Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




YOG VIM LICAS NTXWNYOOG THIAJ TSIS KAM
KOM KOJ YOOVMOV RAU QHOV HLOOV DUA SIAB TSHIA!

WHY SATAN DOESN’T WANT YOU
TO FAST FOR CONVERSIONS!
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymeers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Qhia nyob rau pawg ntseeg Npavtiv hauv nroog Los Angeles
Vajtswv hnub yav tsaus ntuj, Xya hli 19, 2015
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord's Day Evening, July 19, 2015

“Hom dab no yuav ntiab tawm tsis tau, tiamsis tsuas yog yuav tsum thov Vajtswv thiab yoomov” (Malakaus 9:29).


Yog, kuv yuav muab Vajlub kub nqe no coj los qhia ib zaug ntxiv thiab. Tiam sis hmo kuv yuav hais kom ntau tshaj yav tag los. Kuv nyiam ua qhov yog, vim yog kuv rau Dabntxwnyoog los tawm tsam rau ob peb hnub dhau los no! Zaum no yog ib zaug uas tsis yooj yim rau kuv los npaj nqe Vajluskub no kiag nyuaj tshaj tshab ib ob xyoo dhau los no. Ib qhov kuv xav yog, kuv tab tom dhau Ntxwgnyoog tawm tsam. Kuv paub tias muaj ib txhiab (los sis tej tug xwbhwb) yuav xav tias kuv hais lus loj heev dhau lawm. Tiam sis yog lintawd. Kuv yeej lees hais tias lub lim tiam dhau los no yeej dhau Dabntxwnyoog tawm tsam tiag tiag, Vim lub sijhawm thaum ua kuv qhia Vajtswv Txojlus ntawd ua rau kuv tsis xis nyob zoo li kuv ua neeg tom ntej tom qab, Thaum kawg kuv thiab li los paub tau hais tias Vajtswv xav kom kuv rov los qhia Malakaus 9:29 ib zaug ntxiv thiab. Tiam sis Ntxwnyoog yeej uas haujlwm nyhav heev rau kuv

Hmo Zwj hnub dhau los no kuv qhia lub ntsiab lus (“Thov Vajtswv thiab Yoomov rau Obama tiam”) Kuv tau muab rau lub ntsiab lus tseem ceeb coj los qhia tias yog vim licas peb thiaj yuav tsum muaj lo lus “thiab yoomov” nyob rau hauv Malakaus 9:29. Cov Vajluskub txhais tshiab tom qab no rho lo lus no tawm. Phau uas yog lus Kislis ua rho lo lu no yog hu ua Sinaiticus manuscript yog phau uas Tischendorf (1815-1874) ua tug tshawb nrhiav nyob rau hauv St. Catherine’s Monastery nyob rau Sinai Peninsula, los 400 miles ntawm nroog Alexandria. Nov yog ib qhov chaw ua cov neeg hu Gnosticism muab zog heev lawv yog ib cov neeg uas nyiam rau khoom ntiajteb heev.

Lub tuam tsev uas yog St. Catherine’s Monastery ua nyob rau xyoo 548 A.D. Phauv ntawv uas yog Sinaiticus raug neeg xuas tes sau nyob rau xyoo 360 A.D. Yog lintawd zoo li raug coj lwm qhov tuaj cia rau ntawm no xwb, tej zaum yog tuaj nram nroog Alexandria tuaj. Kuv yim huas kawm txog qhov no kuv yim huab paub tias cov neeg uas yog Gnosticzed hais kom cov xibhwb thaum ub rho lo lus “thiab yoomov” tawm, vim yog lawv tsis nyiam lo lus no.

