Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




IB LO LUS QHIA TXOG TXOJ XOV ZOO

THE GOSPEL IN ONE SENTENCE
(Hmong)

Tug qhia Dr. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Qhia nyob rau pawg ntseeg Npavtiv hauv nroog Los Angeles
Vajtswv hnub yav sawv ntxov, cuaj hli 14, 2014
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord's Day Morning, September 14, 2014

“Ntawm no yeej hais tau meej tseeb, thiab txaus lees yuav, tias Yexus los hauv ntiajteb yog cawm cov neeg txhaum; cov ntawd kuv yog tug neeg txhau loj” (1 Timautes 1:15).


Pij txij thaum lub xya hli 13 kuv los qhia txog kev nyob ib leeg ntsiag to. Kuv qhia tau xya zaug los lawm. Kuv qhia txog qhov teebmeem ntawm kev nyob ib leeg ntsiag to ntawm cov tub ntxhais hluas rau niaj hnub nim no. Kuv hais tau zaug tias “Yog vim licas thiaj nyob ntsiag to? Los tsev – ntawm pawg ntseeg.” Kuv qhia tias pawg ntseeg pab tau rau kom txhob nyob ib leeg ntsiag to. Cov lus qhuab qhia no yog nyob rau pawg ntseeg – raws li cov tub txawg Vajluskub hu hais tias “ecclesiology” Kuv qhia tias yog hlub pawg ntseeg yog ib qhov zoo rau cov tub ntxhais hluas uas kawm ntawv. Tug uas hlub pawg ntseeg thiaj yuav kov yeej txoj kev nyob ib leeg ntsiag to. Nej coob tug pib tuaj pawg ntseeg thaum hnov kuv qhia cov lus no. Tiam sis txog lub sijhawm uas kuv yuav tsum hloov mus qhia lwm yam. Lub ntsiab lus ob ntawm no kuv twb yeej hais ntau zaug txog lawm thiab. “Yog vim licas thiaj ploj yuam kev? Los tsev rau ntawm Yexus – Vajtswv Leejtub?” nyob rau daim 1274 uas yog phau Vajluskub Scofield Study Bible.

“Ntawm no yeej hais tau meej tseeb, thiab txaus lees yuav, tias Yexus los hauv ntiajteb yog cawm cov neeg txhaum; cov ntawd kuv yog tug neeg txhau loj” (1 Timautes 1:15).

Nej zaum tau.

Kuv pib rau cob qhia los ntawm kuv tug xibhwb uas nyob rau pawg ntseeg Suav, uas yog Dr. Timothy Lin, thiab los ntawm Dr. J. Vernon McGee, nws yog tug xibhwb qhia nyob rau xovtooj cua kuv mloog nws cov lus qhuab qhia yuav luag txhua hnub. Nyob rau Vajluskub nqe no, Dr. McGee hais tias,

Nov yog nqe Vajluskub uas tseemceeb vim yog hais txog “Yexus los ntiajteb cawm tug neeg txhaum.” Nws tsis yog los ua ib tug xibhwb zoo rau li peb paub, Nws tsis yog los [uas yog] qhia kom neeg ua zoo, tiam sis Nws ua qhov no, yog los ntiajteb cawm tug neeg txhaum; “kuv yog thawj tug” (J. Vernon McGee, Th.D., Thru the Bible, Volume V, Thomas Nelson Publishers, 1983, p. 434; note on I Timothy 1:15).

“Nov yog cov lus hais uas ncajncees” Vajluskub txhais tias cov lus uas muaj tseeb thiab cia siab tau, kuv ntseeg thiab suav tau. Hais li no tias, “muaj nqi thiab txais yuav tau” Nws ntxim nyho lees yuav tau vim yog hais cov lus tseeb. Yog vim licas thiaj hais tau txaus ntseeg thiab siv tau? Yog vim li no – “Yexus los ntiajteb yog cawm tug neeg txhaum; kuv yog tug tseemceeb.” Koj ntseeg tau. Koj xam tau. Koj yuav tsum lees yuav zoo li qhov tseeb! Yexus los ntiajteb yog cawm tug neeg txhaum; kuv yog tug tseemceeb.” Koj yuav tsum lees uav vim yog qhov tseeb – yeej tseeb tiag tiag - Yexus los ntiajteb yog cawm tug neeg txhaum”! Peb los kawm txog peb yam tseeb nyob rau nqe Vajluskub no.

