tsev kawm ntawv Golden Gate, tab sis nws tsis yog qhov zoo tshaj plaws tawm tswv yim. Kuv tau tuaj ze heev vim nws tawm hauv pawg ntseeg los ntawm kev kawm ntawm lub tsev kawm Vajluskub, uas tsis tshua muaj siab ntseeg. Thaum kuv mus rau Golden Gate nws yog ib lub tsev teev ntuj kub siab heev ntawm lub koom haum hu ua Theological Seminary hauv New York, thaum Dr. Sung tau mus rau lub caij nplooj ntoos zeeg xyoo 1926. Lub tsev Kawm Ntawv qhia los ntawm tib lub ntsiab lus nthuav dav tib yam li lub Tsev Kawm ntawv uas yog Golden Gate thiab. Dr. John Sung lub kws sau paj lug hais ntawm lub Tsev Kawm Ntawv Union

[John Sung] tsis ntev los no pom hais tias txoj kev mus rau phau Vajluskub thiab rau cov ntseeg txoj kev ntseeg yog qhov kev ntseeg loj. Txhua qhov teeb meem tau sib tham nyob rau hauv lub teeb ntawm tib neeg vim li cas. Txhua yam hauv phau Vajluskub uas tsis yog neeg ncajncees yog kev tsis lees paub tias kev tsis tsim kev ntseeg. Chivkeeb raug coj mus ua qhov tsis muaj kev ntseeg thiab kev ntseeg hauv txuj ci tseem ceeb. Tamsim no cov lus qhuab qhia Yexus raug muab coj los ua tib yam, tiamsis qhov tseem ceeb ntawm Nws txoj kev tuag thiab Nws txoj kev sawv hauv qhov tuag rov qab los raug tsis lees paub. Kev thov tau raug tsis lees paub raws li qhov loj [tsis muaj nqis]. Rau dissent los ntawm xws li views yog los ua ib tug kwv ntawm pity thiab derision (Leslie T. Lyall, John Sung li Keebkwm: Flame of God in the Far East, Overseas Missionary Fellowship, 1965 edition, pp. 29-30).

Nov yog yam kuv kawm peb xyoo nyob rau lub sijhawm kuv tseem kawm Master of Divinity nyob rau lub tsev kawm ntawv Tsev Kawm Ntawv Golden Gate.

Nyob rau ntawm tsev kawm Vajluskub, Dr. John Sung poob kev ntseeg txog kev yau los ntawm nws txiv, uas yog xibhwb. Nws pib kawm Hujsam thiab Taoism, thiab yog tias kev qhia ntawm Lao-Tze yuav coj nws kev thaj yeeb nyab xeeb nws nrhiav. Nws txhais lus Lao-Tze tus Tao Teh Ching, thiab nyeem ib daim ntawv rau cov neeg txawj ntse ntawm Suav rau nws cov hoob kawm. Nws txawm pib chanting vaj lug kub cov vaj lug kub ib leeg nyob hauv nws chav tsev ntawd, "vam tias nws tus kheej tsis kam nws yuav tau txais kev cawmdim uas Hujsam hais ... Tab sis nws lub siab tseem nyob hauv qhov tsaus ntuj" (Lyall, Tibphau, daim. 31).

Nws hais tias, “Kuv tug ntsuj plig zoo li nyob au tom rooj moj sab qhua. Tsis paub tias kuv pwj los sis noj…kuv tug ntsujplig zoo li tsis muaj kev thajyeej kiag li’” (Lyall, p. 31). Niav qhov no mus nyeem Dr. Sung li keeb kwm no “I Remember John Sung,” los ntawm Kxh. William E. Schubert, los sis mus rau ntawm www.strategicpress.org.

Ntau yam ntawm kev xav thiab kev paub txog Dr. John Sung tau nyob rau lub tsev kawm Vajluskub no, kuv kuj tau xav ntsoov thaum kuv xyoo peb ntawm Npavtiv lub Tsev Kawm Ntawv Golden Gate. Los ntawm peb lub xyoo kuv tau nyob ib leeg, tsis muaj kev nyuaj siab ntxhov plawv, thiab xav txog kev tawm hauv pawg ntseeg kom zoo. Nyob rau hauv tag nrho cov ntawm no, kuv txoj kev xav ntawm qhov point ntawd zoo ib yam li cov neeg ntawm John Sung. "Tag Nrho Rau Yexus." Sawv ntsug thiab hu zaj nkauj dua!

Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej;
Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej.

Kev Txawv

Tiam sis muaj ib qhov uas txawv loj tshaj plaws. John Sung tseemt sis tau hloov dua siab tshiab. Kuv los hloov dua siab tshiab tiag tiag nyob rau lub sijhawm uas yog Cuaj hli, 1961. Kuv los rau ntawm Khetos, thiab raug ntxuav hauv Nws cov Ntshav, thiab yug dua tshiab nyob au ntawm Biola College ua ntej ntau xyoo.

