Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




KEV CAWMDIM NTAWM VAJTSWV–
QHIA TXOG YEXUS YUG

SALVATION THROUGH THE TRINITY –
A CHRISTMAS SERMON
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Qhia hauv pawg ntseeg Npavtiv lub nroog Los Angeles
Vajtswv hnub yav tsaus ntuj lub Kaum-Ob hli ntuj 15, 2013
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Evening, December 15, 2013

“Tswv Yexus txoj koobhmoov, thiab Vajtswv txoj kev hlub, thiab Vajntsujplig tug ua kom muaj kev sib ntxootxws uake nrog nej txhua tug nyob, Amees” (2 Kaulithaus 13:14).


Nag hmo kuv tau mus dadej rau tom kuv qhov chaw dadej. Lub sijhawm ntawd twb pib tsaus ntuj lawm. Lub sijhawm ntawd kuv pom ib tug txiv neeg txawm tuaj dadej thiab. Nws pheej ntsi tom hauv ntej, nws thiaj tsis pom kuv. Tom qab ntawd tsis ntev kuv txawm mus nrog nws da uake. Hmo ntawd muaj nws thiab kuv xwb vim yog hmo ntawd no heev. Thaum kuv nrog nws tham kuv paub tau hais tias, nws yog ib tug neeg uas nyob tsis muaj phoojywg. Nws laus thiab tsis ua haujlwm lawm, tiamsis nws muaj nyiaj rau tom lub tuam txhab nyiaj ntau heev. Nws nub nyoog rau caum xyoo thiab tsis muaj poj niam. Nws tsiv sab hnub poob tuaj nyob rau sab hnub poob ntev los lawm. Nws yeej tsis muaj phoojywg kiag lig. Kuv pom tau hais tias, hauv nws lub siab quaj dig nyob rau lub sijhawm Khibxamaj los no. Nws siv sijhawm rov mus kawm ntawv qeb siab kom hnov qab nws lub neej, tiag tiag nws tsis cheemtsum yuav rov mus kawm ntxiv lawm. Nws khiav tawm hauv pawg ntseeg tau plaub caug xyoo lawm. Nws ntxuv cov ntseeg heev. Nws nyob tsis muaj ib tug phoojywg kiag lig – tsis tau Vajtswv qhov kev hlub, tsis muaj kev txootxws – nrog rau Vajtswv, los sis rau lwm tug tib neeg. Thaum kuv tabtom mloog nws hais lus, nws tsis paub tias leejtwg yuav siv nws cov nyiaj thaum nws tuag lawm. Kuv hnov qhov no ua rau kuv tu siab rau nws heev. Kuv caw nws tuaj koom peb pawg ntseeg ntau zaug lawm, nws tsuas tuaj koom ib zaug thaum kuv tug tub lub nrooj tshoob xwb. Tiamsi tom qab ntawd, nws cia li rov mus tsev lawm, kuv twb tsis tau nrog nws tham kiag li. Lub sijhawm Khijxamaj xyoo no nws yuav nyob tu siab kawg – rau lub sijhawm xyoo no!

Neeg ntiajteb niaj hnub nim no lub neej yeej xaus zoo li no xwb. Lawv lub neej tsis muaj Yexus, thiab tsis muaj pawg ntseeg tsis muaj kev vam kiag li. Lub neej tsis muaj Yexus yeej tsis tseemceeb dabtsi kiag li. Tsis yog tias tab tom pib, tiamsis tabtom yuav xaus. Kuv xav txog qhov no tau tsibcaug xyoo lawm. Kuv yeej paub tias muaj tseeb lintawd.

