Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




TSWV YEXUS TUG KHEEJ

JESUS CHRIST HIMSELF
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Cov lus qhuab qhia nyob rau pawg ntseeg Npativ hauv nroog Los Angeles Vajtswv hnub yav sawv ntxov, Plaub hli 12, 2015
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Morning, April 12, 2015


Hnub no yog ib zoo rau kuv thiab poj niam wb. Vim wb ob leeg yus rau hnub no. Hnuv no yog lub plaub hli ntuj hnub tim 12, kuv muaj hnub nyoog xya caum ob xyoo. Hnub no los tseem yog tsib caug xya xyoo txij thaum xyoo 1958 uas Vajtswv hu kuv los ua nws haujlwm. Qhov tseem ceeb tshaj yog peb pawg ntseeg, ua raug tsim tsa tau plaub caug xyoo, lub sijhawm ntawm muaj neeg txij li rau txog xya leej tuaj koom pehawm hauv kuv tsev xwb, nyob rau hauv Westwood thiab Wilshire Boulevard, nyob tsis deb ntawm UCLA, uas yog ib tsev kawm ntawv loj nyob rau nroog West Los Angeles. Tam sim no tsuas tshua ob tug neeg lawm xwb, yog Kl. John Cooj thiab kuv tug kheej. Vim yog Vajtswv txoj kev hlub, John thiab kuv tseem nyob rau tag kis no – plaub caug xyoo los lawm. Thov kom Tswv Yexus tau ntsej muag!

Pawg ntseeg no raug tsim tsa los tau plaub caug xyoo lawm. Zoo cov neeg Ixayees nyob rau tom roob moj sab qhua tau plaub caug xyoo, pawg ntseeg no ntsib teeb meem los ntau yam, thiab kev zoo siab ntau yam. Hmo no kuv tseem yuav hais ntxiv rau nej. Peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo zoo nyob rau hauv nroog Los Angeles. Thiab peb paub, tias lub sijhawm thaum peb ntsib kev nyuaj siab Vajtswv nrog peb nyob thiab pab rau kom peb yeej kev nyuaj siab, niaj hnub nim no peb thiaj li muaj zoo li no, uas yog ua kev zoo siab nco txog plaub caug xyoo! Thov kom Yexus tau ntsej muag!

Pastor Roger Hoffman qhia nyob rau peb qhov kev thov Vajtsw nag hmo los. Hmo no nws tseem yua qhia ntxiv rau peb thiab. Tiam sis Pastor Hoffman tsis kam qhia rau hnub pehawm yav sawv ntxov, nws hais rau kuv tias, nws hais rau kuv tias “Dr. Hymers, kuv xav hnov koj qhia rau yav sawv ntxov.” Lub sijhawm kuv thov Vajtswv txog cov lus kuv yuav qhias, kuv thiaj li nco txog cov lus qhuab qhia uas kuv qhia nyob rau xyoo 2010 hauv pawg ntseeg Npativ. Thov nthuav nej phau Vajluskub Efexaus Tshooj ob. Nyob rau daim 1251 phau Vajluskub Scofield Study Bible. Sawv ntsug nyeem Efexaus 2:19, 20.

“Tam sim no koj tsis yog neeg txawv thiab lwm haiv neeg ntxiv lawm, tiam sis yogi b tsev nyob rau ntawm Vajtswv haiv neeg; thiab tsis koj lub neej los ntawm cov cev Vajtswv txoj lus, Tswv Yexus tug kheej yog lub pob zeb uas ruaj kho” (Efexaus 2:19, 20).

Nej zaum tau.

Nyob rau Vajluskub nqe no xibhwb Povlauj qhia tias pawg ntseeg yog Vajtswv lub tsev. Nws qhia ntxiv tias pawg ntseeg raug tsim tsa los ntawm cov cev Vajtswv lus, tiam sis Tswv Yexus Khetos “lub pob zebu as ruaj khov.” Dr. J. Vernon McGee hais li no tias, “Tswv Yexus yog lub pob zeb, uas pawg ntseeg raug tsim tsar au qhov ntawd” (Thru the Bible, Volume V, Thomas Nelson, p. 241; note on Ephesians 2:20). Dr. A. T. Robertson hais tias, “akrogōniais...yog lub pob zem ua tseem ceeb” (Word Pictures, Broadman, 1931; note on Ephesians 2:20).

