Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




KEV NKAG VAJTSWV TEBCHAWS
VIM YOG RAUG QHOV KEV TXOM NYEM

ENTERING THE KINGDOM
THROUGH MUCH TRIBULATION
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Zaj lus qhuab qhia nyob rau pawg ntseeg Thenpaunakau hauv nroog
Los Angeles Vajtswv Hnub yav sawv ntxov, Plaub hli 24, 2016
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Morning, April 24, 2016

“Thiab thaum thaum kuv tshaj tawm rau cov neeg hauv lub nroog ntawd, thiab qhia ntau yam, rov mus saib lawv rau hauv Lisxata, hauv I-khoni-us, thiab A-thia-au, qhia kom loj hlob seem ntsujplig, thiab rau seem kev ntseeg, thiab peb yuav tsum mus rau qhov txom nyem thiab yuav nkag tau Vajtswv tebchaws” (Teshaujlwm 14:21-22).


Tsis ntev los no kuv hnov ob tug tub hluas hais rau kuv kom kuv cia li tsum tsis txhob hais txog qhov pawg ntseeg tawg ua ob pab tau lawm vim twb dhau los tau 25 xyoo lawm, ob tug hais tias kuv yuav tsum hais txog yav tom ntej xwb tsis txhob mus hais txog yam teeb meem yav tag los, niaj hnub nim kuv yeej mloog cov lus zoo li no xws lis cov lus uas yog los ntawm kuv cov phooj ywg, ob tug tub hluas no los kuj yog kuv cov phooj ywg thiab, tiam sis ob tug hais yuam kev lawm! Yuam kev loj heev! Qhov tseeb tiag kuv tseem hais qhov pawg ntseeg tawg ob pab no tsawg heev lawm, Vajtswv hais rau kuv kom yuav tsum qhia ntxiv thiab qhia ntxiv – txog rau thaum cov lus no mus nyob hauv nej lub siab thiab hloov nej lub neej! Yog li no kuv tseem yuav qhia ntxiv! Yog tseem yuav qhia ntxiv thiab qhia ntxiv – thiab ntxiv thiab ntxiv!

Zaj no yooj yim, lub sijhawm thaum ntawd peb cov tswvcuab muaj txog li ntawm 500 leej, tiam sis muaj coob tug “thawj coj” hais tias kuv pheej ntsia rau qhov phem xwb, nws hais tias kuv pheej thuam neeg.

Lawv hais tias kuv yog neeg coj nruj coj tsiv vim yog kuv qhia zoo li Yexus qhia – “Tug uas tsis kwv ntoo khaublig rau kuv qab, tug ntawd yuav ua tsis tau kuv tug thwjtim” (Lukas 12:27) Muaj plaub puas leej khiav tawm hauv peb pawg ntseeg lub sijhawm ntawd, mua coj lus neej uas “yooj yim” dab tsi tshwm sim rau lawv? Cov “thawj coj thaum ub” tam sim no tsuas puas kaum tawm leej tuaj pehawm Vajtswv vim yog qhov lawv nyiam coj li “yooj yim” ib pag ntawd cov neeg no tseem tawg mus ua plaub pab lawm thiab, tsis muaj ib tug twg los sis pab twg yuav ua tau ib yam hauj lwm tseem ceeb rau Vajtswv, lawv tuag rau seem ntsujplig, lawv raug tshuab zoo li npluag nplej, Yexus hais tias “Tsis muaj ib tug neeg twg uas tuav rav laij liag lawm es tig rov qab yuav mus tau Vajtswv lub tebchaws” (Lukas 9:62).

