Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




COV NTSHAV NTXUAV

THE CLEANSING BLOOD
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Zaj lus qhuab qhia hauv pawg ntseeg Npavtiv ntawm nrog Los Angeles
Vajtswv Hnub yav tsaus ntuj, Kaum hli 4, 2014
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord's Day Evening, October 4, 2015

“Yexus cov ntshav ntxhuav peb tej kev txhaum txhua yam”
(1 Yauhas 1:7).


Yauhas yog Yexus ib tug thwjtim uas hluas tshaj plaws, tiam sis nws yog ib tug tub hluas uas tij lim heev, Nws yog tug uas nyob ze Yexus hauv lub vaj Kebxesmanes, lub sijhawm thau Yexus mus rau tom qhov tsaus ntuj, nws hais rau kom cov thwjtim nyob rau lwm qhov, Nws tsuas coj Yauhas thiab ob tug thwjtim nrog nws mus xwb zoo li “pib ntshai heev kawg nkaus, nws thiaj hais rau cov thwjtim tias kuv tug ntsujplig txhawj xeeb kawg nkaus zoo li twb yuav tuag: nyob tos ntawm no” (Malakaus 14:33, 34).

Lub sijhawm thaum cov tug rog tuaj ntes Yexus, lwm tug thwj tim hnov qab Yexus thiab kiag tag, Tiam sis Yauhas tsis ntshai raws Yexus qab mus txog rau tom qhov chaw ntsia Yexus rau hnub tom qab. Tiam sis lub sijhawm ntawd lwm tug thwjtim khiav nkaum tag huvsi vim yog ntshai, tug tub hluas no xwb thiaj li nyob tiv thaiv Yexus niam, lub sijhawm uas nws saib nws tug Tub tuag saum ntoo Khaublig. Yauhas ib leeg xwb thiaj pom Yexus tuag rau hnub ntawd, lwm tug khiav mus nkaum kaw qhov rooj ruaj ruaj hauv tsev.

Yexus ntsia saum ntoo Khaublig lor rau Yauhas thiab Nws niam. Yexus hais kom nws saib xyuam niam, Nws hnov Yexus, “Kuv nqhes” Nws hnov Yexus hais tias “Tiav lawm lauj” qhov ua Nws tuag saum ntoo Khaublig. Txawm yog Yauhas yuav pab tsis tau nws tug Cawmseej saum tug ntoo Khaublig los, Nws ntsia ntsoov tug tub rog xuav hmuv los nkaug Yexus sab tav, “Thiab [Lub sijhawm ntawd] ntshav thiab dej ntws tawm los” (Yauhas 19:34). Tom qab nws thiab los muab cov lus no ua tib zoo sau “lawv thiaj li ntseeg” (Yauhas 19:35).

Lub sijhawm thaum kuv niam tag sim no rau tom tsev kho mob, kuv thiab Ileana thiab cov menyuam peb tau cais tsheb mus saib nws kom sai li sai tau. Thaum mus txog kuv mus rau chav ua nws pw, lub sijhawm ntawd kuv niam lub cev yeej tsis muaj nqaij li lawm, kuv niam yog ib tug uas txaj muag tsis pub leej twg pom nws rau lub sijhawm nws tsis hnav khawb ncaws, lub sijhawm thaum kuv pom nws txhais kotaws ua lawv muab nws lub nce qhwv, kuv tsis xav kom cov menyuam pom nws, tiam sis qhov kuv pom ntawm no yeej uas rau kuv nco tag mus ib sim neej, nov yog kaum yim xyoo dhau los lawm, kuv tseem pom cov duab no nyob rau hauv kuv lub siab.

Yog li ntawd Yauhas los zoo tib yam nkaus thiab, nws pom law xuav hmu nkaug Yexus sab tav, nws pom ntshav tawm ntawm lub qhov nqaij los, tsis muaj hnub nws yuav hnov qab, yog li ntawd rau caum xyoo tom qab ntawd, nws los ua ib tug neeg laus, nws thiaj li muab yam nws tau pom no sau khawv cia “Tswv Yexus cov ntshav ntxuav peb ntawm txhua yam kev txhaum” (1 Yauhas 1:7), Yog vim licas Yexus cov ntshav thiaj li tseem ceeb rau Yauhas?