Peb yuav tsum qhov teeb meem no los ntawm zoo li ib tug ntseeg, yuav tsum ntsia kom pom tau hais tias yeej muaj Dabntxwnyoog los cuam tshuam tiag tiag. Puas yog lam tau lam nyob ho tshwm sim li no rau “hnub kawg” ntawd? Puas yog nyob nyob cia li nrhiav tau phauv Vajluskub uas qub tshaj ntawm rau tib lub sijhawm uas muaj cov neeg hu ua “Neeg qhov kev txiav txim siab” los hloov qhov kev ntseeg tias yuav tsum hloov dua siab tshiab? Puas yog nyob nyob Dabntxwnyoog lam los tswj cov ntseeg tej lus qhuab qhia kom coj cov lus qhia yuam kev no mus thoob ntiajteb? Puas yog tias nyob nyob cov qhuab qhia uas yog “Kev txiav txim siab” uas yog los ntawm Finney, ntseeg vim yog ua kev cai rau dej, peb tug Vajtswv ntawm cov Mormons, thiab cov neeg uas tawm tsam phau Vajluskub, los qhov kev ncajncees raws li Campbellites, los sis neeg qhov kev ncajncees raws li cov Jehovah’s Witness, thiab cov ntseeg uas tsis noj nqaij npua los sis Sabbatarianism of the Seventh Day Adventists, cov uas hais lo no yog tshwm sim tau 50 xyoo los sis tiam 19th century? Puas yog tias lam cav muaj phau ntawv uas yog Darwin hais txog neeg yug ntawm liab los tawm muag? Puas yog rooj txhawb siab zaum kawg nyob muaj nyob rau xyoo 1857-59 ho ncaj rau lub sijhawm uas Tischendorf tshawb nrhiav tau phau Vajluskub uas yog thawj phaw uas muaj lub npe Sinaiticus?

Tej no tshwmsim thau licas? Tsis yog, Nov yog lub sijhawm uas neeg tawmt tsam cov ntseeg uas yog orthodox raws li keebkwm tau hais tseg – thiab rho lo lus “thiab yoomov” tawm mus!

Vajtswv Txojlus yeej qhia tseeb rau peb kom ceev faj txog ntsujplig phem rau tiam ntiajteb kawg, Xibhwb Povlauj hais tias,

“Tam sim no Vajntsujplig hais tias, tom qab ntawd [sijhawm tom qab] ib txhia yuav tso kev ntseeg tseg, mus teev ntsujplig phem, thiab coj raws li tej ntawd qhia” (I Timothy 4:1).

Dr. Henry M. Morris hais tias,

“Cov ntsujplig cuav no, ua haujlwm rau Ntxwnyoog, thiab yog cov uas kom neeg tso kev ntseeg tseg. Lawv lub homphiaj yog coj tsis hais poj niam txiv neej kom mus raws Luxifawj los sis Ntxwnyoog qab, tiam sis lawv yuav tsum dag, thiab tsia hais qhov tseeb” (Henry M. Morris, Ph.D., The Defender’s Study Bible, World Publishers, 1995, p. 1345; note on I Timothy 4:1).

Txawm yog kuv yuav tsis pom zoo nrog nws txog qhov nws qhia txog Yexus cov ntshav los xij, Dr. MacArthur hais tias cov ntsujplig phem no lub homphiaj yog “rhuav tshem neeg ua ntej Yexus yuav nqe los” (The MacArthur Study Bible; note on I Timothy 4:1)

Kuv ntseeg tias cov ntsujplig phem no “yog yam ua peb ntsia tsis pom” tiam sis muaj hwjchim heev nyob rau tiam “ntiajteb kawg” – cov ntseeg cuav xws li “decisionism,” Campbellism, Mormonism, Seventh Day Adventism, liberalism, Jehovah’s Witnesses, Christian Science, thiab Islam. Ntxwnyoog yeej paub hais tias kev thov Vajtswv thiab kev yoomov yog qhov uas muaj hwjchim loj ntawm cov ntseeg coj los tawm tsam nws. Ntxwnyoog tseem paub tias Malakaus 9:29 thiab Mathais 17:21 yog tib qhov Vajluskub lawm xwb nyob rau Vajluskub tshiab qhia kom peb yuav thov Vajtswv thiab yoomov, Yog tsis muaj ob nqe ntawm no, peb yuav tsis paub txog Tswv Yexus cov lus qhuab qhia uas yog hais los ntawm nws lub qhov ncauj kiag li, Sim los xav txog qhov no! Yog ob lo lus ntawm no raug rho tawm lawm, yeej tsis muaj lwm qhov yuav los hais ncaj ncaj tias yuav tsum “thiab yoomov” lawm! Puas yog nyob nyob lam muab lo lus “thiab yoomov” rau rho tawm hauv Vajluskub thiab ua rau cov ntseeg qaug zog? Kuv tsis xav li ntawd! Tsis yog kiag li!