Yog, kuv yuav los hais txog “39 tug neeg” uas tau tuav lub tuam tsev no kom nyob txog rau niaj hnub nim no, kuv tseem yuav qhia txog plaub puas leej uas tau tawm hiav hauv pawg ntseeg no mus coj raws li lub ntiajteb! Yog, kuv yuav qhia li ntawd! Tej pawg ntseeg tsis loj hlob hais tias “ib tug neeg laus muaj mob nws yuav qhia tau tsis ntev lawm” Txhob mus chim dab tsi! Kuv tseem tsis tau tuag! Kuv ntxub cov neeg uas tsis kheev hloob rau seem kev ntseeg, zoo li plaub xyoo yav tag los! Yog kuv ntxuv heev, kuv ntxuv tiag tiag! NTXUB – ntxub! Ntxub los ntawm siab dawb paug, vim yog Tswv Yexus tug kheej los yeej ntxub thiab! Vajluskub qhia tias “Ntxub qhov pheem, thiab hlub qhov zoo” (Amaus 5:15).

Tswv Yexus hais rau pawg ntseeg tsis loj hlob hauv Laudixias, A-taunimias, tub kheeg tshaj tawm – Tswv Yexus hais li no “Kuv yuav muab lawv nti tawm” (Tshwmsim 3:16), Yog! “Kuv muab lawv nti tawm hauv kuv lub qhov ncauj” (Ryrie, NASV margin) “kuv yuav muab koj nti tawm! “kuv yuav muab koj nti tawm! “kuv yuav muab koj nti tawm! Ntuav koj tawm – tawm hauv kuv lub qhov ncaub!” Dr. Charles C. Ryrie hais txog Vajluskub nqe no tias “tsis kub tsis txias los sis nyob nruab nrab los sis tsis yuav tog twg…pawg ntseeg zoo li no Vajtswv tsis nyiam, vim rhuav tshem Vajtswv pawg ntseeg” (Ryrie Study Bible; note on Revelation 3:16).

Pawg ntseeg hauv Laudixias tsis kub tsis txias zoo licas? Cov ntseeg uas tsis tshaj tawm txoj moo zoo thiab ntxeev siab rau Vajtswv raug foom zoo licas? Qhov raug foom ntawd zoo li no:

“Peb yuav tsum tiv kev txom nyem tshaj txog rau thaum peb nkag rau Vajtswv teb chaws”
       (Teshaujlwm 14:22).

Xibhwb Povlauj thiab ib neeg nrog nws uas yog Npananpas mus rau lub nroog Xithas, I-khaunias thiab A-this-au, ob tug rov los qhia cov ntseeg tshiab hauv cov nroog no, Dr. Thomas Hale hais li no tias,

      Qhia Vajtswv Txojlus ib zaug rau ib qhov chaw xwb tsis txaus, yuav tsum cov qhia cov ntseeg thiab qhia kom lawv loj hlob rau txoj kev ntseeg, nov yog yam uas Povlauj thiab Npananpas tau ua, ob tug ceeb toom raug cov [ntseeg] tshiab tias yuav mus txog Vajtswv lub tebchaws tau yuav tsum tiv kev txom nyem, yog lawv xav raws Yexus qab lawv yuav tsum tiv kev txom nyem rau Nws (Thomas Hale, M.D., The Applied New Testament Commentary, Chariot Victor Publishing, 1997; note on Acts 14:22).

Dr. Hale hais txog nqe 23 tias qhov uas xibhwb Povlauj thiab Npananpas ob tug qhia yog cov ntseeg tshiab tiag tiag, Nws hais tias txawm yog “cov lus” nyob rau pawg ntseeg no “lawv puas leej yog cov ntseeg tshiab”” (ibid., nqe 23). Xibhwb Povlauj thiab Npasnanpas qhia cov ntseeg tshiab no tias ““Peb yuav tsum tiv kev txom nyem tshaj txog rau thaum peb nkag rau Vajtswv teb chaws” (Teshaujlwm 14:22) Matthew Henry Phau Ntawv Txhais Vajluskub hais tias “Tsis yog tias lawv yuav tsum, tiam sis peb yuav tsum: Qhia tias tug neeg uas vam mus nyob Vajtswv lub tebchaws yuav tsum mus rau qhov kev txom nyem thiab kev tsim txom…thaum tshiab lawv yeej ntshai, tiam sis yog qhov ua kom lawv ruaj siab, thiab cob lawv loj hlob rau hauv Yexus… ‘Txhua tug loj hlob hauv Yexus [yuav] raug txom nyem tsim txom’…txhua tug uas yog Yexus cov thwjtim yuav tsum kwv tug ntoo khaublig” (Matthew Henry’s Commentary on the Whole Bible; note on Acts 14:22).