I. Ib, ntawd yog Tswv Yexus uas yog Vajtswv Leejtub cov ntshav.

Koj yeej paub tias tsis yog ib tug twg li ntshav, Dr. W. A. Criswell uas xibhwb ze rau caum xyoo nyob rau pawg ntseeg First Baptist hauv nroog Dallas, Texas, Nws hais li no tias,

Nws yog Vajtswv yug los ua neeg, Nov yog ib los lus tseem ceeb uas Povlauj hais mus rau pawg ntseeg Efexaus raws li nyob hauv Teshaujlwm 20:28, “Yog li ntawd nej yuav tsum ceev faj…kom saib xyuas Vajtswv pawg ntseeg uas Vajtswv cawm los ntawm nws cov ntshav ntag” nov yog ib cov lust seem ceeb, raws tej tug xibhwb xws li [John MacArthur] hais txog Yexus cov ntshav saum ntoo Khaublig, yog li ntawd nov yog Vajtswv yug los uas nws los tuag theej peb tej kev txhaum…nws yog tug muaj hwjchim, Yexus cov ntshav…cawm peb dim ntawm kev tuag los tu tug Vajtswv uas ciaj sia…Yexus cov ntshav, fij rau Vajtswv ntawm Vajntsujplig, ntxuav peb ntawm txhua txhia yam (W. A. Criswell, Ph.D., “The Blood of Jesus,” The Compassionate Christ, Crescendo Book Publications, 1976, p. 72).

MacArthur hais txog Teshaujlwm 20:28, “Povlauj ntseeg ruaj khov kho txog qhov kev ua ib ntawm Vajtswv thiab Tswv Yexus txog cov ntshav uas ntws ntawm yog Vajtswv li – tug uas tsis muaj lub cev thiab tsis muaj ntshav”(The MacArthur Study Bible; note on Acts 20:28). Yog li no, Dr. MacArthur hais tias qhov Povlauj hais yuam kev yog, Vajtswv tsis muaj “tshav”, nov yog ib los lus uas tsis zoo hais kiag li, vim yog cov lus uas tab tom hais thuam tug Vajtswv uas yog Vajleejtxiv, Vajleejtub, thiab Vajntsujplig, Peg thiaj tsis lees yuav MacArthur cov lus, Peb yuav tsum pom zoo nrog rau Povlauj thiab Dr. Criswell, hais tias “Yexus cov ntshav uas ntaws los saum tug ntoo Khaublig” (Ibid.).

II. Ob, Yexus cov ntshav ntag ntxuav tau peb tej kev txhaum.

Yexus tug Thwjtim uas yog Yauhas hais tias,

“Yexus cov ntshav ntxhuav peb tej kev txhaum txhua yam” (1 Yauhas 1:7).

Dr. McGee hais tias “Lo lus ntxuav yog hais txog tam sim no – Yexus cov ntshav nyuab qhuav ntxua peb tej kev txhaum huv si” (Thru the Bible; note on I John 1:7). Yog lintawd Yexus cov ntshav tseem ceeb rau niaj hnub nim no. Lo lus “ntxuav” hais txog lub sijhawm tam sim no qhia peb tias yog lub sijhawm no, Yexus cov ntshav muaj txhij rau peb rau lub sijhawm no, MacArthur tsis ntseeg li no, Nws hais tias “Yexus lub cev, tug kheej, tsis tau ntxuav peb tej kev txhaum” (The MacArthur New Testament Commentary on Hebrews, p. 237). Nov yog cov lus dag xwb!

“Tswv Yexus cov ntshav ntxuav peb tej kev txhaum huv si” (1 Yauhas 1:7).

Dr. Martyn Lloyd-Jones hais tias,

Peb cov lus qhuab qhias yog txoj lus uas yog ntshav; ntshav yog lub hauvpaus tseem ceeb; yog tsis muaj ntshav tsis muaj dab tsi yuav tseem ceeb lawm (The Way of Reconciliation, Ephesians 2, Banner of Truth Trust, p. 240).

Dr. Lloyd-Jones tseem hais ntxiv tias,

The ultimate test of whether a man is truly preaching the gospel or not, is to notice the emphasis he places upon ‘the blood.’ It is not enough to talk about the cross and the death; the test is ‘the blood’ (ibid., p. 331).

