Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




YAM TSIS MUAJ HNUB PLOJ THIAB KEV CAWMDIM
UAS YOG YEXUS COV NTSHAV

THE INCORRUPTIBLE AND REDEEMING
BLOOD OF JESUS CHRIST
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Zaj lus qhuab qhia nyob rau pawg ntseeg Npativ hauv nroog Los Angeles
Vajtswv hnub yav tsaus ntuj, Cuaj hli ntuj 13, 2015
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord's Day Evening, September 13, 2015

"Nej paub tias nws tau cawm nej dim tsis yog ntawm yam uas yuav puas tsuaj mus thiab tsis muaj qab hau dab tsi ntawm nej tej yawg koob, tiam sis los ntawm cov ntshav uas muaj nqi heev uas yog Tswv Yexus li, zoo li tug menyuam yaj uas dawb huv" (I Petus 1:18-19).


William Cowper (1731-1800) sau tau ib zaj nkauj zoo kawg nkaus zoo li no:

Thaum kuv los ntseeg Vajtswv,
Nws cov ntshav tau ntws los ntxuav kuv,
Cawm kuv dim los ntawm txoj kev hlub,
Mus tag ib sim neej hauv ntiajteb.

Nov yog ib cov lus tseem ceeb uas C. H. Spurgeon (1834-1892) sau nyob rau ib zaj nkauj. Tus xibhwb uas muaj suab npe no hais tias,

Nyob rau kuv qhov kev xav thiab kev qhia Vajtswv Txojlus tsis muaj ib yam yuav tseem ceeb npaum li Yexus cov ntshav, vim no yog txoj sia uas yog Vajtswv Txojlus (C. H. Spurgeon, "The Blood of Sprinkling," February 28, 1886, Metropolitan Tabernacle Pulpit, vol. 32, p. 121, reprinted by Dr. Bob Ross of Pilgrim Publications, P.O. Box 66, Pasadena, Texas 77501).

Yog vim licas ib tug xibhwb zoo thiab muaj suab npe yam li Spurgeon thiaj li hais tau lo lus no tseg cia? Yog vim licas nws thiaj hais tias “Rau kuv no tsis yog qhov tseem ceeb yuav xav thiab yuav qhia txog”, tiam sis Yexus cov Ntshav? Koj pom txog qhov no nyob rau nws cov lus qhuab sau pua zaj los lawm, twb muab luam Metropolitan Tabernacle Pulpit, nov yog qhov tseeb, tiam sis yog vim licas? Yog vim licas tug xibhwb no cov lus qhuab qhia thiaj muab Yexus cov ntshav coj los saib ua qhov tseem ceeb? Yooj yim teb qhov tseem ceeb tiag vim yog tsis muaj ib yam hauv Vajluskub yuav tseem ceeb npaum qhov no lawm!

Vajluskub qhia tseeb rau peb hais tias yog tsis muaj Yexus cov ntshav, yeej tsis muaj ib yam twg yuav cawm tau kom neeg dim. Muaj ob yam rau peb xav thaum peb los hais txog Tswv Yexus cov ntshav nyob rau yav lig no, ob lub ntsiab lus ntawm no nyob rau hauv 1 Petus 1:18-19


1. Tswv Yexus cov ntshav muaj kuab kawg nkaus

2. Tswv Yexus cov ntshav cheem tsum rau qhov kev cawmdim.

I. Ib, Tswv Yexus cov ntshav muaj kuab kawg nkaus.

Nyob rau phauv Vajluskub Phau Ntawv Nkauj, Vajtswv twb yeej hais txog Tswv Yexus ua ntej los lawm:

"Vim yog Vajtswv yuav tsis tsog kuv tug ntsujplig pov tseg rau hauv tub tuagteb kom lub cev uas dawb huv no lwj mus" (Phau Ntawv Nkauj 16:10).

Lo lus Henplais txhais los “Tsis muaj kuab” hais tias “raug rhuav tshem” los sis “lwj puas tsuaj mus” (Strong's Concordance).

Vajtswv lus tshiab tau muab los lus no los ntawm Phauv Ntawv Nkauj los sau li no:

"Vim yog Vajtswv yuav tsis tso kuv tug ntsujplig pov tseg rau tub Tuagteb, thiab cia kom lub cev uas dawb huv no lwj mus… Nws (Davis) twb paub li no los lawm thiaj li hais txog qhov Yexus sawv hauv qhov tuag rov qab los, kuv tug ntsujplig thiaj li tsis nyob hauv tub Tuagteb thiab yuav tsis lwj mus” (Teshaujlwm 2:27, 31).