Kuv ib tug txiv ntxawm ua haujlwm tom qhov chaw kho tsheb. Nws khawv ntau nyiaj ntau heev thiab mus yuav tau ib lub tsev kim heev nyob rau lub nroog San Clemente, nyob rau xeev San Diego. Thaum kawg nws tuag yam tsis muaj neeg paub. Tsis muaj neeg paub tau ib lub lim tiam – txog thaum muaj neeg pom tau hais tias, nws lub qhov chaw txais ntawv puv lawm, thiab hnov tswj lwj tawm hauv tsev tuaj. Tseem muaj ib tug txiv ntxawv, tom qab nws poj niam tuag, nws tau mob tuag tes tuag taw, tsis mus ua hauv lwm tau ntau hnub lawm. Nws cov phoojywg ua haujlwm uake thiaj li mus nrhiav nws tom tsev, thaum lawv mus txog, lawv pom nws pw xyaw quav xyaw zis, ntawm nws txhais tes los tseem tuav ib rab phom, vim nws ntshai tub sab heev. Tseem muaj ib tug txhais hais rau cov neeg saib nws niam tom tsev kho mob tias txhob pub mov rau nws niam noj, cia kom tuag mus. Niaj hnub nim no muaj tej xwm txheej zoo li no ntau heev. Lub neej uas tsis muaj Vajtswv yeej tsis muaj kev vam dabtsi kiag li!

Tsis txhob los nug kuv txog Scrooge. Yeej ua tsis tau lintawd. Tsis muaj leejtwg yuav hloov Scrooge zoo zaj dabneeg uas yog “A Christmas Carol” Tsis muaj leejtwg yuav hloov tau raws li qhov no, Tsis muaj kiag li!

Kuv nco tau tias thaum kuv tseem yog menyuam yaus, kuv tau saib ib zaj yeeb-yaj-kiab, hais txog ib tug txiv neej raug xuavzeb nqus, nws raug nqu ploj zuj zu, txawm nws yuav quaj qw npaum licas los tsis muaj leej twg los pab nws, thaum kawg tshuav nws lub caj dab tshwm lawm xwb, qhov no qhia tau hais tias, nov yog zaum kawg uas nws yuav ua pa, tom qab ntawd xuav zeb nqus nws plos mus lawm. Thaum kuv pom zaj no, kuv tseem yog menyuam yaus ua rau kuv ntshai heev, kev txhais tes tawm hws tag huv si!

Koj puas tau raug xuav zeb nqus, tsis muaj kev vam dabtsi? Koj puas yuav khiav daug? Raws li kuv pheej hais los, tsis muaj leejtwg yuav khia dhau tom qab uas muaj hnub nyoog peb-cau xyoo lawm – tsis muaj leejtwg kiag li? Kuv niam khiav dhau thaum nws muaj nub nyoog 80 – tiam sis qhov nos yeej tsis muaj leejtwg paub zoo thaum ub Vajtswv tau tseg ib cog neeg khiav dim dej hiav txwv liab, ib txhia tuag rau hauv – thaum ntawd tsis muaj leejtwg yuav pab tau lawm!

Ib txoj haukev uas yuav pab kom koj dim ntawm hav xuav zeb nqus ntawm no yog. Los cim qhov kuv hais no! Ib txoj haukev uas yuav pab kom koj dim ntawm qhov xuav zeb nqus no yog – Ib txoj kev xwb! Tsis muaj lwm qhov lawm! Yog qhov no -

“Tswv Yexus txoj koobhmoov, thiab Vajtswv txoj kev hlub, thiab Vajntsujplig tug ua kom muaj kev sib ntxootxws uake nrog nej txhua tug nyob, Amees” (2 Kaulithaus 13:14).

Pawg ntseeg hauv Kaulithaus yog ib tug yam ntxwv tsis zoo. Yog ib pawg ntseeg uas tawg ua pab ua pawg, tsis cav sib ceg, qhia yuam kev, ua nkauj ua nraug, cov tswvcuab khiav tawm tag (13:5, 6). Xibhwb Povlauj hais tom rau tom qhov kawg tau zoo hee, nws xau rau lo lus no, “rau nej txhua tug.” Qhov no yog qhov Xibhwb Povlauj thov Vajtswv pab rau lawv, vim nws paub tau hais tias tsis muaj dabtsi yuav rub lawv tawm ntaw hav xuav zeb lawm. Qhov nyog yog yam lawv yuav tsum tau.

I. Ib, koj cheemtsum tau Vaj Yexus txoj koob hmoov.

Tswv Yexus txoj koobhmoov… nrog nej txhua tug nyob” (2 Kaulithaus 13:14).

