Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




THOV VAJTSWV THIAB YOOMOV
NYOB RAU TIAM NO

(COV LUS QHIA ROOJ TXAHAWB SIAB ZAUM 3)

PRAYER AND FASTING FOR
DELIVERANCE IN OUR TIME
(SERMON NUMBER 3 ON REVIVAL)
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Qhia nyob rau pawg ntseeg Npativ nroog Los Angeles
Vajtswv Hnub lub yim hli 3, 2014
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Evening, August 3, 2014

“Thaus Yexu moog tsua huv tsev lawm, cov thwjtim txawm lug nug Yexu tuab ywv has tas, ua caag peb ntab tsw tau nam daab hov tawm. Yexu teb puab has tas, cov daab zoo le nuav yug yuav tsum thov Vaajtswv daab txha tawm” (Malaukaus 9:28, 29).


Yog koj nyeem cov lus qhuab qhia no, los sis nyeem peb cov website, los sis YouTube, kuv thov Vajtswv kom nej txhob tua thaum los nyeem ob lo lus no “thiab yoomoov”. Kuv tsis yog hais phem, kuv xav tias ob lo lus no yuav tsum nyob rau hauv. Thawj yam vim yog Vajluskub nqe no yuav nyeem tsis totaub yog tsis muaj cov lus no. Ua ntej ntawd cov thwjtim tau thov Vajtswv ntiab tau dab tawm. Tej yam yuav tsum txhab rau tom qab thov Vajtswv – thiab yeej muaj nyob rau cov neeg txheej thaum ub phau Vajluskub “thiab yoomov” cov thwjtim yeej thov Vajtswv ntiab dab tawm. Tiam sis tom sim no lawv ntsib tug dab ua muaj hwjchim loj tshaj ntawd, uas thov Vajtswv xwb yuav ntiab tsis tau. Tswv Yexus thiaj hais tias, “Tug dab no yuav ntiab tsis tau, tiam sis yuav tsum yoo mov” (Malakaus 9:29). Yam ob uas kuv xa qhia rau nej yog licas ob lo lus no thiaj yuav tsum nyob rau hauv. Kuv yeej ntseeg tag kuv lub siab tias yuav tsum zoo lintawd! Txhob rawm tso qhov no tseg!

Ntau xyoo los no kuv poj niam thiab kuv tau mus nye roob Xinais. Thaum peb nqi rov qab los, wb tau mus ncig saib lub tuam tsev Catherine’s Monastery. Nyob ze ntawm taw roob nce mus saum roob Xinais. Yob ib lub tuam tsev uas xim dub thiab tsau ntuj, ua nyob rau 6th century. Muaj ib cov pob txha tau hauv tso uake siab rau feet nyob tom maum kaum tsev. Qhov chaw no zoo Ntxwnyoog li tej zaum pom nyob rau TV uas yog “Raiders of the Lost Ark.” Muaj ib phau ntawv sau ntau yam lus nyob rau hauv. Lus Av-kiv sau hais tias Sinaiticus phau Vajluskub tshiab ua raug kawg tseg cia “Txog rau thaum Tischendorf nyhia coj mus muag rau British.” Thiab muaj raws li daim xub thawj ua nyhia los ntawm lub tuam tsev uas yog Dabntxwnyoog qhov chaw no, los lus “thiab yoo mov” tsis muaj nyob rau hauv. Tom qab ntawm British thiaj li tau yuav mus. Kuv poj niam wb tau pom, nyob rau lub tuam tsev uas yog the British Museum nroog London. Muaj ob tug xibhwb npe hu ua Brooke Westcott (1825-1901) thiab Fenton Hort (1828-1892) coj Tischendort phau uas yog Sinaiticus li muab rau Westcott thiab Hork yog phauv Vajlubkub tshiab lus Kivlis (1881). Qhov hloov ntawm no yog los ntawm cov neeg uas nyob hauv lub tuam tsev St. Catherin’s Monastery. Txhua phauv txhais tshiab puas leej los ntawm Westcott thiab Hort uas yog lus Kivlis. Yog lintawd, thaum peb los nyeem phau txhais tshiab peb thiaj los nyeem phuav ua Tischendorf coj tom lub tuam tsev uas yog St. Catherin. Kuv ntseeg tias cov thawj coj txheej thaum ub rau cov neeg uas yog Gnosticism yuam lawm, thiaj li muab lo lus “thiab yoo mov” rho pov tseg thaum lawv los xuas tes sau phau ua hu hua Sinaiticus manuscript. Kuv tseem ntseeg tias Ntxwnyoog muaj phau no khaws cia – thiab li muab coj los siv rau tiam no thiab rhuav tshem sawvdaws tej kev ntseeg. Kev ntseeg tias qhov yog cov evangelicas siv nyeem rau niaj hnub nim no, “Ntxwnyoog phauv Vajluskub”