Niaj hnub nim no muaj ib txhia tseem hais tias Yexus lub cev sawv hauv qhov tuag rov qab los, tiam sis Nws cov Ntshav ntau ntws tag nyob rau ntawm tug Ntoo Khaublig, Vajluskub tseem muaj ib qhov qhia tseeb hais tias Yexus cov ntshav yeej muaj kuab heev:

"Koj paub hais tias koj tsis tau raug cawmdim los ntawm yam yuav ploj mus, zoo li nyiaj thiab kub…tiam sis los ntawm Yexus cov ntshav" (I Petus 1:18-19).

Lo lus “tsis muaj kuab” nyob rau nqe ntawm no yog los ntawm lo lus “puas tsuaj” los sis “rhuav tshem” qhov no qhia tau meej hais tias Yexus cov ntshav tsis muaj hnub yuav puas tsuaj thiab raug rhuav tshem, Nyiaj thiab kub yog yam uas nyob ruaj khov hauv lub ntiajteb no, tiam sis nyiaj thiab kub yuav raug rhuav kom puas tsuaj nyob rau hnub uas Vajtswv nqi los txiav txim. Peb raug qhia kom paub lawm hais tias “txhua yam hlau yuav raug hlawv kom yaj mus, lub ntiajteb no thiab txhua yam hauj lwm yuav raug kub nyiaj ploj tag mus…txhua yam no yuav yaj tag mus ib txhi” (2 Petus 3:10-11). Txhua yam khoom ntiajteb (Lus Kivliv yog “atoms”) yuav raug hlawv. Txhua yam hauv ntiaj no yuav “yaj” (lub ntsiab lus tiag yog “raug rhuav tshem”) los ntawm Vajtswv cov hluav taws, xam nyiaj thiab kub huv si; “txhua yam yuav puas tsuaj mus”

Tiam sis nyob rau hauv 1 Petus 1:18-19 qhia meej hais tias peb tsis yog raug cawm los ntawm tej yam ua yuav puas tsuaj, “tiam sis yog los ntawm Yexus cov ntshav uas tsim txiaj” nqe lus no qhia meej hais txog qhov muaj kuab, tsis muaj qhov puas tsuaj, thiab yaj mus (Strong) hais txog Yexus cov Ntshav!

Nyob rau ib lub ntsiab lus hais tias Frontline muaj neeg tau sau hais li no tias,

Thaum Yexus cov ntshav ntws tawm los, yuav tsis yaj thiab poob mus rau hauv av, tsis yog li ntawd, vim Vajtswv Txojlus yeej qhia meej hais tias yog cov Ntshav uas muaj kua nyob mus ib txhi, cov xuav zeb nyob rau tom lub rooj lawv ntsia Yexus yuav npog tsis tau Yexus uas yog Vajtswv tug menyuaj yaj cov ntshav. Vim yog “muaj kuab” thaum peb hais txog Yexus cov ntshav yog hais txog qhov nws lub cev sawv hauv qhov tuag rov qab los, yog cov ntshav uas muaj kub txhais tau hais tias Yexus cov Ntshav no ua rau Yexus sawv qhov tuag rov los ntawm Vajtswv lub hwjchim (Frontline magazine, March/April 2001, p. 5).

Thaum Yexus sawv hauv qhov tuag rov los lawm, Nws hais tias:

"Sim saib kuv txhais tes, kuv kotaw, no yog kuv tug kheej: ko kuv thiab saib; vim dab tsis muaj nqaij thiab pob txha" (Lukas 24:39).

Cov thwjtim xav tsis thoob thaum lawv pom Tswv Yexus sawv hauv qhov tuag rov qab los, Lawv “xav hais tias ntshev lawv pom dab” (Lukas 24:37), niaj hnub nim no coob tug tseem xav hais tias Yexus sawv hauv qhov tuag tsis yog ntawm cev nqaij daim tawv tiam sis yog zoo li Ntsujplig, yog li ntawm Vajluskub nqe no thiaj li teb lo lus no “Docetic” Yexus-ntsujplig, qhov tseeb tias Yexus lub cev sawv hauv qhov tuag rov qab los, vim Nws tau hais rau kom cov thwjtim muab tes mus ntxiv lub qhov nqaij ntawm nws txhais tes thiab kotaw.

