Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




COV LUS QHUAB QHIA TSEEMCEEB RAU ROOJ TXAWB SIAB

(ZAJ LUS QHIAS THIJ 20 TXOG ROOJ TXAWB SIAB)
THE GREAT DOCTRINES OF REVIVAL
(SERMON NUMBER 20 ON REVIVAL)
(Hmong)

Tug qhia yog Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Zaj lus qhuab qhia nyob rau pawg ntseeg Npavtiv hauv nroog Los Angeles
Vajtswv hnub yav sawv ntxov, Cuaj hli ntuj 6, 2015
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Morning, September 6, 2015

“Cov phoojywg uas kuv hlub, thaum kuv siv zog sau ntawv txog kev cawmdim rau lwm tug neeg, kuv ho pom tau hais tias yuav tsum los saub ntawv ceeb toom rau nej koj yuav tsum tawm tsam tiag tiag rau hauv txoj kev ntseeg ua thaum ub tau muaj rau cov ntseeg, vim muaj cov neeg qhia cua tau nkag tuaj rau nej, nov yog cov neeg uas twb raug xaiv ua ntej lawm hais tias yuav raug txiav txim, yog tug neeg tsis ncaj, coj tsis raws li Vajtswv txoj kev hlub mus ua kev phem kev qias, thiab tsis lees yuav Tswv Vajtswv ib leeg xwb, uas yog Tswv Yexus” (Yudas 3, 4).


Tug Thwjtim uas yog Yexus ib tug kwv uas muaj lub npe Yudas, nws tau sau txog kev cawmdim, tiam sis lub sijhawm thaum nws tabtom yuav pib sau txog qhov no, Vajntsujplig tau tshoov nws lub siab mus sau dua lwm yam. Nws tau hnov tias muaj coob tug txiv neej coj tej yam kev qhuab qhia yuam kev tuaj qhia nyob rau hauv pawg ntseeg. Nws thiaj li tau los saub txog lub ntsiab lus tias “yuav tuav lawv txoj kev ntseeg” Nws qhia lawv kom yuav tsum tiv thaiv cov lus qhuab qhia hauv Vajluskub, lawv yuav tsum coj raws nraim li ntawd – yuav tsum tawm tsam – thiab los tiv thaiv cov ntseeg cov lus qhuab qhia! Yuav tsum tuav kev ntseeg kom ruaj khov kho txaw lwm tug yuav qhia licas los kuj xij, txhob tso yus qhov kev ntseeg tseg, los sis mus txhab lwm yam los ntxiv rau, los sis muab cov lus hauv nrho tawm mus!

Tsis muaj tiam uas yuav los muab cov lus ntawm no coj los saib uas qhov tseem ceeb! Vim peb nyob rau tebchaws Amelikas thiab tog Yublaum uas cov pawg ntseeg tuag mus zuj zus lawm xwb, 88% ntawm cov tub txhais hluas ua ntej lawv yuav muaj hnub nyoog 33 xyoo tau tso Vajtswv tseg tag. Cov xibhwb los tsis muaj tswvyim yuav los coj cov hluas no kom hloov dua siab tshiab, Dr. Carl F. H. Henry hais tias muaj tej yam ua rau kuv poob siab thaum los nyeem txog cov lus no,

Peb cov neeg tiam no tsis paub qhov tseeb ntawm Vajtswv lawm, tsis paub txog yam Vajtswv qhia, tsis paub txog Vajtswv dej siab, Vajtswv lub hwjchim ntawm kev cawmdim, thiab Vajtswv lub hwjchim uas nyob rau Vajtswv Txojlus, vim yog li [peb thiaj] [we are] paying dearly in a swift relapse to paganism…Savages are stirring the dust of a decadent civilization and already slink in the shadows of a disabled church (Carl F. H. Henry, Th.D., Ph.D., “The Barbarians Are Coming,” Twilight of a Great Civilization: The Drift Toward Neo-Paganism, Crossway Books, 1988, pp. 15, 17).

