Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




DEJ THIAB NTSHAV

THE WATER AND THE BLOOD
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Zaj lus qhuab qhia nyob rau pawg ntseeg Npavtiv hauv nrog Los Angeles
Vajtswv hnub yav sawv ntxov, Cuaj hli ntuj 20, 2015
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord's Day Morning, September 20, 2015

“Muaj ib tug tub rog xuas hmuv los nkaug nws sab tav, ua rau ntshav thiab dej ntws los. Nws thiaj sau yam nws pom khaw cia tias muaj tseeb, thiab qhia tias txhua yam nws hais yeej muaj tseeb, kom nej thiaj ntseeg” (Yauhas 19:34, 35).


Yauhas uas yog Yexus ib tug thwjtim yog tug uas hluas tshaj lwm tug thwjtim, Lub sijhawm ntawd nws tsuas muaj 18 xyoo xwb, thiab yog ib tug thwjtim xwb uas raws Yexus qab mus txog rau tom Ntoo Khaublig, tiam sis lwm tug thwjtim khiav nkaum tag, Yog li ntawd no kuv yog ib qhov kev kawm rau peb paub tias yog vim licas Amelikcas thiab li cheem tsum cov hluas nub nyoog 18 txog rau 22 mus ua tug rog, vim cov laus tsis nyiam hloov thiab tsis muaj kev cuab kav txaus, qhov no thiaj li ua rau kuv xav hais tias yog vim licas thiaj li muaj rooj txhawb siab rau cov hluas xwb – txhua tug! Kuv tsis tau pom tias muaj rooj txhawb siab rau cov laus kiag li.

Kuv yua tsum ceevfaj rau tej yam no, Kuv tsum qhov hais txog rooj txhawb siab rau lub lim tiam dhau los no, vim kuv pom tias neeg totaub yuav kev heev, txawm li ntawd los yeej tsis muaj tug xav paub qhov tseeb. Txawm li cas los nej yeej cheem tsum kuv los qhia txog qhov no rau nej, kuv yog tug Tug rog uas laus lawm, kuv yeej hla dhau ntau npluav rog los lawm – tej npluav ntawd yeej nyuaj kawg nkaus! Kuv tawm tsam nyob rau tom tsev kawm Vajluskub, tawm tsam txog qhov kev tua menyuam hauv plab, tawm tsam cov yeeb yaj kiab qias neeg, “Yexus qhov kev sim siab zaum kawg” tawm tsam cov neeg qhia cuav, tawm tsam cov uas ntseeg txog neeg qhov kev txiav txim siab, thiab qhov kev tawm tsam ntev tshaj rau cov neeg uas khiav tawm hauv peb pawg ntseeg ntawm Olivas mus. Nyob rau kuv lub neeg muaj peb zaug kuv pom kia ntawm qhov muag uas yog hais txog Vajtsw xav kev txhawb siab los rau neeg, yog li ntawd tug Tub rog laus hais tias “Tos mintsis” Peb tseem tsis tau npaj txhij!” Cov Tub rog laus yeej paub lintawd.

Douglas MacArthur yog Ameilikas ib tug nom loj uas muaj suab npe. Muaj ib zaug Tug nom kav tebchaws uas yog Roosevelt tau rho nws tawm hauv tebchaws Filipis rau lub sijhawm tsov rog ntiajteb zaum ob, tiam sis lub sijhawm thaum nws yuav mus ntawm, tug nom no tau hais tias “kuv yuav rov qab los” Nws yeej ua li ntawd tiag! Thaum kawg peb thiaj yeej! Ua Vajtswv tsaug! Cov hluas, peb yuav rov qab los – thiab kuv ntseeg, txawm yuav ntev los sis sai sai no, peb yuav pom kev txhawb siab nyob rau peb tiam no.

Vajtswv xa kev txhawb siab los,
Vajtswv xa kev txhawb siab los,
Vajtswv xa kev txhawb siab los-
Thiab thov kom los ntawm Koj los!

