Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




DABNTXWNYOOG CHIM NYOB RAU TIAM NTIAJTEB KAWG

THE WRATH OF SATAN IN THE LAST DAYS
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Qhia hauv pawg ntseeg Npavtiv lub nroog Los Angeles
Vajtswv hnub yav tsaus ntuj lub Kaum-Ob hli ntuj 8, 2013
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Morning, December 8, 2013

“Yog le ntawm mas lub ntuj hab mej txhua tug kws nyob sau ntuj, mej ca le zoo sab hlo. Kuas nplajteb hab hav txwv yuav raug kev txom nyem heev vem Ntxwg Nyoog tub lug tsua huv mej lawm. Nwg chim heev kawg le tsua qhov nwg paub has tas, nwg yuav tsw tau nyob ntev lawm” (Tshwmsim 12:12).


Yog lawm kuv yeej ntseeg tias muaj Dabntxwvnyoog. Nws muaj 12 lub npe raws li nyob rau hauv Vajluskub. Nws hu tias Dabntxwnyoog, ntsujplig phem, Zaj, Nab, Npexasnpus, Belias, Luxifaws, Tubtxib phem, tug sim siab, tug vajtswv uas kav ntiajteb, tug vajntswv kav saum nruab ntug, thiab kuv kav ntiajteb. Yog lintawd peb tsis txhob lam tso dag txog tug Dabntxwvnyoog no. Nws muaj hwjchim, loj tshaj txhua lub tebchaws, muaj hwjchim tshaj neeg tej riam phom uas neeg ua tug tsim. Nws kav saum nruab ntug, thiab ntiajteb teb. Nws tes dej num yog tawm tsam Vajtswv tes dej num, tsis pub Vajtswv teb neeg tej lus thov, thiab laug Tswv Yexus lub sijhawm nqe zaum ob los rau ntiajteb, tawm tsam Vajntsujplig, tsis pub muaj rooj txhawb siab, rhuav tshem neeg lub neej – yog ib tug uas Vajtswv tsim thiab muaj hwjchim. Tiamsi thaum nws tsaw tau ib tug neeg twg lwm. Lub sijhawm ntawd, nws yuav hloov mus ua tib tug zaj phem thiab txaus ntshai tshaj plaws.

Vajtswv Txojlus nqe no qhia tias muaj ib lub sijhawm, uas yog ze rau tiam ntiajteb yuav kawg, Dabntxwvnyoob nyob tsis tau ze Vajtswv zoo li thaum ub nws nyog raws li hauv phau Vajlukub Yauj txhooj ib lawm. Tom qab ntawd nws raug ntiateb tawm saum nqaum ntuj thiab ntawm Vajtswv mus lawm. Nws rau ntiab tawm ntawm Vajtswv xibntiag mus tag ib sim neej, nws paub tias nws qhov kev puas yuav tsuaj yuav los sai sai saum no. J. A. Seiss, tau sau ib phau ntawv txhaiv phau Vajluskub Tshwmsim, nws qhia li no tias,

Peb yuav xav tias yog ib qhov [zoo heev] uas dabntxwvnyoog raug ntiateb tawm saum nqaum ntuj, vim qhov uas rau kom nws tawm tsam Vajtswv thiab nws cov neeg tsis tau. Nws yuav tsis muaj chaw nyob thiab tsis muaj homphiaj, tsuas yog kev phem [thiaj kovyeej] dabntxwnyoog. Tsis muaj ib txoj haukev twg yuav los pab tau tug ntxwnyoog no lawm. Nws raug ntiajtawm saum qaum ntuj, ua rau nws chim thiab yuav rhuav tshem txhua yam ua yog Vajtswv ua tug tsim. (J. A. Seiss, The Apocalypse – Lectures on the Book of Revelation, Zondervan Publishing House, no date, p. 313).