Yav tag los kuv yeej nrhiav txhua txoj haukev los tsim tsa pawg ntseeg los coj cov hluas kom lawv ntsib qhov kev vam, nyob rau tiam uas yog neeg tsis muaj kev vam, kev cia siab, kev kho siab hauv tej nroog no. Peb cov pawg ntseeg tuag yuav tag thiab coj tsis tau neeg los cuag Vajtswv – thiab koj yeej paub tias kuv hais yog lawm! Dr. Martyn Lloyd-Jones hais tias “cov ntseeg tam sim no tso kev ntseeg tseg ntau txhaj [150] xyoo dhau los” (Martyn Lloyd-Jones, M.D., Revival, Crossway Books, 1987, p. 55).

Kuv hais rau nej, “yog vim licas nej tseem nyob ib leeg kho siab khuav? Los tsev – ntawm pawg ntseeg! Yog vim licas thiaj tseem yuam kev? Los tsev – ntawm Tswv Yexus, Vajtswv Leejtub.” Tiam sis nej yuav tsis hnov kuv lub suab txog rau thaum uas Vajtswv lub hwjchim los rau pawg ntseeg no! Yog! Qhov no yog Vajntsujplig xa kev txhawb siab rau pawg ntseeg! Nov yog yam peb yuav tsum tau! Nov yog yam cheemtsum tiag tiag! Peb cheem tsum Vajntsujplig lub hwjchim – kom los kom pawg ntseeg loj hlob rau ntawm Vajtswv!!! Qhov yog yuav tshwm sim tau, peb yuav tsim tau los pib ntawm lub hau paus ua ntej, peb yuav tsum “tuav peb tej kev ntseeg kom ruaj khov kho raws li cov ntseeg txheej thaum ub” (Yudas 3). Qhov kev ntseeg no yog lub hau paus uas peb yuav tsum tau muaj.

Dr. Lloyd-Jones tau sau ib phau ntawv tseem ceeb rau niaj hnub nim no, nws hais rau hauv phau ntawv ntawd tias,

Tsis muaj ib yam tshwm sim rau pawg ntseeg raws li nyob rau keeb kwm yog cov ntseeg tsis lees paub txog qhov tseeb, kuv xav tis no yog qhov tseem ceeb heev, koj yeej tsis tau hnov dua txog kev txhawb siab nyob rua hauv pawg ntseeg, yog cov ntseeg tsis lees yuav kev ntseeg tiag tiag, xws li koj yeej tsis tau hnov dua tias muaj kev txhawb siab nyob rau cov neeg uas nyias xam txog nyias tug kheej, nej tsis tau hnov duas vim yog lawv yeej koom tsis tau uake, nov yog qhov tseeb nyob rau hauv keeb kwm (Lloyd-Jones, ibid., p. 35).

Dr. Lloyd-Jones hais tias “yog neeg tsis muaj kev ntseeg yeej tsis muaj ib qhov twg tseem ceeb nyob rau hauv pawg ntseeg…peb yuav tsum paub tias yeej muaj qhov muaj kev ntseeg thiaj li muaj kev txhawb siab, yog tsis lees yuav qhov kev tseeb no, los sis tsis lees paub, ces tsis muaj hnub yuav taus txais koobhmoov” (ibid., pp. 35, 36, 37). Dr. Lloyd-Jones muab cov ntsiab lus tseem ceeb coj los hais zoo li no,

1. Ib, peb yuav tsum tiv thaiv peb tug Vajtswv uas ciaj sia, yog peb xav kom pawg ntseeg loj hlob.

Nws yog tug Vajtswv uas ib txwm yeej ua haujlwm los, txawm yog neeg yuav qhia yuam kev li cas los xij, Xibhwb Povlauj hais tias “Yuav tsum ruaj siab tias cog nyob rau hauv Vajtswv” (2 Timautes 2:19). Vajtswv yog lub hauv paus uas nyob ruaj khov kho, txawm lub ntiajteb no yuav zoo licas los xij – txawm neeg yuav hais licas txog Vajtswv cov lus thiab txog cov ntseeg Vajtswv – “Yuav tsum ruaj siab tias cog nyob rau hauv Vajtswv”.