I. Ib, peb los kawm txog qhov Yexus yog neeg.

“Yexus los rau ntiajteb” Nws “los” Nws tsis yog raug tsim zoo li peb. Peb tsis yog los rau ntiajteb, vim peb raug tsim rau qhov no, hauv ntiajteb. Tiam sis Yexus “Los hauv ntiajteb” Nws los qhov twg los? Nws los saum qaum ntuj los nrog peb nyob. Vajluskub uas yog Yauhas hais tias,

“Thaum chivkeeb nws yog txoj lus, thiab txoj lus nrog Vajtswv nyob thiab yog Vajtswv...Thiab Txojlus yug los ua neeg, thiab nrog peb nyob” (Yauhas 1:1, 14).

Yexus yeej ib txwm nrog Vajtswv nyob saum ntuj. Nws thiaj li tau los, yug ua neej, thiab nrog peb nyob! Raws li tau hais tias “Vajtswv yug los ua neeg” qhov no qhia tias Nws yog Vajtswv “yug los ua neeg” Raws li Charles Wesley (1707-1788) tau sau ib zaj nkauj Khixamaj li no tias “Vajtswv yug los rau peb pom; Nws yog Vajtswv, los nyob zoo li neeg nrog neeg nyob, Yesus peb tug Imasnuees; cov tub txib hu nkauj, Qhia tug Vajntxwv uas yug los” (“Hark, the Herald Angels Sing,” by Charles Wesley, 1707-1788). Los sis Emily Elliott sau tias “Koj tso vaj tso tsev tseg los nyob rau ntiajteb” (“Thou Didst Leave Thy Throne” by Emily E. S. Elliott, 1836-1897).

Yog vim licas nws thiaj tso qaum ntuj tseg nqi los rau ntiajteb? Yog vim licas nws thiaj los xeeb rau Maivliag lub cev? Yog vim licas nws thiaj nrog peb nyob? Yog vim licas nws thiaj txom nyem heev kawg nkaus? Yog vim licas nws thiaj mus rau tom ntoo Khaublig raug ntsia rau qhov ntawd, txom nyem rau qhov ntawd? Yog coj mus mus rau nqe tom ntej.

II. Ob, peb kawm txog Yexus lub homphiaj

Thawj nqe, kuv qhia nej txog qhov nws los rau ntiajteb – yog Vajtswv nqe los – yog tug ob ntawm Vajtswv uas yog Vajleejtxiv, Tub thiab Vajntsujplig. Tam sim no peb los kawm tias yog vim licas nws thiaj los rau ntiajteb.

“Yexus los ntiajteb cawm tug neeg txhaum” (I Timautes 1:15)

Nws lub homphiaj los rau ntiajteb yog los cawm tug neeg txhaum. Peb kawm txog Yexus tias, “Nws tiv txom nyem vim yog peb yog neeg txhaum, los ua tug neeg tsis ncajncees, qhov no thiaj coj peb mus cuag tau Vajtswv” (1 Petus 3:18). Ib zaug ntxiv thiab, Petus tseem hais tias, Yexus “Yexus kwv ntoo khaublig saum ntoo Khaublig” (1 Petus 2:24). Xibhwb Povlauj hais tias “Yexus tuag rau peb txoj kev txham” (1 Kaulithaus 15:3). Yexus txaus siab mus rau saum ntoo Khaub lig, yeem txom nyem theej peb qhov chaw, thiab them peb tej kev txhaum, ntxuav peb tej kev txhaum los ntawm nws cov Ntshav, kom Vajtswv tug nyob saum ntuj thiaj li lees yuav peb. Yexus los rau ntiajteb yog cawm cov neeg txhaum kom dim ntawm lawv tej kev txhaum, thiab sis koj tej kev txhaum, “ntxuav koj tej kev txhaum” (1 Yauhas 1:7). Yexus hais tias “Kuv tsis tau los txiav txim rau ntiajteb, tiam sis cawm ntiajteb” (Yauhas 12:47). Yaxayas hais tau meej tias,