Rov mus rau Yauhas! Nws yog neeg zoo licas! Nws tseem siab tawv tshaj Petus! Nws muaj kev ntseeg tshaj Thaumas, vim nws mus txog rau tom ntoo Khaublig, nws yeej tsis ntshai kiag li, koj paub zoo! Nws tau sawv, thiab tiv thaiv Yexus niam, nws yog ib tug tub hluas xwb, tiam sis nws yog neeg zoo licas! Nws yog ib tug muaj cuab kav! Nws raws tug Cawmseej mus txog rau tom tug ntoo Khaublig! Nws tau sawv ntsia ntsoo Nws tug Cawmseej tuag rau saum ntoo Khaublig! Kuv ntseeg tias tej zaum nws yeej xav mus xav los, tiam sis tsis muaj lwm txoj hau kev zoo tshaj no lawm, Yexus hais tias “Kuv yuav rov los” thiab peb tug Cawmseej, yeej yuav rov los tiag tiag! Nws hais tias “Kuv yuav rov qab los” (Yauhas 14:3) Thiab Nws yuav ua raws nraim li nws hais tseg!

Lawv ntau peb nyob rau Irag, Lawv ntau peb nyob rau Iran, Lawv ntau peb nyob rau Syria, Lawv ntau peb nyob rau Afilibkas qaum teb. Lawv tseem ntau peb nyob rau tom tsev dawb! Nws tseem yog tug uas coj ywj siab! Kuv tseeg hnov Amelikas ib tug nom loj hais tias peb nyob rau qhov kev ntshai yeeb ncuab! Peb tseem yuav khiav mus nyob qhov av – zoo li lawv raug yuam nyob rau Suav teb, Tiam sis txawm law yuav ua zoo li cas los xij, peb tug Cawmseej hais tias “Kuv yuav rov qab los!” Ua Vajtswv tsaug! Peb mua cov lus cog tseg no! “Nws yuav rov qab los” – hu nqi tshooj zaj nkauj no,

Nws yuav rov qab los, Nws yuav rov qab los,
Nws yog tib tug Yexus uas rau neeg tsis lees paub;
Nws yuav rov qab los, Nws yuav rov qab los,
Ntawm lub hwjchim uas ci ntsha ib,
Nws yuav rov qab los!
(“He is Coming Again,” Mabel Johnston Camp, 1871-1937).

Tiam sis Yauhas! Yog Leej twg! Nws yog ib tug muaj cuab kav! Nws sawv ntsug ntsia ntsoo Tug Tswv Yexus tuag saum ntoo Khaublig! Kuv yeej xav tias tej zaum nws yeej xav mus mus xa los, tiam sis, tej zaum…Tswv Yexus cov lus qhuab qhia yuav los rau hauv nws lub siab,

“Neeg Leejtub yuav raug neeg ntxeev siab: Thiab lawv yuav tua nws – thiab hnub peb nws yuav sawv rov qab los ib zaug ntxiv” (Mathais 17:22, 23).

“Tej zaum!” “Tej zaum kuj tsis muaj!” “Tiam sis tej zaum!” Kuv ntseeg tias cov lus no yuav tsum nyob hauv nws lub siab, rau lub sijhawm ntawd, nws yeej ua tib zoo ntsia kom cim tau txhua yam, Yauhas paub tias nov yog thawj zaug nws pom thiab tseem ceeb tshaj plaws, qhov tseeb tias nov yeej yob qhov tseem ceeb tshaj nyob rau yam nws tau pom yav tag los, Kuv xav tias Yauhas yeej paub lintawd, Kuv tseem xav hais tias nws yeej paub hais tias muaj ib hnub nws yuav muaj qhov no sau cia! Nws yuav tsum cim kom yog raws qhov tseeb, Nws thiaj yuav tsum cim txhua txhua yam kom tau, zoo li Ernest Hemingway hais tias nws yuav tsum sau kom mus “raws li qhov tseeb” – yuav tsis muaj cov lus cuav los sis lwm lub tswvyim cuav nyob rau hauv” Yog lintawd Yauhas thiaj yuav tsum cim kom tau txhua yam, thiab muab kaw cia hauv nws lub siab.

Nov tsis yog yam uas peb ua rau ib tug neeg twg uas peb hlub thaum tug ntawd tag sim neej lov? Peb yeej cim txhua yam uas peb tau mus pom, cim txhua yam txawm yog ib qho me me xwb los xij, peb yeej qheb mus los rau hauv peb lub siab, koj puas tau ua zoo li no thiab?

