Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




DR. HYMERS QHIA NYOB RAU UA KEV CAI NCO TXOG NWS UA VAJTSWV NUM TAU 60 XYOO
“KOOB HMOOV NTAWM KUV LUB NEEJ”

DR. HYMERS SPEAKS ON HIS 60TH ANNIVERSARY IN MINISTRY
"THE BLESSINGS OF MY LIFE"
(Hmong)

Tus qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Zaj lus qhuab qhia nyob rau Richard Nixon Presidential Library,
Yorba Linda, California
Vajtswv hnub yav tsaus ntuj, Plaub lig 8, 2018
A sermon preached at the Richard Nixon Presidential Library,
Yorba Linda, California
Lord’s Day Evening, April 8, 2018


Thov sawv ntsug thaum kuv nyeem Vajluskub.

“Hauv Yexus kuv tua tau txhua vim nws ua tug txhawb kuv lub zog” (Filispis 4:13).

Nej zaum tau.

Nej yuav tsis totaub hais tias yog vim licas kuv thiaj li xaiv Nixon Library li keeb kwm coj los hais rau lub sijhawm nco txog rau caum xyoo ua kuv tau ua Vajtswv haujlwm, thaum nej los nyeem txog kev li keeb kwm, nej yuav pom tias tug nom loj Nixon no tseem ceeb licas hauv kuv lub neej.

“Hauv Yexus kuv tua tau txhua vim nws ua tug txhawb kuv lub zog” (Filispis 4:13).

Kuv txiav tso peb tseg thaum kuv muaj hnub nyoog ob xyoo, tom qab ntawd ces kev yeej tsis pom nws li lawm, kuv nrog kuv niam nyob txog rau thaum kuv muaj hnub nyoo 12 xyoo, tom qab ntawd ces kuv khiav qhov rau qhov thiab nrog cov neeg uas tsis muaj tug yuav xav kom kuv nrog lawm nyob, kuv mus kawm 22 lub tsev kawm ntawv ua ntej yuav kawm tiam qeb kau mob, kuv yog tug menyuam uas “khiav rau ub rau no” kuv yeej zoo li menyuam ntsuag, tiam sis kuv kuj kawm tau ntau yam rau lub sijhawm uas tsis muaj txiv los qhia kuv, kuv nyob ib leeg, tsis muaj tug neeg yuav los txhawb kuv, tsis muaj leej txiv los ua tug qauv zoo rau kuv xyaum, kuv thiaj li tig mus kawm cov laus thaum u blub neej thiab muab tej ntawd los cob qhia kuv lub neej, cov neeg yog cov tseem ceeb rau kuv.

Kuv pom tias cov neeg no uas tug qauv zoo rau kuv ntawm seem kev ntseeg, thiab kev ua neej hauv ntiajteb, cov neeg no puas leej tiv kev txom nyem thiab kov yeej tej ntawd, cov neeg uas kuv kawm paub rau seem kev ntseeg no yog Abraham Lincoln, John Wesley, Richard Wurmbrand thiab John R. Rice. Cov neeg uas kuv kawm rau seem kev ua neej yog Winston Churchill thiab Richard Nixon. Nyob rau Nixon tseem hais li no “Nws yog tug neeg uas tsis nyiam hais lus tiam sis nws hloov los ua tug neeg nyiam nrog lwm tug tham rau seem kev lag kev luam, nws tau los ua ib tug neeg kav tej kav chaw, nws qhov kev txaj muag thiab xav tias ntshe yuav ua tsis tau ib qhov haujlwm tseem ceeb – tiam sis txhua yam ntawd – txhawb tau nws kom sawv los ua tug neeg tseem ceeb thiab kov yeej tej yam tsis zoo ntawm nws tug kheej” Nws tsis yog tug ntseeg tiam sis nws nyiam nyeem Vajluksub, xws li nqe Vajluskub uas yog Filipis 4:13 yog nqe uas nws nyiam tshaj plaws.