Kuv pib kawm thiab paub txog tug Dabntxwnyoog no los ntawm ib tug xibhwb uas paub Vajtswv Txojlus zoo, nws yog Dr. Timautes Lis. Dr. Lis kawm qeb siab nyob rau lub tsev kawm Vajluskub hu ua Faith Theological Seminary. Thiab nws txais Ph.D. rau seem Vajluskub qub uas yog lus Henplais thiab lwm yam lus nyob rau College of Hebrew thiab Cognate Language nyob rau Dropsie University. Tom qab ntawd nws mus qhia nyob rau lub tsev kawm Vajluskub hu ua Bob Jones University, nyob rau Talbot Theoligical Seminary, thiab Trinity Evangelical Seminary nyob rau lub nroog Deerfield, xeev Illinois. Nws yogi b tug uas txhais phau Vajluskub uas yog New American Standard Bible, thiab nyob rau xyoo 1980 txog rau 1990 nws mus ua tib tug thawjcoj nyob rau lub tsev kawm Vajluskub uas yog Evangelical Seminary in rau tebchaw Taiwan – Mus tuav ted dej num ntxiv ntawm Dr. James Hudson Taylor III. Nws yog kuv tug xibhwb tau 33 xyoo, lub sijhawm uas kuv mus ua tswvcuab nyob rau pawg ntseeg Npavtiv Suav hauv nroog Los Angeles. Nws yog tug muab kuv ua kevcai rau dej, thiab yog tug thawj tsavxwm ntawm cov neeg uas muab kuv tsa ua xibhwb lub Xya hli 2, 1972.

Tiamsis Dr. List sis yog ib tug xibhwb dag dig. Nws cov lus qhuab qhia muaj hwjchim thiab cov lus qhia ntawd ciaj sia. Xws li, Dr. Lis ntseeg hais tias peb nyob rau tiam ntiajteb yuav kawg – ze rau tiam lub ntiajteb no yuav puas tsuaj. Koj tsis tag yuav mus nyeem txhua yam uas nws tau tsau tseg cia thiaj mam pom tej xwm txheej no. Xws li nyob rau nws phauv ntaw hu ua pawg ntseeg loj hlob, nws hais tias, “cov ntseeg tiam ntiajteb yuav kawg yuav muaj kev totaub yuamkev…” (p. 6); “kev qhia Vajtswv Txojlus rau tiam ntiajteb yuav kawg” (p. 11), “cov ntseeg feemcoob rau tiam ntiajteb kawg yog…qaug zog, ntshai, tsis ntseeg Vajtswv Txojlus (p. 17); “Ntau pawg ntseeg tiam ntiajteb yuav kawg yuav tsis muaj xibhwb los saib xyuas pawg ntseeg…”(p. 21); “cov ntseeg tiam ntiajteb yuav kawg yuav tsum los xav txog qhov no” (p. 29); “Cov ntseeg tiam ntiajteb yuav kawg tsis muaj kev hlub…yog lawv tseem muab nyiaj saib hlob” (pp. 48, 49); “cov ntseeg tiam ntiajteb yuav kawg tsis paub tias qhov twg yog qhov twg tsis yog” (p. 50); “Muaj ob yam qhia tias cov ntseeg tamsim no tsis kub siab rau kev pehawm Vajtswv thiab kev thov Vajtswv” (p. 95). (All quotations are from Timothy Lin, Ph.D., The Secret of Church Growth, FCBC, 1992)

Koj pom lawm hais tias Dr. Lis hais tias peb tabtom nyob ze rau tiam ntiajteb yuav kawg, ze rau lub sijhawm ntiajteb yuav puas tsuaj. Ib qhov ntxiv thiab Dr. Lis qhia meej tias yeej muaj ntxwvnyoog thiab ntsujplig phem tiag tiag. Txhua zaug nws qhia Vajtswv Txojlus, nws yuav los hais ob yam no – peb tabtom nyob rau tiamt ntiajteb yuav kawg, Ntxwnyoog thiab ntsujplig phem yog peb tug yeebncuab. Nej yuav xav hais tias ob yam no yog txhob txwm qhai txo cov ntseeg lub zog xwb. Tiamsi tug yeebncuab no yeej muaj tseeb! Nws pawg ntseeg muaj kev txhawb siab, nws cov tswvcuab thiaj muaj tswvcuab txog rau 2,000 tug neeg rau lub sijhawm tsis ntev.

Thiab Dr. Lis nyiam siv Vajluskub nqe no txhua zaug nws qhia Vajtswv Txojlus.

“Yog le ntawm mas lub ntuj hab mej txhua tug kws nyob sau ntuj, mej ca le zoo sab hlo. Kuas nplajteb hab hav txwv yuav raug kev txom nyem heev vem Ntxwg Nyoog tub lug tsua huv mej lawm. Nwg chim heev kawg le tsua qhov nwg paub has tas, nwg yuav tsw tau nyob ntev lawm” (Tshwmsim 12:12).