Dr. C. L. Cagan yog peb ib tug xibhwb rau pawg ntseeg, ua ntej Dr. Cagan yuas hloov dua siab tshiab, nws twb mus koom John MacArthur pawg ntseeg txhua lub lim tiam tau yuav luag ib xyoo, Dr. Cagan hais tias “Kuv zaum mloog nws qhia ua ntej kuv yuav los hloov dua siab tshiab, nws yog kuv tug xibhwb, nws qhia Vajluskub rau kuv…kuv tseem ntsoo txhua yam nws qhia rua kuv txog rau niaj hnub nim no, Tiam sis nws cov lus qhuab qhia pab tsis tau kom kuv hloov dua siab tshiab…Dr. MacArthur cov lus qhuab qhia zoo li hais tias tug neeg yuav txais kev cawmdim los ntawm nws tes dej num…Kuv ntseeg tias kev tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo peb yuav tsum qhia kom meej txog Tswv Yexus cov ntshav…yog peb xav kom Vajtswv hloov tib neeg lub siab los txais yuav kev cawmdim” (Preaching to a Dying Nation, The Baptist Tabernacle of Los Angeles, 1999, pp. 183, 184).

Kuv yeej pom zoo tag nrho nrog rau Dr. Lloyd-Jones tias “Yeej tsis txaus uas yuav los tham txog tug Ntoo Khaublig thiab [Yexus] qhov kev tuag…qhov kev sim siab rau neeg yog tias lawv puas yuav los qhia txog Tswv Yexus, puas yuav los hais txog Yexus ‘cov ntshav’” Amees! Kuv zoo siab uas Dr. Lloyd-Jones hais li ntawd! Kuv qhia Vajtswv Txojlus uas yog hais txog Yexus ze li 58 xyoo lawm, kuv yeej puab los ntawm kuv tug kheej tias, cov neeg tseem tsis ntseeg Vajtswv yuav tsum tau hnov hais tias Tswv Yexus muaj peev xwm ntxuav peb tej kev txhaum los ntawm Nws cov Ntshav. Vim lawv yuav tsis dim yog pheej ua raws kev cai xwb, yuav tsis dim cov lus qhia txog Tub tuagteb, los sis cov lus qhia txog lub neej tom ntej xwb – Cov lus qhia no yeej zoo tiam sis tsuas yog thaum pib xwb, tiam sis lub sib hawm peb “rau kev ua lag luam” – cov lag luam uas yog kev hloov dua siab tshiab – peb yuav tsum los qhia txog peb tug Cawmseej cov ntshav.

Cov lus qhuab qhia txog Ntshav tsis yog rau cov neeg tseem tsis tau ntseeg xwb, Tej zaum kuv tseem xav tias “Au Vajtswv! Kuv yuav ua neej nyob rau li cas yog tsis muaj Koj Leejtub cov ntshav!” Lub sijhawm pheem no yeej tsis muaj dab tsis tseem ceeb rau kuv, npaj li Tswv Yexus cov ntshav! Vim yog cov nqaij thiab dej rau kuv haus rau lub sijhawm quaj ntsuag thiab nyuaj siab.

Kuv qhuas Nws txog cov ntshav uas ntxuav kuv,
   Nws yog tug Cawmseej uas zoo tshaj plaws!
Nws coj kuv tug ntsujplig los nrog Vajtswv sib raug zoo;
   Nws yog tug Cawmseej uas zoo tshaj plaws
Tug Cawmseej zoo ntawd yog Yexus, kuv tug Yexus!
   Tug Cawmseej zoo ntawd yog Yexus, kuv tug Vajtswv!

Kuv tsis tau hu zaj nkauj no ntev los lawm, tiam sis kuv nco txog rau nag hmo! Kuv hu ob peb lwm, txog rau thaum kuv lub siab puv ntoog rau kev thaj yeeb! Nrog kuv hu uake! Nyob rau zaj 7 ntawm nej phau nkauj.

Kuv qhuas Nws txog cov ntshav uas ntxuav kuv,
   Nws yog tug Cawmseej uas zoo tshaj plaws!
Nws coj kuv tug ntsujplig los nrog Vajtswv sib raug zoo;
   Nws yog tug Cawmseej uas zoo tshaj plaws
Tug Cawmseej zoo ntawd yog Yexus, kuv tug Yexus!
   Tug Cawmseej zoo ntawd yog Yexus, kuv tug Vajtswv!
(“What a Wonderful Saviour!”, Elisha A. Hoffman, 1839-1929).