Tom ua kuv los pom tias yog vim licas Nixon thiaj li nyiam nqe Vajluskub no, kuv tig los nyiam nws, vim nws kov yeej txhua yam uas tsis zoo, thaum ub kuv pom li ntawd zoo li kuv tug kheej no yog neeg tsis zoo, kuv pheej xav tias “yog Richard Nixion twb kov yeej teebmeem los kuv los yuav tsum yeej thiab” nws tseem ceeb rau kuv heev, Nixon hais tias “ib tug neeg yuav ua tau ib qhov haujlwm tiav yog tug thaum nws kov yeej qhov ntawd, nws yeej lawm tiag” tsis muaj qhov yuav kov yeej nws, nws los pab John F. Kennedy los khiav ua nom kav teb chaws nyob rau xyoo 1960, lub sijhawm nws tsis tau los ua nom kav lub xeev California nyob rau xyoo 1962, tiam sis tau los ua tug no kav tebchaws nyob rau xyoo 1968, Nws lub neej zoo yog vim kov yeej ib puas tsav yam teeb meem, qhov no lauj txawm yog nws tsis yog tug ntseeg los nws yog ib tug qauv zoo rau kuv tau xyaum.

Xh. Povlauj hais tias,

“Hauv Yexus kuv tua tau txhua vim nws ua tug txhawb kuv lub zog” (Filispis 4:13).

Kuv tsis tau hais tias kuv yuav cog kuv cov plaub haus kom rov qab tuaj tau! Tsis tau txhais tau hais tias kuv yuav ya tau! Tsis tau hais tias kuv yuav kawm ntawv kom tau zoo! Xibhwb Povlauj qhia tias nws muaj peev xwm yuav kov yeej kev txom nyem txhua yam, txhua yam teebmeem uas nws ntsib rau kev ua haujlwm, nws kov yeej tej ntawd – cov ntseeg ua cov txhawb nws lub zog, kuv kuj pov tias qhov no muaj tseeb rau kuv thiab, kuv uas Vajtswv rau nqe vajluskub no, Yexus ua tug pab txhawb kom kuv kawm tias qeb siab uas yog doctor, kuv tsis tau mus ua tug tshajtawm txawv teb chaws los, kuv zoo siab uas Vajtswv cia kuv los qhia Vajtswv txojlus thiab txhawb neeg thoob plaws lub ntiajteb no uas los nyeem rau peb qhov website

Zoo li nej los nyeem kuv phau ntawv, nws yuav paub tau hais tias yog vim licas zaj nkauj uas Kl. Griffith hu ntawd yog zaj kuv nyiam tshaj plaws.

Tug tswv hu kuv taug txoj kev txom nyem los xij peem
   Txawm yuav muaj kev quaj ntsuag teebmee los xij
Tiam sis Vajntsujplig yog tug txhawb kuv lub zog
   Raws tug Cawmseej qab thiab tsis tig rov qab
Tug Tswv hu kuv mus txawm yuav ntsib kev sim siab
   Los yeej tsis ntshai zoo siab hlo hu nkauj
“Mus tom ntej, mus kom txog” yeej kev nyuaj siab
   Xi-oos cov menyuam raws nej tug Vajntxwv qab.
(“The Master Hath Come,” Sarah Doudney, 1841-1926).

Kuv sau txog kuv li keebkwm vim yog kuv tug tub Robert kom kuv sau, kuv yeej tsis nyiam sau txog tej no vim yog kuv lub neej tsis muaj qhov zoo, tsuas yog kev txom nyem nyuaj siab, ntau zaug kuv twb yuav tso pov tseg tsis sau ntxiv lawm vim yog zoo muaj qhov phem ntau nkaus xwb, tiam sis John Samuel Cagan hais tias “Dr. Hymers txhob pov tseg”, qhov cheem tsum yog sau ntxiv mus, hais txog qhov uas koj niam hais tias ‘suav koj tej koob hmoov’” kuv ua raws li John thiab sau ntxiv mus, lub sijhawm no kuv yauv hais luv luv rau nej.