Kuv yeej hais qhov no tsis yuam kev! Ntxwnyoog xav kom lo lus “thiab yoo mov” raug tshem mus. Yog vim licas? Yoojyim! Ntxwnyoog xav kom muab ob lo lus ntawm no rho mus “Hom dab no yuav ntiab tsis tau tsuas yog yuav tsum thov Vajtswv thiab yoo mov”!!! Yoojyim! Dr. Martyn Lloyd-Jones hais stias, “Ntxwnyoog txhob txwm ua kom neeg totaub yuam kev, nws xav kom neeg rhuav tshem Vajtswv tes dej num” (Spiritual Blessing, Kingsway Publications, 1999, p. 158).

Nej puas xav tias yog vim licas thiaj tsis muaj kev txhawb siab nyob rau tej chaws Amelikas txij thaum xyoo 1859? Vim yog! Cov ntseeg tsis muaj kev thov Vajtswv thiab yoo mov raws li Westcott thiab Hort phau Vajluskub. Qhov no lauj yog ib yam uas qhia tias tsis muaj kev txhawb siab nyob rau lub techaws no tau 145 xyoos! Cov xibhwb txheej thaum 18th century tau thov Vajtswv thiab yoo mov, yog lintawd Vajtswv thiaj li xa kev txhawb siab rau neeg ntiajteb txhua lub kaum xyoo! Los xav txog qhov no. Lawv yoo mov thiab thov Vajtswv raws li “Hom dab no yuav ntiab tsis tau tsuas yog yuav tsum thov Vajtswv thiab yoo mov” John Wesley tau qhia hauv Mathais li no tias – “Cov lus pov thawj no (muaj qab hau) vim yog qhov kev thov Vajtswv thiab yoo mov!” (John Wesley, M.A., Explanatory Notes on the New Testament, Baker Book House, 1983 edition, volume I, note on Matthew 17:21). George Whitefield, Howell Harris, Jonathan Edwards, thiab lwm tug xibhwb yeej pom zoo nrog rau John Wesley txog qhov kev yoo mov thiab thov Vajtswv uas qhov tseemceeb! Tiam sis lawv tseem tsis tau muaj Westcott thiab Hort phau Vajluskub!

Sim los saib txog rooj txhawb siab loj zaum ob, thiab cov xibhwb thaum ntawd zoo licas? Timautis Dwight thov Vajtswv yoo mov. Lawv muab rooj txhawb siab loj, vim yog yoo mov thiab thov Vajtswv. Lawv tsis muaj Westcott thiab Hort phau Vajluskub!

Thiab kuv hais tias, rooj txhawb siab loj xyoo 1857-59 muaj uantej phau Vajluskub uas yog Ntxwnyoog phau. Kev yoo mov yog ib yam lawv yeej ua rau tiam uas yog Abraham Lincoln hais kom tej chaws los thov Vajtswv thiab yoo mov rau lub sijhawm tsov dog hauv lub tebchaws. Thiab rooj txhawb siab loj rau xyoo 1859 thaum neeg tuaj nyob uake thov Vajtswv thiab yoo mov. Spurgeon ib tug xibhwb loj tau qhia Vajtswv txog thov Vajtswv thiab yoo mov! Txawm yog rooj txhawb siab xyoo 1905 muaj ua ntej yuav los siv thiab coj raws li Wales raws li phau Vajluskub King James qub. Cov neeg Wales raug qhia kom thov Vajtswv thiab yoo mov, thiab rooj txhawb siab nyob rau Island ntawm Lewis, nyob rau tebchaws Scotland, xyoo 1949 thaum ua ob tug poj niam dig muag tau thov Vajtswv ua rau muaj rooj txhawb siab!