Kuv nrhiav zaj nkauj ntawm hauv peb phau ntawv nkauj tiam sis zoo li nrhiav tsis pom, tiam sis kuv mus saib hauv phau uas y og Npavtiv phau qub qub tej zaum muaj 50 xyoo los lawm, thaum ub peb twb siv rau pawg ntseeg Suav thiab. Nyob rau phau no! Zoo tau hu nrog cov phooj ywg puas thaum ub, kuv los kua muag thaum los hu zaj nkauj no!

Kuv qhuas Nws txog cov ntshav uas ntxuav kuv,
   Nws yog tug Cawmseej uas zoo tshaj plaws!
Nws coj kuv tug ntsujplig los nrog Vajtswv sib raug zoo;
   Nws yog tug Cawmseej uas zoo tshaj plaws
Tug Cawmseej zoo ntawd yog Yexus, kuv tug Yexus!
   Tug Cawmseej zoo ntawd yog Yexus, kuv tug Vajtswv!

Kuv laus zoo li hais tias “cov paub” thiab kuv yuav tsum qhia “kev txhai” Vajtswv Txojlus los qhov txhais ib nqe zuj zus! Tiam sis kuv mloog tsis tau cov neeg “txawj ntse” zoo li no. Tej zaum kuv ua tau, tiam sis kuv tsis ua! Kuv tsis nyiam qhia Vajluskub ib nqe zuj zus – Los sis ib qhov xwb – zoo peb cov lau thaum uab, Puritants thiab cov neeg raws nws qab – xwb lis Whitefield, thiab Wesley, thiab John Cennick, Daniel Rowland, thiab Howell Harris – Vajtswv foom koob hmoov rau nws! – thiab Joseph Parker, thiab Spurgeon, uas yog tug xibhwb txawj qhia tshaj plaws, kuv zoo li cov xibhwb no yog muaj ib ob nqes Vajluskub los qhias, kuv cheem tsum cov nqaij, kuv cheem tsum lub ntsiab lus tiag tiag! Nov thiaj yug taug kuv tug ntsujplig – thiab koj! Nyob nqaij tseem tseem xwb!

“Tswv Yexus cov ntshav ntxuav peb tej kev txhaum huv si” (1 Yauhas 1:7).

Ntxwnyoog los ntxhi rau kuv tias “Lwm tug yeej tsis ntseeg tias koj yog ib tug xibhwb zoo kiag li” Kuv thiaj li rov teb rau nws tias – “Kuv xav tias kuv uas tsaug txog qhov lawv xav tias ‘kuv yuav yog’ ib tug qhia zoo los sis tsis zoo? Tej no tsis tseem ceeb rau kuv” Tiam sis kuv lub homphiaj yog xav kom txhua tug neeg uas tseem tsis tau ntseeg los ntsib lub pav dej txhawv, thiab los ntxuav lawv tej kev txhaum los ntawm Tswv Yexus cov ntshav

Kuv paub txog ob tug xibhwb uas yog neeg Npavtiv tseem tsis tau dim, lawv lub neej yeej qhia tias lawv tseem tsis yog tug neeg tshiab, tsis tau hloov dua siab tshiab, tsis tau dim, kuv paub tias thawj tug ntawd nyeem kuv cov lus qhuab qhia, kuv pom tug xibhwb thij ob “nyob rau” hauv pawg ntseeg Suav Npativ, thiab yog kuv ib tug phooj ywg tau ntau xyoo. Thaum kuv tig los siab nws, kuv txawm tawm mus au sab nraud, kuv los ntsib nws, kuv paub nws tau ntau xyoo, tug txiv neej no plam txhua yam hauv nws lub neej vim yog tsis muaj kev hlub, kuv nrog nws tuav tes, kuv nug tias ntu no nyob li cas lawm, kuv hais rau nws tias, “kuv xav kom koj los nyeem kuv cov lus qhuab qhia nyob rau internet” Nws luag kuv thiab hais tias “Koj hais dag xwb puaj? Kuv yeej nyeem nyob rau nej qhov website txhua lub lim tiam!” Ua rau kuv zoo siab heev! Kuv txiv neej no yog kuv ib tug phooj ywg tau ntau xyoo los lawm! Kuv yuav tsum txho hnov qab nws! Kuv yuav tsum txho hnov qab nws! Kuv los yuav tsum tsis txhob xav los ua “ib tug xibhwb uas muaj suab npe” Kuv yuav tsum txhob qaug quav nws! Kuv yuav tsum txhob qaug quav nws! Kuv yuav tsum mus qhia cov neeg txhaum,