Thaum kuv niam mob thiab kuv mus zaum no zov nws rau tom tsev kho mob, yog ob peb lim tiam tom qab sijhawm ua Vajtswv tsaug, wb tau los tham txog cov neeg tseem ceeb hauv peb lub neej, Abraham Lincoln, thiab Lincoln yog tug nom loj kav thebchaws los hais kom yuav tsum muab hnub ua Vajtswv tsaug los sis Thanksgiving coj los ua hnub tseem ceeb rau peb xeem hauv lub tebchaws, peb tau los hau nkauj ua Vajtswv tsaug.

Lub sijhawm thaum koj ntsib kev sim siab
Lub sijhawm thauj koj xav tias yuav plam txhua yam
Koj yuav los pom txog yaj Vajtswv tau ua tseg cia
Los suav txog yam koob hmoov uas koj tau txais
Los suav txog yam koob hmoov ua Vajtswv ua rau koj!
Los suav txog yam koob hmoov uas koj tau txais
Los suav txog yam koob hmoov ua Vajtswv ua rau koj!
   (“Count Your Blessings,” Johnson Oatman, Jr., 1856-1922).

Thaum peb hu nkauj tag law, kuv niam hais tias “Au, Robert, peb muaj ntau yam hauv peb lub neej uas yauv los uas Vajtswv tsaug” peb thiaj li los pib suav peb tej koob hmoov “ib yam zuj zus” kuv niam pib ua tsaug txog kuv cov menyuam, Robert thiab John thiab los ua Vajtswv tsaug txog Ileana uas yog kuv poj niam, “nws zoo rau kuv heev, Robert, zoo rau kuv uas yog nws niam” Nws ua Vajtswv tsaug qhov nws los nyob hauv wb lub tsev, nws ua Vajtswv rau “txhua tug neeg” kuv los kuv kuj ua Vajtswv tsaug rau ntau yam, thiab los hu zaj nkauj,

Los suav txog yam koob hmoov uas koj tau txais
Los suav txog yam koob hmoov ua Vajtswv ua rau koj!

Hmo ntaw wb nyob lig heev, kuv los hnia kuv niam, thiab tawm mus tsev kho mob rov mus tsev, kuv niam tau hais cov lus ua kuv xav tsis tag tias “Robert, koj yog tug menyuam uas tseem ceeb tshaj hauv kuv lub neej” ua rau kuv los kua muag, nov yog zaum kawg ua kuv nrog kuv niam hais lus, vim nws muaj ib tug mob nyob hauv nws lub cev thiab hmo ntawd nws tso peb tseg lawm.

“Dr. Hymers txhob pov tseg”, qhov cheem tsum yog sau ntxiv mus, hais txog qhov uas koj niam hais tias ‘suav koj tej koob hmoov’” Nov yog tsuas qee yam uas yog qhov Vatjswv foom koob hmov rau kuv lub neej.

Ua ntej no, kuv ua Vajtswv tsaug uas kuv niam tau txais kev cawmdim lawm, nws hnub nyoog yog yim caum xyoo, kuv tseem xav tias tsis muaj hnub nws yuav los hloov dua siab tshiab, thaum ntawd Kuv nrog Ileana thiab cov menyuam nyob rau pem New York, lub sijhawm ntawd kuv mus qhia Vajtswv rau ntau pawg ntseeg, thaum kuv rov los rau tom peb chav chaw pw, kuv tau los zaum thov Vajtswv pab kom kuv nia los hloov dua siabv tshiab thiab txais yuam kev cawmdim, tom qab ntawd, kuv paub tias nws yuav tsum los txais xwb, thaum kuv “thov Vajtswv” zoo li cov neeg thaum ub, kuv thiaj li hu xovtooj mus rau Dr. Cagan thiab thov kom nws mus coj kuv niam los cuag Tswv Yexus, ua ntej ntawd kuv niam yeej tsis mloog nws qhia thiab, tiam sis lub sijhawm no kuv niam tau los cia siab rau Yexus, yog qhov tsis txaus ntseeg txog qhov kuv niam hloov dua siab tshiab, nws tso kev haus luam yeeb thaib kev haus dej hauv cawv, kuv qhia rau cov kws kho mob tias kuv niam tso tej no tseg lawm, thaum kawg kws kho mob los saib nws tej roj ntsha txhua yam kuj zoo hu tib si lawm yog qhov phemhwj tshaj plaws, nws tsis haus luam yeeb kiag li lawm, kuv thiaj muab nws ua kevcai rau dej nyob rau lub xya hli hnub tim 4, uas yog hnub uas kuv niam nyiam tshaj plaws, kuv ua Vajtswv tsaug ua kuv niam tau los hloov dua siab tshiab.

