Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




ALEXAMINOS THIAB NWS TUG VAJTSWV

ALEXAMENOS AND HIS GOD
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Qhia nyob rau pawg ntseeg Npavtiv hauv nroog Los Angeles
Vajtswv hnub yav tsau ntuj, Rau hli 7, 2015
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Morning, June 7, 2015

“Tug uas yuav qhuas, cia li qhuas tug Tswv”
(1 Kaulithaus 1:31).


Peb yuav kawm tau dabtsi nyob rau ntawm 1 Kaulithaus tshooj ob? Ib qhov tseem ceeb yog peb kawm txog cov ntseeg puas thaum ib. Yog nej nyeem qhov nov yeej pom txog qhov hais txog yam tseem ceeb nyob rau ntawm cov ntseeg. Cov uas lawv khav tias ntse tau tsis lees yuav Yexus “Nyob rau ntawm lawv, cov lus qhuab qhia txog ntoo Khaublig yog ib qhov ruam ruam; tiam sis cov uas dim lawm nov yog Vajtswv lub hwjchim” (1:18). “Tiamsis peb qhia txog tug tswv Yexus uas rau ntsia saum ntoo khaub lig” (1:23) “Yexus uas yog Vajtswv lub hwjchim, thiab Vajtswv lub tswv yim” (1:24). “Tswv Yexus, yog lub tswv yim uas Vajtswv muab rau peb, thiab kev ncajncees, kev ntxhuav kev txhaum, thiab kev cawmdim” (1:30). “Kuv txiav txim siab yuav tsis paub ib yam twb nyob rau hauv nej, Tswv Yexus tug cawmdim, nws rau ntsia saum ntoo khaub lig” (2:2). Dr. J. Vernon McGee hais li no tias,

Povlauj tsis tau hais cov lus uas yog zoo li neeg tej tswv yim…Nws hais cov lus uas yog hais txog Tswv Yexus raug ntsia saum ntoo khaublig. Nws qhia txog tug Cawmseej. Nov yog Vajtswv tes dej num uas cheem tsum rau niaj hnub nim no” (J. Vernon McGee, Th.D., Thru the Bible, volume 5, Thomas Nelson Publishers, 1983, p. 13; note on I Corinthians 2:2).

“Tug uas yuav qhuas, cia li qhuas tug Tswv” (1 Kaulithaus 1:31)

Lus Kivliv txhais lo lus “chwjchim” tias “khav theej” – yog hais txog kev txaus siab rau tug kheej. Xibhwb Povlauj hais txog Tswv Yexus – khav txog Tswv Yexus – zoo siab rau Tswv Yexus – thiab “rau tug Cawmseej.” Cov ntseeg thaum pib qhia txog Tswv Yexus ntau heev, ua rau cov tsis ntseeg hais tias lawv pehawm tug neeg Yudas uas tuag lawm! Dr. Michael Green hais li no tias, “Nov yog ib qhov tseem ceeb ua rau peb pom txog qhov [Yexus cov lus qhuab qhia] uas nyob rau tebchaws Palexastais hauv Loos. Nov yog daim duab hais txog cov ntseeg txheej thaum ub, sau los [ib tug metub] txhais tes, yog hais txog ib tug txiv neej muaj lub npe Alexamenos qhov kev pehawm Vajtswv’ qhia meej tias nov yog cov ntseeg thiab lawv tsis txaj muag rau qhov ntawd. Nws cov phooj ywg tom tsev kawm ntawd thuam thiab luag nws. Tiam sis nws ua tug tsis paub [tsis txaj muag]…muaj ib qhov tseem hais li no tias ‘Alexamenos yog ib tug uas ncajncees rau txoj kev ntseeg” (Michael Green, D.D., Evangelism in the Early Church, William B. Eerdmans Publishing Company, 1970, pp. 174, 175).