Nyob hauv ib lub sijhawm zoo sib xws, Dr. Sung tau tig los rau Tswv Yexus thiab hloov dua siab tshiab. Kuv twb paub Yexus, tab sis kuv tau raug kev sim siab thiab kev sim siab los ntawm Ntxwg Nyoog hais tias kuv xav tias kuv mus tsis tau hauv kev qhuab qhia.

Muaj ib tag hmo kuv sawv los ib nqe Vajluskub uas los rau hauv kuv lub siab yog nqe no,

“Nws txojkev hlub ci ntsa iab uas nws pub dawb dawb hauv Khetos uas nws hlub rau peb ” (Efexaus 1:6).

Kuv tau tawm ntawm lub txaj thiab ntsia cov nqe lus nyob rau hauv kev sib haum xeeb. Vajtswv tau hais rau kuv tias, "Qhov no yog rau koj. Koj raug 'txais nyob hauv tus neeg hlub' Koj lees txais vim koj yog 'hauv' kuv tus Tub, Yexus. Tsis muaj leej twg lees txais koj, tab sis kuv ua. Koj raug lees txais los ntawm kuv vim tias koj 'nyob hauv' kuv tus tub uas kuv hlub. "Kuv tau tawm ntawm lub txaj, tso rau hauv kuv cov khaub ncaws thiab tawm mus rau yav hmo ntuj - mus txog me ntsis saum toj kawg nkaus toj tom qab lub tsev kawm Vajluskub. Kuv mus rau qhov chaw ntawd txhua zaus kuv nyob hauv San Francisco. Nyob deb, kuv pom lub teeb ntawm San Francisco mus rau Sab Hnub Tuaj, thiab lub Tuam Tsev Tamalpais mus rau sab hnub poob. Lub cua daj cua dub tshuab dhau ntawm kuv cov plaubhau, thiab Vajtswv xav hais lus rau kuv dua. Nws hais tias, "Tam sim no koj yuav tsis tshaj tawm txoj xov zoo rau tib neeg. Tam sim no koj yuav tshaj tawm txoj xov zoo rau kuv. Tam sim no koj yog kuv tus xibhwb qhias "Vajtswv kuj hais rau kuv tias kuv yuav tsis ua kuv txoj haujlwm loj mus txog thaum kuv laus lawm. Kuv rov qab mus pw, tau txias rau tus pob txha, paub tias Vajtswv tau hu kuv los qhia. "Tag Nrho Rau Yexus." Sawv ntsug thiab hu zaj nkauj dua!

Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej;
Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej.

Kuv yuav tsis yog ib tug yawm Vajtswv Txoj Moo Zoo xws li Dr. John Sung, lossis ib tug tub txib txawv tebchaw, zoo li kuv tau npaj tseg. Kuv tsis txawj ntse li Dr. Sung. Tab sis tej zaum koj yuav muab kuv qhov chaw! Thaum muaj hnub nyoog 77 xyoo kuv laus lawm. Tiam sis kuv thov Vajtswv rau lwm tus neeg ntawm no - lossis nyob rau cov tebchaws uas nyob deb ntawm Asia, thiab lub ntiaj teb, yuav coj kuv cov lus qhuab qhia zoo tshaj tawm thiab qhia lawv, sawv ntawm kuv qhov chaw, qhia kuv cov lus qhuab qhia hauv Internet, ua raws li kuv xav ua thaum Kuv muaj hnub nyoog kaum cuaj xyoo, rov qab rau xyoo 1961.

Ib lo lus rau peb cov menyuam uas yog cov tug ntxhais hluas nyob rau hmo no. Uas yog hais lus Tshaj los Ntawm John Sung, Genesis, 2008, Kxh. Hwa Young nyob tebchaws Malaysia hais li no.

Hauv plaub lub xyoos dhau los los yog kuv tus kheej lub neej laus, kuv tau pom cov ntseeg hauv tebchaws Esxias loj hlob ntawm cov naj npawb thiab kev ntseeg siab. Kuv paub, Kuv paub tias Vajtswv yog hu peb As Asmeskas los ua lub luag haujlwm tseem ceeb ntawm txoj haujlwm ntawm tshaj tawm Tswv Yexus [thoob plaws ntiajteb]. Tab sis yog tias pawg neeg Esxias yog kev ncaj ncees rau txoj hauj lwm no, yuav tsum muaj ntau tus neeg uas yuav ua rau lub siab xav tau dab tsi James Denny hais thiab dab tsi John Sung kom to taub meej heev ... Yuav tsum muaj dab tsi yog ib tiam tshiab ntawm Neeg Esxias Cov Khixatia, tshwj xeeb ntawm peb cov tub ntxhais hluas neeg niaj hnub nim no, leej twg paub meej tias "hauv lub ntiaj teb kev phem tam sim no yuav tsum muaj kev zoo nkauj [nws tus kheej tsis kam]. Yog hais tias yuav tsum muaj kev ua haujlwm zoo rau Christian, "thiab twv kom ua neej raws li ... tshwj xeeb tshaj yog cov menyuam yau! Cia nws yog ib qho kev khiav ntawm cov neeg uas paub tias nws yog dab tsi zoo tshaj [nws tus kheej tsis kam] txhais tau hais tias, uas yuav ua rau ntau tus neeg ua haujlwm zoo rau txoj kev loj hlob ntawm Khetos lub nceeg vaj thiab lub yeeb koob ntawm Vajtswv (Rev. Hwa Young, The Journal Once Lost: Extracts from the Diary of John Sung, Genesis, 2008, pp. xiv-xv).