Nqe ob, kuv uas Vajtswv rau Ileana, nws yog kuv tug poj niam, nws tuaj koom ib rooj tshoob lub sijhawm ntawd kuv yog tug los ua qhov tshoob no, ua ntej yuav pib rooj tshoob kuv los qhia Vajtswv Txojlus nyob rau Yauhas 3:16, nov yog thawj zaug uas nws hnov cov ntseeg uas yog Protestant qhia, nws kuj tau tuaj koom pawg ntseeg raws li raug caw thiab kuj tau txais kev cawmdim lub sijhawm ntawd! Thawj zaug kuv nug tias koj puas kam yuav kuv, nws teb tias “tsis kam” ua rau kuv siab tawg tawg, Orlando thiab Irene Vazquez (hmo no kuj nyob no thiab) caw kuv mus nrog lawm mu stim Puerto Rico, kuv txawm mus tiam sis yeej tseem xav txog Ileana, nws kuj xav txog kuv thaib, nws hais tias “kuv vam tias nws yuav rov nug kuv ntxiv thiab” kuv txawm rov nug ib zaug thiab nws txawm teb tias “kam kawg” wb twb sib yuav tau plaub caug tsib xyoo los lawm, kuv uas Vajtswv tsaug uas nws tseem hlub kuv los txog rau niaj hnub nim no! nws sau ntawv rau kuv tias “Robert, kuv hlub koj tag kuv lub siab, hlub tag mus li, Ileana” nws zoo li tug poj niam nyob rau Pajlug 31, qhov zoo nej yuav tsum los nyeem kom tag tshooj no qhia tias kuv poj niam zoo npaum licas, Ileana. Kuv yuav hlub nws tag mus li, hmo no nws txiv kuj nyob wb nyob thiab, nws tuaj nram Guatemala tuaj rau ntawm no, ua koj tssaug, Kl. Cuellar! Nws tug nws los kuj nyob thiab, ua tsaug rau Erwin!

Peb, kuv ua Vajtswv tsaug rau kuv ob tug tub, Robert thiab John, ob tug yog menyuam ntxaib, lub sijhawm no ob tug twb muaj peb caug plaub xyoo lawm, ob tug pua leej kawm tiav nyob rau California State University nyob rau pem Northridge, Robert yuav wb tug nyab uas yog neeg Kaulim lub npe Jin, hmo nws niam thiab txiv los kuj tuaj rau ntawm no, nws tug nus thiab poj niam los kuj tuaj ntawm no thiab, ua tsaug uas tuaj koom peb hmo no, Robert thiab Jin muaj ob tug txhais, Hannah thiab Sarah, ua Vajtswv tssaug uas muab cov xeeb ntxwv zoo rau kuv.

Kuv ib tug tub uas yog John Wesley, ua tug xibhwb qhia lus A-kiv, Robert thiab John tuaj pehawm Vajtswv txhua zaug, Wesley nyiam thov Vajtswv heev, Nws thov Vajtswv thiab nyeem Vajluskub ntev heev, Nws yog tug ntseeg zoo thiab yog kuv tug phoojywg, kuv zoo siab rau kuv ob tug tub, ob tug yog koob hmoov rau kuv thiab poj niam wb.