Kuv raug yug nyob rau pawg ntseeg uas tsis ntseeg Vajtswv, muaj ib txhia tseem yog cov neeg uas khav txog kev txawj ntse, muaj ib txhia tsis lees yuav Vajtswv, muaj ib txhiab ua neej raws “tiam no” tej kev xav. Muaj ib txhia tseem yog cov muaj kev ntseeg loj hlob rau kev ntseeg thiab tshaj tawm rau tug neeg tsis ntseeg.

Kuv cov kwv tij yeej tsis muaj ib tug ntseeg, tiam sis kuv ho los cuag Vajtswv. Kuv paub tias tug Vajtswv uas nyob hauv Vajluskub thiaj yog tug tseeb. Thaum ub kuv paub, tam sim no los kuv paub. Nws yog tug Vajtswv kav ib puas tsav yam, Nws xwub thiab yog tug tseeb, Nws yog tug Vajtswv uas ciaj sia, peb thov Nws, thiab Nws ua tau txuj ci ntau yam, yuav tsis muaj kev loj hlob yog tsis muaj kev ntseeg, peb yuav thov Nws tau licas, yog Nws twb tsis ciaj sia? Peb yuav thov Nws tau licas yog Nws twb tsis muaj txuj ci ua tau dabtsi?

2. Ob, peb yuav tsum tiv thaiv Vajluskub yog peb xav kom pawg ntseeg loj hlob.

Vajluskub yog cov lus uas Vajtswv tshoov neeg lub siab sau, Vajtswv qhia nws tug kheej rau neeg paub nyob hauv Vajluskub, muaj ntau yam kev ntseeg hauv ntiajteb uas los ntawm neeg tej kev txawj ntse, lawv tsim lawv tug Vajtswv los ntawm lawv qhov kev xav, qhov tseeb tiag lawv yeej ua tsis tau lintawd, thaum kuv tseem ua tub hluas, kuv mloog lawv hais zoo li nyiaj muaj nyias ib zaj, lawv hais lus zoo li tug neeg txawj neeg ntse, tiam sis lawv ua zoo li tug neeg ruam, thaum kuv tseem ua tub hluas, kuv pheej nyiam xav li no, “cov neeg no yeej tsis paub dabtsi txog Vajtswv kiag li, lawv tsuas hais tej yam uas yog lawv tsis paub qhov tseeb” kuv thiaj txiav txim siab, txawm yuav uantej kuv los hloov dua siab tshiab tias kuv yuav ntseeg txhua yam raws li Vajluskub tau qhia tseg – tsis yog neeg lub tswvyim. Thaum tseem ua tub hluas, kuv tau los cim Phau Ntawv Nkauj 119:130.

“Vajtswv Txojlus qhia kom paub qhov tseeb, pab kom tug paug tsawg totaub” (Phau Ntaw Nkauj 119:130).

“Vajtswv cov lus ntawd, kuv twb saj lawm qab zib kawg nkaus, qab tshaj zib mus thaum txog rau ntawm kuv lub qhov ncauj” (Phau Ntawv Nkauj 119:103, 104).

“Vajluskub txhua nqi puas yog Vajtswv ua tug tshoov siab, muab qab hau rau kev qhuab qhia, kev qhuab ntuas, thiab txhim kho kom ua tau neeg zoo, thiab cob neeg kom los ua qhov zoo” (2 Timautes 3:16, 17).