Kuv muaj ib daim duab uas yog muaj los ntawm qhov ua thaum ub lawv yeej tau teeb tseg cia zoo li no. Nov yog daim ua uas yog khia li lawv tau teeb tseg, muaj los ntawm sab phab ntsa uas tug metub uas nyob rau nroog Loos, thaum yuav kawm tiagm ob century

Alexamenos and his God

Thaum kuv los saib daim duab no ua rau kuv kua muag los. Nov yog sau los ntawm ib tug menyuam tug nub nyoog 10 txog rau 12 xyoo sawv ruaj khov rau ntawm Yexus! Tug menyuam txhob pob no teeb txog qhov nws pehawm Yexus – uas yog nees lub tau hau rau lub cev ntawd! Kuv xav tias “Ua Vajtswv tsaug rau tub menyuam uas yog Alexamenos!” Cov menyuam tub thiab txhais zoo li no yog cov qhia cov lus uas yog Vajtswv rau cov neeg Loos! Kuv thov mus ntsib koj rau saum ntuj Ceebtsheej, Alexamenos! Peb thov Vajtswv kom yuav muaj cov menyuam zoo li no nyob rau hauv peb pawg ntseeg – cov tub cov ntxhais hluas yuav tsum khav txog Tswv Yexus – Txawm yog lwm twg yuav thuam yus npaum licas los xij!

Daggar tsev neeg lawv muaj txog kaum cuab tug menyuam. Kaum ob xyoo yav dhau los nws mus ua tsis zoo rau nws cov muam. Nws niam thiab txiv coj nws mua rau nom. Thaum nws muaj 15 xyoo, raug sau npe ua neeg phem. Tsis ntev dhau los no muaj ib tug nom tau mus tshawb txog ntaub ntawv no coj los nthuav tawm rau neeg paub. Lawv tau muab tsev neeg no ntsia, thiab hu lawv lub tsev uas “Tsev dab” Yog vim licas lawv thiaj ua lintawd? Vimyog Duggar yog ib tug tswv cuab nyob rau pawg ntseeg Npavtiv – vim yog lawv yog cov ntseeg Vajtswv!!! Ob tug muam tau mus cuag Fox Nws vim yog lawv xav tias nov tsuas yog ib qhov chaw ua yuav muab kev ncajncees tau rau lawv. Ob tug txhais no mus cuag Fox News vim yog tiv thaiv ob tug niam thiab txiv. Kuv txawm pom Whoopi Goldberg tau qau mus rau ntawm lawv ua lub ntsej muag zoo li dab. “Txhob coj Vajtswv los rau qhov ntawd!” “Cia rau cov ntseeg! Cia rau lawv!” – Txij thaum ntawd ua lawv muab tug ntxhais cuam rau qhov tsov ntxhua yeej tsis muaj dabtsi tshwm los li lawv nyob rau tebchaws Loos! Whoopi Goldberg zoo li Nero los sis Caligula! “Muab cov ntseeg tua! “Tua lawm” “Tua lawv!” Vajtswv thov pab peb thiab – thov pab cov neeg uas nthuav xov xwm no thiab kom hais qhov tseeb! Nyob rau tiam uas kev phem loj zuj zus no, thov kom cov hluas tag li no ua tuaj ntawm no hais li no tias, “Alexamenos yog tug uas ncajncees.”

“Tug uas yuav qhuas, cia li qhuas tug Tswv” (1 Kaulithaus 1:31)

Tsis muaj ib tug neeg zoo li Vajtswv
   Nyob rau hauv neeg tej menyuam
Vajtswv yog tug uas ncajncees
   Nws yog tug nyob rau saum qaum ntuj
Nws yog tug nyob rau saum qaum ntuj

Ntawm nws kuv lub neej thiaj muaj nqi
   Kuv muaj kev thaj yeeb;
Nws pab kom kuv kov yeej kev tuag
   Thaiab cawm kuv dim ntawm qhov ntxa
Thiab cawm kuv dim ntawm qhov ntxa!
   (“Majestic Sweetness Sits Enthroned,” Samuel Stennett, 1727-1795).

Koj muaj peev xwm yuav siv cov neeg hais xov xwm! Koj muaj peev xwm yuav muaj Whoopi Goldberg, thiab cov liberal, ntxub-Vajtswv, thiab cov neeg nyob tab nrho rau Hollywood! Koj yeej muab lawv tau! Tiam sis lawv pab tsis tau koj dabtsi! Tsis tau! Tsis tau! Tsis tau! – “Alexaminos thiaj yog tug ncajncees” “Alexaminos thiaj yog tug ncajncees” Vajtswv thov kom muaj tseeb lintawd! Muaj tseeb lintawd!