Kuv ua Vajtswv tsaug rau Dr. Christopher Cagan, nws yog kuv ib twg phoojywg zoo heev, kuv ib leeg hwm ib leeg heev, wb yeej tsis hu npe li, wb leeg hu ib leeg raws li kuv hu nws tias Dr. Cagan thiab nws hu kuv tias Dr. Hymers. Ua Vajtswv uas muab tej tug phoojywg zoo li no rau kuv, w bib leeg totaub ib leeg, wb yog neeg tsis nyiam hais lus, thiab wb puas leej nyiam thov Vajtswv thiab nyeem Vajluskub heev. Nws yog tug neeg txhawj ntse, tiam sis wb kuj ua tau haujlwm uake, wb ua haujlwm uake zoo li Holmes thiab Watson, los sis Johnson thiab Boswell (ib txhia ntxiv “Laurel thiab Hardy los sis Abbott thiab Costello” thiab cov neeg thaum ub). Kuv yog tug qhuab qhia, nws yog tug qhuab ntuas neeg, nws hwm kuv zoo li ib tug thawjcoj, kuv hwm nws zoo ib tug neeg ua txoj hwjchim. Wb qhov kev phoojywg no ua au wb tau koob hmoov heev. Ua Vajtswv tsaug rau Dr. Christopher Cagan.

Kuv ua Vajtswv tsaug rau John Samuel Cagan thiab, nws yog Dr. thiab niam Cagan ob tug tub hlob, John yog tug tub hluas thiab coj kev pehawm Vajtswv hnub no, nws raug tsa los ua ib tug xibhwb nyob rau cov ntseeg Npativ rau nag hmo, tam sim no nws yog Kws xibhwb John Samuel Cagan! Nws qhia Vajtswv txoj lus tau zoo heev thiab yog tug muab lus tuam xam rau lwm tug, kuv xam tias John yog kuv ib tug “tub” rau seem kev ua Vajtswv num. Nws kawm xyoo ob nyob rau lub tsev kawm Vajluskub uas yog Talbot School of Theology hauv Biola University. Nws yog tug neeg ntse heev, yog li no lub sijhawm thaum nws txiv tau ob tug Ph.D.s thiab nws niam kawm tiav uas kws kho mob, John yog tug kawm tau A xwb, nws yuav kawm kom tias Ph.D. rau seem Vajluskub, thaum John muaj 24 nws twb pib qhia Vajtswv txojlus lawm tsis hais nyob India, the Dominican Republic, thiab peb lub tebchaws nyob Africa. Nws qhia Vajluskub rau peb pawg ntseeg txhua lub lim tiam rau yav sawv ntxov, nws thiab kuv tseem muaj kev sis ntsib los sib tham txog Vajluskub thiab kev ua Vajtswv num, ua Vajtswv tsaug rau John. Nws yuav los ua xibhwb rau peb pawg ntseeg no, nws yog tug “tub hluas qhia Vajluskub” yog tug qauv rau lwm tug.

Kuv ua Vajtswv tsaug rau Noah Song, nws yog kuv ib tug tug “qhuab qhia Vajluksub thiab” thiab Noah tseem yuav mus kawm Vajluskub, Nws yog ib tug los pab John Cagan, thiab yuav peb ib tug thawjcoj nyob rau pawg ntseeg mus yav tom ntej.

Kuv ua Vajtswv tsaug rau Noah, Aaron Yancy thiab Jack Ngann. Lawv tseem yuav raug tsa los ua cov thawjcoj hauv pawg ntseg, Arron yog ib tug txhawb kuv heev, nws saib xyuas kuv thaum kuv muaj mob, nws yog kuv tug phoojywg zoo, Jack Ngann yuav poj niam thiab muaj ob tug tub, nov tej yam ua koj tseem tsis tau paub txog, kuv yuav tsis tau hais hnuj no! lub xyoo tom ntej no kuv yuav tsa ib pawg ntseeg thiab siv Jack Ngann lub tsev rau sawvdaws tuaj sis ntsib.

John Cagan, Noah Song, Aaron Yancy, Jack Ngann thiab Ben Griffith yog cov nrog kuv thov Vajtswv uake, peb tuaj sis ntsib txhua hnub vav Phub rau yav tsaus ntuj tuaj thov Vajtswv uake nyob rau hauv kuv lub tsev, kuv ua Vajtswv tsaug rau cov neeg no, lawv pab kuv hla dhau thaum ntsib kev nyuaj siab, tshwjxeeb rau lub sijhawm kuv tseem mob mablees los sis cancer.