Neeg Amelikas uas muaj hnub nyoog ib yam li kuv yeej cim ntsoo tau zoo zoo txog qhov uas peb tug nom loj kav tebchaws uas yog Kennedy raug tua tuag. Qhov xwm txheej no raug kaw cia hauv peb lub siab, kuv tug kheej los yeej nco tau txhua yam rau lub sijhawm uas kuv pob tag sim neej – nov yog 58 xyoo dhau los thiab lub sijhawm ntawd kuv muaj 15 xyoo. Tsis tag li kuv ntseem nco tau txhua yam rau lub sijhawm uas kuv niam tug kuv hlub tag sim neej. Kuv paub tias lub sijhawm ntawd kuv nyob rau qhov twg, kuv paub tias kuv tab tom nyeem ntawv, kuv tseem cim tau tias lub tsev kho mob ntawd zoo licas, kuv tseem cim cov duab uas dai nyob rau qhov chaw kuv niam pw, kuv cim tias lub sijhawm ntawd kuv niam zoo licas, kuv cim tau tug neeg los siab kuv niam, thiab cim tau tug kws tshuaj ua kho kuv niam rau lub sijhawm ntawd tias nws zoo licas, kuv tseem cim tau cev khawb ncaws uas nws hnav, kuv cim tau tias lub tsev kho mob ntawd tsw li cas, txhua yam no yeej nyob hauv kuv lub hlwb tag mus li.

Kuv ntseeg Yauhas tug kheej los yeej zoo tib yam nkaus li no thiab, nws yeej tsis muaj hnub yuav hnov qab txhua yam uas nws pom hnub, Tswv Yexus raug ntsia tuag saum ntoo Khaublig kiag li,

“Muaj ib tug tub rog xuas hmuv los nkaug nws sab tav, ua rau ntshav thiab dej ntws los. Nws thiaj sau yam nws pom khaw cia tias muaj tseeb, thiab qhia tias txhua yam nws hais yeej muaj tseeb, kom nej thiaj ntseeg” (Yauhas 19:34, 35).

Dr. R. C. H. Lenski hais tias “Qhov no yeej muaj tseeb tiag tiag, tiam sis [cov neeg xws lis Corinthus thiab] cov Gnostics txheej thaum ub tsis ntseeg, vim lawv ntseeg hais tias Logos [Txoj lus] tsis tau yug los ua neeg; Vajntsujplig los sis Logos (los sis tug uas yog Khetos uas yog txoj lus) tau tawm ntawm tug neeg uas yog Yexus ua ntej yuav mus raug ntsia rau tom ntoo khaub lig lawm; tug uas yog ‘Khetos…tsis tau raug tsim txom, qhov qhia yuam kev ntawm cov neeg no thia li ntseeg hais tias lawv los ntseeg thiab koom noj Vajtswv rooj mov yog nco txog qhov Tswv Yexus los tuag theej theej peb, thiab nws yog (Vajtswv Leejtub) Niaj hnub nim no los tseem muaj cov neeg uas thuam Yexus cov ntshav zoo ib yam li no thiab. Qhov tseem tiag Tswv Yexus cov ntshav tau ntws los, Nws yog Vajtswv tug menyuam yaj uas muab nws cov ntshav los tuag [theej]…peb tej kev txhaum, Nws yog Yexus cov ntshav, Vajtswv Leejtub, Tswv Yexus yeej yog tib neeg tiag tiag muaj roj muaj ntshav ‘li neeg’ Nws yog Logos uas muaj sia nyob, nws yog Vajleejtub tug ob ntawm Vajleejtxiv thiab Vajntsujplig, nws yug los ua neeg (Yauhas 1:14), nws cov ntshav uas ntws los ntawd muaj hwjchim ntxuav tau kev txhaum” (R. C. H. Lenski, Th.D., The Interpretation of the Epistles of St. John, Augsburg Publishing House, 1966, p. 389; comments on I John 1:7).

Dr. Lenski yog ib tug Luthawjleej, tiam sis nws yeej coj raws qhov tseeb [kuv hais tias txawm lwm tug yuav coj li cas los xij) hais ces – nws yeej coj yog tiag tiag – thiab nws yeej hais yog txog ntawm “cov lus qhia txog ntshav” ua lwm tug tsis lees yuav.

“Vim yog ntshav thiaj cawm tau peb tug ntsujplig kom dim” (Levikevcai 17:11).

“Nws uas yog tug hlub peb, thiab ntxuav peb ntawm peb lub txim hauv nws cov ntshav” (Tshwmsim 1:5).

Kuv nyiam hu zaj nkauj no, tsis ntshai kiag li, kuv nyiam hu rau tom John MacArthur pawg ntseeg! Vim yog nws muaj qhov no saib tsis tseem ceeb, Kuv thiaj li xav hu rau John MacArthur tug kheej tau mloog!

