Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




CIA VAJLUSKUB UA QHOV TXHAWB KOJ!

LET BIBLE PROPHECY MOTIVATE YOU!
(Hmong)

Los ntawm Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Zaj lub qhuab qhia hauv pawg ntseeg Thenpaunakaus nroog Los Angeles
Vajtswv hnub yav tsuas ntuj, Tsib hli 20, 2018
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Evening, May 20, 2018

“Leej twg kuj xij ib leeg txhawb ib leeg rau cov lus no”
(1 Thexalaunekes 4:18).


Xh. Povlauj siv lo lus hais stiass “coj mus” nyob rau nqe no. Thiab nws hais li no tias,

“Leej twg kuj xij ib leeg txhawb ib leeg rau cov lus no” (1 Thexalaunekes 4:18).

Lus Kislis txhais lo lus “txhawb” yog los ntawm lo lus “parakalěō.” Txhais tias “Txhawb” thiab “pab cuam” (NIV).

Tag nrho nqe Vajluskub no yog nyob rau 13 thiab 17, lub ntsiab lus yog hais txog “kev coj mus qaum ntuj” los sis coj cov ntseeg mus rau ceeb tsheej ntuj tiam ntiajteb kawg. Cov ntseeg hauv Thexalaunkes raug nom tswv Loos thiab cov Yudas uas tsis ntseeg tsim txom. Ib txhia tau tuag, lawv tuag vim yog txoj kev ntseeg! Cov ntseeg hauv Thexalaunikes ntsib qhov kev tsim txom no. Povlauj thiaj li txhawb cov ntseeg no txog “kev raug coj mus qaum ntuj” Dr. Thomas Hale piav lo lus “coj mus qaum ntuj” meej li no

“Cov neeg uas tseem ciaj sia rau lub sijhawm Yexus rov qab los yuav raug coj mus qaum ntuj, lub sijshawm ntawd cov ciaj thiab cov xub tuag lawm yuav mus sis ntsib uake…yog li cia li sis txhawb rau cov lus no” (The Applied New Testament Commentary; note on I Thessalonians 4:17, 18).

Kuv yuav qhia Vajluskub nqe no, thiab qhia nej txog “kev coj mus” kom meej tshaj rau lwm zaug. Kuv lub homphiaj hmo no yog qhia tias Vajluskub hais kom pe bib leeg yuav tsum txhawb ib leeg tug dag tug zog.

“Leej twg kuj xij ib leeg txhawb ib leeg rau cov lus no” (1 Thexalaunekes 4:18)

.

I. Ib, xwm txheej qhia txog qhov Yexus rov qab los yog kev txhawb zog.

Lub sijhawm thaum kuv tseem ua tub hluas ntawd los sis xyoo 1960s sawvdaws ntshai txog kev tsov rog los sis muaj tshuaj los tua neeg, xws lis neeg Xauviaj muaj peev xwm tso hoobpob rau peb tej nroog, tsis tag lis tseem muaj tsov rog nyablaj, kuv ntshai tias yuav raug xa mus ua tub rog thiab mus tuag rau tid yam tsis muaj qab hau dab tsi kiag li. Vim kuv tseem xav kawm ntawv tiav rau qeb siab, nov yog lub sijhawm kev tsov kev rog loj heev, tseem muaj kev sis tua nyob rau Chicago rau lub sijhawm uas muaj kev sablaj loj rau tsoom nom tswv. John F. Kennedy rau tua tuag, thiab cov neeg no Bobby Kennedy, Dr. Martin Luther King, Malcolm X, thiab George Wallace los kuj raug tua tuag tib yam nkaus. Tsis tag li neeg kuj pib haus cawv loj zuj zus tuaj thiab muaj kev ntseeg uas yog cov neeg nyob rau sab hnub tuaj coj tuaj nkag rau lub tebchaws no, tej no yog Ntxwnyoog qhov kev rhuav tshem xwb. Zoo li cov neeg phem hais li no tias “tshuab kuv lub siab” yog lub sijhawm uas muaj kev txhawj kev ntxhais.

Lub sijhawm no kuv lub siab yeej xav hais tias ze rau lub sijhawm uas yog qhov “xwm txheej” hais txog Yexus rov qab los.

Kev tsuas ntuj thiab kev txhaum tawm tsam peb,
   Peb sawvdaws ris lub nra nyav nyav heev
Tiam sis peb pom txog xwm txheej Nws rov qab los
   Peb sawvdaws cia li muaj kev theej yeeb zoo siab!