Kuv ua Vajtswv tsaug rau Dr. Chan, niam Salazar thiab cov neeg uas yog “39.” Dr. Chan yog peb ib tug xibhwb thiab nws tuav hauj lwm rau seem kev tshaj tawm thiab kev hu xov tooj mus nrog cov neeg tham rau lub sijhawm uas peg pawg ntseeg no tawg ua ob pab, tsis tag li kuv thov ua Vajtswv tsaug rau Kl. Abel Prudhomme, nws yog tug los txwv tsis pub kom pawg ntseeg tawg ua pab pawg, thiab ua Vajtswv tsaug rau Virgel thiab Berverly Nickell. Lawv yog cov los nrhiav tswv yim txais nyiaj los them peb lub tuam tsev pehawm Vajtswv no, lawv txhawb peb heev, lawv yog cov tswv cuab uas txhua tug hwm nyob rau pawg ntseeg no.

Peb pawg ntseeg no muaj cov hluas coob heev xws li txog ntawm tsib caug feem puas muaj hnub nyoo tsawg tshaj peb caug xyoo, kuv zoo siab tau los xibhwb rau cov hluas no, kuv tau mus ua si uake, thiab peb tseem muaj cov thawjcoj zoo, lawv muaj txog li ntawd yim leej, thiab peb hloo cov neeg no ob xyoo ib zaug, Aaron Yancy yog tug txwjlaug uas nyob tag mus li, tsis muaj neeg los hloov nws chaw, ua Vajtswv rau cov neeg no.

Cov neeg laus hauv peb pawg ntseeg txhawb nqa txhua yam peb ua. Lawv tuaj koom txhua lub rooj sib tham. Lawv thov Vajtswv zoo heev, thiab sib zog ua haujlwm los txhim tsa peb pawg ntseeg. Kuv tsis muaj kev ntshai los ntawm kev pehawm Vajtswv rau yav nruab hnub tomqab ntawm John Cagan thiab nws txiv, thaum kuv mus Montebello los pib pawg ntseeg Suav tshiab. Kuv tso siab rau lawv kiag li. Kuv yuav rov qab tuaj koom lub koom txoos tau qhuab qhia txhua hmo txhua hmo.

Kuv lub neej tag nrho nyob ib ncig ntawm cov neeg nyob hauv peb pawg ntseeg. Lawv yog kuv cov "kwv caj npab." Nws ua rau kuv zoo siab ua tus yawg suab ntawm tsev neeg zoo li no. Yexus hais tias,

“Txhua yam no kom lawv thiaj paub tias nej yog kuv cov thwjtim, yog nej ib leeg hlub ib leeg” (Yauhas 13:35).

Kuv tsis paub yuav xaus kuv zaj lus qhuab hnub licas tsuas yog muab qhov tseeb ntawm cov neeg no los hais. Thaum kuv tau tshaj tawm nyob rau hauv lub Koom Txoos ntawm Open Door hauv Marin County, Kuv tau coj ib pawg tub ntxhais hluas rau San Francisco txhua txhua hnub Friday thiab hnub Saturday. Kuv qhia Vajtswv lus tom tej tog kev uas neeg tuaj taug uasi. Peb nquag mus rau North Beach cheeb tsam ntawm lub nroog. Nws yog qhov chaw zoo nkauj zoo, qhov chaw neeg tau siv yeeb tshuaj, thiab muaj ntau yam "kev tawm tsam" pob yas qej. Kuv feem ntau tau qhia nyob rau tom tej tog kev yog hu hais tias, "The Garden of Eden"!!!