Koj puas raug ntxhuav hauv Yexus cov ntshav?
   Koj puas tau raug ntxhuav ntawm tug menyuaj cov ntshav?
Koj puas cia siab tag nrho rau tug Cawmseej lub sijhawm no?
   Koj puas tau raug ntxhuav ntawm tug menyuaj cov ntshav?
Koj puas tau raug ntxuav hauv cov ntshav,
   Ntsujplig puas tau raug ntxuav hauv tug menyuam yaj cov ntshav?
Koj puas tseem muaj qhov dub? Thiab raug ntxua kom dawb li daus?
   Koj puas tau raug ntxhuav ntawm tug menyuaj cov ntshav?
(“Are You Washed in the Blood?”, Elisha A. Hoffman, 1839-1929)

Txoj hau kev no, qhov twg yog “qhia yuam kev txog cov ntshav” tiag tiag? Dr. Martyn Lloyd-Jones hais tias “neeg yeej ntxuj ‘cov lus qhia txog ntshav,’ tiam sis yeej tsis muaj ib cov lus qhuab qhiag twg yuav tseem ceeb npaj Yexus cov ntshav lawm” (Martyn Lloyd-Jones, M.D., Assurance (Romans 5), Banner of Truth Trust, 1971, p. 148).

Qhov tseeb tiag tsuas muaj ob yam lus qhia nyob hauv Vajluskub – cov lus qhia txog kev ua hauj lwm zoo, thiab cov lus qhia txog Yexus cov ntshav, cov lus qhia uas yog los ntawm Finney thiab cov lus qhia los ntawm Luthawj, cov lus qhia los ntawm kev txiav txim siab thiab cov lus qhia txog kev hloov dua tshiab – tsuas yog ob yam lus qhuab qhia xwb, seb koj yuav xaiv qhov twg, kuv vam tias koj yuav xaiv qhov yog, vim yog “tsis muaj ntshav yeej tsis muaj kev zam txim” (Henplais 9:22) Kha-ees coj zaub tuaj fij rau Vajtswv tiam sis Vajtswv tsis lees yuav, tiam sis nws tug tib laug coj tsiaj tuaj fij, Vajtswv txais qhov ntawd vim yog muaj ntshav, nov yog hais txog ob txoj kev – kev cawm dim los ntawm neeg qhov hauj lwm los sis kev cawm dim los ntawm tshav, nyob rau hauv Vajluskub, yeej qhia tau meej meej! Neeg yeej pheej xav hais tias lawv raug cawm dim los ntawm qhov ua neeg zoo – los sis yuav los xav tias tsis muaj hnub yuav ua tau neeg zoo, yog lintawd thiaj cheem tsum Yexus cov ntshav los cawm tug neeg txhaum kom rov los nrog Vajtswv sib raug zoo thiab cia peb nyob rau qhov ntawd” (ibid., p. 390). Luthawj hais tias “Khe tos cov ntshav yog Vajtswv ntshav, tug Vajtswv uas nyob mus ib txhi, txawm yog ib teev ntshav xwb los yeej cawm tau txhua tug neeg hauv ntiajteb” (Hais raws li Yaxayas 53:5), Luthawj tseem hais ntxiv tias “Tswv Yexus yeej muaj hwjchim xuas nws ib teev ntsha los cawm neeg ntiajteb txhua tug” (raws li nyob rau Kalatias 2:16). Luthaws hais ntxiv zaum peb li no tias “Nws cawm peb dim los ntawm Nws cov ntshav, Nws cov ntshav yog Vajtswv cov ntshav, tug Vajtswv uas tsim txhua yam, cov ntshav uas muaj hwjchim, Vajtswv Leejtub cov ntshav, cov thwj tim los yeej hais ib yam nkaus lintawd” (nyob rau hauv I Yauhas 1:7; Tshwmsim 1:5).

Yauhas hais li no tias,

“Muaj ib tug tub rog xuav hmuv nkaug nws sab tav, thiaj ua rau ntsav thiab dej ntws los” (Yauhas 19:34).