Dr. Lin qhia Vajluskub nqe no tias,

Dabntxwvnyoob paub zoo hais tias ib txoj haukev uas yuav ua kom nws tseem cia sia yog yuav tsum ua txhua yam kom laug tau lub sijhawm uas Yexus nqe los rau ntiajteb…qhov no, nws thiaj yuav nrhiav txhua txog haukev tsis pub neeg los ntseeg Vajtswv – txwv tsis pub neeg nkag mus rau Vajtswv lub tebchaws…nws pib ua yam haujlwm thij ob yog ua kom cov ntseeg muaj teebmeem, txwv tsis pub kom lawv tuaj thov Vajtswv…yim ze lub sijhawm Yexus yuav nqi los, ntxwvnyoog yim huab siv zog heev ua haujlwm thiab tawm tsam kev thov Vajtswv! (Lin, ibid., pp. 95, 96).

Coob leej ntau tug xibhwb ntsia tsis pom los sis totaub txog “cov xwm txheej” qhia txog qhov Yexus yuav los zaum ob. Tiamsi ntxwvnyoob ntse tshaj cov neeg no. Nws paub tau haistias haiv neeg Ixayees yuav raug tsa ib zaug ntxiv. Nws pom tias cov ntseeg yuav ntxeev siab rau Vajtswv. Nws pom Nau-ees tiasm. Nws paub “tias nws lub sijhawm tshuav tsis ntev lawm” txog qhov tawm tsam Vajtswv cov neeg hauv ntiajteb no!

“Yog le ntawm mas lub ntuj hab mej txhua tug kws nyob sau ntuj, mej ca le zoo sab hlo. Kuas nplajteb hab hav txwv yuav raug kev txom nyem heev vem Ntxwg Nyoog tub lug tsua huv mej lawm. Nwg chim heev kawg le tsua qhov nwg paub has tas, nwg yuav tsw tau nyob ntev lawm” (Revelation 12:12).

Tug tub txib phem no lus npe uas hu ua “Ntxwvnyoog” txhais tau hais tias “tawm tsam” los sis “yeeb ncuab” rau cov ntseeg Vajtswv.

I. Ib, Ntxwvnyoog tawm tsam cov ntseeg qhov kev thov Vajtswv.

Dabntxwvnyoog tej haujlwm loj yog tawm tsam cov ntseeg qhov kev thov Vajtswv. Dr. Lis haistias, “Dabntxwsnyoog paub (tiamsis cov ntseeg tsis paub) kev thov Vajtswv yog txoj haukev uas yuav tau Vajtswv koobhmoov…yog cov ntseeg tsis paub txog qhov tseemceeb no, lawv yuav tsis muaj zog rau seem ntsujplig…yog lintawd, tej no qhia tias ze rau lub sijhawm Yexus yuav los rau ntiajteb lawm, dabntxwvnyoog thiaj li siv zog tawm tsam Vajtswv” (Lin, ibid., p. 96).

Cov ntseeg hnov qab thov Vajtswv txhua zaug ua lawv sawv rau yav sawv ntxov. Lawv tsis siv sijhawm thov Vajtswv raws li Yexus qhov kev thov Vajtswv thiab thov pab rau kev ua neej hnub ntawd. Yog Vajtswv tsis paub lawm, txhua yam haujlwm ua hnub ntawd yuav tsis muaj qhov twg ua tau zoo kiag li. Dabntxwnyoog paub zoo tias, nws tawm tsam koj qhov kev thov Vajtswv rau lub sijhawm yav sawv ntxov! Nws zoo siab yog pom tias koj qaug zog rau kev thov Vajtswv.