Yog nej mus nyeem txog qhov pawg ntseeg txheej thaum ub loj hlob vim yog lawv ntseeg, yeej tsis muaj ib cov neeg twg yuav loj hlob rau seem kev ntseeg yog lawv tsis ntseeg cov lus nyob hauv Vajluskub. Yeej tsis muaj ib twg twg, pawg ntseeg twg yuav loj hlob yog lawv muab lawv tej kev xav los uas loj tshab Vajluskub, Yog vim licas? Vim Vajluskub yog Vajtswv tug cia sia cov lus, kuv tseem paub txog cov neeg uas hais tias lawv tsuas pom zoo nrog nqe Vajluskub uas lawv nyiam xwb, tiam sis lawv yeej ua tsis tau ib tug ntseeg zoo, lawv yeej tsis pom yam tseem ceeb uas Vajtswv yuav tej lawv tej lus thov, raws li Vajluskub, qhov tsis ntseeg yog teebmeem los ua rau peb tsis loj hlob.

3. Peb, peb yuav tsum txhob koom nrog tug neeg ua kev txhaum, cia kev txhaum tswj nws, yog peb xav loj hlob.

Nyob rau nqe peb ntawm no tug neeg uas yug rau kev txhaum yeej tsis lees yuav, thiab tug neeg uas nyob rau ntawm Vajtswv qhov kev chim. Yog peb mus nyeem txog keebkwm peb yeej paub meej meej tias, cov neeg zoo li no yeej tsis lees hais tias lawv yug los ua tub neeg txhaum, Thaum Vajtswv los ua rau kom pawg ntseeg loj hlob tuaj, nej yuav pom neeg tsis hais poj niam txiv neej quaj vim yog lawv paub txog lawv tej kev txhaum. Xibhwb Povlauj ntsib thiab ntseeg li no nws thiaj li hais tias,

“Kuv paub tseeb hais tias [hauv kuv cev nqaij daim tawv] tsis muaj ib yam dabtsi zoo kiag li…yam tug neeg zoo li kuv no!” (Loos 7:18, 24).

Thaum ib tug neeg twg los pom tias nws yog tug neeg tawm tsam Vajtswv thiab nws tau los tawm tsam nws tug kheej, kev ntxub tug kheej yog tej yam uas tsis muaj nyob rau hauv peb pawg ntseeg, neeg niaj hnub nim no yuav tsum los paub txog tej yam zoo li no, peb cov yawg koob thaum ub lawv txhawb txog lawv tej kev txhaum, ua rau ib txhia pw tsis tsaug zog – thiab lawv tau quaj thov Vajtswv los hlub, Peb cov ntseeg uas yog Npativ peb ib tug yawg koob uas yog John Bunyan zoo li ntawd tau kaum yim lub hli ua ntej Yexus los cawm nws, pawg ntseeg yuav tsis loj txog rau thaum sawvdaws yuav tsum tau ntsib tej yam zoo li no, Dr. Lloyd-Jones hais tias “yog koj lub siab tsis pom tias koj tau yuam kev ntawm Vajtswv lawm, thiab pom tias koj yog neeg txhaum vim yog yug ntawm Adas los, yog koj tsis pom tias koj tsis muajkev vam, kev cia siab nyob rau ntawm Vajtswv, los sis thov Vajtswv, yog kev loj hlob yog los ntawm Vajtswv los xwb, qhov uas pheej tsis ua kom neeg loj hlob twb vim yog lawv nyob hauv kev txhaum” (ibid., p. 42).

4. Plaub, Peb yuav tsim tiv thaiv qhov uas Tswv Yexus tuag theej peb saum ntoo khaublig – thiab Nws cov ntseeg los ntxuav kev txhaum, yog peb xav loj hlob.