"Nws tau hais rau Thaumas, Muab koj tug ntiv tes los kov kuv lub qhov txhab ntawm tes thiab ntawm kuv sab tas; vim yog tsis ntseeg, thiaj yuav ntseeg" (Yauhas 20:27).

Yexus hais kom Thaumas muab tes cev rau nws lub qhov nqai ntawm lub qhov kev txhab uas cov tub rog tau xuav hmuv nkaug thaum lawv ntsia Nws rau saum ntoo Khaublig.

Kuv lub ntsiab lus ntawm no yog: Yexus hais kom nws cov Thwjtim saib cov kev txhab ntawm Nws txhai tes, kotaw, txhiab Nws sab tav, Ntshav ntws los ntawm cov qhov nqaij ntawd, yog tseem tshuav Ntshav nyob rau lub sijhawm Nws sawv hauv qhov tuag rov qab los “Nqaij thiab pob txha” lub cev. Tiam sis yeej tsis tshuav ntshav li lawm, Tiam sis Vajtswv ua tug txhab ntshav rau nws rau lub sijhawm nws sawv hauv qhov tuag rov qab los.

Thaum Malis Makadalas tuaj ntsib Yexus tom Nws sawv qhov tuag rov los lawm, Nws hais rau lawv tias,

"Txho chwv kuv; vim kuv tsis tau mus cuag kuv txiv, tiam sis mus cuag kuv cov kwv tij, thiab hais rau lawv, kuv twb nce mus cuag kev Txiv, thiab nej Txiv, thiab kuv Txiv, thiab nej Txiv" (Yauhas 20:17).

Tom qab ntawd tsis ntev, cov Thwjtim txawm “los txog caug rau ntawm Nws kotaw” (Mathais 28:9). Nws tsis tau hais kom Malis los kov Nws, vim yog nws tseem tsis tau cev mus cuag Vajtswv, tom qab ntawd tsis ntev, Nws tso cai rau cov thwjtim los kov Nws kotaw. Phau Vajluskub uas yog Scofield txhais li no tias, thiab zoo heev rau kuv:

Yexus hais lus rau Malis zoo li ib tug povthawj loj rau lub sijahwm thaum lawv tua tsiaj fij rau Vajtswv (Livikevcai 16), Nws fij nws tug kheej rau peb, Nws tabtom yuav coj cov ntshav no mus rau qaum ntuj, thiab lub sijhawm uas nws tau ntsib Malis rau hauv lub vaj raws li hauv Mathais 28:9, Nws nce mus qaum ntuj thiab yuav rov qab los (Scofield note on John 20:17).

Nov yog yam ua Dr. John R. Rice tau ntseeg

Cov pov thawj loj uas nyob rau hauv Vajluskub qub tau muab tua tsiaj thiab muab ntshav mus phoo rau ntawm qhov chaw uas dawb huv, yog lintawd Yexus thiab coj Nws cov Ntshav mus rau qaum ntuj rau lub sijhawm uas nws tau Ntsib Malis thiab nws cov Thwjtim:

"Yexus los zoo li tug pov thawj los coj qhov zoo los, nws yog tug zoo tshaj plaws los rau ntawd qhov chaw fij rau Vajtswv, tsis yog neeg txhais tes ua, raws li hais tau hais, tsis yog lub tuam tsev no; tsis yog ntshav tshis thiab yaj, tiam sis yog nws cov ntshav nws tau nkag rau qhov chaw uas dawb huv, cawm peb mus tag ib sim neej" (Henplais 9:11-12).

Vajlubkub ntawm no qhia meej hais tias “Yexus tau mus rau qhov chaw uas dawb huv” nov yog tib lub sijhawm uas Nws rov mus rau qaum ntuj, vim Vajluskub hais tias,

"Tom qab Tug Tswv hais rau lawv lawm, nws txawm raug coj mus rau qaum ntuj, thiab zaum rau ntawm Vajtswv sab xis" (Malakaus 16:19).

Vajluskub Tshiab qhia rau peb ntau zaug hais tias, Nws tau zaum rau ntawm Vajtswv sab xis, Vajluskub nqe no qhia hais tias nws mus rau qhov chaw ntawm tom qab uas Nws hais lus rau cov thawj tim tag ces rov mus rau qaum ntuj. Nov yeej qhia hais tias Nws yeej xub nce mus rau qaum ntuj lawm thiab muab nws cov ntshav tso rau ntawm “qhov chaw ua dawb huv” " (Henplais 9:12) yog saum qaum ntuj.