“Tswv Yexus cov ntshav ntxuav peb tej kev txhaum huv si” (1 Yauhas 1:7).

Kuv qhuas Nws txog cov ntshav uas ntxuav kuv,
   Nws yog tug Cawmseej uas zoo tshaj plaws!
Nws coj kuv tug ntsujplig los nrog Vajtswv sib raug zoo;
   Nws yog tug Cawmseej uas zoo tshaj plaws
Tug Cawmseej zoo ntawd yog Yexus, kuv tug Yexus!
   Tug Cawmseej zoo ntawd yog Yexus, kuv tug Vajtswv!

Kuv paub txog qhov uas nyob zoo li tug neeg uas yuam kev rau ntawm Vajtswv! Kuv los kuj pub zoo txog qhov nyob zoo li ib tug qhia Vajtswv txoj lus uas tseem tau dim – vim kuv yog ib tug xibhwb zoo li ntawd tau peb xyoo, txog rau thaum kuv “los yeem rau cov lus qhuab qhia” thaum ntawd kuv muaj 17 xyoo mus txog 20 xyoo, yog ib qhov uas phem kawg nkaus rau tej yam zoo li no, zoo li nyob hauv tub tuag teb ntag, vim kaw lub qhov rooj uas nrog Vajtswv sib tham, tsis ruaj siab, nyob rau kev ntxhov siab thiab rau txim rau koj tug kheej! Phooj ywg hu xov tooj rau kuv, kuv yuav tsis nrog koj tug ntsujplig tham – los sis khiav tawm ntawm koj mus, Hu kuv, thiab kuv yuav qhia lwm txoj hau kev uas zoo tshaj rau koj, yog txoj kev los nrog Vajtswv sib raug zoo – Txoj kev los ntxuav kev txhaum thiab txais lub neej tshiab – Txoj kev uas yog Yexus cov ntshav! Kuv plam txoj kev no tau peb xyoo, tej zaum koj yuav plam ntau tshaj no thiab, tam sim no tig rov qab los, tug cev Vajtswv txojlus hais rau Nahamas li no tias uas yog tug neeg mob ruas tias “Mus rau tom tug dej Yoladees xya zaug cev koj yuav zoo” (cf. II Vajntxwv 5:10, 14). Hmo no kuv hais rau koj tias, “Cia li los raus rau ntawm Yexus cov ntshav ib zaug, koj thiaj yuav raug ntxuav kom dawb huv!

“Tswv Yexus cov ntshav ntxuav peb tej kev txhaum huv si” (1 Yauhas 1:7).

Kuv qhuas Nws txog cov ntshav uas ntxuav kuv,
   Nws yog tug Cawmseej uas zoo tshaj plaws!
Nws coj kuv tug ntsujplig los nrog Vajtswv sib raug zoo;
   Nws yog tug Cawmseej uas zoo tshaj plaws
Tug Cawmseej zoo ntawd yog Yexus, kuv tug Yexus!
   Tug Cawmseej zoo ntawd yog Yexus, kuv tug Vajtswv!