“Tug uas yuav qhuas, cia li qhuas tug Tswv” (1 Kaulithaus 1:31)

Peb tsis yog tuaj ua kev lom zem nyob rau pawg ntseeg. Peb tsis yog tuaj mloog “cov nkauj” ua hu nqw ua nqaj ua nqug zoo li mus nyob rau nram Las Vegas. Peb tsis yog tuaj mloog kev tso daj tso luag, los sis cov lus hais txhawb neeg lub zog. Peb yeej nov tej lus tso daj tso luag ntawd tau ntawm Jimmy Fallon. Peb tseem mus nyeem tau tej ntawv txhawb dag zog los ntawm Readers Digest. Peb tsis yog tuaj hu nkauj “Cov ntseeg” uas yog qw ua nqaj ua nqug. Tej no pab tsis tau dabtsi, laug peb lub sijhawm xwb. Cawm tsis tau peb tug ntsujplig kiag li!

Kuv poj niam wb tau mus koom ib pawg ntseeg loj nyob rau Orange County, ze San Diego rau lub Saturday dhau los no. Lawv hu nkauj nrov kawg nkaug, yeej yog cov nkauj uas qw ua nqaj ua nqu tsis muaj qab hau kiag li. Thaum kawg tau dabtsi. Nov yog ib yam uas kuv tsis tau hnov dua lwm qhov los kiag li.

Tom qab ntawd neeg tawm mus. Lawv zoo li neeg qaug cawv, zoo cov dab ua sawv tom “qhov tsaus ntauj rov cia sia” Tsis muaj ib tug twg luag kiag li. Tsis muaj ib tug hais lus. Tsis muaj kev sib tham. Nyiajs nyob nyias – nov yog kev lom zem. Lawv nyias mus nyias. Dr. David Wells hais tias, “Qhov nyob ib leeg yog ib tug kab mob rau cov neeg tam sim no. Yog tug mob uas kaj tsis paub kuv, kuv tsis paub koj, tsis muaj kev ruaj kho rau kev ua neej, tsis muaj ib yam uas yuav yog qhov tseeb tiag, nov yog kev lom zem, uas neeg tsis paub, uas nthuav dab mus thoob ntiajteb” (David F. Wells, Ph.D., The Courage to be Protestant, Eerdmans, 2008, p. 33).

Dr. Wells yog ib tu xibhwb paub Vajluskub zoo, nws hais yog lawm. “Kev kho siab vim nyob ib leeg yog tug kab mob rau neeg tiam no.” Tiam sis cov pawg ntseeg loj loj tsis paub txog tej no. Qhov lawv muaj yog kev hu nkau qw ua nqaj ua nqug – thiab nyias ua nyias – zoo li lawv ua sis rau saum Dodger Stadium! Qhov lus tej yog dabtsi? Qhov tseeb tiag pawg ntseeg yuav tsum muaj Yexus ua ib nyob rau hauv pawg ntseeg thiab tug kheej. Yexus yog qhov lus teb – tsis yog kev hu nkauj. Yexus yog lo lus teb – tsis yog qhov neeg tuaj koom ua ke coob coob! Cov ntseeg loj loj tam sim no tsis muaj ib yam dabtsi yuav pub tau rau neeg! Tsis muaj kiag li! Tsis muaj kiag li! Tsis muaj kiag li!, Tsuas yog Yexus xwb, hais txog Yexus xwb, Hwm Yexus xwb nov yog qhov haujlwm cov ntseeg yuav tsum tau ua! Lo lus tej yog rau ntawm Yexus xwb. Cov hluas no nyob rau tiam kawg ntawd ob century paub txog txog. Yog lintawd “Alexamenos thiab li pehawm nws tug Vajtswv” Yog lintawd “Alexamenos thiab li pehawm nws tug Vajtswv”

“Tug uas yuav qhuas, cia li qhuas tug Tswv” (1 Kaulithaus 1:31)