Yexus, Kuv kwv tug ntoo khaublig, tso txhua yam raws koj qab;
   Kuv tau hnov qab ua txhaum thiab tso koj tseg.
Yuav raug kev puas tsuaj, Kuv tshawb nrhiav, vam thiab paub;
   Tias Vajtswv tau npaj ntuj ceeb tsheej los ua kuv tug!
(“Jesus, I My Cross Have Taken,” Henry F. Lyte, 1793-1847).

“Peb yuav tsum tiv kev txom nyem tshaj txog rau thaum peb nkag rau Vajtswv teb chaws”
       (Teshaujlwm 14:22).

I. Ib, hloov dua siab tshiab vim yog raug kev txom nyem los lawm.

Vajtswv txojlus hais tias ““Peb yuav tsum tiv kev txom nyem tshaj txog rau thaum peb nkag rau Vajtswv teb chaws” Lus Kislis txhais lo lus “kev txom nyem” yog “thlipsis.” Txhais tau hais tias “nyuaj siab, kev mob siab, kev ris nra nyhav, kev txom nyem” (Strong), sim los xav txog kev txom nyem ntawm qhov hloov dua siab tshiab raws li Vajluskub, Yakhau qhov kev hloov dua siab tshiab yog ib qhov,

“Thiab Yakhauj nyob ib leeg; thiab qhov ntawd muaj ib tug txiv neej los nrog nws sib ntsua txog rau kaj ntug…thiaj ua rau Yakhauj txhais kotaw qes, vim yog qhov kev sib tawm tsam” (Chivkeeb 32:24, 25).

Tug “txiv neej” no los nrog Yakhauj sib ntsuas zog yog Vajtswv Vajleejtub, thiab Yakhauj hais tias “Kuv pom Vajtswv tim ntsej tim muag, kuv lub neej raug cawm cia, thiab thaum nws hla Penu-ees, hnub txawm tawm tuaj rau saum nws, nws thiaj li [ceg tawv ceg tawv mus lawm, NASV] vim yog nws lem ceg” (Chivkeeb 32:30, 31), Hauv Yakhauj lub neej thaum nws los hloov dua siab tshiab no, nws yeej raug tawm tsam heev, thaum ntawd nws lub npe thiaj li raug hloov ntawm Yakhauj mus ua Ixalayees “txhais tias ‘nws nrog Vajtswv sib ntsua zog’” (Ryrie Study Bible). Xav mus rau thaum koj qhov kev hloov dua siab tshiab, Koj tsis tau nrog Vajtswv sib tawm tsam lov? Koj yeej tsis ntsib teeb meem kiag lo ua ntej koj yuav los cia siab rau Yexus?

Ntxuas ntxiv sim los xav txog Povlauj qhov kev hloov dua siab tshiab, Nws tau ntsib Yexus hais tias “Kuv yog tug Yexus uas koj tawm tsam ntag” (Teshaujlwm 9:5), Dr. Henry M. Morris hais tias nws yog “raug txom nyem zoo li tsiaj, raug ntxeev siab los ntawm tej phooj ywg” (The Defender’s Study Bible). “Thiab tshee xav tsis thoob thiaj li nug tias Tug Tswv, koj xav kom kuv ua dabtsi?” (Teshaujlwm 9:6), tom qab ntawd Povlauj dig muag tau peb hnub thiab yoo mov hloov dua siab tshiab (Teshaujlwm 9:17).