Tswv Yexus yog qhov tseem ceeb rau ntawm peb qhov kev ua haujlwm, thiab peb lub neej. “Yexus tug Kheej” yog pawg ntseeg lub hauv paus ua ruaj kho. Kuv yuav muab cov lus uas nyob rau Efexaus 2:20 cov los qhia rau tag kis no.

“Yexus tug kheej” (Efexaus 2:20).

Yexus yog lub ntsiab lus ntawm peb cov lus qhuab qhia. Cov ntseeg txoj kev ntseeg yuav tsis tseem ceeb dabtsi yog tsis muaj Tswv Yexus nyob rau hauv. Vim tsis muaj leej twg lawm uas yuav zoo li Tswv Yexus. Nws yog tug yam ntxwv zoo heev rau neeg. Tswv Yexus tug kheej los tseem yog Vajtswv. Yexus nqes saum ntuj los rau ntiajteb los nrog neeg nyob. Yexus tug kheej rau txom nyem, tuag theej peb tej kev txhaum. Yexus tug kheej tau sawv hauv qhov tuag rov qab los ua rau kom peb yog neeg ncajncees. Tswv Yexus rov mus qaum ntuj thiab nyob rau ntaw Leejtxiv sab xis thov Vajtswv rau peb. Thiab Yexus tug kheej yuav rov qab los rau lub ntiajteb no los nyob ib txhiab xyoo. Ntawd yog Yexus tug kheej! Sawv ntsug hu nqe tshooj uake!

Cia kuv pom Tswv Yexus xwb,
   Yexus xwb, thiab cawm tau peb,
Kuv yuav hu nkauj tag mus li –
   Yexus! Yexus xwb!
(“Jesus Only, Let Me See,” Dr. Oswald J. Smith, 1889-1986).

Nej zaum tau.

Lub ntsiab lus qhia txog Yexus no tob thiab dav heev, thiab tseemceeb uas peb yuav txhai tsis tau thiab tsis tag nyob rau peb cov lus qhuab qhia ib zaug xwb. Tag kis no peb yuav qee yam cov los qhia txog Tswv Yexus xwb.

I. Ib, neeg ntiajteb tsis lees paub Tswv Yexus.

Yaxayas qhia tau meej tseg cia li no tias,

“Nws raug neeg tsis lees paub; nws yog tug raug txom nyem, thiab ntsib kev quaj ntsuag, thiab peb yuav khiav ntawm nws, thiab tsis hwm nws” (Yaxayas 53:3).

Dr. Torrey hais li no tias, kev tsis [muaj] qhov ntseeg Tswv Yexus tsis yog tias tsis tau txais kev dim xwb, tseem yog kev txhaum, yog kev txhaum loj, yog kev txhaum ua txaus ntshai, kev txhaum uas raug foom cia” (R. A. Torrey, D.D., How to Work for Christ, Fleming H. Revell Company, n.d., p. 431). Yaxayas qhia tias kev txhaum yog qhov tsis lees yuav Tswv Yexus, qhov no ua rau ntau tug neeg khiav deb rau ntawm Tswv Yexus. Qhov uas qhia tau meej txog qhov no yog ntawm qhov neeg yeej tsis xav txog Yexus kiag li. Qhov no tseem qhia tias neeg yuav raug rau txim nyob rau tub Tuagteb mus tag ib txhi vim qhov lawv khiav ntawm Tswv Yexus.

Tug neeg uas tsis hloov dua siab tshiab yeej tsis lees yuav Yexus kiag li. Lawv cov lus hais los yeej tsis lees yuav Yexus, lawv tsis hwm Tswv Yexus. Txog rau thaum ib tug neeg twg txav los paub txog nej tej kev txhaum, thiab paub tias nws tuag rau ntawm Vajtswv lawm, cov neeg no tseem yuav tsis lees paub Tswv Yexus ntxiv.