Nws tsis yog hais yooj yim rau peb paub txog tias dab tsis tshwm sim rau Yexus ntawm tug ntoo Khaub lig, tiam sis nws paub tias Yexus cov Ntshav tseem ceeb npaum licas, Nyob rau ib Yauhas hais tias “Yexus cov ntshav muaj hwjchim ntxuav tau peb kev txhaum” (1 Yauhas 1:7) Nyob rau hauv Ib Yauhas tseem hais tias “muaj peb yam uas cawm tau ntiajteb, ntsujplig, thiab dej, thiab ntshav: peb yam no yog ib yam xwb” (1 Yauhas 5:8).

“Muaj ib tug tub rog xuav hmuv nkaug nws sab tav, thiaj ua rau ntsav thiab dej ntws los” (Yauhas 19:34).

Suav tias Nicholas von Zinzendorf (1700-1760) yog ib tug ntseeg zoo nyob rau tiam thaum ub, nws hloov dua siab tshiab txij thaum nws los xav txog qhov Yexus cov ntshav ntxuav tau nws tej kev txhaum, cov lus qhia txog Yexus cawm dim uas nws pom nyob rau daim duab, tau tshoov nws lub siab, “Nws yog kuv ua rau koj; Koj uas dab tsi rau kuv?” Nov yog ib tug tub hluas los paub txog nws qhov kev txhaum; thiab nws paub hais tias nws qhov kev txhaum raug ntxuav los ntawm Yexus cov ntshav, nws thiaj li pib xa neeg mus tshaj tawm txoj Moo Zoo rau rau kom thoob ntiajteb, tej zaum nws yog thawj tug pib xav cov neeg mus tshaj tawm txawv teb chaws, nws ib tug thwj tim thiaj li mus coj John Wesley los cuag Yexus, tug no thiaj li yog ib tug uas muaj hwjchim heev rau lub sijhawm ua muaj Rooj Txhawb siab loj thiab rau cov neeg uas yog Methodist. Nws tseem yog ib tug uas hloov William Carey (1761-1834) yog li ntawd Carey thiaj li yog Npavtiv ib tug xibhwb uas mus tshaj tawm nyob rau teb chaws India, tom qab ntawd muaj saum pua tug xibhwb raws nws qab.

Zinzendorf cov lus qhuab qhia txhua zaum yog muab Tswv Yexus uas qhov tseem ceeb, thiab Zinzendorf tseem hais tias “Yexus cov ntshav tsis yog tias ntxuav tau kev txhaum xwb: tseem yog qhov [tseem ceeb] yug cov ntseeg lub neej.” Nws yeej pheej qhia txog qhov Yexus raug ntsia saum ntoo Khaub lig, thiab txog Yexus cov ntshav, Nws hais tias, “Vajntsujplig los rau peb ntawm cov ntshav uas pab kom peb dim.” Nws hais tias “Kuv nqhes, Vajtswv tug menyuam heev, nws cov ntshav ntxuav kom kuv dim” Nws tau sau ib zaj nkauj qhuas Vajtswv ua lus German, thiab John Wesley tau muab txhais uas lus A-kiv.

Yexus, koj cov ntshav thiab kev ncajncees,
   Kuv qhov kev zoo yog kuv hnav koj lub chwjchim,
Txawm yuav nyob hauv hluav taws los xij,
   Kuv yuav tsis ntshaiv vim koj tau cawm kuv.

Vajtswv, kuv ntseeg txog koj cov ntshav,
   Ua nyob rau ntawm koj lub zwm txwv,
Yog teev ntshav cawm tug neeg txhaum mus ib txhi,
   Ntxuav kuv thiab kuv tug ntsujplig.

Augustus Toplady (1740-1778) tsis yog ib tug neeg ruam, nws kawm nyob rau lub tsev kawm ntawv Westminster School thiab Trinity College in Dublin, Ireland. Nws hloov dua siab tshiab rau lub sijhawm nws muaj 15 xyoo, nws raug tsa ua kws xibhwb nyob rau pawg ntseeg tebchaws A-kiv” (Who Was Who in Church History, Moody Press, 1968, p. 408) nws yog ib tug xibhwb qhia ntawv zoo sau zaj nkauj uas peb hu ua ntej kuv los qhia Vajtswv Txoj lus, Zaj nkauj no Toplady Yexus uas lub pob zeb uas ruaj kho, kuv hnov zaj nkauj no thawj zaug nyob rau pog lub ntees, thaum ntawd kuv muaj kaum tsib xyoo, kuv zoo siab kawg nkaus uas muaj ib phau nkauj qhuas Vajtswv, kuv yeej nyeem tag mus li, zaj nkawj ntawd nyob rau zaj ib ntawm nej phau nkauj, hu ua ke.