Ntxuav ntxiv mus ho los nyeem txog kev hloov dua siab tshiab ntawm cov ntseeg txheej thaum ub – yog Augustine, yog Luther, yog Bunyan, yog Whitefield, yog Wesley, yog Spurgeon. Lawv txhua tug puas leej raug kev txom nyem tsim txom thiab ris lub nra nyhav uas yog kev txhaum thiab kev tawm tsam – ua ntej lawv los cia siab tug Cawmseej, koj xav tias koj hloov dua siab tshiab los ntawm tsis ntsib ib yam teeb meem zoo li no kiag li lov? Koj yeej dag tias hloov dua siab tshiab tau, tiam sis tsis muaj ib tug neeg twg yuav hloov tau siab tshiab yog tsis hloov ntawm kev txhaum, Ntxwvnyoog yuav hais rau lawv tias lawv yog neeg tais caus yog lawv quaj, Tsis yog qhov ruam! Tsis yog qhov tsis zoo – los txais Vajtswv tug Ntsujplig! Thov Yexus tug tuag saum ntoo Khauglig cawm lawv, cov neeg saum no yeej tsis zoo tshaj Muslim, uas xav tias tsis yog txiv neej yawg yog quaj rau kev txhaum? “Koj yuav ua tsis tau koj kuv ua qhov ntawd” nws hais tias “koj yuav tsis ua rau kom kuv qaug zog, nws khav tias kuv yuav tsis ua tug neeg tais caus! Kuv hais tias koj yeej zoo tsis tshaj Ntxwvnyoog – tug uas tsis kav lees yuav Vajtswv! Tug neeg uas ntshai qhov quaj rau kev txhaum yog tug neeg uas muaj siab tais caus, nov tsis yog “ib tug neeg tias” Tsis muaj leej twg yog “neeg tawv qhawv” tiam sis yog neeg tais caus uas tsis kam lees paub qhov kev txhaum rau Vajtswv tug muaj hwjchim!

“Peb yuav tsum tiv [kev txom nyem tshaj txog rau thaum] peb nkag rau Vajtswv teb chaws”
       (Teshaujlwm 14:22).

II. Ob, raug ntxuav kom dawb huv vim yog raug kev txom nyem los.

Tsis yog tias raug kev txom nyem ua ntej los hloov dua siab tshiab xwb – kev txom nyem pab kom ua tau ib tug ntseeg uas loj hlob, xibhwb Povlauj hais tias,

“Tshaj ntawd peb yuav tsum zoo siab rau tej kev txom nyem thiab, vim peb paub tias tej kev txom nyem ntawd pab kom ua taus siab ntev, thiab qhov ua tau siab ntev ua rau kawm paub, thiab qhov kawm paub ntawd ua rau muaj kev vam, thiab qhov kev vam ntawd tsis ua rau txaj muag, vim Vajtswv txoj kev hlub ntws los rau peb siab ntawm Vajntsujplig ua muab pub rau peb” (Loos 5:3-5).

Kuv tsis pom zoo rau John MacArthur qhov nws hais txog Yexus cov Ntshav, vim nws hais yuam kev rau qhov no! Tiam sis nws hais tau zoo heev nyob rau Loos 5:3-5, nws hais tias “Kev txom nyem yog ib lo lus uas hais txog kev nyuaj siab, zoo li tug neeg uas raug mob, tsis yog nyuaj siab me me xwb, tiam sis yog kev txom nyem vim yog los raws Yexus qab…tej yam kev txom nyem zoo li no thiaj li uas kom loj hlob tau seem ntsujplig…ua siab ntev, yog ib lo lus hais txog kev tiv tau ntev, yog ib yam uas yog hais txog ua tau lub siab ntev tiv kev txom nyem…Tswv Yexus tau txais lub meej mom yog tom qab Nws kov yeej tej kev txom nyem” (The MacArthur Study Bible).