Muaj ib hmo ib pab hluas coj tau ib tug tub hluas tuaj ntsib kuv, nws hais tias nws yog tug quav yeeb quav tshuaj, nws xav tso tej no pov tseg, kuv pom tias nws kuj yog neeg txoj hwjchim, tom qab ntawd kuv hais kom nws nkag rau kuv lub tsheb coj nws mus rau tom kuv tsev, kuv cia nws mus pws tom kuv tsev

Dhau ob peb hnub tom qab ntawd, nws mus dhau ib qho kev nyuaj siab thaum nws zaum ntawm lub qhov rooj hauv chav ua mov. Thaum kawg nws tau pw hauv me ntsis thiab nug kuv tias ib tug twg muaj ib tug guitar. Kuv muaj peb cov me nyuam coj nws tuaj. Nws zaum ntawm lub qhov rooj ntawm nws ob peb hnub. Tom qab ntawd nws thov kom ib zaj nkauj qhuas Vajtswv. Peb tau coj nws ib tug thiab nws tau pib tsim ib qho tshiab qhib rau ib zaj nkauj. Kuv tsis nco qab tus tub lub npe tiag. Kuv ib txwm hu nws tus DA, luv rau cov neeg quav yeeb quav tshuaj!

Muaj ib hnub DA hais rau kuv tias “mloog qhov no seb” nws mus tsawv lub Kivtaj, thiab qheb nkauj thiab hu zaj nkauj uas yog Albert Midlane’s (1825-1909) ua tug sau zaj nkauj no yog “Revive Thy Work” nws hu raw li qhov nws hu tau zoo kawg nkaus li! Hnub no peb yuav los hu zaj nkauj DA tau hu uake!

Tug Tswv koj txhais tes cawm kuv dim rov qab los
Koj tau los hu koj cov neeg kom tig los nrhiav koj
Hlov dua tshiab! hloov dua tshiab! Koj hloov dua kuv tshiab
Thov kom koj tau txais lub meej mom mus ib txhi.
(“Revive Thy Work,” Albert Midlane, 1825-1909).

Thaum kuv tuaj hauv tsev mus rau Los Angeles, kuv tau poob hu nrog DA. Lub neej mus thiab thaum kawg peb lub tsev pehawm Vajtswv tau nyob hauv lub tsev uas peb tau nyob tam sim no. Lub xov tooj tau hloov ib hmo. Kuv tau mus rau hauv kuv hoob kas thiab hais tias, "Nyob zoo." Lub suab ntawm tus xov tooj hais tias, “Nyob zoo, Dr. Hymers, qhov no yog DA." Kuv hais tias, "Leej twg?" Nws hais tias, "DA. Koj nco ntsoov, Tshuaj Addict - DA. "Kuv yuav luag poob. Kuv tsis tau hnov nws lub suab rau peb caug xyoo! Kuv hais tias, "Koj nyob qhov twg?" Nws hais tias, "Kuv nyob hauv Florida. Kuv yuav poj niam. Kuv muaj ob peb tug me nyuam, thiab ib tug poj niam zoo. Thiab kuv qhia Hnub Kaj nyob rau hauv peg pawg ntseeg txhua lub lim tiam.

Kuv luag zoo siab! Kuv hu nkauj txhua txoj kev hauv tsev hmo ntawd! Nws yog lub sijhawm zoo li no uas ua rau kuv zoo siab uas kuv tau mus rau hauv pawg ntseeg 60 xyoo dhau los. Nws tsim nyog raug kev txom nyem thiab mob tom qab tag nrho! Yeej cov tub ntxhais hluas, zoo li DA, tau ua rau kuv txoj kev zoo siab tiav!

Qhov mob thiab kev tu siab cia li tawm mus thaum kuv xav txog txhua tus tub ntxhais hluas uas tau txais kev cawmdim. Kuv rau caum xyoo nyob rau hauv qhov kev qhuab qhia tau muab rau kuv ntau lub sij hawm ntawm kev zoo siab. Kuv yuav tsis pauv qhov kev tshaj tawm txoj xov zoo rau txhua yam!