Sawv ntsug nrog kuv hu zaj nkauj no! Nws yuav rov qab los, Nws yuav rov qab los

Nws yuav rov qab los, Nws yuav rov qab los
   Yog tib tug Yexus uas raug neeg tsis lees paub
Nws yuav rov qab los, Nws yuav rov qab los
   Nws yuav rov qab los yam tug muaj hwjchim loj!
(“He Is Coming Again,” Mabel Johnston Camp, 1871-1937).

Nej zaum tau, nov yog qeeyam “xwm txheej” uas tau txhawb kuv lub zog!

1. Tebchaws Ixayees raug tsim tsa xyoo 1948, cov neeg Ixayees tau rov mus lawv vaj lawv tsev raws li lub tebchaws Vajtswv pub rau lawv.

Yexus hais t ias, “Lawv yuav raug ntaj thiab raug coj mus ua qhev thoob txhua lub tebchaws, thiab lwm haiv neeg yuav tuaj tsuj nroog Yeluxalees txog rau thaum lub sijhwm teem rau cov neeg txawv tej chawm no yuav tiav” (Lukas 21:25). “Ua tib zoo saib kuv cov menyuam, kuv yuav…coj nej mus rau tebchaws Ixayees (Exekees 37:12). “Tom qab ntawd ntau xyoo lawv yuav raug coj los rau lawv tebchaws thiab coob tug los uake” (Exekees 38:8). Thawj nom loj Trump hais tias Yeluxalees uas lub nroog loj nyob tebchaws Ixayees tau ob peb hnub los no xwb. Cov neeg Ixayees rov los rau lawv tebchaws yog xwm txheej qhia tias ze rau lub sijhawm Yexus yuav rov qab los lawm!

Haleluyas! Ze rau Yexus yuav rov qab los lawm!

Kev tsuas ntuj thiab kev txhaum tawm tsam peb,
   Peb sawvdaws ris lub nra nyav nyav heev
Tiam sis peb pom txog xwm txheej Nws rov qab los
   Peb sawvdaws cia li muaj kev theej yeeb zoo siab!

2. Ob, “xwm txheej” txog kev tsim txom cov ntseeg thiab cov neeg Yudas coob zuj zus tuaj.

“Neeg yuav muab nej cai ua pab ua pawg thiab tua nej thiab lawm [raug] lwm haiv neeg ntxub nej vim yog kuv lub npe” (Mathais 24:9), cov neeg Mubxalis lub homphiaj yog rhuav tshem neeg Ixayees thiab tua neeg Yudas, nyob rau Amelikas, tnawm ACLU ua txhua yam tsis pub kom muaj cov ntseeg Vajtswv. Vim yog muaj Vajluskub “ntau” zauj zus tuaj – los sis hais tias Vajluskub tso cai rau cov ntseeg xwb – tiam sis tsis pub rau cov neeg Yudas! Muaj kev tawm tsam loj zuj zus tuaj, yog li no thov Vajtswv pab peb thiab!

Nov yog cov lus hais txhawb peb zog, vim yog yuav tuav rau pe blub qhov muag no pom! Vajtswv yog tug kav!

“Leej twg kuj xij ib leeg txhawb ib leeg rau cov lus no” (1 Thexalaunekes 4:18).

Hu ib zaug thiab!

Kev tsuas ntuj thiab kev txhaum tawm tsam peb,
   Peb sawvdaws ris lub nra nyav nyav heev
Tiam sis peb pom txog xwm txheej Nws rov qab los
   Peb sawvdaws cia li muaj kev theej yeeb zoo siab!

Nej zaum tau.

3. Tiam neeg tso kev ntseeg tseg.

“Hnub ntawd yuava tsis los, txhog rau thaum kev puas los [“tso kev ntseeg tseg” – Chriswell] yog qhov ib” (2 Thexaulaunikas 2:3)

"Thiab ntau tus yaj saub cuav yuav sawv los, thiab yuav dag ntxias coob leej. Thiab vim txoj kev tsis ncaj ncees yuav huam vam coob, ntau tus neeg coob coob yuav tau txias [txias] "(Mathais 24:11, 12). Qhov no yog hais txog cov ntseeg Vajtswv uas tsis muaj hnub kawg. Lub sijhawm kawg ntawm kev tso kev ntseeg tseg yog dabntxwnyoog, "Nimno tus Ntsujplig qhia meej hais tias, nyob rau lub sijhawm kawg yuav tsum khiav tawm ntawm txoj kev ntseeg, ua tib zoo mloog cov dab, thiab cov lus qhuab qhia ntawm cov ntsujplig phem; Hais lus dag hauv kev siab phem; vim lawv lub siab tsis ntseeg "(1 Timautes 4: 1, 2). Kev tso kev ntseeg tseg rau tiam kawg yuav los ntawm cov tsis ntseeg Vajtswv uas tsis kam lees yuav phau Vajlugkub. Cov "kev ntseeg tshiab" thiab "kev coj ncaj ncees" yog cov khoom ntawm kev tso kev ntseeg tseg, uas tau rhuav tshem pawg ntseeg, ua rau lawv nrog cov neeg ploj lawm. Nws tau pib nrog kev ua hauj lwm ntawm Charles G. Finney thiab tau loj hlob mus txog thaum nws tam sim no tswj tag nrho cov tseem ceeb lub koom txoos, thiab cuam tshuam ntau txhawj xeeb lub koom txoos. "Kev tso kev ntseeg tseg" thaum kawg ua rau "tus niam ntiav" uas yog Tshwmsim 17, "uas yog Yexus Khetos txoj Moo Zoo, uas coj mus rau hauv papacy" (Scofield).