Kev cawmdim ne? Koj pua tau hnov hais “loj” los sis cov xibhwb muab los qhuab qhia txog kev cawmdim thiab? Vajtswv, kuv hnov lawv hais txog lwm yam xwb! Lawv hais txog Vajntsujplig. Lawv hais txog qhov tias yuav ua licas thiaj tau zoo. Lawv hais txog yuav ua licas thiaj li vammeej. Muaj ib tug txiv neej muaj lub npe Joseph Prince hais txog kev hlub. Tiam sis leej twg hais txog kev cawmdim? Kuv tsis hnov kiag li! Leej twg hais txog Ntoo Khaublig? Kuv tsis hnov li! Leej twg hais txog Yexus cov Ntshav? Kuv tsis hnov kiag li! Leej twg qhia txog Yexus? Kuv tsis hnov kiag li!

Ob peb hnub dhau los no ib tug neeg txom nyem nyob rau tebchaw Cuba tau sau ntawv tuaj rau kuv. Cov lus qhuab qhia no hais mus thoob ntiajteb – tshaj 200 lub tebchaws, rau 32 yam lus. Nov yog tug neeg Cuban cov lus. Nws hais tias nws fij tug kheej rau Yexus thiaj ua kevcai rau dej. Tiam sis nws ib tug phooj ywg hais rau nws txog qhov kev xaiv. Nws hais tias qhov no nws tsis nyiam. Nws hais tias yog hais txog qhov kev xaiv ua rau nws tsis ruaj siab txog nws qhov kev cawmdim. Kuv tsis totaub qhov ntawd! Zoo qhov kev xavi uas kom koj ruaj siab rau txoj kev cawmdim tshaj. Tsis yog koj tes haujlwm. Yog Yexus ua rau koj xwb! Amees! Tiam sis nws pib los ntawm saib txog Paul Washer thaib nyeem txog John MacArthur. Nws tseem nyeem Ray Comfort cov lus qhuab qhia txog, “Tub tuag Teb yam ua neeg tsis paub txog” los sis “Hell’s Best Kept Secret.” Nws paub cov duab uas Calvinism hu tias “Vajtswv kev hlub” los sis “Amazing Grace.” Tej no ua rau nws tsis tataub. Nws sau ntawv rau peb hais tias “Kev xav kom koj qhia kuv paub txog cov ntawv hais txog kev cai, kev xav thiab kev npaj lub neej hloov dua siab tshiab ntawm kev txhaum.” Nws hais tias “Kuv xav paub kev cai kom tob tshaj no” Nov yog qhov kuv teb nws,

Paub tias koj tsis hais txog Yexus kiag li! Koj sau ntawv rau kuv txog kev hloov dua siab tshiab thiab kev cai, tiam sis tsis hais txog Tswv Yexus kiag li, Nws tuag saum ntoo Khaublig, Nws cov ntshav ntxuav kev txhaum! Nov yog ib yam kev dab ntxias ntawm cov Calvinism tam sim no. Hais rau koj tias koj yeej nyeem Paul Washer thiab John MacArthur cov lus kom ntau thaib ntau los xav txog kev cai, tsis yog tias los xav txog Yexus! Nov yog cov lus uas kuv cem Washer, MacArthur thiab Ray Comfort. Lawv yog cov xibhwb qhia txog kev cai thiab qhia tau zoo tshaj qhov yuav los qhia txog Tswv Yexus. (POOB SIAB COV LUS QHUAB QHIA RAU COV HLUAS – KUV TEB PAU WASHER COV LUS!).

Kuv tau xav kuv ob cov lus qhuab qhia rau nws: “TSWV YEXUS TUG KHEEJ” thiab “What Think Ye of Christ?” Nov yog qhov nws yuav tsum tau – Jesus Christ Himself! Thiab nov yog qhov nws yuav tsum tau– Yexus ib leeg xwb!