“Nws raug nplawm vim yog peb tau yuam cai, nws rau mob vim yog peb…thiab nws raug mob kom peb raug kho” (Yaxayas 53:5)

Yexus cov ntshav thiaj li cawm tau tug neeg txhaum. Yexus cov ntshav muaj hwjchim vim yog nws yog tug neeg muaj hwjchim! Yexus yog Vajtswv Leejtub!

Spurgeon Yexus los saum qaum ntuj los cawm tug neeg txhaum. Nws hais tias,

     Yexus yuav cawm tsis tau tib neeg yog nws nyob rau saum ntuj. Nws “los rau ntiajteb” yog cawm tug neeg txhaum. Kev phem kev txhaum, nws thiaj li los tuag theej peb qhov chaw…nws yuav cawm tsis tau tug neeg txhaum yog zaum nyob rau saum ntuj; Nws [yuav tsum] los rau ntiajteb, los rau qhv chaw uas nws ua tug tsim…Nws cawm tsis tau cov neeg txhaum, yog tsis yug los ua neeg, thiab los nyob rau ntiajteb…Thiab los nyob rau ntawm no…Nws yuav tsis mus [qaum ntuj] yog tsis hais lo lus no “Tiav lawm lauj” ua ntej nws yuav tuag [Nws lub] tau hau ntoo koos mom pov, [nws lub qhov muag kaw thaum mus nyob rau qhov chaw tsau ntuj tom qhov ntxa… [ua ntej] neeg yuav raug cawm dim…Au tug neeg txhaum, nws yog cov neeg ploj lawm, nws plaj mus tag ib txhi, txog rau thaum tug Cawmseej los [coj] ntsib nej yog los tuag theej thiab ev nej tej kev txhaum cawm tug neeg txhaum ntawm lawv tej kev txhaum (C. H. Spurgeon, “The Faithful Saying,” The Metropolitan Tabernacle Pulpit, volume 24, Pilgrim Publications, 1972 edition, p. 304)

III. Peb, peb kawm txog Yexus lub hwjchim.

“Ntawm no yeej hais tau meej tseeb, thiab txaus lees yuav, tias Yexus los hauv ntiajteb yog cawm cov neeg txhaum; cov ntawd kuv yog tug neeg txhau loj” (1 Timautes 1:15).

Xibhwb Povlauj hais tias nws yog “tug neeg txhaum loj” – tug neeg uas phem tshaj plaws. Vim nws tau hais cov lus tawm tsam Yexus. Nws yuav tsum feemxyuam qhov nws tua cov ntseeg. Xibhwb Povlauj yog tug yam ntxwv zoo ntawm tug neeg txhaum. Txhua tug neeg txhaum ntsia nws uas tug qauv, tias tug neeg txhaum loj, muaj peevxwm hloov los ua ib tug ntseeg zoo tshaj plaws tau. Yog Yexus ib tug yeebncuab loj hloov los ua ib tug qhev. Nov yog tshwm sim rau Povlauj – thiab yuav tshwm rau koj thiab. Yexus lub hwjchim hloov tau tug neeg txhaum los ua ib tug uas hum Vajtswv siab! “Yexus los ntiajteb yog los cawm tug neeg txhaum; nws yog tug txhaum loj”

Kuv raug coj mus koom pawg ntseeg Npavtiv taum kuv tseem muaj nub nyoog yog kaum peb xyoo. Kuv cov neeg uas nyob ze coj kuv mus koom pawg ntseeg Npativ. Thaum ntawd kuv tsis paub tias Yexus los cawm tug neeg txhaum zoo li kuv. Kuv ua kevcai rau dej los ntawm tsis paub txog qhov ntawd. Kuv xav tias Yexus tuag yam tug txom nyem thiab ntxim tu siab kawg. Kuv ruaj siab tias kuv yeej hnob cov lus qhuab qhia txog kev cawmdim lawm. Tiam sis kuv tsis totaub kiag li. Xibhwb Povlauj hais tias,

“Yog peb cov lus xov zoo raug zais, yog zais rau tug neeg txhaum” (2 Kaulithaus 4:3).