Ntawm nyog yog hais txog Vajtswv uas yog Leejtxiv, Leejtub, Vajntsujplig. Ntawm no tabtom hais txog Yexus, thiab Vajtswv Vajleejtxiv, thiab Vajntsujplig. Nws thov Vajtswv haistias, “Vajtswv qhov kev hlub” lawv txhua tug. Nov yog thawj yam uas xibhwb Povlauj thov Vajtswv pab, vim yog thawj yam uas koj yuav tsum tau, Qhov no yog kev cawmdim los ntawm Vajtswv Vajleejtxiv, Vajleejtub, Vajntsujplig.

Xibhwb Povlauj hais tias, Tswv Yexus “txoj koob hmoov” los uantej “Vajtswv qhov kev hlub.” Kom peb paub tau hais tias, Yexus lub npe tiag yog “Vajtswv Vaj Yexus.” Qhov no yog qhia tias Nws yog Vajtswv, yog peb tug Vajtswv. Qhov no yog qhia txog peb tug Tswv Yexus. Qhov no yog qhia txog Nws tes dej num, zoo li Yexus, Nws yog tug Mexiyas. Nws yog Vajtswv Vaj Yexus. Nws yog Vajtswv thiab neeg Leejtub uas peb yuav tsum tau. Vim tug neeg no, Tswv Yexus, yog tug npaj qhov koobhmoov rau peb. Txhu tug uas dim lawm paub qhov no zoo heev, tias los ntawm Vajtswv Vaj Yexus txoj kev hlub.

Cov neeg tsis ntseeg yeej tsis xav tau Tswv Yexus. Lawv tseem muab nws tsuj (Henplais 10:29). Lawv tsis lees yuav Nws, thiab khiav tawm ntawm lawv (Yaxayas 53:3). Lawv tsis lees yuav thiab paub Nws (Yauhas 5:40). Lawv ntxub Nws thiab dhuav Nws (Yaxayas 49:7).

Nws qhuas txog Gandhi thiab John Kennedy, tiam sis ob tug no yog tug tua neeg. Lawv qhua txog Mohammed, nws yog tug daug dab nkag, thiab yog tug tua neeg. Lawv qhua txog Guevara, tiamsis nws yog tug tua neeg thiab tub sab. Tiamsis thaum lawv los rau ntawm Yexus, lawv cem nws. Yog nej yog cov tub ntxhais kawm ntawv nyob rau qeb siab, nej yuav paub tias kuv hais yog lawm. Cov xibhwb qhia nyob rau qeb saib ntxub Vajtswv, thiab Vaj Yexus!

Lawv tso cai kom neeg los ua dab nyob rau lub kaum-hli hnub tim 31. Lawv tso cai kom muaj hnub hu ua “Halloween” los ntawm tsev kawm ntawv. Tiamsis txwv tsis pub muaj lo lus “Christmas” nyob rau tsev kawm ntawv thoob plawv tebchaws Amelikas, vim yog tib lo lus “Christmas” xwb, Lawv nyiam dab lawv thiab nyiam hnub Halloween – tiamsis ntxuv Yexus lub npe. Lawv thiab ntxub lo lus “Christmas.” Xyoo no kuv tsuas pom los lus “Christmas” ib zaug xwb yog rau ntawm “qhov chaw” uas yog muas zaub mov qub uas thaum ub, los lus no sau hais tias “Merry Christmas” tug tswv lub tsev no yog Richard Riordan, vim li no lauj thiaj tsis muaj neeg mus pehawm Vajtswv rau zuj hnub.

Thaum ub pom tau hais tias nyob rau nom tswv lub tsev los hauv nroog Los Angeles tau muab tug ntoo Khaublig ua teebci rau neeg pom yav hmo ntuj. Tiamsis tamsim no tsis pom lawm. Vim yog raug cov neeg nyiam kev phem uas tsis muaj cov ntseg nyob rau hauv nrho tawm mus lawm! Hniaj hnub nim no neeg thiaj li ntxub thiab thuam Yexus – Txawm yog lub sijhawm nco txog Yexus yug! Vim muaj teb lub tsev loj zoo li Times Square hauv nroog New York tau nyiaj los ntawm “America’s Atheists.” Hais li no tias, “Leej twg xav tau Yexus hnub Christmas? Tsis muaj leejtwg! Lawv yuav cem thiab tawm tsam yog peb hais tias “Leej twg xav tau Mohammed nyob rau hnub Ramadan? Tsis muaj leejtwg!” Yog peb hais tias leej twg xav tau Ixayees nyob rau hnub Hanukkah? Tsis muaj leejtwg!” Tiamsis hnub Yexus yug khia los neeg tseem cem nws ua luaj! Bill O’Beilly, nyob rau Fox News, yog lawm! Tseem muaj kev “tsov rog nyob rau hnub Chrisitmas”! Kev tsov rog tawm tsam cov ntseeg! Neeg thiaj ntxub Vajtswv!