Peb uas tau ib cov ntseeg kho kho vim yog hla dhau qhov kev txom nyem, dhau kev nyuaj siab thiab qhov ua rau lub siab tawg tag, thaum kuv hnov ob tug tub hluas hais rau kuv kom txob hais txog qhov pawg ntseeg tawg ua pab ua pawg, kuv paub tias no yog Ntxwsnyoog lub suab uas nyob hauv ob tug lub siab, kuv paub tias ob tug yuam kev lawm, ua rau kuv yim huab xav los qhia txog tej kev txom nyem uas cov ntseeg ncajncees tau hla dhau nyob rau hauv pawg ntseeg, yog vim licas koj thiaj li pheej tsis xav txog qhov yuav los ua ib tug ntseeg koj khov kho pheej tsis xav tiv kev txom nyem los ntawm koj tug kheej? Peb hu cov ntseeg uas cawm peb pawg ntseeg hla dhau teeb meem loj no tias “39 tug neeg” vim yog 39 tug neeg no tiv kev txom nyem peb thiaj li muaj lub tuam tsev zoo nkauj li no, lawv tiv kev txom nyem rau koj, yog vim licas koj ho los hais kom kuv txhob los hais txog cov neeg no lov? Koj tais cau ua luaj! Txawm koj yuav xav tsis zoo li cas rau koj tug kheej los, thiab ua rau koj plam kev ntseeg los! Koj yuav tsum mus rau kev txom nyem thiaj ua tau ib tug ntseeg zoo li “39 tug neeg” no, Kuv qhov kev txom nyem ntawd yog dabtsi? Tsis muaj kiag li! Koj tsuas los txais yuav txhua yam ua twb npaj tseg rau koj lawm xwb! Yog koj tsis kam mus raug kev txom nyem thiab fij tug kheej, koj yuav tsis paub ua ib tug ntseeg khov kho zoo li niam Salazar, los sis Carla Bebout, los sis Dr. Cagan, los sis Ben Griffith, los sis Abel Prudhomme, los sis Kl. Song, los sis niam Hymers. Koj yuav ua tsis tau ib tug ntseeg zoo yog koj tsis kam tiv kev txom nyem rau Yexus!

Muaj ib txhia tsis nyiam Dr. Cagan zaj lus qhuab qhia hais txog kev lub neej rau hmo ntawd, nej ib txhias xav hais tias kev pheej ntsia rau qhov phem xwb, “Leej twg thiaj yuav mus rau qhov ntawd?” koj sim xav seb, Tej zaum, kuv hais rau koj yog kuv tsis mus rau qhov ntawd yuav tsis muaj lub tuam tsev rau peb pehawm Vajtswv rau tag kis no! Yog kuv tsis mus rau qhov ntawd, yuav tsis muaj koj tuaj pehawm tib yam nkaus! Tej zaum yuav muaj “teb pawg ntseeg tsis loj hlob” nyob rau ntawm no! Koj yuav tsis dim yog kuv tsis mus rau qhov kev txom nyem ntawd! Kuv coj nej niam thiab txiv los cuag Vajtswv, kuv ua lawv rooj tshoob, kuv txhawb lawv lub dag lub zog rau lub sijhawm pawg ntseeg tawg ua pab ua pawg, yuav tsis muaj nej yog kuv tsis mus rau qhov kev txom nyem ntawd!

Tsuas muaj ib pawg ntseeg uas tsis loj hlob xa tau ib daim ntawv tuaj ua kev zoo siab rau kuv lub hnub nyoog puv 75th xyoo! Txhua tug neeg yog “39 tug neeg” xwb thiaj li sau ua tsaug rau kuv, tiam sis muaj ib tug menyuam yaus nyob rau pawg ntseeg ua tsis kheev hlob thiaj li xav tau ib tsav tau tuaj kev zoo siab rau kuv, Nws yog tug menyuam yug thiab loj hlob hauv pawg ntseeg, tsis tag li cov menyuam hauv pawg ntseeg sauv ntawv rau kuv li no,