Suav teb zoo licas? Cov ntseeg txhua tug nyob Suav teb thov Vajtswv thiab yoo mov. Lawv raug qhia los ntawm ib tug xibhwb uas yog James Hudson Taylor (1832-1905). Ib tug xibhwb uas muaj suab npe rau seem tshaj tawm uas yog John Sung (1901-1944) uas rau muaj kev txhawb siab loj nyob rau Suav teb ua ntej Communist los kav tebchaws. Dr. Sung thov Vajtswv thiab yoo mov tag mus li. Suav ib tug xibhwb uas yog Wang Mingdao (1900-1991) raug kaw hauv nkuaj nees-nkaum xyoo tshajtawm (1901-1944) Vajtswv Txoj Moo Zoo, nws yeej yoo mov thiab thov Vajtswv. Dr. James Hudson Taylor III, thiab Hudson Taylor, hais txog Wang Mingdao tias, “Tsis muaj ib tug xibhwb nyob rau Suav teb yuav qhia Vajtswv txoj lus tau meej npaum li nws” (David Aikman, Jesus in Beijing, Regnery Publishing Company, 2006 edition, p. 56). Allen Yuan (1914-2005) siv sijhawm hauv nkuaj ntau tshaj 20 xyoo qhia Vajtswv Txojlus. Nws los yoo mov thiab thov Vajtswv. Samuel Lamb (1924-2013), Moses Xie (1918-2011) thiab lwm tug xibhwb los yoo mov thiab thov Vajtswv. Vajtswv hnov nws lub suab thov, thiab pab kom lawv dim “cawm kom dim hauv kev phem” nyob rau Suav teb. Nyob rau xyoo, 1980s, Vajtswv foom koobhmoov rau cov ntseeg zoo li dej hiav txwv uas yog tsunami los nyab rau niaj hnub nim no! American Bible Society tau soj ntsuam pom tias muab 700 tug tug neeg los cuag Vajtswv rau txhua lub sijhawm, 24 teev rau ib hnub twg, nyob rau Suav teb – los sis 17, 000 tug neeg los cuag Vajtswv rau txhua hnub! Cov xibhwb nyob rau Suav teb tsis tau pom Westcott thiab Hort phau Vajluskub. Lawv tseem yoo mov thiab thov Vajtswv, Vajtswv teb lawv cov lus thov, mus saib “The Cross” (Mus yuav tau rau ntawm Amazon.com), Suav ib zaj yeeb yaj kiab hais txog rooj txhawb siab, thiab thau kom saib tag lawm zoo phau Vajluskub Teshaujlwm rov ciaj sia tuaj! Kuv ib tug xibhwb uas kuv paub tau 23 xyoo uas yog Dr. Timauthis Lis. Nws siv Suav phau Vajluskub qub tau rau caum xyoo. Nws yeej tsis siv Westcott thiab Hort phau kiag li. Lo lus ntawd tsis raug rho tawm. Dr. Lis yoo mov thiab thov Vajtswv rau kev ua Vajtswv tes dej num. Kuv pom tias pawg ntseeg muaj rooj txhawb siab, cov hluas tuaj pehawm Vajtswv coob kawg nkaus. Dr. Lis ntseeg hais tias yoo mov thiab thov Vajtswv ua rau tau txais Vajtswv koobhmoov. Kuv thov txim ua hais tias cov neeg no mus raws “Neeg sab hnub poob” tej kev xav thiab Westcott thiab Hort phau Vajluskub.

Ib txhia cem kuv hais tias, kuv muab hais dhau heev li lawm. Tiam sis kuv lo lus nug yog zoo tib yam li cov thwjtim nug Yexus, “Yog vim licas peb thiaj ntiab tsis tawm?” (Malakaus 9:28). Spurgeon paub txog qhov uas muaj lo lus “yoo mov” rho tawm, nyob rau phauv tshiab tom qab no, thau nws los qhia Vajtswv Txojlus “Yam ua ua kom ntsib kev puas tsuaj” los sis “The Secret of Failure” nyob xyoo 1886 (The Metropolitan Tabernacle Pulpit, volume XLII, Pilgrim Publications, 1976 edition, pp. 97-106). Nws tau hais li no tias, “Yoo mov thiab thov Vajtswv ua rau muaj hwjchim…nov ib yam uas yog ntxwnyoog [ntsujplig phem] tsis pub kom ‘thov Vajtswv thiab thiab yoo mov’” (ibid., p. 105)

Spurgeon tseem hais txog cov thwjtim lo lus nug “Yog vim licas peb thiaj ntiab tsis tau?” tej pawg ntseeg uas qaug zog. Spurgeon hais tias,