Lub sijhawm tam sim no qhia tias tsuas yog 4% ntawm cov hluas yuav yog cov evangelical cov ntseeg thaum lub sijhawm lawv laus - uas txhais tau hais tias 34% ntawm cov evangelicals hnub no yuav poob rau 4% hauv ob peb xyoos tom ntej no. "Peb taug kev mus rau seem ntsujplig" (Dr. Jack W. Hayford, Lub Yim Hli 16, 2006). Saib "Kev Tshaj Tawm Tsev Zoo Tshaj Plaws" uas yog John S. Dickerson. "Six Factors yuav tuav Amelikas pawg ntseeg." Nov yog lub npe ntawm Dickerson phau ntawv. Niaj hnub nimno 88 feem pua ntawm cov hluas hauv cov tuam tsev ntseeg tsis txuas ntxiv rau cov ntseeg tom qab lawv kawm tiav high school. Tsis ntev tom ntej no peb lub teb chaws yuav khiav los ntawm lawv - thiab nws yuav yog ib tug neeg Amelikas!

II. Ob, kev coj mus siv.

Muaj ib txhia xibhwb lam tau lam qhia rau cov ntseeg, lawv tsis paub tias yuav coj muss iv licas, kuv ntseeg tias yuav pab tsis tau cov ntseeg qhov twg, peb cov neeg tiam tam sim no yuam kev tag mus, peb cov hluas los yuav yuam kev tag mus. Kev puas tsuaj yuav los rau peb cov ntseeg.

Peb yuav tsum npaj peb tug kheej ua neej zoo li ib haiv neeg twg uas raug kev tsim txom vim yog qhov peb los ntseeg Vajtswv zoo li no tswv Loos tsim txog cov ntseeg, thov nthuav raug 1 Thexalaunike tshooj ib nqe tsib.

“Vim txoj xov zoo uas peb qhia tuaj txog nej, tsis yog tuaj lo lus qhuav xwb tiamsis muaj hwjchim...” (1 Thexalaunike 1:5).

Sijhawm luv rau peb kawg, tsis txhob ua dog dig thiab txhob tug ntseeg zoo li “uasi” cov hluas tsis txhob tias paub Vajluskub xwb, yuav tsum hloov dua siab tshiab tiag tiag. Saib cov ntseeg tseeb lub neej ua!

Saib rau nqe 9,

“Vim tias cov neeg ntawd piav tias nej tau txais peb zoo npaum li cas diam thiab piav txog qhov uas nej tau tso tej dab mlom tseg tig los cuag Vajtswv thiab ua koom tu tus tseem Vajtswv uas muaj txojsia nyob” (1 Thexalaunike 1:9).

Tig los cuag Vajtswv tso kev ua sis uas koj muab saib zoo koj tug mlom pov tseg, ua Vajtswv haujlwm thaum koj tseem muaj zog.

Sijhawm luv rau peb, tug neeg tawm tsam Yexus twb los ze lawm, yuav ua rau koj lub neej ntseeg puas tsuaj! Tso tej mlom ntawd pov tseg! Los ua Vajtswv tug ciaj sia li haujlwm! Sawb rau nqe 10.

Tos txog hnub Vajtswv Leejtub nqe saum ntuj los – Yexus tug uas cawm peb dim ntawm Vajtswv qhov kev chim yuav rov qab los, nyeem “Txom nyem rau Yexus” los sis “Tortured for Christ” tus sau yog xibhwb Wurmbrand, ua neej nyob zoo li tug neeg uas tiv kev txom nyem rau Yexus, tawm hauv ntiajteb los, yog coj cov phooj ywg ua tsis ntseeg tuaj rau pawg ntseeg. Yog lawv tsis tuaj, tso lawv tseg zoo li lub pob zeb kub, thiab ua phoojywg rau cov menyuam uas tau txais kev cawmdim lawm, koom thov Vajtswv uake! Ua rau pawg ntseeg no! sijhawm tshuav tsis ntev, kev txiav txim twb yuav los txog “ua neeg rau Vajtswv” ua tam sim no, ua ntej yuav lig! Charles Studd hais yog lawm -

Tsuas yog ib txoj sia
   tsis ntev yuav ploj mus
tsuas yog ua rau Yexus xwb
   yog qhov kawg!