Kuv yuam kev mus lawm! Thiab Vajtswv Txojlus zais ntawm kuv!

Thaum ub kuv tseem los ua Yeebyam txog Yudas lub neej nyob rau tom peb pawg ntseeg. Yudas yog tug thwjtim uas ntxeev siab rau Yexus. Kuv uas nws tau peb xyoo. Los kuv tseem zoo li tug neeg dig muag. Kuv tseem tsis totaub txog qhov Yexus tuag cawm kuv dim ntawm kev txhaum. Nyob rau lub sijhawm Easter ntawd. Kuv qw raws li Yudas cov lus no,

“Kuv muaj kev txhaum thiab kuv tau ntxeev siab rau cov ntshav ua tsis muaj kev txhaum” (Mathais 27:4)

Lub sijhawm ntawd ua rau kuv los xav txog kev qhov kev txhaum. Kev txhaum ua rau kuv nyuaj siab. Kuv pheej xav tias kuv ntxeev siab rau Yexus, qhov tseeb los zoo li ntawd thiab. Txhua tug neeg txhaum ntxeev siab rau Yexus.

Kuv tseem xav tias kev ua ib tug ntseeg zoo yog xyaum ua “qhov zoo” kuv xav tias qhov no thiaj ua rau kuv ua tau ib tug ntseeg zoo. Nyob rau xyoo 1958 los sis 1959 kuv tau nyeem Phau ntawv sau txog neg lub neej los sis Life Magazine tau hais txog Dr. Albert Schweitzer ua tau mus ua Vajtswv tes dej num nhyob rau Africa. Nws yog ib tug uas cov neeg sau phau ntawv Life Magazine qhuav tias yog ib tug neeg uas txawj hlub lwm tug neeg thiab tseem yog ib tug kws kho moo zoo mus au Africa. Kuv txawm pib xav tias yuav ua zoo li nws. Kuv xav tias qhov ntawd thiaj pab kom kuv ua tau ib tug ntseeg zoo. Kuv hnov Dr. Tom Dooley, ua tau mus ua Vajtswv num nyob rau Vietnam thiab Qhabmeem. Thiab kuv nyeem Dr. James Hudson Taylor, ib tug kws muab tshuaj mua ua Vajtswv num nyob rau Suav teb rau tiam 19th century. Kuv xav, “Qhov ntawd yog qhov kuv xa ua Vajtswv tes dej num rau cov Suav. Thaum ntawd kuv thiaj li yog ib tug ntseeg lawm tiag tiag tsis yog neeg txhaum li Yudas lawm” Kuv mus koom pawg ntseg Suav Npavtiv. Thaum ntawd kuv muaj 19 xyoo. Kuv txawm mus kawm Vajluskub rau lub tsev kawm ntawv Biola kawm txog kev ua Vajtswv num rau lwm haiv neeg. Kuv xav tias qhov ntawd kuv thiaj li dim kev txhaum.

Muaj kev pehawm Vajtswv nyob rau tsev kawm ntawv Biola, peb tau hu Charles Wesley (1707-1788) rau lub sijhawm pib pehawm Vajtswv. Kuv tsis tau hnov dua zaj nkauj ntawd dua los. Ua rau kuv nyiam zaj nkauj ntawd heev. Hnub ob ua rau kuv plaub hau tsa tag! Zoo li kuv rau hluav taws xob kub mus thoob kuv ib ce rau tag kis sawv ntxov ntawd.