“Yog vim licas peb thiaj ntiateb tsis tawm?” Cia Vajtswv pawg ntseeg hais tias… ‘yog vim licas cov neeg no tsis kam tuaj mloog Vajtswv lus?’ Muaj neeg coob nyob rau tom tej tog kev: yog vim licas cov pawg ntseeg tsis mob siab kiag li? Kev txhaum muaj hwjchim – peb tsis kav qhia, yog vim licas peb thiaj ntiab tsis tawm?...yog vim licas peb thiaj ntiateb tsis tawm?...mloog lus qhuab qhia tau ntau xyoo los tseem ua neej zoo li qub. Tug dab [ntsujplig] twg nkag rau hauv lawv? Yog vim licas peb thiaj ntiajteb tsis tawm? (ibid., p. 101)

Spurgeon teb zoo ib yam li Yexus “Tug dab no yuav ntiab tsis tau, tiam sis yuav tsum yog yoo mov thiab thov Vajtswv” (Malakaus 9:29).

Dr. Lloyd-Jones tau hais txog lo lus nug no tias, “Yog vim licas peb thiaj ntiab tsis tawm?” “Cov kws kho mob” hais tias peb yuav tsum tau saib tias qhov yog “yam teebmeem” rau niaj hnub nim no. Nws hais tias,

“Hom no yog dabtsi”? Yam teebmeem twg uas peb ntsib rau niaj hnub nim no? Kuv ntseeg tias qhov no yeej muaj tseeb, peb tej teebmeem uas peb ntsib rau niaj hnub nim no loj zuj zus tshaj txheej thaum ub (Martyn Lloyd-Jones, M.D., Revival, Crossway Books, 1997, p. 15)

Nws hais tias yam tau ua yav tag los zoo li siv tsis tau rau “hom no” niaj hnub nim no. Nws tseem hais tias, tseem muaj ntau txoj hau kev “tswv yim tshiab” uas siv tsis tau. Yav tshiab tam sim no daws tsis tau cov teebmeem tam sim no. Nws tseem hais tias kev tshaj tawm tam sim no coj tsis tau neeg los cuag Vajtswv. Nws hais tias, “Koj yuav tsum paub tias koj tab tom ntsib tej yam teebmeem uas tshaj koj lub peev xwm yuav pab tau” (ibid., p. 19).

Kuv ntseeg tias nws hais qhov no yog lawm. Muaj coob leej xav tias lees tsis cheem tsum kev pab cuam ntawm pawg ntseeg. Vim lawv tsis pom tias yog neeg txhaum thiab yuav tsum tau txais kev zam txim. Yuav ua licas pawg ntseeg thiaj li pab tau “neeg qhov kev ntsawg” rau tiam tam sim no? Ntau xyoo uas kuv los xav txog qhov no, kuv thiaj li los paub tias “kev kho siab” yog yam ua neeg yuav “tau kev pab cuam”, thiab pawg ntseeg yuav tsum pab. Dr. William Glasser, tau sau nyob rau nws phau ntawv hu ua The Identity Society,

Txhua yam kev nyuaj siab nyuaj ntsws thiab kev chim npau taws, puas yeej pib los ntawm qhov uas neeg nyob ib leeg leeg thiab kho siab, ua rau neeg tsis paub tias yuav pab tug kheej tau licas (quoted in J. Oswald Sanders, D.D., Facing Loneliness, Discovery House Publications, 1990 edition, p. 46).

Kev nyuaj siab, kev quas yeeb quas tshuaj, kev tag kev vam – “txhua yam teeb meem…thiab txhua yam kev chim, puas yeej los ntawm qhov neeg nyob ib leeg thiaj kho siab khuav.” I xav tias Dr. Glasser hais yog lawm! Qhov “kev txhaum loj” ntau peb cov neeg yog “txhua yam” los ntawm neeg tej kev kho siab! “Hom no” yog “kev nyob ib leeg kho siab khuav” rau ntawm peb cov neeg. Yog peb tsis npaj los kho cov teebmeem no, peb yuav coj tsis tau cov neeg los cuag Vajtswv!

Dr. Timothy Lin, uas yog kuv tug xibhwb, paub qhov no zoo! Nws yog tug neeg laus, tuaj Suav teb tuaj, tiam sis nws yog ib tug neeg uas yoo mov thov Vajtswv, nws hais tias yam uas yuav coj tau cov hluas los cuag Vajtswv yog yuav tsum pab lawv kom dim ntawm txoj kev nyob ib leeg kho siab khuav. Nws pheej hais tias, “Peb yuav tsum kho cov hluas qhov kev kho siab, peb yuav tsum ua kom lawv pom tias pawg ntseeg yog lawv lub tsev thiab” Kuv yeej pom zoo li no thiab! Nyob rau xyoo 1960 Dr. Lis tau hais li no tias, cov hluas yav tag los tuaj rau hauv pawg ntseeg. Vajtswv tau xav kev txhawb siab los rau neeg. Tiam sis muaj ib txhua tau hnov qab tej yam uas Dr. Lis ua tag lo no!