John Sung yog ib tug tub hluas Suav uas tuaj kawm ntawv rau teb chaws Amelikas, tiam sis nws xav tias ntshe nws yuav poob, nws xav tias nws yuav ua tsis tau raws li nws txiv xav tau, nws ua tsis tau raws li tug hluas nkauj nws ntsib nyob rau tsev kawm Vajluskub, nws xav tias nws tsis muaj kev thaj yeej, nws nyuaj siab rau tej yam zoo li no, nws tseem muaj kev sib tawm tsam rau seem ntsujplig, Nyob rau lub ob hli ntuj thaum yav tsaum ntuj, nws tau pom nws cov kev txhaum nyob thoob nws, Nws pom tias tsis muaj hnub yuav khiav dhau tej kev txhaum no, nws yuav tsum poob rau tub Tuagteb xwb, nws siv zog txhob hnov qab tej kev txhaum ntawd, tiam sis ua tsis tau, nyob chob nws lub siab, Nws thiab li tig mus saib nws phau Vajluskub, Nws tig mus rau Tug Tswv Yexus uas tuag theej peb uas yog qhia nyob rau Lukas Tshooj 23, Ntawd yog hais txog Yexus tuag saum ntoo Khaublig theej nws qhov kev txhaum, zoo li nws tab tom nyob rau ntawm Yexus kotaws, thov Yexus cov ntshav los ntxuav nws kev txhaum, Hmo ntawd nws tau quaj thov txog rau ib tag hmo, Nws thiaj hnov ib lub siab hais rau nws tias “Metub, koj qhov kev txhaum twb raug zam lawm” Lub sijhawm ntawd lub nrag nyhav uas nws ev tau poob ntawm nws lub xibhwb pwg lawm. Lub sijhawm ntawd ua rau nws zoo siab thiab xav hu nkauj “halelusyas” Nws txawv tawm plawv hauv lub tuam tsev mus qws tias Vajtswv tau cawm nws dim lub nra nyhav lawm (adapted from A Biography of John Sung by Leslie T. Lyall, China Inland Mission Overseas Missionary Fellowship, 1965 reprint, pp. 33, 34). Txij thaum ntawd nws tau hloov mus ua ib tug xibhwb Suav ua tshaj tawm Txoj Moo Zoo!

“Tswv Yexus cov ntshav ntxuav peb tej kev txhaum huv si” (1 Yauhas 1:7).

Hmo no kuv xav thov kom nej los rau ntawm Yexus, muab nej tej kev ua ob peb siab thiab kev ntshai tso pov tseg, los rau ntawm tug Cawmseej, thiab los ntxuav rau ntawm Nws cov Ntshav. Amees. Dr. Chan, thov los coj peb thov Vajtswv.


Yoj zaj lus qhuab qhia no ua koob hmoov rau koj, Dr Hymers xav hnov koj qhia rau nws paub, THAUM KOJ SAU RAU DR. HYMERS KOJ YUAV TSUM QHIA RAU NWS TIAS KOJ SAU NTAWV LUB TEBCHAWS TWG TUAJ LOS SIS NWS TEJ TSIS TAU KOJ TSAB NTAWV. Yog koj tau txais koob hmoov ntawm cov lus qhuab qhia no thov koj sau ntawv ua email mus rau Dr. Hymers thiab qhia rau nws paub tias koj sawv lub tebchaws twg tuaj, Dr. Hymbers tug meail yog rlhymersjr@sbcglobal.net (Qheb mus rau qhov no). Koj sau rau Dr. Hymers uas koj cov lus, tiam sis sis ua lus Akiv los sis English yog koj sau tau. Yog koj xav sau ntawv rau Dr. Hymers xa rau nws qhov chaw nyob no los tau P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Koj xav hu xov tooj nrog nws tham los tau ntawm (818)352-0452.

(XAUS LUS ZAJ LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia rau Internet txhua lub lim tiam
ntawm www.sermonsfortheworld.com.
Qheb qhov no yog “Qhia Ua Lus Hmoob.”

Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv tau, txawm tsis tau kev tso cai los
ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiam sis yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas muab luam ua
duab yuav tsum tau kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub uantej yog Mr. Abel Prudhomme: Lukas 23: 39-47
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“What a Wonderful Saviour!” (Elisha A. Hoffman, 1839-1929).


TXHEEJ TXHEEM

MUAB NTSHAV NTXUAV

THE CLEANSING BLOOD

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

“Yexus cov ntshav ntxhuav peb tej kev txhaum txhua yam”
(I Yauhas 1:7).

(Malakaus 14:33, 34; Yauhas 19:34, 35)

I.   Ib, ntawd yog Tswv Yexus uas yog Vajtswv Leejtub cov ntshav,
Teshaujlwm 20:28.

II.  Ob, Yexus cov ntshav ntag ntxuav tau peb tej kev txhaumm,
1 Yauhas 1:7.