Lub pob zeb uas raug pov tseg, cia kuv los nkaum ntawm Koj;
Cia cov dej thiab cov Ntshav, ntws tawm ntawm koj sab tas los,
Yog lub hwjchim uas los ntxuav kuv tej kev txhaum
   (“Rock of Ages, Cleft for Me,” Augustus M. Toplady, 1740-1778)

Yog Yexus qhov kev thov Vajtswv, nws yog tug raug pov tseg (raug rhuav tshem) saum ntoo Khaub lig, yog cov lus thov rau Yexus, thov Nws los ntxuav peb tej kev txhaum los ntawm dej thiab Ntshav uas tawm los ntawm nws sab tav, Yauhas pom cov Ntshav ntawd thiab dej ntws los ntawm Yexus sab tas, yog txhais tau hais tias muaj ib tub rog xuav hmuv los nkaug Yexus ua rau dej ntaws tawm hauv Yexus lub siab los – thiab dej txia ua ntshav ntws tawm los, yog cov tshav thiab dej ua ntxuav tau kev txhaum thiab cawm tug ntsuj plig kom dim mus tag ib txhi. Thaum koj los rau ntawm Yexus hauv txoj kev ntseeg lub sijhawm ntawm koj li txhua yam kev txhaum yuav raug ntxuav, tsis txhob cia tej yam zoo li ua ib qhov kev xav los sis kev paub rau koj xwb. Cia li ntsia rau Tswv Yexus, Cia siab rau Nws kom tag koj lub siab, Tsis muaj hnub koj yuav hnov qab uas yog hnub koj los cuag Vajtswv thiab raug ntxuav los ntawm Yexus cov ntshav.

Yauhas sau cov lus nws siv zoo li lwm tug cov lus, tiam sis kuv yuav muab hloov los uas zoo li nws ua tug hais

“Muaj ib tug tub rog suav hmuv los nkaug nws sab tas, thiab tam sim ntawd [sijhawm ntawd] ntshav thiab dej tau tawm los, thiab [kuv] pom [thiab] ua pov thawj, thiab [kuv] cov lus pov thawj yeej muaj tseeb, [kuv paub] qhov ntawd [kuv] hais qhov tseeb, thiab [kuv] uas pom thawj kom nej thiaj ntseeg” (Yauhas 19:34, 35).

Yauhas sau li ntawd koj nej ntseeg thiab raug cawm dim ntawm kev txhaum thiab kev txiav txim los ntawm Ntshav thiab dej uas ntws los ntawm Yexus uas Vajtswv Leejtub sab tav. Tsis txhob siv zog ua kom totaub, vim tob tshaj qhov kuv yuav totaub tau lawm, Yauhas sau koj koj ntseeg tag koj lub siab, Thaum koj los cia siab rau Yexus, koj yuav raug ntxuav tag huv si, thiab koj yuav dim. Amees, Dr. Chan, thov los coj peb thov Vajtswv.


Yoj zaj lus qhuab qhia no ua koob hmoov rau koj, Dr Hymers xav hnov koj qhia rau nws paub, THAUM KOJ SAU RAU DR. HYMERS KOJ YUAV TSUM QHIA RAU NWS TIAS KOJ SAU NTAWV LUB TEBCHAWS TWG TUAJ LOS SIS NWS TEJ TSIS TAU KOJ TSAB NTAWV. Yog koj tau txais koob hmoov ntawm cov lus qhuab qhia no thov koj sau ntawv ua email mus rau Dr. Hymers thiab qhia rau nws paub tias koj sawv lub tebchaws twg tuaj, Dr. Hymbers tug meail yog rlhymersjr@sbcglobal.net (Qheb mus rau qhov no). Koj sau rau Dr. Hymers uas koj cov lus, tiam sis sis ua lus Akiv los sis English yog koj sau tau. Yog koj xav sau ntawv rau Dr. Hymers xa rau nws qhov chaw nyob no los tau P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Koj xav hu xov tooj nrog nws tham los tau ntawm (818)352-0452.

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia rau Internet txhua lub lim tiam
ntawm www.sermonsfortheworld.com.
Qheb qhov no yog “Qhia Ua Lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub uantej yog Mr. Abel Prudhomme: Yauhas 19:31-37.
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“A Crown of Thorns” (Ira F. Stanphill, 1914-1993).