Nyob zoo Dr. Hymers,

      Nyob zoo rau koj lub hnub nyoog puv 75 xyoo, Thov Vajtswv foom koob hmoov rau qhov koj txoj kev ncajncees ua Vajtswv num! Kuv ua tsaug Vajtswv rau tug xibhwb zoo li koj ko! Ua tsaug rau qhov koj sawv ruaj kho rau ntawd Yexus, koj lub neej tshaj tawm zoo heev txog Yexus! Ua tsaug qhov koj ua ib tug qauv zoo rau txoj kev ntseeg, vim yog Yexus koj thiaj li muaj lub neej zoo thiab pab tau ntau tug neeg, “ruaj kho, thiab siab tawv qhawv rau siab ua Vajtswv num” Dr. Hymers, koj ua rau kuv ncov txog nqe Vajluskub no, vam tias pawg ntseeg no yuav coj koj lub zeem muag mus lawv tom ntej rau Yexus! Vajtswv foom koob hmoov rau koj thiab coj koj, hauv Yexus lub npe, (nws kos nws lub npe) hauv qab nws lub npe, nws tseem tso ib nqe Vajluskub uas yog 1 Yauhas 2:17,

“Ntiajteb thiab yam nyob ntiajteb yuav dua mus, tiam sis tug uas ua raws li Vajtswv dej siab yuav nyob mus tag ib txhi.”

Kuv tsis tau chim rau lwm tug menyuam, tsis chim kiag li, kuv tsuas txhawb xeeb txog nej tug ntsujplig xwb, kuv thov Vajtswv rau koj, tej hmo tsheej tag hmo, kev txhawb nej vim yog kuv paub,

“Peb yuav tsum tiv [kev txom nyem tshaj txog rau thaum] peb nkag rau Vajtswv teb chaws”
       (Teshaujlwm 14:22).

Kuv paub tias yog nej tsis coj li “39 tug neeg” ntawd – yog nej tsis hlub lawv thiab raws lawv qab los ntawm fij tug kheej – tsis muaj hnub koj yuav los ua tau ib tug tswvcuab rau pawg ntseeg uas tseem yuav loj hlob raws li kuv qhov kev npoo suav thiab zeem muag, cov neeg ua co tau hauv thiab khawb caj dab hais tias “tsis muaj hnub kuv yua lintawd,” yog cov neeg uas yuav tau nkag Vajtswv tebchaws, Vajluskub hais tias, “Tug neeg uas raug ntuas heev heev tseem tawv ncauj ib pliag yuav raug ntau thiab yuav kho tsis tau” (Pajlug 29:1), Yexus hais tias,

“Yog lintawd, nco ntsoov lub neej uas koj tau dim lo lawm, cia li hloov dua siab tshiab, thiab tsis txhob ua raws lub neej qub, tsis yog li ntawd kuv yuav los nrhiav koj thiab yuav muab koj tug chij rhov tawm, ntshai koj hloov dua siab tshiab lawm xwb” (Tshwmsim 2:5).

Thov sawv ntsug thiab hu zaj nkauj 3 nyob rau nej phau ntawv nkauj.

Txhua yam rau Yexus. Txhua yam rau Yexus! Ua rau kuv muaj,
   Hwjchim ntawm kuv txoj kev xav lo lus thiab kev ua neej.
Txhua yam rau Yexus. Txhua yam rau Yexus! Txhua lub sijhawm;
   Txhua yam rau Yexus. Txhua yam rau Yexus! Txhua lub sijhawm;

Kuv txhais tes thiab kotawv cia ua raws Nws txoj kev,
   Cia kuv qhov muag pom Yexus xwb, cia kuv qhua Nws xwb.
Txhua yam rau Yexus xwb, Cia kuv qhov ncauj qhuas Nws,
   Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! Cia kuv qhuas Nws.