Thaum ub cov xibhwb totaub hais tias ntxwnyogo yog nyob rau cov ntseeg cuav xwb, tsis tag li los cov xibhwb los totaub hais tias qhov yuav kov yeej Ntxwnyoog thiab ntsujplig phem tsis yog yuav kov yeej los ntawm kev thov Vajtswv xwb. Lawv tig los raug cov ntseeg qhov kev ntseeg no “Hom dab no yuav kov tsis yeej, tsuas yog yuav tsum thov Vajtswv thiab yoomov” (Malakaus 9:29). Cov xibhwb uas nyob rau tiam 19th century yeej paub txog John Wesley (1703-1791) hais yog lawm hais tias “Ib txhia ntsujplig phem (dab) uas cov thwjtim ntiab tawm ua ntej ntawm tsuas yog los ntawm kev thov Vajtswv xwb” – tiamsis “Hom dab no yuav kov tsis yeej, tsuas yog yuav tsum thov Vajtswv thiab yoomov” (Wesley’s Notes on the New Testament, vol. 1, Baker Book House, 1983 reprint; note on Matthew 17:21).

Cov ntseeg uas ruaj kho thaum ub puas leej yoomov thiab thov Vajtswv xws li – Luther, Melanchthon, Calvin, Knox – cov neeg no puas leej yoomov thiab thov Vajtswv! Tsis tag cov xibhwb uas qhia Vajtswv txoj lus xws li Bunyan, Whitefield, Edwards, Howell Harris, John Cennick, Daniel Rowland, McCheyne, Nettleton thiab lwm tug los ua tib yam nkaus lintawd thiab. Dr. Lloyd-Jones hais li no tias “Pawg ntseeg uas zoo li qau cawv thiab tsis loj hlob, tsaug zog, thiab tsis paub txog qhov kev sib tawm tsam [nrog Ntxwnyoog] kiag li” (Martyn Lloyd-Jones, M.D., The Christian Warfare, The Banner of Truth Trust, 1976, p. 106)

Tswv Yexus qhia kom yuav tsum “thov Vajtswv thiab yoomov” qhov no tsis yog siv rau kev ntiab dab xwb, tiam sis txhua yam uas coj neeg los cuag Vajtswv, tshwjxeeb rau tej yam haujlwm uas nyuaj – thiab nyob rau tiam ntiajteb yuav kawg, txhua yam zoo li nyuaj zuj zus tuaj! Dr. Lloyd-Jones hais tias “Txawm yog cov ntsujplig no uas hauj lwm ib ntus luv luv xwb los peb yuav tsum paub hais tias peb yeej tabtom [tawm tsam] hom ntsujplig uas muaj hwjchim thiab tsis yog tsawg tsawg, peb yuav tsum totaub hais tias peb tabtom tawm tsam lub hwjchim uas loj heev. Peb yuav tsum sawv los tawm tsam cov yeebncuab no” (Studies in the Sermon on the Mount, part 2, Eerdmans, 1987, p. 148)

Peb ua tsov rog rau tseem ntsujplig, Ntxwnyoog lub hwjchim yog ib yam uas muaj ceem heev. Peb thov Vajtswv kom neeg los ntseeg xwb yeej yuav pab tsis tau dabtsi, lawv yuav tsis kam tawm hauv kev txhaum los, vim lawv tsis xav tias lawv cheem tsum Vajtswv, lawv thiaj tsis kam los cuag Nws, lawv lub siab nyob qhov tsaus ntuj, lawv qhov kev totaub rau seem ntsujplig tsau ntuj nti, peb thov Vajtswv tsis tseg tsis tu los zoo li tsis muaj dabtsi tshwm tuaj kiag li, tsawg tug thiaj tuaj koom pawg ntseeg thiab nyob koom. Zoo li peb twb yuav swb, tiam sis tos mentsis tso! Tseem tshuav ntxiv! Dr. Lloyd-Jones hais tias,

“Kuv tseem xav tsis thoob tias yog qhov ntawd tshwmsim rau peb kom yuav tsum yoomov lov? Qhov tseeb tiag yog li no, yeej tsis muaj ib yam twg yuav poob ntawm peb lub neej, thiab hauv cov ntseeg txoj kev xav” (Studies in the Sermon on the Mount, part 2, p. 34).