Yog ib qhov tu siab kawg uas qhov hais txog Tswv Yexus pheej zoo li cov ntseeg Katoliv hais ntau tshaj cov Npativ thiab lwm pab pawg nyob rau niaj hnub nim no. Yog, kuv yeej paub tias lawv totaub yuav kev txog kev noj Vajtswv rooj mov, tiam sis kuv los kub paub tias peb los yuam kev thiab, qhov peb yuam kev, yog qhov peb tsis hais txog qhov Tswv Yexus tuag saum ntoo Khaublig kiag li. Muaj tej pawg ntseeg tseem hais tias lawv muaj peev xwm tau txais kev zam txim ntawm Vajtswv, tsis tag yuav Tswv Yexus qhov kev tuag saum ntoo Khaub lig.

Cov xibhwb uas qhias li no ces yog Harry Emerson Fosdick, thiab ib tug uas yog James Pike pheej hais tawm tsam qhov Yexus yug ntawm tug nkauj xwb, Nws cov ntshav ntxuav kev txhaum, thiab qhov nws lub cev sawv qhov tuag rov qab los, tiam zoo li niaj hnub nim no lawv muaj teebmeej heev. Vim lawv muaj Tswv Yexus thiab nws tes dej num rho tawm hauv lawv cov lus qhuab qhia! Lawv tsis qhuab qhia uas yog muab Tswv Yexus saib ua qhov tseem ceeb, kuv thiaj li paub tias muaj ib tug ntxhais kawm ntawv nyob rau Rick Warren pawg ntseeg, hais tias mus rau pawg ntseeg ntawd tag nws tiam neej, hais tsis tau ib lo lus txog Yexus! Los sis xav txog kiag li – ib los tsis muaj kiag li – txog Tswv Yexus – Thaum kuv hais rau nws tias thov nws piav rau kuv mloog txog nws lub neej, nws hais tsis tau ib los kiag li, thaum cov neeg Npavtiv raug thov kom los hais txog lawv lub neej ntawm Vajtswv 20 tug neeg ntawd tsis muaj ib tug twg yuav hais qhuas txog Tswv Yexus kiag li. Lawv tsuas hais txog lawv tug kheej, yam lawv xav, yam lawv ntshaw, tsawg kawg nkaus – tshaw tshaj plaws – uas hais tshaj ob los txog Tswv Yexus Khetos, vim lawv yeej tsis tau hnov cov lus qhuab qhia txog Tswv Yexus kiag li, nej thiaj paub tias yog vim licas lawv thiaj tsis loj hlob, lawv yeej tsis qhia txog Tswv Yexus kiag li! Dr. Michael Horton qhia nyob rau lub tsev kawm ntawv Westminster Seminary California, Dr. Horton sau tau ib phau ntawv hu tias Christless Christianity: The Alternative Gospel of the American Church (Baker Books, 2012 edition).

Qhov no lawv yog qhov uas nws muab Tswv Yexus rho tawm hauv nws pawg ntseeg! Nov los yeej muaj tseeb tseeb rau peb cov pawg ntseeg uas yog Npativ uas tsis zwm rau leej twg, qhov qhia rau peb paub yog vim cov pawg ntseeg no tau kaw lawv qhov kev pehawm Vajtswv rau yav tsau ntuj, tug xibhwb los tsuas muaj sijhawmli 30 navthis los qhia Vajtswv Txojlus rau ib lim tiam twg. Nws tsuas siv sijhawm los qhia txog “ib tug ntseeg lub neej” xwb tsis hais txog Yexus kiag li, cov lus qhuab qhia zoo li no pab tsis tau dab tsi, qhia Vajtswv Txojlus los zoo hu hais tias “txhais Vajluskub” xwb, ua ntej yuav xaus cov lus qhuab qhia los tsuas hais tias yog leej twg xav dim ces tsa tes, yeej tsis qhia txog Tswv Yexus, Nws cov ntshav, thiab sawv qhov tuag rov qab los kiag li. Tam sim no neeg tsis xav tau qhov no lawm, yam lawv uas yog sawv ntawv, tsa tes, hais ob peb lo lus yam ua lawv twb tsis totaub (raws li hu tias neeg txhaum cov lus lees txim) thiab los ua kev cai rau dej, yog ua li no xwb yeej muaj cov menyuam saum txhiab tug neeg tso kev ntseeg tag lawm, vim yog tsis tau hnov dua cov lus qhia txog Tswv Yexus kiag li – qhov lauj peb thiaj li paub tias thiaj tsis muaj kev txhawb siab ua kom loj hlob tau 150 xyoo los lawm! Yuav uas licas kom rov muaj kev txhawb siab rau cov “pawg ntseeg uas tsis muaj Yexus” rau peb tej pawg ntseeg? Nov yog ib qhov tseem ceeb uas kuv qhia rau neeg nyob rau YouTube thiab peb qhov website txhua lim tiam tias txhob mus koom tej pawg ntseeg uas tsis muaj kev pehawm Vajtswv rau yav tsaus ntuj! Zoo li Lauj tau hais rau nws poj niam tias “Mus tsis txhob tig saib qab!”