Dabntxwvnyoog tawm tsam “kev kub siab Vajtswv” – yog qhov kev thov Vajtswv tos txog rau thaum Vajtswv teb cov lus thov. Zaj lus pivtxwv txog tug poj ntsuam tuaj thov tug neeg txiav txim qhov no qhia txog “kev kub siab thov Vajtswv” txog rau thaum nws tau qhov ntawd. Yexus qhia txog lub homphiaj ntawm zaj lus pivtxwv uas nyob rau Lukas 18:1, “Siv zog thov Vajtswv tsis txhob tso tseg.” Zaj lus pivtxwv no qhia tias peb yuav tsum siv zog thov Vajtswv tsis txhob tso tseg txog rau thaum Vajtswv tej yam ua koj xav tau ntawd. Zaj lus pivtxwv no qhia yoojyim, tug poj ntsuam no thov mus thov los txog rau thaum tug neeg txiav txim yuav tsum pab nws vim yog dhua tsis xav kom nws thov ntxiv lawm. Zaj lus pivtxwv no xaus rau lo lus hais tias, “avenge his own elect, which cry day and night unto him, though he bear long with them” (Lukas 18:7). Nqe kawg ntawm zaj lus pivtxwv no hais tias,

“Kuv qha tsua mej has tas, Vaajtswv yeej yuav paab sai sai le xwb. Thaus Tuabneeg Leej Tub rov qaab lug, sov cov tuabneeg huv nplajteb nuav tseem yuav muaj tug kws ntseeg nwg los tsw muaj” (Lukas 18:8).

Qhov no tsis tau txhais hais tias tiam ntiajteb kawg yuav tsis muaj kev ntseeg lawm. Tiamsi txhais tau hais tias, cov ntseeg feemcoob yav swb yoojyim rau kev thov Vajtswv. Lawv tsis kam tiv txom nyem txog hnub uas Vajtswv teb lawv! “Kub siab thov Vajtswv” rau seem kev ntseeg yuav tsuag zuj zu rau tiam ntiajteb yuav kawg. Yog tiam uas Dabntxwvnyoog tawmtsam kev siv zog thov Vajtswv. Nws uas kom cov ntseeg qaug zog, thiab tsis paub kom Vajtswv Txojlus xa mus rau txhua haiv neeg. Ntxwvnyoog thiaj lis tawm tsam cov ntseeg qhov kev thov Vajtswv rau tiam ua ntiajteb yuav kawg no!

Ntxwnyoog tawm tsam kev thov Vajtswv, thiab tawm tsam qhov neeg siv zog thov Vajtswv, nws yuav hais rau koj tias, “kev thov Vajtswv tsis tseemceeb dabtsi. Txawm xibhwb yuav hais tias, thov Vajtswv, thov Vajtswv, thiab thov Vajtswv – tiam sis qhov no laug koj lub sijhawm xwb. Koj qhov kev thov Vajtswv pab tsis tau koj dabtsi. Muab tso tseg! Txob laug koj lub sijhawm rau kev thov Vajtswv.” Koj puas tau muaj qhov kev xav zoo li no? Koj puas tau muaj qhov xav tias kev thov Vajtswv pab tsis tau dabtsi rau koj? – tsuas laug koj lub sijhawm xwb? Yog koj xav zoo li no, kom koj paub hais tias vim yog Dabntxwvnyoob muab qhov kev xav no ntsaws rau koj lub siab. Ntxwvnyoog yuav nrhiav txhua txoj hauke txwv tsis pub koj thov Vajtswv txog tej yam koj yuav tsum tau. Ntxwvnyoog siv sijhawm dagntxias koj dag koj txog qhov kev thov Vajtswv. Nws siv zog rhuav tshem koj txog yam uas koj thov Vajtswv thiab vam tias Vajtswv yuav teb yam ua koj thov txog. Xibhwb Povlauj hais tias -

“Kuv ua le ntawm kuas Daab Ntxwg Nyoog txha tsw muaj chaw ntxag tau peb, tsua qhov peb tub paub daab tej nam daag num taag lawm” (II Kaulithaus 2:11)

Ntxwvnyoog uas txhua yam “kom kovyeej koj” koj yuav tsum ceevfaj txhob qaug zog rau kev thov Vajtswv. Yakausnpaus hais tias,

“Nej tsis tau txais vim nej tsis thov” (Yakausnpaus 4:2)

Yog koj “tsis qaub rau nws” txog txhua yam uas nws dag ntxiav koj. Nws uas rau kom koj tsis muaj kev vam thiab muaj kev nyuaj siab. Nws yuav sim koj txog rau thaum koj tso qhov kev thov Vajtswv tseg, los sis qaub zog rau kev thov Vajtswv. Cov ntsoov tias, Cov ntseeg – qhov kev thov Vajtswv yog qhov tseemceeeb yuav yeej Ntxwvnyoog. Cov ntsoov – kev thov Vajtswv xwb thiaj yuav kov yeej! Ib zaj nkauj sau li no tias,