"Koj tsis tau raug cawmdim ntawm yam yuav puas tsuaj zoo li nyiaj thiab kub…tiam sis yog Yexus cov ntshav ua zoo kawg nkaus" (I Petus 1:18-19).

Yexus cov ntshav tam sim no nyob rau ntawm lub zwm txwm uas yog qaum ntuj, tsis muaj hnub yuav puas tsuaj, tsis muaj hnub yuav raug rhuav tshem, txhua yog yog Vajtswv lub hwjchim, Yeej yog lintawd! Yog tsis muaj Vajtswv lug hwjchim yeej tsis muaj cov ntseeg – tsuas yog ib qhov kev qhia qhov zoo xwb, tiam sis nov tsis yog khawv koob dag neeg, vim peb yuav los tswj tsis tau Yexus cov ntshav, tsis yog khawv koob! Tiam sis yog Vajtswv lub hwjchim, tsis yog khawv koob dab neeg, cov neeg uas ntseeg txog “Kev Txiav Txim Siab” thiaj li yog cov uas khawv koob! Peb thiaj li tsis lees yuav, Vajtswv twb yeej npaj tseg ntxuav koj tej kev txhaum los ntawm cov Ntshav no.

Kuv paub Dr. John MacArthur tias nws tsis ntseeg li qhov kev hais no, vim yog nws tau lub tswv yim yuav kev txog Tswv Yexus cov Ntsav los ntawm tug xibhwb uas yog Colonel R. B. Thieme, Jr. Kuv yeej pom nws nyob rau lub caig nplooj too zeeg rau xyoo 1961 lub sijhawm ntawd John MacArthur tabtom yog tub hluas mus kawm rau hauv tsev kawm Vajluskub nws tau mus kawm lub tswv yim no los ntawm ib tug xibhwb uas yog Thieme, vim tug xibhwb (Thieme) yeej qhia ib yam li MacArthur qhia ntag, Kuv thiaj ntseeg hais tias Dr. MacArthur tau lub tswv yim no los ntawm R. B. Thieme, vim kuv yeej pom thaum nws mloog mas yeej ua tib zoo sau txhua lo lus khaws cia, Thieme qhia hais tias lo lus “ntshav” yog txhais hais tias “tuag” – tsis yog “cov ntshav uas ntws saum ntoo khaub lig.” Dr. MacArthour yeej qhia li no tau ntau xyoo thiab ntau zaug los lawm, kuv tug kheej thiaj ntseeg hais tias nws tau lub tswv yim no los ntawm Colonel R. B. Thieme, Nov tsis yog ib qhov zoo, vim yog Dr. MacArthur qhia zoo nyob rau lwm yam, Peb pawg ntseeg thov Vajtswv rau Dr. MacArthur txhua lub lim tiam kom khiav tawm ntawm lub tswvyim uas yog los ntawm R. B. Thieme cov lus qhuab qhia txog Yexus cov Ntshav.

II. Ob, Tswv Yexus cov Ntshav tseem ceeb rau koj txoj kev Cawmdim.

Vajtswv Txojlus ntawm no qhia hais tias koj tsis tau raug cawm dim los ntawm tej yam uas yuav puas tsuaj mus, tiam sis los ntawm Tswv Yexus cov Ntshav, Los lus “cawm” nyob rau 1 Petus 1:18 yog txhaus los ntawm lo lus Kivliv uas yog “Plam” los sis “tso tawm” (Strong's, Vine's), "muab tso tawm mus (Vine's).

Yog koj raug “tso tawm” los sis “raug tso dim” los ntawm Yexus cov Ntshav mus tag ib txhi

1. Nyob rau “kev cai tswjhwm” (Kalatias 3:13), koj raug foom los ntawm tej kev cai vim yog koj coj tsis tau raws, yeej tsis muaj hnub uas koj yuav coj tau Vajtswv cov kevcai ib zaug li, qhov no lawv thiaj li hais tias raug kev cai foom koj, qhia hais tias koj yog nee txhaum thiab tsis muaj hnub uas koj yuav khiav dhau qhov kev txiav txim, tsis muaj ib yam tsuas yog Yexus cov ntshav xwb thiaj li ntxuav koj kom dawb huv tau, thiaj yuav “tso tau” koj thiab “cawm koj dim ntawm qhov kev raug foom ntawm kev cai no.