Raws li ib txwm, Kuv yuav tsum siv ob peb feeb los piav txog Txoj Moo Zoo. Tswv Yexus nqi saum qaum ntuj los rau qhov tseem ceeb - Nws los tuag saum ntoo Khaublig theej peb lub txim. Nws sawv hauv plawv, nqaij thiab pob txha, rau hnub Easter. Nws tau tso Nws cov ntshav los ntxuav peb kom dim txhua txoj kev txhaum. Nws hais kom peb cia siab rau Nws, thiab peb yuav raug ntxuav ntawm txoj kev txhaum.

Kuv tau sim ua kom kuv tau txais kev cawmdim los ntawm kev ua zoo tag nrho. Kuv yog ib tug Falixais. Tiam sis thaum lub Cuaj Hlis 28, 1961 hauv Biola College, kuv cia siab rau Yexus. Nws yog zaj nkauj no uas coj kuv los rau Tswv Yexus:

Kuv tug ntsujplig rau kaw hauv tsev loj cuj
   Vim yog kuv tej kev txhaum ua tsaus ntuj nti
Koj lub qhov muag ntsia ntsoov kuv
   Thaum kuv sawv los kuv pom qhov kaj
Txoj sia hlau dhau daws kuv los ua neeg ywjpheej
   Kuv sawv tsees thiab raws koj qab
Txoj kev hlub loj! Zoo kawg nkaus
   Koj yog kuv Tswv uas los tuag theej kuv?
(“And Can It Be?”, Charles Wesley, 1707-1788).

Yexus nqe los rau ntiajteb, Nws tuag theej peb, kuv niaj hnub xav txog Nws, kuv cia siab rau Yexus, kuv thov Vajtswv kom nej los cia siab rau Yexus thiab txais yuav kev cawmdim, thiab mus koom pawg ntseeg uas coj raws li Vajluskub hais thiab ua neej rau hauv Tswv Yexus.

Thiab hais rau nej txhua tug “thov Vajtswv foom koob hmoov rau koj zoo li thaum foom koob hmoov rau kuv kom kov yeej txhua yam kev ntshai kev nyuaj siab” “tsis muaj qhov twg ua rau kuv zoo siab npaum li pom kuv cov menyuam taug txoj kev tseeb” (3 Yauhas 4) Amees.

Kuv yuav cob sijhawm rov qab rau Kxh. John Cagan, los coj peb xaus kev pehawm Vajtgswv (John tshaj tawm txog Dr. thiab niam Hymers hnub yug, thiab “Happy Birthday to You”)


THAUM KOJ SAU RAU DR. HYMERS KOJ YUAV TSUM QHIA RAU NWS TIAS KOJ SAU NTAWV LUB TEBCHAWS TWG LOS SIS NWS TSIS TEB KOJ LI EMAIL. Yog koj tau txais koob hmoov ntawm cov lus qhuab qhia no thov koj sau ntawv ua email mus rau Dr. Hymers thiab qhia rau nws paub tias koj sawv lub tebchaws twg tuaj, Dr. Hymbers tug meail yog rlhymersjr@sbcglobal.net (Qheb mus rau qhov no). Koj sau rau Dr. Hymers uas koj cov lus, tiam sis sis ua lus Akiv los sis English yog koj sau tau. Yog koj xav sau ntawv rau Dr. Hymers xa rau nws qhov chaw nyob no los tau P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Koj xav hu xov tooj nrog nws tham los tau ntawm (818)352-0452.

(XAUS LUS ZAJ LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia rau Internet txhua lub lim tiam
ntawm www.sermonsfortheworld.com.
Qheb qhov no yog “Qhia Ua Lus Hmoob.”

Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv tau, txawm tsis tau kev tso cai los
ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiam sis yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas muab luam ua
duab yuav tsum tau kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub uantej mloog Vajtswv lus yog Kl. John Wesley Hymers: Phau Ntawv Nkauj 27:1-14.
Hu nkauj ua ntej mloog Vajtswv lus Kl. Benjamin Kincaid Griffith:
“Must Jesus Bear the Cross Alone?” (by Thomas Shepherd, 1665-1739; first and last stanzas)/
“The Master Hath Come” (by Sarah Doudney, 1841-1926; last two stanzas).