Muab koj tug kheej rau Yexus – txhob tig rov qab, Yexus hlub koj! Yexus hlub koj! Yexus hlub koj!

Qheb mus rau zaj nkauj 5 hauv nej phau ntawv nkauj, sawv ntsug hu uake! Hu uake! Hu uake!

Cov ntseeg yeej hnov tias Yexus lub npeb qab zib tshaj plaws!
Tau kho nws tej kev txhab, thiab tshem nws tej kev ntshai
Thiab tshem nws tej kev ntshai.

Kuv yuav ua tsev rau ntawm nws uas yog lub pob zeb ruaj khov,
Tsis muaj hnub kuv yuav puas tsuaj, vim yog nws txoj kev hlub!
Vim yog nws txoj kev hlub!

Yexus! Yog kuv tug Tug yug yaj, kuv tsev neeg, phoojywg thiab Vajntxwv
Yog kuv tug Vajtswv, kuv txoj sia, kuv txoj kev, thiab qhov kawg rau kuv
Yog qhov kawg rau kuv

Kuv lub siab zoo li tsuas ntuj zuj zus thiab txias zuj zus
Tiam sis rov muaj zog thaum kuv los qhuab thiab pom nws
Thaum kuv los qhuas thiab pom nws.

Kuv lub neej ciaj los tuag yuav nyob qhia txog Koj txoj kev hlub
Yog zaj nkauj uas kuv tug ntsujplig yuav qhuas tag mus li,
Yuav qhuas tag mus li.
   (“How Sweet the Name of Jesus Sounds” by John Newton, 1725-1807;
      to the tune of “Majestic Sweetness Sits Enthroned”).


THAUM KOJ SAU RAU DR. HYMERS KOJ YUAV TSUM QHIA RAU NWS TIAS KOJ SAU NTAWV LUB TEBCHAWS TWG LOS SIS NWS TSIS TEB KOJ LI EMAIL. Yog koj tau txais koob hmoov ntawm cov lus qhuab qhia no thov koj sau ntawv ua email mus rau Dr. Hymers thiab qhia rau nws paub tias koj sawv lub tebchaws twg tuaj, Dr. Hymbers tug meail yog rlhymersjr@sbcglobal.net (Qheb mus rau qhov no). Koj sau rau Dr. Hymers uas koj cov lus, tiam sis sis ua lus Akiv los sis English yog koj sau tau. Yog koj xav sau ntawv rau Dr. Hymers xa rau nws qhov chaw nyob no los tau P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Koj xav hu xov tooj nrog nws tham los tau ntawm (818)352-0452.

(XAUS LUS ZAJ LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia rau Internet txhua lub lim tiam
ntawm www.sermonsfortheworld.com.
Qheb qhov no yog “Qhia Ua Lus Hmoob.”

Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv tau, txawm tsis tau kev tso cai los
ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiam sis yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas muab luam ua
duab yuav tsum tau kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Hu Nkauj ua ntej nyeem Vajluskub yog Kl. Benjamin Kincaid Griffith
“Christ Returneth” (H. L. Turner, 1878).


TXHEEJ TXHEEM

CIA VAJLUSKUB UA QHOV TXHAWB KOJ!

LET BIBLE PROPHECY MOTIVATE YOU!

Los ntawm Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

“Leej twg kuj xij ib leeg txhawb ib leeg rau cov lus no”
(1 Thexalaunekes 4:18).

I.    Ib, xwm txheej qhia txog qhov Yexus rov qab los yog kev txhawb zog.

         1. Tebchaws Ixayees raug tsim tsa xyoo 1948, cov neeg Ixayees tau rov mus lawv vaj lawv tsev raws li lub tebchaws Vajtswv pub rau lawv,
Lukas 21:24; Exekees 37:12; 38:8.

         2. “Xwm txheej” txog kev tsim txom cov ntseeg thiab cov neeg Yudas coob zuj zus tuaj, Mathais 24:9.

         3. Tiam neeg tso kev ntseeg tseg, 2 Thexalaunikes 2:3; Mathais 24:11, 12;
 1 Timautes 4:1, 2.

II.   Ob, kev coj mus siv, 1 Thexalaunikes 1:5, 9, 10.