Cov hluas, nej twb tig los cuag Yexus lawm, thiab twb raug ntxuav los ntawm Yexus cov ntshav uas ntws saum ntoo Khaublig, cawm nej dim hauv kev txhaum, thiab Vajtswv qhov kev chim! Dr. Lloyd-Jones hais tias, “Kev txhawb siab, tseem ceeb tshaj dua lwm yam, yog yam uas qhuas Tswv Yexus, Vajtswv Leejtub” (ibid., p. 47).

Tsis tag li los Dr. Lloyd-Jones tseem hais tias, Koj yuav pom nyob rau txhua zaug uas muaj kev txhawb siab loj, yeej yuav tsum hais txog Tswv Yexus cov ntshav nkaus xwb” (ibid., p. 48). Kuv tug xibhwb uas pab kuv ua Vajtswv num thiab, Dr. John MacArthur, Wb paub tias Dr. MacArthur hloov Vajtswv Txoj lus li “ntshav” mua ua “kev tuag” ntau zaug nws cov lus qhuab qhia. Yog vim licas nws thiaj ua lintawd? Yoojyim! Nws yog ib tug xibhwb tiam tshiab uas tsis paub txog kev qhuab qhia li yav thaum ub txog kev txhawb siab, tiam sis Dr. Lloyd-Jones hais yog li no tias “txhua txoj leeg, plab plaws, siab ntawm cov ntseeg yog cov lus qhia txog Tswv Yexus: ‘tug uas Vajtswv xa los pab neeg hauv txoj kev ntseeg ntawm Nws cov ntshav’ (Loos 3:25). ‘Hauv nws peb tau txais kev cawm dim los ntawm nws cov ntshav, thiab zam txim rau peb tej kev txhaum’ (Efexus 1:7)” (ibid., p. 48). Dr. Lloyd-Jones tseem hais ntxiv tias, “kuv ntsia tsis pom tias yuav muaj kev txhawb txhawb siab ua kom loj hlob yog thaum tsis hais txiv neej poj niam pheej tsis lees yuav Tswv Yexus cov ntshav, thiab tso peb tej kev khav theej pov ntseeg” (ibid., p. 49). Nyob rau rooj txhawb siab ua kom loj hlob, yuav tsum siv zog hais txog Tswv Yexus cov ntshav nyob rau cov lus qhuab qhia, thiab cov nkauj, sim mus saib tej zaj nkauj nyob rau ntawm no zoo heev rau rooj txhawb siab,

Puas yog kuv tug Cawmseej los ntshav?
   Kuv tug Vajtswv tuag lov?
Nws yeem muab nws txoj sia tuag theej
   Kuv puas ruaj siab rau qhov no thiab?
(“Alas! And Did My Saviour Bleed?”, Dr. Isaac Watts, 1674-1748).