Lub sijhawm thaum Wesley cov kwvtij los yoomov thov Vajtswv, txhua yam txawm tshwm tuaj, Charles yog ib tug uas pheej us raws John qab. Tiam sis thaum Charles Wesley qhia Vajtswv Txojlus, tseem muaj neeg los cuag Vajtswv coob tshaj thiab raut rau txhua lub sijhawm, Koj puas paub txog Vajtswv lub hwjchim thaum los mloog txog Charles Wesley zaj nkauj no!

Nws tau yeej lub kev txhaum lub hwjchim,
   Nws cawm tug neeg raug txim koj nyob ywjpheej;
Nws cov ntshav ntxuav kom peb dawb huv;
   Nws cov ntshav tseemceeb heev rau kuv!

Yexus! Lub npe uas muaj hwjchim,
   Cawm peb dim ntawm kev quaj ntsuag,
Yog zaj nkauj rau tug neeg txhaum mloog,
   Pab kom peb muaj kev thaj yeej, kev kaj siab!
(“O For a Thousand Tongues to Sing,” Charles Wesley, 1707-1788;
      to the tune of “O Set Ye Open Unto Me”).

Yexus, yog hlub koj, cia kuv los nrog koj nyob,
   Zoo li nyob ze lub pas dej txhawv,
Kuv los nkaum ntawm kuv tug cawmseej, thaum muaj kev kub ntxhov;
   Coj kuv mus nyob ceebtsheej ntuj, cawm kuv tug ntsujplig!
(“Jesus, Lover of My Soul,” Charles Wesley, 1707-1788).

Zaj nkauj no Charles Wesley ua tug sau!

Nthuav nej phau Vajluskub mus rau Yaxayas tshooj 58, Nyob rau daim 763 hauv phau the Scofield Study Bible, Yaxayas 58, nqe 6. Sawv ntsug nyeem uake

“Qhov kev yoomov no tsis yog qhov kuv xaiv lov? Pab kom dim kev rau txim, dim ua cev qhev, thiab pab kom muaj kev ywjpheej, thiab rhuav tshem txhua tug quab uas nyav?” (Yaxayas 58:6).

Nej zaum tau, thov cim ntsoov Vajluskub nqe no, Vim yog ib nqe Vajluskub qhia qhov tseeb ntawm kev yoomov. Thiab qhiav txog qhov kev yoomov uas Vajtswv xav tau ntawm cov ntseeg. Kuv xav kom nej cim ntsoov cia. Cov ntsiab lus nyob rau nqe no, Yaxayas 58:6, tug ntseeg tseeb qhov kev yoomov

(1) Yuav dim ntawm txoj [sia hlau] kev txhaum
(2) Dim ntawm lub nra nyhav.
(3) Dim ntawm ua kev txhaum qhev
(4) Rhuav tshem tug quab nyhav.

Arthur Wallis hais tias “kev yoomov uas kom peb muaj zog [yog ib tug neeg thov Vajtswv] thiab thov tsis tseg tawm tsam tug yeejncuab [Ntxwnyoog] kom tsis muaj hnub yuav kov yeej peb. Qhov no [yog yam Vajtswv muab] rau peb kom yeej Ntxwnyoog lub hwjchim” (Arthur Wallis, God’s Chosen Fast, 2011 edition, p. 67), kuv xav kom nej cov uas twb cim tau nqe Vajluskub hauv Malakhais los cim Yaxayas 58:6 thiab

Peb tseem yuav muaj kev yoomov rau ib hnub nyob rau hauv pawg ntseeg rau lub lim tiam yuav los txog no. Kuv xav kom nej los ua raws li no


1.  Yoomov tsis pub leej twg paub (kom ntau thiab ntau), txhob mus hais rau tug ub tug no (txawm yog koj tsev neeg) tias koj tatom yoomov.