Koj puas tau thov Vajtswv txog rau thaum Vajtswv teb?
   Muab cov kev cog lus tseeb rau seem ntsujplig;
Koj puas tau ntsib Yexus nyob rau qhov chaw thov Vajtswv,
   Koj puas ntsib nws rau ntawd, Koj puas tau siv zog thov?
Koj puas tau thov Vajtswv txog rau thaum Vajtswv teb?
   Koj puas tau thov hauv Tug Cawmseej lub npe?
Koj puas tau thov [nruag hnub thiab hmo ntuj],
   Koj puas tau thov Vajtswv txog rau thaum Vajtswv teb?\
(“Have You Prayed It Through?” by W. C. Poole, 1875-1949;
     altered by the Pastor).

Koj puas tau hnov zaj nkauj no hu rau peb pawg ntseeg? Kuv tsis tau hnov dua! Thaum ub cov ntseeg tau hu, tiam sis tamsim no lawv muab hu ua lwm yam lawm. “Nevertheless when the Son of man cometh, shall he find faith on the earth?” (Luke 18:8).

Los saib qhov no! Nyob rau Taniyees tshooj kau, peb los nyem txog Daniyees qhov kev thov Vajtswv, thawj zaug nws thov Vajtswv twb hnov lawm (Daniyees 10:12). Tiasim tsis tau teb lub sijhawm ntawd, kom thov txog li “Kaum hnub” vim yog Dantxwvnyoog los cuam tshuam qhov kev thov Vajtswv no (Daniyees 10:13). Peb uas tsaug qhov Daniyees tsis swb Ntxwvnyoog thiab qaub zog rau qhov kev thov Vajtswv no! Nyob rau Dr. John R. Rice phau ntawv, nws sau li no tias,

Now watch this! In the tenth chapter of Daniel we read that Daniel’s prayer was heard by God the very first time he prayed (Daniel 10:12). But the answer did not come for “twenty days” because a demon from Satan opposed the answer (Daniel 10:13). We are thankful that Daniel did not let the Devil stop him from praying until he got what he asked for from God! In his great book on prayer Dr. John R. Rice gave this good chorus,

Thov Vajtswv ntxiv mus,
   Siv zog thov Vajtswv,
Thov Vajtswv ntxiv mus,
   Siv zog thov Vajtswv,
Vajtswv cog lus tseg cia
   Yeej muaj tseeb,
Thov Vajtswv ntxiv mus.

II. Ob, Ntxwvnyoog txwv tsis pub neeg kom dim.

“Yog le ntawm mas lub ntuj hab mej txhua tug kws nyob sau ntuj, mej ca le zoo sab hlo. Kuas nplajteb hab hav txwv yuav raug kev txom nyem heev vem Ntxwg Nyoog tub lug tsua huv mej lawm. Nwg chim heev kawg le tsua qhov nwg paub has tas, nwg yuav tsw tau nyob ntev lawm” (Tshwmsim 12:12).

Dabntxwvnyoog yuav tawm tsam koj, yog koj pheej tshawb nrhiav kev cawmdim. Nws tsis xav kom koj ua ib tug ntseeg tseeb. Nws yuav ua txhua yam li nws ua tau kom koj txhob dim. Yog vim licas nws thiaj ua lintawd? Vim yog nws yog tug tua neeg. Tswv Yexus hais txog Ntxwnyoog li no tias, “yog tug tua neeg puas thaum chivkeeb” (Yauhas 8:44). Ntxwnyoob yog tug tua neeg. Nws tua peb poj koob yawmtxwv nyob rau hauv lub vaj E-dees, siv kom ob tug noj tso txiv ua Vajtswv txwv tsis pub noj. Nws yog tug tua peb tug ntsujplig – thiab nws xav tua koj thiab. Nws xav kom koj tuag thiab poob rau tub Tuagteb.

Tseem tshuav ib qhov ntxiv, peb los nyeem hauv Loos 11:25 uake,

“...yuav tawv ncauj moog txug thaus Vaajtswv coj lwm tsaav tuabneeg kws yeej yuav ntseeg lug cuag Vaajtswv txhwj” (Loos 11:25).