“Tug neeg uas” raug kev txom nyem lub npe
   Yog Vajtswv Leejtub tug uas nqi los
Los coj tug neeg txhaum rov qab los!
   Halelusyas! Yog peb tug Cawmseej!

Nws ris peb tej kev txom nyem,
   Nws los nyob rau peb qhov chaw;
Nws zam peb lub txim los ntawm nws cov ntshav,
   Halelusyas! Yog peb tug Cawmseej!
(“Hallelujah! What a Saviour!”, Philip P. Bliss, 1838-1876).

Au, tu siab kawg nkaus thaum kuv los xav txog cov tub ntxhais hluas uas niaj hnub tuaj pehawm Vajtswv tiamsis tseem tsis tau dim! Au, yuav ua licas peb thiaj yuav tau txais Vajtswv qhov kev hlub, yog peb tseem raug dab tswj peb lub siab? Yuav ua licas koj thiaj yuav dim tau, yog koj tseem ntxub Yexus, yog koj tsis hlub Vajtswv thiab tso siab rau Nws! Koj yuav pom Vajtswv qhov kev hlub tau licas yog koj tsis lees yuav Tswv Yexus? Muaj ib hnub koj yuav poob mus rau hav xuav zeb, tsis muaj leej twg pab, tsis muaj kev vam, nyob rau hnub Yexus yug.

Kev hlub yog muab rau txhua tug neeg uas ua txhaum, tsis muaj kev vam thiab neeg txhaum! Tsis muaj leejtwg lawm tsuas yog Yexus xub. Cia li los rau ntawm Yexus, uantej yuav lig rau lawv! Nej thiaj hais tau ib yam li Petus li no tias,

“Peb ntseeg tias hauv Tswv Yexus txoj koobhmoov peb yuav yuav dim” (Teshaujlwm 15:11).

II. Ob, koj cheemtsum tau Vajtswv qhov kev hlub.

“Tswv Yexus txoj koobhmoob, thiab Vajtswv txoj kev hlub… nrog nej txhua tug nyob” (2 Kaulithaus 13:14)

.

Dr. Charles Hodge yog ib tug xibhwb muaj suab npe rau tiam 19th hais tias “yog los saib [pom tau hais tias] Vajtswv qhov kev hlub yog lub hauvpaus ntawm kev cawmdim. Vajtswv qhia nws txoj kev hlub ntawm Nws Leejtub,

“Tiamsis Vajtswv muaj nws txoj kev hlub los rau peb, thaum uas peb tseem yog neeg txhaum, Tswv Yexus tuag rau peb” (Loos 5:8).

Muaj ua ib lo lus hais li no [hais ib lub ntsiab lus] Vajtswv qhov kev hlub uas muab rau peb los ntawm kev hlub thiab ntawm Tswv Yexus tes dej num. Qhov no yog, qhia meej tias kev hlub kev zam txim, kev cawmdim los rau neeg ntiajteb, uas yog Tswv Yexus tes dej num. Peb rov los nrog Vajtswv sib raug zoo los ntawm qhov Nws leejtub qhov kev tuag. Nws tug yog theej peb tej kev txhaum, peb thiaj muaj feem los nrog Vajtswv sib-raug-zoo los ntawm nws qhov kev hlub. Yog lintawd xibhwb Povlauj thiaj hais tias Yexus qhov kev hlub los uantej Vajtswv qhov kev hlub” (Charles Hodge, Ph.D., 1 and 2 Corinthians, The Banner of Truth Trust, 2000 reprint, p. 689; note on II Corinthians 13:14).