Thaum kuv lub qhov muag pom Yexus, kuv tsis pom kev phem lawm,
   Yog kuv tug ntsujplig lub zeem muag, ntsia tug ntoo Khaublig,
Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! ntsia tug ntoo Khaublig,
   Txhua yam rau Yexus! Txhua yam rau Yexus! ntsia tug ntoo Khaublig.
(“All For Jesus,” Mary D. James, 1810-1883).

Tswv Yexus tuag saum ntoo Khaublig vim koj tej kev txhaum, Nws muab nws cov ntshav los ntxuav peb tej kev txhaum hu tib si, Nws sawv hauv qhov tuag rov los vim yog theej koj tej kev txhaum thiab muaj txoj sia ntev dhawv rau koj, Nws rov mus rau qaum ntuj nyob rau ntawm Vajtswv sab tes xis, thaum koj tso kev txhaum tseg tig los cuag Yexus, Nws yuav cawm koj tam sim ntawd, yog koj xav nrog peb tham txog qhov raug cawm los ntawm Yexus thiav raws Dr. Cagan qab mus rau tom chav thov Vajtswv. Amees.


Yoj zaj lus qhuab qhia no ua koob hmoov rau koj, Dr Hymers xav hnov koj qhia rau nws paub, THAUM KOJ SAU RAU DR. HYMERS KOJ YUAV TSUM QHIA RAU NWS TIAS KOJ SAU NTAWV LUB TEBCHAWS TWG TUAJ LOS SIS NWS TEJ TSIS TAU KOJ TSAB NTAWV. Yog koj tau txais koob hmoov ntawm cov lus qhuab qhia no thov koj sau ntawv ua email mus rau Dr. Hymers thiab qhia rau nws paub tias koj sawv lub tebchaws twg tuaj, Dr. Hymbers tug meail yog rlhymersjr@sbcglobal.net (Qheb mus rau qhov no). Koj sau rau Dr. Hymers uas koj cov lus, tiam sis sis ua lus Akiv los sis English yog koj sau tau. Yog koj xav sau ntawv rau Dr. Hymers xa rau nws qhov chaw nyob no los tau P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Koj xav hu xov tooj nrog nws tham los tau ntawm (818)352-0452.

(XAUS LUS ZAJ LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia rau Internet txhua lub lim tiam
ntawm www.sermonsfortheworld.com.
Qheb qhov no yog “Qhia Ua Lus Hmoob.”

Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv tau, txawm tsis tau kev tso cai los
ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiam sis yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas muab luam ua
duab yuav tsum tau kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub uantej yog Mr. Abel Prudhomme: Teshaujlwm 14:19-23.
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“Living For Jesus” (Thomas O. Chisholm, 1866-1960).


TXHEEJ TXHEEM NTAWM

KEV NKAG VAJTSWV TEBCHAWS
VIM YOG RAUG QHOV KEV TXOM NYEM

ENTERING THE KINGDOM
THROUGH MUCH TRIBULATION

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

“Thiab thaum thaum kuv tshaj tawm rau cov neeg hauv lub nroog ntawd, thiab qhia ntau yam, rov mus saib lawv rau hauv Lisxata, hauv I-khoni-us, thiab A-thia-au, qhia kom loj hlob seem ntsujplig, thiab rau seem kev ntseeg, thiab peb yuav tsum mus rau qhov txom nyem thiab yuav nkag tau Vajtswv tebchaws” (Teshaujlwm 14:21-22).

(Lukas 14:27; 9:62; Amaus 5:15; Tshwmsim 3:16)

I.   Ib, hloov dua siab tshiab vim yog raug kev txom nyem los lawm,
Chivkeeb 32:24, 25, 30, 31; Teshaujlwm 9:5, 6, 17.

II.  Ob, raug ntxuav kom dawb huv vim yog raug kev txom nyem los,
Loos 5:3-5; 1 Yauhas 2:17; Pajlug 29:1; Tswmsim 2:5.