Lus Kivliv txhais lo lus “Puv ntoob” yog “plērōma.” Txhai hais tias “Txhij txhua lawm.” Ntxwvnyoog ntxub hais neeg Ixayees, thiab nws paub tias lawv tau dig rau seem ntsujplig lawm, qhov no yuav raug tshem tawm txog rau thaum Vajtswv Txojlus rau txav rau “txhua haiv neeg” Ntxwnyoog tsis xav kom koj dim.

Ib txhia neeg yuav los ntseeg Vajtswv, uantej cov neeg Ixayees lub qhov muag ua dig lawm mam rov pom kev rov tuaj uas yog tiam ntiajteb yuav kawg. Koj yog lawm haiv neeg. Koj nyob ze rau tiam ntiajteb yuav kawg. Ntxwvnyoog paub zoo tias, nws yuav rau Vajtswv txiav txim raug kaw “ib txhiab xyoo” thaum Yexus rov qab los (Tshwmsim 20:2). Qhov no yog,

“Yog le ntawm mas lub ntuj hab mej txhua tug kws nyob sau ntuj, mej ca le zoo sab hlo. Kuas nplajteb hab hav txwv yuav raug kev txom nyem heev vem Ntxwg Nyoog tub lug tsua huv mej lawm. Nwg chim heev kawg le tsua qhov nwg paub has tas, nwg yuav tsw tau nyob ntev lawm” (Tshwmsim 12:12).

Dabntxwnyoog nrhiav txhua txoj haukev rhuav tshem lub ntiajteb no, vim nws paub tias nws lub sijhawm tshuav tshawg zuj zu lawm xwb. Nws uas txhua yam tsis pub neeg los ntseeg Vajtswv kom “txhij txhua” Kuv ntseeg tias qhov no lauj yog ib yam qhia rau peb paub tias tsis yooj yim uas yuav coj tau ib tug neeg los cuag Vajtswv. Dabntxwnyoog yuav ua txhua yam tiv thaiv tsis pub koj los cia siab rau Yexus thiab los ua ib tug ntseeg tiag tiag. Qhov no yog tib txoj haukev lawm xwb uas yuav ua kom haiv neeg Ixayees qhov muag dig ntxiv mus kom ntev thiab ntev

Ib txoj haukev uas Dabntxwnyoo ua tau kom koj txhob dim yog nyhia Vajtswv Txojlus hau koj lub siab. Nyob rau zaj lus pivtxwv txog tug txiv neej mus tsej nuj zuj, Yexus hais tias,

“...kuas Daab Ntxwg Nyoog lug txeeb txujlug hov tawm huv puab lub sab lawm, tsw kheev puab ntseeg hab tsw kheev puab dim tau puab lub txem” (Lukas 8:12).

Muaj ob tug tug hluas Suav tuaj kom peb pehawm Vajtswv rau lub lim tiam dhau los no. Ob tug neeg no puas leej raug Ntxwnyoog tsim txom. Ib tug ntawm no raug Ntxwnyoog tswj vim yog nws mus pe dab pe plom. Tiam muaj ib tug kuv tsis paub tias yog vim licas nws ho rau Ntxwnyoog tswj nws lub neej. Nws tsuas hais rau kuv tias nws raug Ntxwnyoog tsim txom xwb.

Muaj ib tug tug hluas Suav dim rau lub lim tias dhau los no lawm, tiam sis muaj ib tug tsis dim. Nov yog qhov txawv – Tug tub hluas uas dim lawm niaj hnub tuaj pehawm Vajtswv, thiab mloog Vajtswv Txojlus. Nws raug tawm tsam uas rau nws tiv yuav luag tsis tau, tiamsis vim yog Vajtswv qhov koobhmoov nws nyob rau hauv pawg ntseeg, mloog Vajtswv txojlus tsis hais yam sawv ntxov los sis hmo ntuj. Thaum kawg, nws hnov Dr. Chan cov lus qhuab qhia, nws thiaj li los txais yuav Tswv Yexus, Tswv Yexus tau cawm tug tub hluas dim lawm!.