Muab ib lub pav dej muaj ntshav puv rau hauv
   Tawm los ntawm tug uas yog Immanuees
Thiab tug neeg txhuam yog mus rau hauv
   Nws tej kev txhaum yuav raug ntxuav.
(“There Is a Fountain,” William Cowper, 1731-1800).

Nws yog tug uas cia sia nyob rau saum qaum ntuj
   Nws cawm kuv vim yog txoj kev hlub
Nws cov ntshav ntxuav kuv kev txhaum, thiab txhawb los ua txoj kev hlub
   Thiab txhawb los ua txoj kev hlub
(“Arise! My Soul, Arise!”, Charles Wesley, 1707-1788)

Tswv Yexus cov ntshav thiab Nws tug kheej xwb thiaj li ua kom peb muaj kev txhawb siab thiab loj hlob tau – zoo li Dr. Lloyd-Jones hais tseg.

5. Tsib, Peb yuava tiv thaiv thiab ntseeg txog Vajntsujplig tes dej num, yog peb xav loj hlob.

Vajntsujplig tes dej num yog hwjchim thiab siv tau rau txhua yam kev qhuab qhia, Vajntsujplig ua dabtsi? Nws ua kom peb paub tias Vajtswv yeej muaj tseeb, nej qheb peb lub qhov muag siab kom los paub txog qhov tseeb nyob rau hauv Vajluskub thiab lees txais yuav, nws qhia kom peb paub kev txhaum, peb thiaj li paub hais tias peb cheem tsum Tswv Yexus cov ntshav los ntxuav! “Thaum nws los, nws yuav qhia rau kom neeg ntiajteb paub txog kev txhaum” (Yauhas 16:8).

Nws yuav coj koj los cuag Yexus, ua rau kom koj cia siab rau Yexus thaum koj raug ntxuav ntawm Tswv Yexuv cov ntshav lawm, Yexus hais tias, “Nws yuav ua kom kuv tau meej mom; vim nws yuav tau txais [yam ua kuv qhia rau nej paub]” (Yauhas 16:14).

Kuv cov phooj ywg, peb thov Vajtswv kom Vajntsujplig los rau nej pawg ntseeg – vim yog peb pom neeg nyob rau hauv peb raug kev txhaum tswj thiab raug coj los cuag Tswv Yexus thiab nws tej kev txhaum raug ntxuav los ntawm Yexus cov ntshav, tiam yog lawv tseem ua kev txhaum qhev, thiab khiav tsis dim tsev loj cuj los rau ntawm Yexus, Vajntsujplig xwb thiab muaj hwjchim coj koj dim ntawm kev txhaum uas tau muab koj khi cia, Vajntsujplig xwb thiaj li muaj hwjchim qhia kom lawv paub tias yuav hauv lawv lub siab muaj kev txhaum, Vajntsujplig xwb thiaj li coj tau lawv los cuag Yexus thiab dim los ntawm nws cov ntshav, thiab ntoo Khaublig!

Nej yuav tsum rov los rau hauv pawg ntseeg ntawm no tuaj kawm txog kev hloov los ua tug ntseeg tshiab. Cia li ua! Cia li ua! Thov sawv ntsug hu zaj nkauj 3, “There is Power in the Blood.”

Koj puas xav dim ntawm lub nra uas yog kev txhaum?
   Yexus cov ntshav muaj hwjchim, muaj hwjchim,
Koj puas xav kov yeej dab ntxwnyoog?
   Yexus cov ntshav muaj hwjchim
Yog hwjchim, hwjchim, yog hwjchim loj,
   Hauv tug menyuam yaj cov ntshav;
Yog hwjchim, hwjchim, yog hwjchim loj,

Koj puas muaj kev txhaum thiab kev khav theeb ntxuav?
   Hauv Tswv Yexus cov ntshav, cov ntshav muaj hwjchim
Los ntxuav rau ntawv tug ntoo khaub lig
   Hauv nws cov ntshav uas muaj hwjchim
Yog hwjchim, hwjchim, yog hwjchim loj,
   Hauv tug menyuam yaj cov ntshav;
Yog hwjchim, hwjchim, yog hwjchim loj,
   Hauv tug menyuam yaj cov ntshav;
(“There is Power in the Blood,” Lewis E. Jones, 1865-1936).