“Tug uas yuav qhuas, cia li qhuas tug Tswv” (1 Kaulithaus 1:31)

Neeg yuav piv tsis tau rau Vajtswv,
   Tsis hais leej twg los kujxij
Vajtswv xwb thiaj yog tub ncajncees
   Nws yog tug nyob rau saum ntuj
Nws yog tug nyob rau saum ntuj

Nws pov tias kuv raug kev txom nye
   Nws xav los cawm kuv,
Nws thiaj los tuag saum ntoo Khaublig
   Nws ris kev tej kev txom nyem
Thiab ris kuv tej kev txom nyem

Txij thaum kuv tau txais nws kev hlub
   Qhia rau kuv paub txog Vajtswv kev hlub
Yog kuv muaj saum txheej lub siab
   Los txais yuav Vajtswv txoj kev hlub
Vajtswv thov hwm koj ib leeg xub.

Los rau ntawm Tswv Yexus yeej tsis nyuaj kiag li. Zoo li tug metub thaum ub nyob techaws Loos los rau ntawm Yexus – koj los tib yam nkaus thiab!

Alexaminos pehawm nws tug Vajtswv! Nws tug Vajtswv raug ntsia tuag saum ntoo Khaublig, raug txom nyem tuag theej Alexaminos tej kev txhaum.

Robert Hymers pehawm nws tug Vajtswv! Nws tug Vajtswv raug ntsia tuag saum ntoo Khaublig, raug txom nyem tuag theej Robert Hymers tej kev txhaum.

Alexaminos pehawm nws tug Vajtswv! Nws tug Vajtswv yog Yexus Naxasles. Nws tug Vajtswv nqe saum ntuj los tuag saum ntoo Khaublig, theem Alexaminos tej kev t xhaum, thiab koj. Nws tug Vajtswv yog Yexus, nws lub cev tau sawv hauv qhov tuag rov qab los , thiab rov mus rau qaum ntuj – nyob rau ntawm Leejtxiv sab tes xis.

Alexaminos pehawm nws tug Vajtswv! Neeg ntiajteb hais tias nws tug Vajtswv lus tau hau yog pob tw! Neeg ntiajteb luag thiab thuam Alexaminos qhov nws pehawm Yexus. Tiam sis nws sau rau ntawm ntsa lajkab li no tias “Alexaminos qhov kev ncajncees” Yog vim licas nws thiaj li ncajncees? Vim yog nws tug Vajtswv, Yexus, hais tias, “Tsis muaj leej twg yuav los cuag tau Leej txiv tsuas los rau ntawm kuv mus” (Yauhas 14:6).

Alexaminos pehawm nws tug Vajtswv. Thiab tebchaws Loos puas tsuaj tag. Lawv cov mlom puas tsuaj tag. Twb hwjchim loj yaj tag mus. Yexus sawv hauv qhov tuag los kav Colosseum thiab Parthenon.

“Tug uas yuav qhuas, cia li qhuas tug Tswv” (1 Kaulithaus 1:31)

Alexaminos pehawm nws tug Vajtswv! Vajtswv txoj lus tau hais tseg cia tias yuav muaj av qeeg, lub hli yuav liab li ntshav, thiab vajtse toj roob haupeg yuav pob puas tsuaj mus. Tej chaws yuav ploj mus, neeg yuav nkaum qab pob zeb vim yog txoj kev ntshai. Tiam sis lawv uas yuam kev. Tiam sis tug metub uas yog lawm “Alexaminos yog tug ncajncees” Koj puas yuav cia siab rau nws tug Vajtswv? Koj puas cia saib rau Yexus, thiab los ntxuav ntawm nws cov ntshav? Kuv thov Vajtswv kom koj los ua lintawd. Hauv Nws lub npe, Amees.

Yog koj tau txais koob hmoov ntawm zaj lus qhuab qhia no thov koj sau ntaw ua email mus rau Dr. Hymers thiab qhia nws rau nws paub – rlhymersjr@sbcglobal.net (Qheb mus rau qhov no). Koj sau rau Dr. Hymers uas koj cov lus, tiam sis sis ua lus Akiv los sis English yog koj sau tau.

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub ua ntej yog Abel Prudhomme: 1 Kaulithaus 1:26-31.
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“Majestic Sweetness Sits Enthroned” (Samuel Stennett, 1727-1795).