Tiamsis tshuav ib tug tsis lees yuav Yexus thiab mloog Vajtswv Txojlus. Kuv tau nrog nws tham tom qab pehawm Vajtswv tag. Kuv thov kom nws nyob nrog peb nyob kawm Vajtswv Txojlus uake, tiamsi nws tsis kam, nws kun npau taws qhov kuv hais lintawd, nws tseem hais rau kuv tias, nws muaj peevxwm nyeem Vajluskub ib leeg tau. Nws zoo siab thaum peb hais kom nws rov qab mus tsev. Tiamsi kuv kuj khuvxim nws qhov uas cia li rov mus tsev lintawd.

Tamsim no los saib seb Vajtswv Txojlus no coj los siv tau licas rau koj lub neej, yog koj tseem tsis tau dim. Koj yuav tsum txo hwjchim. Yog koj khav tias koj paub zoo lawm, koj paub tias koj xav licas – qhov no yoojyim rau Ntxwnyoog yuav los nyhia Vajtswv Txojlus hauv koj lub siab! Vajtswv Txojlus hais tias,

“Mej ca le leeg tsua Vaajtswv has tas, mej yog cov kws tsw tswm txaj, Vaajtswv txha le tsaa mej ua cov kws tswm txaj” (Yankausnpaus 4:10).

Muaj ib txhia mus mus los los zoo li tug neeg uas tseem tsis tau dim. Koj tseem khav tias yam koj xav yog lawm. Qhov no tsis tau suav tau hais tias koj yog neeg ntse! Koj tsis paub tias yuav ua licas. Qhov lauj yog vim licas koj tseem raug Ntxwnyoog quab yuam.

“Mej ca le leeg tsua Vaajtswv has tas, mej yog cov kws tsw tswm txaj, Vaajtswv txha le tsaa mej ua cov kws tswm txaj” (Yankausnpaus 4:10).

Muaj ib zaj nkauj qub sau li no tias,

“Kuv swj rau txhua yam ua kuv paub hu tib si,
   Thov ntxua kom kuv dawj tshaj cov daus npu.”
(“Whiter Than Snow” by James Nicholson, 1828-1896).

Tswv Yexus tuag saum ntoo Khaublig theej koj tej kev txhaum. Nws sawv hauv qhov tuag rov qab los, thiab muab txoj sia rau koj, Tamsim no – Txo koj lub hwjchim rau Vajtswv, thiab nws yuav tsa koj sawv! Tamsim no – swb koj tug kheej, thiab txhua yam ua koj paub – thiab cia Yexus ntxua koj tej kev txhaum los ntawm Nws cov ntshav hauv txoj kev ntseeg!

Koj puas xav los ua ib tug ntseeg tseeb tiag tiag? Yog koj xav nrog peb tham thiab nrog peb thov Vajtswv uake rau lub sijhawm no, thov sawv mus lawm tom qab, Dr. Cagan yuav los coj nej mus rau lwm chav tsev, muab lus qhia thiab thov Vajtswv pab. Mus tau tamsim no. Dr. Chan, thov los coj peb thov Vajtswv pab rau cov neeg uas lees yuav Yexus no. A-mees.

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub ua ntej yog Abel Prudhomme: Tshwmsim 12:7-12
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“Then Jesus Came” (Homer Rodeheaver, 1880-1955).


TXHEEJ TXHEEM

DABNTXWNYOOG CHIM NYOB RAU TIAM NTIAJTEB KAWG

THE WRATH OF SATAN IN THE LAST DAYS

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.

Qhia hauv pawg ntseeg Npavtiv lub nroog Los Angeles
Vajtswv hnub yav tsaus ntuj lub Kaum-Ob hli ntuj 8, 2013

“Yog le ntawm mas lub ntuj hab mej txhua tug kws nyob sau ntuj, mej ca le zoo sab hlo. Kuas nplajteb hab hav txwv yuav raug kev txom nyem heev vem Ntxwg Nyoog tub lug tsua huv mej lawm. Nwg chim heev kawg le tsua qhov nwg paub has tas, nwg yuav tsw tau nyob ntev lawm” (Tshwmsim 12:12).

I.   Ib, Ntxwvnyoog tawm tsam cov ntseeg qhov kev thov Vajtswv.
Lukas 18:1, 7, 8; II Kaulithaus 2:11; Yakaunpaus 4:2;
Daniyees 10:12, 13.

II.  Ob, Ntxwvnyoog txwv tsis pub neeg kom dim.
Yauhas 8:44; Loos 11:25; Tshwmsim 20:2; Lukas 8:12;
Yakausnpaus 4:10.