Raws li William R. Newell hais tias,

Au, Vajtswv yeej npaj txoj kev cawmdim rau peb!
   Au, Vajtswv coj kev hlub los rau neeg ntiajteb!
Au, Vajtswv los tuag rau tom roob Kaulakauthas!
   (“At Calvary,” William R. Newell, 1868-1956).

Tsis yog qhov no los ua kom peb pom txog Vajtswv qhov kev hlub lov? Dr. Lenski hais li no tias “neeg los lus yob ib yam khoom plig uas tseemceeb.” Ib, peb tau txais Tswv Yexus qhov kev hlub, thiab peb yuav pom Vajtswv qhov kev hlub. Peb txais Yexus qhov kev hlub ua ntej, thiaj mam los txais Vajtswv qhov kev hlub (R. C. H. Lenski, Ph.D., The Interpretation of St. Paul’s First and Second Epistles to the Corinthians, Augsburg Publishing House, 1969 edition, p. 1339; note on II Corinthians 13:14).

Ntawm no yog yam kuv ntsib dua los, thiab yog (lossis yuav yog) koj thiab. Kuv raug coj los rau ntawm Yexus. Tsuas yog pib los ntawm Tswv Yexus qhov kev hlub, kuv thiaj li mam paub txog Vajtswv qhov kev hlub. Yog koj tseem tsis tau ntseeg, koj yuav tsum los rau ntawm Yexus uantej tso. Thaum koj los rau ntawm Yexus lawm, koj thiaj mam paub txog Vajtswv qhov kev hlub! Dr. Lenski hais tias, “Nyob rau xibhwb Povlauj cov lus thov Vajtswv, nws hais tias Vajtswv qhov kev hlub yuav los tom qab” (Ibid.). Los rau ntawm Yexus, thiab yuav pib paub txog Vajtswv qhov kev hlub!

Kuv rov los xav txog tug txiv neej uas kuv ntsib tom pasdej. Thaum ub nws tau khiav tawm ntawm Yexus thiab pawg ntseeg – tamsim no nws thiaj nyob ib leeg kho siab khuav rau hnub Yexus yug – tsis muaj Vajtswv qhov kev hlub kiag li! Txhob cia qhov no tshwm rau koj! Cia li los rau ntawm Yexus tamsim no, thiab peb los paub txog Vajtswv qhov kev hlub!

III. Peb, koj yuav tsum nrog Vajntsujplig sibraugzoo.

“Tswv Yexus txoj koobhmoov, thiab Vajtswv txoj kev hlub, thiab Vajntsujplig tug ua kom muaj kev sib ntxootxws uake nrog nej txhua tug nyob, Amees” (2 Kaulithaus 13:14)

.

Lus Kivliv txhais lo lus “nyob uake” yog ib lo lus uas thaum hnov ua rau sov siab thiab qhia txog kev ua phoojywg yog lo lus “koinonia. Txhais tau hais tias, “koom ua ib” los sis “Sib-txoo-txws.” Kuv xav muab Dr. Lenski cov lus coj los hais ib zaug thiab, vim yog nws hais tau zoo heev, nws hais tias,

Vajtswv Ntsujplig khoov los rau ntawm peb, nrog peb sib txoo txws uakev ua rau peb pom kev hlub. Nws tsis nyob deb ntawm peb, tiamsis nrob peb ua ib, yam peb paub tsis txog kiag li (ibid., p. 1341).

Elisha Hoffman hais txog kev sib-txoo-txws los sis kev ua ib rau Vajntsujplig zoo li “pw rau ntawm txais tes mus tag ib txhi.”

Kev sibntxootxw, kev thajyeeb yog dabtsi,
   Pw rau ntawm txais tes mus tag ib txhi
Koobhmoov, thiab kev thajyeeb yog dabtsi,
   Pw rau ntawm txais tes mus tag ib txhi
Pw, so, yam tso siab npluas tsis ntshai dabtsi li;
   Pw rau ntawm txais tes mus tag ib txhi
(“Leaning on the Everlasting Arms,” Elisha A. Hoffman, 1839-1929).