Qhov ntawd thiaj ua rau kuv loj hlob
   Puas xav paub txog tug Cawmseej cov ntshav?
Tuag theej kuv, kuv yog tug ua rau nws mob?
   Rau kuv, nws tuag yog rau kuv xwb?
Kev hlub loj! Kuv tug Vajtswv tuag theej kuv,
   Yog lawm kuv tug Vajtswv tuag theej kuv?
Kev hlub loj! Kuv tug Vajtswv tuag theej kuv,
   Yog lawm kuv tug Vajtswv tuag theej kuv?

Nws tawm ntawm Leejtxiv lub zwm txwv,
   Nws txaus siab uas li ntawd;
Tsis muaj dab tsi tsuas yog kev hlub xwb,
   Los cawm Adas haiv neeg uas yog neeg txhaum;
Hlub txhua tug, cawm kom txhua tug dim,
   Kuv tug Vajtswv, tau ntsib kuv!
Kev hlub loj! Kuv tug Vajtswv tuag theej kuv,
   Yog lawm kuv tug Vajtswv tuag theej kuv?
(“And Can It Be That I Should Gain?,” Charles Wesley, 1707-1788).

Kuv hu mus hu los. Kuc muab sau rau ib daim ntawv kuv thiaj tau hu mus hu los “Kev hlub loj! Kuv tug Vajtswv tuag theej kuv, Yog lawm kuv tug Vajtswv tuag theej kuv?” Dr. Charles J. Woodbridge (1902-1995) yog tug qhia Vajtswv Txojlus rau txhua hnub. Nws qhia nyob rau ob Petus. Txog rau ib hnub nyob rau hnub kawm ntawm lub lim tiam ntawd kuv txawm tau txais kev cawmdim! Kuv hu zaj nkauj ntawd thaum taug kev mus tsev, “Kev hlub loj! Kuv tug Vajtswv tuag theej kuv, Yog lawm kuv tug Vajtswv tuag theej kuv?”

“Ntawm no yeej hais tau meej tseeb, thiab txaus lees yuav, tias Yexus los hauv ntiajteb yog cawm cov neeg txhaum; cov ntawd kuv yog tug neeg txhau loj” (1 Timautes 1:15).

Kuv thov Vajtswv rau koj! Kuv thov Vajtswv kom koj cia siab rau Yexus – thiab caw koj kom dim kev txhaum. Kuv thov Vajtswv kom koj dim ntawd kev txhaum vim yog Tswv Yexus – thiab koj yuav zoo siab hlo hu zaj nkauj no “Kev hlub loj! Kuv tug Vajtswv tuag theej kuv, Yog lawm kuv tug Vajtswv tuag theej kuv?” Yog koj tsis totaub kiag li, txhob nyuaj siab. Kuv rov qhia dua ib zaug ntxiv. Nco ntsoov rov qab tuaj koom! Amees. Dr. Chan, thov coj peb thov Vajtswv.

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub ua ntej yog Abel Prudhomme: 1 Timautes 1:12-16.
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“Now I Belong to Jesus” (Norman J. Clayton, 1903-1992).


TXHEEJ TXHEEM

IB LO LUS QHIA TXOG TXOJ XOV ZOO

THE GOSPEL IN ONE SENTENCE

Tug qhia Dr. Hymers, Jr.

“Ntawm no yeej hais tau meej tseeb, thiab txaus lees yuav, tias Yexus los hauv ntiajteb yog cawm cov neeg txhaum; cov ntawd kuv yog tug neeg txhau loj” (1 Timautes 1:15).

I.   Ib, peb los kawm txog qhov Yexus yog neeg, Yauhas 1:1, 14.

II.  Ob, peb kawm txog Yexus lub homphiaj, I Petus 3:18; 2:24;
1 Kaulithaus 15:3; I Yauhas 1:7; Yauhas 12:47; Yaxayas 53:5.

III. Peb, peb kawm txog Yexus lub hwjchim,
2 Kaulithaus 4:3; Mathais 27:4.