Kuv los xaus qhov no li no xwb. Peb tsis txhob los xav tias yog thov Vajtswv thiab yoo mov ces txawm yuav coj tau neeg los cuag Vajtswv no – los sis kom muaj kev txhawb siab. Peb tsis txhob los xav tias Vajtswv zoo li lub “hwjchim” uas peb muaj peev xwm tswj tau. Vim Ximoos uas yog tug txiv neeb yeej xav li ntawd, thaum nws hais tias, “thov muaj lub hwjchim no rau kuv” (Teshaujlwm 8:19). Yog peb xav tias Vajtswv yog “hwjchim” ces peb txawm xav tias peb yuav “siv” nws los ntawm qhov peb thov thiab yoo mov, yog zoo li no peb yog ib yam li “white magic” ntag. Nyob rau hauv “black magci los sis ua khawv koob” cov neeg txawj uas khawv koob yuav siv hwjchim los tswj cov ntsujplig phem, nyob rau qhov “whtite magic” cov txawj thov Vajtswv txawm yuav los tswv “cov ntsujplig zoo” – txawm yog lawv tug Vajtswv, yam lawv hu tias “Vajntsujplig” yog ib qhov uas totaub yuam kev loj heev, kuv ntseeg tias, Benny Hinn, thiab lwm tug xibhwb uas yog cov “charismatic” thiab lwm tug thawj coj tab tom siv “white magic”

Vajtswv tug ntsujplig uas tseeb tiag yog zoo li neeg. Peb yuav hais tsis tau kom “nws los” thiab “siv” nws los ntawm qhov ua peb hais ob peb lo lus – txawm yog yoo mov thiab thov Vajtswv los xij. Nws zoo ib yam neeg, tsis yog yam khoom siv dabtsi xws li “hwjchim” raws li hu hais tias “txhawb siab” qhov no yog ntxwnyoog li xwb uas yog “white magic”

Lub sijhawm thaum peb thov Vajtswv coj cov tub ntxhais hluas tuaj rau hauv pawg ntseeg, peb yuav ntsum nco ntsoov hais tias nws yog Vajtswv uas dawb huv. Nws yog Vajtswv, peb yuav tsum pehawm Nws. Spurgeon tseem hais tias,

Kuv tseem tsis paub meej hais tias qhov peb plam Vajtswv qhov koob hmoov vim yog tsis yoo mov lawm…raws li Puritan hu tias, “Tug ntsujplig uas yoo mov,” thiab kawm los ntawm qhov kev yoo mov yam uas tsis tau ua dua los (The Metropolitan Tabernacle Pulpit, volume X, Pilgrim Publications, 1991 edition, p. 35).

Lub lim tiam tom ntej no peb yuav thov Vajtswv yoo mov, txog rau thaum 5:00 PM, peb yuav thov Vajtswv kom nws coj cov hluas tuaj rau hauv pawg ntseeg los ntawm “lawv qhov kev ntshaw” kom khiav dim ntawm kev kho siab. Tiam sis qhov ntawd yuav pab tsis tau dabtsi txog rau thaum uas ib tug neeg twg los ntseeg tias nws yog neeg txhaum thiab hloov dua siab tshiab ntseeg Yexus. Peb thov Vajtswv kom muaj kev hloov dua siab tshia tiag.

Yog koj tseem tsis tau hloov dua siab tshiab, kuv hais rau koj tias Yexus hlub koj. Nws tuag saum ntoo Khaublig cawm koj kom dim ntawm txoj kev txhaum. Nws tug ntoo Khaublig ntws los ntxuav nej tej kev txhaum. Nws sawv hauv qhov tuag rov los muaj txojsia rau koj “Tug uas ntseeg Tswv Yexus, thiaj yuav dim” (Teshaujlwm 16:31). Cia li cia siab rau Tswv Yexus xwb – nws cov ntshav thiaj ntxuav tau koj tej kev txhaum! Cia siab rau nws. Nws yuav cawm koj lub txim, kev tuag thiab tub Tuagteb! A-mees.

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub ua ntej yog Dr. Kreighton L. Chan: Malakaus 9:23-29.
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“Old-Time Power” (tug sau Paul Rader, 1878-1938).