Kuv niam nyiam zaj nkauj qub qub no heev, peb hu zaj nkauj no ntau zaug tom qab uas nws los txais yuav kev cawmdim lawm. Qhov ntawd yog los nrog Vajtswv koom ua ib, thiab nyob uake, peb muaj Ntsujplig thaum peb dim vim yog Tswv Yexus! Kev sibntxootxw, kev thajyeeb yog dabtsi, Pw rau ntawm txais tes mus tag ib txhi!

“Tswv Yexus txoj koobhmoov, thiab Vajtswv txoj kev hlub, thiab Vajntsujplig tug ua kom muaj kev sib ntxootxws uake nrog nej txhua tug nyob, Amees” (2 Kaulithaus 13:14).

Dr. Hodge hais tias, “Vajluskub nqe no qhia meej meej txog Vajtswv yog Vajleejtxiv, Vajleejtub, Vajntsujplig, yog cov lus qhia tseem ceeb nyob rau cov ntseeg Vajtswv. Ib tug ntseeg Vajtswv yog tug neeg uas tshawj nrhiav kev thajyeeb kev hlub ntawm Yexus, ntawm Vajtswv thiab koom uake nrog rau Vajntsujplig” (Ibid., p. 690).

Kuv tusiab rau tug txiv neej uas kuv ntsib nws tom pas dej, nws cia khiav rov mus nyob rau qhov tsau ntuj. Nws plam qhov kev kaj siab uas yog los ntawm Vajtswv. Ib tug xibhwb uas muaj suab npe hu ua Dr. W. A. Criswell hais li no tias,

Thaum ib tug neeg los pehawm tug Vajtswv tseeb, nws txog caug rau ntawm Yexus, thiab lees tag nws lub siab yuav Vajntsujplig qhia txog kev cawmdim ntawm Yexus, tug neeg ntawd yuav rau tsa nyob rau qhov siab. Nws lub siab tshawb nrhiav yam dawb huv thiab nyob saum ntuj, ntawd yog Vajtswv thiab nws lub npe uas yog Vajtswv peb Leejtxiv, tug Vajtswv uas yog peb tug Cawmseej, thiab tug Vajtswv hauv peb tug ntsujplig – tug uas Vajntsujplig qhia rau peb paub. Amees (W. A. Criswell, Ph.D., Great Doctrines of the Bible – Volume 2, Zondervan Publishing House, 1982, p. 77).

Kuv thov Vajtswv kom nej los cuag Tswv Yexus rau hmo no. Nws yuav cawm nej koj dim ntawm ntiajteb thiab kev txhaum. Nws yuav ntxuav nej tej kev txhaum los ntawm Nws cov ntshav saum ntoo Khaublig. Los rau ntawm Yexus thiab nej thiaj yuav paub Vajtswv qhov kev hlub, thiab koom ua ib nrog rau Vajntsujplig.

Yog nej xav nrog peb tham txog qhov los rau ntawm Tswv Yexus, thov sawv mus lawm tom qab, Dr. Cagan yuav los coj nej mus rau lwm chav tsev, muab lus qhia thiab thov Vajtswv pab. Mus tau tamsim no. Dr. Chan, thov los coj peb thov Vajtswv pab rau cov neeg uas lees yuav Yexus no. A-mees

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub ua ntej yog Abel Prudhomme: 2 Kaulithaus 13:11-14.
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“O Little Town of Bethlehem” (Phillips Brooks, 1835-1893).


TXHEEJ TXHEEM

KEV CAWMDIM NTAWM VAJTSWV–
QHIA TXOG YEXUS YUG

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.

“Tswv Yexus txoj koobhmoov, thiab Vajtswv txoj kev hlub, thiab Vajntsujplig tug ua kom muaj kev sib ntxootxws uake nrog nej txhua tug nyob, Amees” (2 Kaulithaus 13:14).

I.   Ib, koj cheemtsum tau Vaj Yexus txoj koob hmoov.
2 Kaulithaus 13:14a; Henplais 10:29; Yaxayas 53:3;
Yauhas 5:40; Yaxayas 49:7; Teshaujlwm 15:11.

II.  Ob, koj cheemtsum tau Vajtswv qhov kev hlub,
2 Kaulithaus 3:14b; Loos 5:8.

III. Peb, koj yuav tsum nrog Vajntsujplig sibraugzoo,
2 Kaulithaus 13:14c.