Nyob rau peb pawg ntseeg yeej pom cov neeg zoo li no nyob rau ntawm chav tsev thov Vajtswv thiab coj los cuag Tswv Yexus tom qab mloog Vajtswv txoj lus tawg lawm. Peb hnov lawv hais ntau yam, lawv txog Vajluskub. Lawv hais txog yam qhov “kev paub txog” yam ub yam no. Lawv hais rau peb yam lawv paub thiab ua. Lawv xaus rau lo lus, “tom qab ntawm kuv los rau Yexus.” Li no xwb! Lawv hais tsis tau lwm yam txog Tswv Yexus lawm! Lawv tsis muaj dabtsi yuav hais txog Tswv Yexus li lawm! Yog li no lawv yuav dim tau licas?

Tug neeg muaj suab npe zoo li Spurgeon tau hais li no tias, “qhov kev puas tsuaj uas ib tug neeg tug khiav tawm ntawm Yexus yog qhov lawv tsis lees yuav Yexus cov lus” (C. H. Spurgeon, Around the Wicket Gate, Pilgrim Publications, 1992 reprint, p. 24).

Paub txog txoj kev cawmdim xwb cawm koj tsis tau! Kawv txog Vajluskub xwb cawm koj tsis tau! Hnov txog cov lus qhuab qhia xwb cawm koj tsis tau dabtsi! Tu siab txog koj tej kev txhaum xwb cawm tsis tau koj! Tej no puas zoo li Yudas maj? Fij koj tug kheej xwb los tseem cawm tsis tau dabtsi! Koj quaj los cawm tsis tau dabtsi – tsuas yog koj yuav tsum tseg qhov khiav nkaum Tswv Yexus – thiab tsuas yog koj yuava tsum txav los cuag Tswv Yexus tug kheej! Hu zaj nkauj no!

Cia kuv pom Tswv Yexus ib leeg xwb,
   Yexus ib leeg xwb thiaj li cawm tau,
Kuv yuav hu nkauj tag mus li –
   Yexus, Yexus ib leeg xwb!

Nej zaum tau.

II. Ob, Yexus tug kheej yog nruab nrab ntawm Vajluskub tag nrog.

Tseem tsis txaus ntseeg thiaj lov qhov uas peb qhia nej tias Tswv Yexus yog nruab nrab rau ntawm nej qhov kev xav? Tej no tseem tsis txaus ntseeg thiab lov. Yog vim licas Tswv Yexus tug tseem ceeb nyob rau hauv Vajluskub – txij ntawm Chivkeeb txog rau Tshwmsim! Tom qab Yexus sawv hauv qhov tuag rov qab los ntsib ob tug thwjtsim tab tom taug kev mus pem Emas-us. Tswv Yexus cov lus hais rau lawv no coj los siv licas rau peb tiam tam sim no.

“Nws txawm hais rau lawv, ua cas yuav ruam ua luaj, thiab lub siab yeej tsis ntseeg raws li cov cev Vajtswv txoj lus qhia tseg: Tswv Yexus yuav raug txom nyem li no, thiab mus rau nws tug chwjchim? Thiab pib los ntawm Mauxes thiab cov cev Vajtswv lus nws qhia rau lawv tias cov Vajluskub no yog hais txog nws tug kheej” (Lukas 24:25-27).

Tsib phau Vajluskub uas Mauxes ua tug sau, thiab nyob rau Vajluskub tag nrho, Yexus qhia rau lawv tias “txhua yam hais nyob rau hauv Vajluskub yog hais txog nws.” Puas muaj qhov twg yuav hais tau meej tshaj qhov no lawm thiab? Lub ntsiab lus tseem ceeb loj nyob hauv Vajluskub yog Tswv Yexus! Txij thaum Tswv Yexus yog lub ntsiab lus tseeb ceeb nyob rau Vajluskub, qhov no tseem tsis tseem ceeb rau koj yuav los xav txog Tswv Yexus thiab lov? Kev hais rau nej tias, yuav tsum ua tib zoo xav kom tob tob txog Tswv Yexus! Hu ib zaug ntxiv!

Cia kuv pom Tswv Yexus ib leeg xwb,
   Yexus ib leeg xwb thiaj li cawm tau,
Kuv yuav hu nkauj tag mus li –
   Yexus, Yexus ib leeg xwb!