“Txhua yam rau Yexus” Sawvdaws rov hu uake

Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej;
Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej.

Kev pom zoo thiab kev rau tus kheej rov pib nrog kev hloov dua siab tshiab. Koj yuav tsum lees txim rau koj tej kev txhaum thiab tso lawv rov qab los hloov dua siab tshiab. John Sung yog ib tug ntseeg zoo vim nws tau hloov dua siab tshiab. Nws muaj kev hloov dua siab tshiab vim nws muaj nws tus kheej tsis kam lees. Nws txawb nws tus kws tshawb txuj ci thiab kev kub ntxhov hauv kev kub ntxhov hauv dej hiav txwv. Txawm tias nws muaj Ph.D. nyob rau hauv chemistry, nws muab nws rov qab rau txoj kev kawm thiab mus tshaj tawm txoj Moo Zoo rau cov neeg ntawm Tuam Tshoj thiab cov neeg sab hnub tuaj Axias. John Sung tsis lees paub nws tus kheej lub neej zoo li nws tau ua. Ob peb hmo ua ntej nws los hloov dua siab tshiab, Vajtswv tau hais rau John Sung,

“Yog leejtwg tau tag nrho lub ntiajteb huvsi tiamsis nws txojsia tu lawm, tus ntawd yuav tau qabhau dabtsi?” (Malkaus 8:36).

“Txhua yam rau Yexus” Hu uake!

Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej;
Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej.

Tso cov kev txhaum twg tuav koj rov qab. Cia li lees txim rau koj tej kev txhaum rau Vajtswv. Thov Vajntsujplig ua rau koj pom txog koj txoj kev txhaum. Txav mus rau hauv lub ntiaj teb! Muab nws! Muab Tswv Yexus tso rau thawj qhov chaw hauv koj lub neej. Los rau ntawm Yexus Khetos thiab raug ntxuav ntawm txhua txoj kev txhaum los ntawm Nws cov Ntshav. Ces ua neej nyob rau Tswv Yexus nrog tag nrho koj lub siab thiab tus ntsuj plig thiab lub neej! Nrog peb nyob rau hnub rau. Nrog peb txhua txhua hnub Zwj hnub sawv ntxov thiab txhua hmo Zwj hnub. Nyob rau Yexus nrog tag nrho koj lub siab thiab tus ntsuj plig thiab lub neej! Qheb ntawm no mus nyeem “The Real Conversion of Dr. John Sung.”

Thov sawv ntsug thiab hu zaj nkauj peb uas yog “Txhua yam rau Yexus” los sis “All For Jesus.”

Txhua yam rau Yexus! Txhua yhauv kuv lub neej:
   Tsis hais kuv lub tswvyim kev xav, thiab lub neej
Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej;
   Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej.

Thaum kuv lub qhov muag raug kho, kuv pom kev mu sib txhi
   Kuv tug ntsujplig, ntsia au saum ntoo khaublig.
Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej;
   Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej.

Au, zoo kawg nkaus! Zoo kawg! Yexus uas yog Vajntxwv,
   Nws tau hu kuv, thov coj kuv yav mus saum nta ntuj,
Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej;
   Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Tag lub neej.
(“All For Jesus,” Mary D. James, 1810-1883).


THAUM KOJ SAU RAU DR. HYMERS KOJ YUAV TSUM QHIA RAU NWS TIAS KOJ SAU NTAWV LUB TEBCHAWS TWG LOS SIS NWS TSIS TEB KOJ LI EMAIL. Yog koj tau txais koob hmoov ntawm cov lus qhuab qhia no thov koj sau ntawv ua email mus rau Dr. Hymers thiab qhia rau nws paub tias koj sawv lub tebchaws twg tuaj, Dr. Hymbers tug meail yog rlhymersjr@sbcglobal.net (Qheb mus rau qhov no). Koj sau rau Dr. Hymers uas koj cov lus, tiam sis sis ua lus Akiv los sis English yog koj sau tau. Yog koj xav sau ntawv rau Dr. Hymers xa rau nws qhov chaw nyob no los tau P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Koj xav hu xov tooj nrog nws tham los tau ntawm (818)352-0452.

(XAUS LUS ZAJ LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia rau Internet txhua lub lim tiam
ntawm www.sermonsfortheworld.com.
Qheb qhov no yog “Qhia Ua Lus Hmoob.”

Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv tau, txawm tsis tau kev tso cai los
ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiam sis yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas muab luam ua
duab yuav tsum tau kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Hu Nkauj uantej mloog lus qhuab qhia yog Kl. Benjamin Kincaid Griffith:
“All For Jesus” (Mary D. James, 1810-1883).