2. Txog rau thaum koj raug “tso dim” thiab “raug cawm dim” los ntawm Yexus cov ntshav koj thiaj yuav dim Dab Ntxwnyoog mus tag ib sim neej, “cov neeg uas raug nws tswj thiab raws nws nyiam” (2 Timautes 2:26). Tsis muaj ib yam yuav “tso” koj dim tau, los sis “cawm” koj tau, tsuas yog Yexus cov Ntshav xwb!

3. Txog rau thaum koj raug “tso dim” thiab “raug cawm dim” los ntawm Yexus cov ntshav, koj thiaj yuav dim Vajtswv qhov kev txiav txim, Tsis muaj ib yam yuav “tso” koj dim tau, los sis “cawm” koj tau, tsuas yog Yexus cov Ntshav xwb!


Au, kuv cov phooj ywg, koj yuav tsum muaj Yexus cov Ntshav! Koj yuav tsum muaj Yexus cov Ntshav xwb, thiaj li yuav dim ntawm qhov raug kev cai foom cia, tso koj dim ntawm kev ua Dab Ntxwnyoog qhev, thiab dim ntawm Vajtswv qhov kev chim! Au, koj yuav tsum - koj yuav tsum – muaj Yexus cov ntshav los cawm koj dim ntawm qhov kev raug foom, kev puas tsuaj, thiab kev chim. Kuv rov hais ib zaug ntxiv, koj yuav tsum muaj Yexus cov Ntshav! Kuv thov Vajtswv kom koj los cia siab rau Yexus sai sai no!


Yoj zaj lus qhuab qhia no ua koob hmoov rau koj, Dr Hymers xav hnov koj qhia rau nws paub, THAUM KOJ SAU RAU DR. HYMERS KOJ YUAV TSUM QHIA RAU NWS TIAS KOJ SAU NTAWV LUB TEBCHAWS TWG TUAJ LOS SIS NWS TEJ TSIS TAU KOJ TSAB NTAWV. Yog koj tau txais koob hmoov ntawm cov lus qhuab qhia no thov koj sau ntawv ua email mus rau Dr. Hymers thiab qhia rau nws paub tias koj sawv lub tebchaws twg tuaj, Dr. Hymbers tug meail yog rlhymersjr@sbcglobal.net (Qheb mus rau qhov no). Koj sau rau Dr. Hymers uas koj cov lus, tiam sis sis ua lus Akiv los sis English yog koj sau tau. Yog koj xav sau ntawv rau Dr. Hymers xa rau nws qhov chaw nyob no los tau P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Koj xav hu xov tooj nrog nws tham los tau ntawm (818)352-0452.

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Thov Vajtswv ua ntej yuav mloog Vajtswv Txojlus yog Mr. Abel Prudhomme.
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“Jesus, Thy Blood and Righteousness”
(by Count Nicholas von Zinzendorf, 1700-1760; translated by John Wesley, 1703-1791).


TXHEEJ TXHEEM

YAM TSIS MUAJ HNUB PLOJ THIAB KEV CAWMDIM
UAS YOG YEXUS COV NTSHAV

THE INCORRUPTIBLE AND REDEEMING
BLOOD OF JESUS CHRIST

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

"Nej paub tias nws tau cawm nej dim tsis yog ntawm yam uas yuav puas tsuaj mus thiab tsis muaj qab hau dab tsi ntawm nej tej yawg koob, tiam sis los ntawm cov ntshav uas muaj nqi heev uas yog Tswv Yexus li, zoo li tug menyuam yaj uas dawb huv" (I Petus 1:18-19).

I.    Ib, Tswv Yexus cov ntshav muaj kuab kawg nkaus, Phau Ntawv.
Nkauj 16:10; Teshaujlwm 2:27, 31; I Petus 1:18-19; II Petus 3:10-11; Lukas 24:39, 37; Yauhas 20:27, 17; Mathais 28:9; Henplais 9:11-12; Malakaus 16:19.

II.   Ob, Tswv Yexus cov Ntshav tseem ceeb rau koj txoj kev Cawmdim.
Kalatias 3:13; 2 Timautes 2:26; Phau Ntawv Nkauj 7:11.