Kuv ntseeg tias qhov paub txog Tswv Yexus tug kheej rau lub sijhawm los hloov dua siab tshiab, no yog qhov tseem ceeb dua ntais. Yog koj cia siab rau Tswv Yexus, koj tsis tag yuav mus ntsib cov neeg pab qhia koj txog kev ua neej. Kuv ntseeg tias qhov paub txog Tswv Yexus lawm tiag tiag twb pab kom koj ua tau lub neej zoo txog li 90% lawm! Lub sijhawm thaum ib tug neeg twg paub txog Tswv Yexus, rau lub sijhawm nws los hloov dua siab tshiab tiag tiag, nws yuav ntsib Tswv Yexus.

“...yog nyob rau ntawm [nws] tej kev txawj ntse, thiab kev ncajncees, thiab kev dawmdim” (1 Kaulithaus 1:30).

Yog peb tshem tau qhov kev ntseeg uas yog “decisionism” hauv peb pawg ntseeg mus, thiag yog peb pab kom lwm tug hloov dua siab tshiab hauv Yexus lawm tiag tiag, tej no pab tsim kho peb txoj kev ua neej lawm 90% hauv pawg ntseeg lawm! Cia tswv Yexus ua tug pab pab! Hu ib zaug ntxiv!

Cia kuv pom Tswv Yexus ib leeg xwb,
   Yexus ib leeg xwb thiaj li cawm tau,
Kuv yuav hu nkauj tag mus li –
   Yexus, Yexus ib leeg xwb!

III. Peb, Yexus yog qhov tseemceeb thiab nruab nrab ntawm cov lus uas txog Nws.

Yaxayas hais txog Tswv Yexus tias nws yog nruab nrab ntawm cov lus qhia txog Nws

“Peb zoo li cov yaj ua yuam kev mus lawm; peb nyias mus rau nyias txoj kev; Thiab Vajtswv tau muab peb tej kev txhaum tso rau ntawm nws” (Yaxayas 53:6).

“Thiab Vajtswv tau muab peb tej kev txhaum tso rau ntawm nws” Qhov Tsev Yexus tuag theej peb, thiab them tug nqe uas yog Vajtswv qhov kev chim – nov yog cov lus qhia txog Tswv Yexus! Tswv Yexus tug kheej ev peb tej kev txhaum nyob rau tom lub vaj kebxesmanes. Tug nyob hauv lub vaj ntawd yog Tswv Yexus, nws hais tias,

“Kuv tug ntsujplig ntsib kev txom nyem kawg nkaus” (Malakaus 14:34).

Tswv Yexus xwb thiaj yog,

“yog tug raug txom nyem…hws…tawm nrog ua ntshav poob los rau hauv av” (Lukas 22:44).

Tswv Yexus tug kheej raug ntes hauv vaj kebxesmanes. Tswv Yexus tug kheej yog tug rau coj mus txiav txim, raug ntau, raug thuam thiab raug txaj muag. Lawv ntau Tswv Yexus sab nplu! Lawv rho nws plaub hau thiab hwj txwv. Tswv Yexus raug coj mus rau tom Pislaj tsev, thia raug cov Loos nplawm nraub qaum, muab koom mom pos los rau nws rau ntoo.

“Nws lub ntsej muag puas…tshaj txhua tug neeg, thiab txhua tug neeg hauv ntiajteb” (Yaxayas 52:14).

“Thiab nws raug mob kom peb zoo” (Yaxayas 53:5).

Tswv Yexus coj los rau Pilaj txiav txim, thiab raug ntsia saum ntoo Khaublig. Tswv Yexus txhais tes raug ntsia saum ntoo Khaublig. Tswv Yexus raug txom nyem raug mob vim yog raug ntsia hlau ntsia ntawm tes thiab kotaw – tiam sis nws raug mob thaum Vajtswv “muab neeg tej kev txhaum tso rau ntawm nws saum tsob ntoo” (1 Petus 2:24). Dr. Watts hais tias,

Saib nws txhais tes, Nws taubhau, thiab kotaw,
   Kev txom nyem kev hlub ntws los uake:
Ob yam ntawd ntaws los nyob uake,
   Yog vim licas thiab li ntoo koomom pos?
(“When I Survey the Wondrous Cross,” Isaac Watts, D.D., 1674-1748).

Sawv ntsug hu nkau uake! Los hu nqe tshooj!