Dr. Chan, coj peb thov Vajtswv.


Yoj zaj lus qhuab qhia no ua koob hmoov rau koj, Dr Hymers xav hnov koj qhia rau nws paub, THAUM KOJ SAU RAU DR. HYMERS KOJ YUAV TSUM QHIA RAU NWS TIAS KOJ SAU NTAWV LUB TEBCHAWS TWG TUAJ LOS SIS NWS TEJ TSIS TAU KOJ TSAB NTAWV. Yog koj tau txais koob hmoov ntawm cov lus qhuab qhia no thov koj sau ntawv ua email mus rau Dr. Hymers thiab qhia rau nws paub tias koj sawv lub tebchaws twg tuaj, Dr. Hymbers tug meail yog rlhymersjr@sbcglobal.net (Qheb mus rau qhov no). Koj sau rau Dr. Hymers uas koj cov lus, tiam sis sis ua lus Akiv los sis English yog koj sau tau. Yog koj xav sau ntawv rau Dr. Hymers xa rau nws qhov chaw nyob no los tau P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Koj xav hu xov tooj nrog nws tham los tau ntawm (818)352-0452.

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Thov Vajtswv ua ntej yuav mloog Vajtswv Txojlus yog Mr. Abel Prudhomme.
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“Revive Thy Work, O Lord” (Albert Midlane, 1825-1909).


TXHEEJ TXHEEM

COV LUS QHUAB QHIA TSEEMCEEB RAU ROOJ TXAWB SIAB

(ZAJ LUS QHIAS THIJ 20 TXOG ROOJ TXAWB SIAB)
THE GREAT DOCTRINES OF REVIVAL
(SERMON NUMBER 20 ON REVIVAL)

Tug qhia yog Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

“Cov phoojywg uas kuv hlub, thaum kuv siv zog sau ntawv txog kev cawmdim rau lwm tug neeg, kuv ho pom tau hais tias yuav tsum los saub ntawv ceeb toom rau nej koj yuav tsum tawm tsam tiag tiag rau hauv txoj kev ntseeg ua thaum ub tau muaj rau cov ntseeg, vim muaj cov neeg qhia cua tau nkag tuaj rau nej, nov yog cov neeg uas twb raug xaiv ua ntej lawm hais tias yuav raug txiav txim, yog tug neeg tsis ncaj, coj tsis raws li Vajtswv txoj kev hlub mus ua kev phem kev qias, thiab tsis lees yuav Tswv Vajtswv ib leeg xwb, uas yog Tswv Yexus” (Yudas 3, 4).

1.       Ib, peb yuav tsum tiv thaiv peb tug Vajtswv uas ciaj sia, yog peb xav kom pawg ntseeg loj hlob, 2 Timautes 2:19.

2.      Ob, peb yuav tsum tiv thaiv Vajluskub yog peb xav kom pawg ntseeg loj hlob, Phau Ntawv Nkauj 119:130, 103, 104; 2 Timautes 3:16, 17.

3.      Peb, peb yuav tsum txhob koom nrog tug neeg ua kev txhaum, cia kev txhaum tswj nws, yog peb xav loj hlob, Loos 7:18, 24.

4.      Plaub, Peb yuav tsim tiv thaiv qhov uas Tswv Yexus tuag theej peb saum ntoo khaublig – thiab Nws cov ntseeg los ntxuav kev txhaum, yog peb xav loj hlob, Loos 3:25; Efexus 1:7.

5.      Tsib, Peb yuava tiv thaiv thiab ntseeg txog Vajntsujplig tes dej num, yog peb xav loj hlob, Yauhas 16:8, 14.