Cia kuv pom Tswv Yexus ib leeg xwb,
   Yexus ib leeg xwb thiaj li cawm tau,
Kuv yuav hu nkauj tag mus li –
   Yexus, Yexus ib leeg xwb!

Nej zaum tau.

IV. Plaub, Tswv Yexus yog haupaus ntawm kev kaj siab mus tag ib txhi.

Lawv muab Tswv Yexus lub cev ua tuag saum ntoo Khaub lig coj must so rau qhov ntxha. Tiam sim hnub peb, Nws lub cev sawv hauv qhov tuag rov qab los! Nws txawm mus saib nws cov thwjtim thiab hais tias, “Kev kaj siab nrog nej nyob” (Yauhas 20:19).

“Thiab thaum nws hais lintawd, nws txawm cev nws txhais tes thiab kotaw rau lawv saib. Cov thwjtim zoo siab thaum law pom lintawd” (Yauhas 20:20).

“Cov thwjtim zoo siab thaum law pom lintawd” (Yauhas 20:20). Tswv Yexus tug kheej xwb thiab muab tau kev kaj siab rau peb “thau lawv mom tug Tswv.” Koj yuav tsis muaj qhov kev kaj siab no, thiab Tswv Yexus txoj kev kaj siab, txog thaum koj los ntawm Tswv Yexus!

Au, tag kis no kuv qhia rau nej tias – Kuv nco txhua lub sijhawm thaum kuv los cia siab rau Tswv Yexus! Yog ib qhov uas kev zoo siab zoo kawg nkaus! Kuv cai li los rau ntawm Nws! Los sis, tom qab, zoo li nws los rau ntawm kuv. Kuv raug ntxuav los ntawm Nws cov ntshav! Kuv los ciaj sia rau ntawm Vajtswv Leejtub! Hu ib zaug ntxiv!

Cia kuv pom Tswv Yexus ib leeg xwb,
   Yexus ib leeg xwb thiaj li cawm tau,
Kuv yuav hu nkauj tag mus li –
   Yexus, Yexus ib leeg xwb!

Nej zaum tau.

Cia li los rau ntawm Tswv Yexus! Tsis txhob khia ntawm tug Cawmseej mus. Yuav tsum qhia ua tivkhawv rau lwm tug. Tsis txhob ua zoo li Spurgeon hu tias, “kev puas tsuaj…yog muab Tswv Yexus tso tawm ntawm nws cov lus.” Tsis yog! Tsis yog! Cia li los rau ntawm Tswv Yexus!. Ua tib zoo mloog zaj nkauj uas kuv yuav hu no.

Yog kuv tsis muaj koj lawm,
   Cov ntshav los ntxuav kuv lub siab,
Thiab coj kuv los rau ntawm nws,
   Vajtswv tug menyuam yaj! Kuv los!
(“Just As I Am,” Charlotte Elliott, 1789-1871).

Tswv Yexus tuag saum ntoo Khaublig tuag theej peb tej kev txhaum. Tswv Yexus cov Ntshav ntxuav peb tej kev txhaum. Los rau ntawm Yexus. Cia siab rau Nws thiab Nws yuav cawm koj tawm ntawm txhua yam kev txhaum. Amees.

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub ua ntej mloog Vajtswv Txojlus Abel Prudhomme: Yaxayas 53:1-6.
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“When Morning Gilds the Skies” (translated from the German by Edward Caswall, 1814-1878).


TXHEEJ TXHEEM

TSWV YEXUS TUG KHEEJ

JESUS CHRIST HIMSELF

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.

“Yexus tug kheej” (Efexaus 2:20).

I.   Ib, neeg ntiajteb tsis lees paub Tswv Yexus, Yaxayas 53:3.

II.  Ob, Yexus tug kheej yog nruab nrab ntawm Vajluskub tag nrog,
Lukas 24:25-27; 1 Kaulithaus 1:30.

III. Peb, Yexus yog qhov tseemceeb thiab nruab nrab ntawm cov lus uas txog Nws, Yaxayas 53:6; Malakaus 14:34; Lukas 22:44; Yaxayas 52:14; Yaxayas 53:5; I Petus 2:24.

IV. Tswv Yexus yog haupaus ntawm kev kaj siab mus tag ib txhi.,
Yauhas 20:19, 20.