2.   Siv sijhawm los nyeem Vajtswv Txojlus, nyeem phau Vajluskub Lukas (pib tom haupaus tuaj).

3.   Cim Yaxayas 58:6 rau hnub Saturday uas peb yoomov.

4.   Thov Vajtswv kom teb nej cov lus thov rau hnub ntawd.

5.   Thov Vajtswv rau cov neeg uas tseem tsis tau ntseeg (hu lawv lub npe)

6.   Thov Vajtswv ua haujlwm rau cov neeg ntawd zoo hais nyob rau Yaxayas 58:6.

7.   Thov Vajtswv pab rau cov uas tuaj koom peb thawj zaug rau hnub no yuav los cuag Vajtswv thiab rov qab tuaj rau hnub pehawm Vajtswv (zuj hnub) tom ntej. Muab lawv lub npe fij rau Vajtswv. Thov Vajtswv qhia tias yuav qhia qhov twg rau lub Sunday yuav los txog no – tsis hais sawv ntxov thiab tsaus ntuj.

8.   Thov Vajtswv rau pab neeg thov Vajtswv, tshwj xeeb cov hluas (muaj txog li peb leeg). Mus ntsib John Samuel Cagan yog koj xav los koom.

9.   Haus dej kom ntau, ib khob rau txhau lub sijhawm, hauv coffee rau thaum pib los tau yog koj yog ib tug neeg nyiam haus. Tsis txhob mus hauv dej muaj zog lwm yam.

10. Mus cuag kws tshuaj ua ntej koj yuav yoomov yog koj muaj lus nug txog kev tug kheej. (Los sis los ntsib Dr. Kreighton Chan los sis Dr. Judith Cagan uas nyob hauv pawg ntseeg no). Tsis txhob yoo yog koj muaj mob loj, xws li ntshav siab, ntshav qab zib, thov Vajtswv rau tej yam no xwb los tau.

11. Pib yoomov tom qab koj noj hmo tag rau hnub Friday. Tom ntawm tsis txhob noj ib yam dab tsi li lawm, txog rau thaum pib los noj hmo thaum 5:30 yav li tom pawg ntseeg lub tuam tsev.

12. Cov ntsoov tias qhov tseem ceeb loj ntawm kev thov Vajtswv yog kom neeg los cuag Vajtswv – thiab kom muaj cov hluas tuaj koom rau yav lig nrog peb nyob mus ib txhi.


Qhov tseeb tiag Tswv Yexus yog tug yuav rhuav tsem txoj sia hlau uas yog kev txhaum ntawm peb, lub nra nyhav, thiab tso cov neeg uas raug Ntxwnyoog tsim txom kom tau txais kev ywjpheej, thiab rhuav tshem tej ntsujplig phem. Yexus ua cov haujlwm no, tiam sis peb yuav yoomov thiab thov Vajtswv kom Vajtswv cia Yexus muab Vajtswv tug Ntsujplig uas dawb huv rau pawg ntseeg, muab kawm cawmdim thiab coj cov tseem tsis tau ntseeg los cuag Nws! Peb yuav luam cov lus qhuab qhia hnub no rau nej coj mus tsev, rov nyeem dua, thiab saib 12 nqe lus saum no.

Tam sis no, kuv yuav los hais ob peb lo lus raug cov uas tseem tsis tau hloov dua siab tshiab, Yexus tuag saum ntoo Khaublig theej koj tej kev txhaum, koj thiaj yuav tsis raug txim vim yog koj tej kev txhaum. Yexus sawv hauv qhov tuag rov qab los, Nws sawv ciaj sia rov los, thiab muab txoj sia ntev dhawv mus ib txhi rau peb, Yexus rov nce mus qaum ntuj zaum ntawm Vajtswv sab tes xis saum ntuj txheej peb. Koj muaj peev xwm los cuag nws ntawm txoj kev ntseeg thiab txais yuav kev cawmdim ntawm koj tej kev txhaum, thiab kev txiav txim! Vajtswv foom koobhmoov rua koj, A-mees, Dr. Chan, thov los coj peb thov Vajtswv.

Cov lus qhia ntxiv hauv qab no yog hais txog daim Vajluskub uas xub muaj uas yog phau Xainaitikas muab los ntawm “One Little Nail” hauv “Purtain Board” lub Kaum ob hli 24, 2013.
http://www.puritanboard.com/showthread.php/81537-Sinaiticus-is-corrupt
Hauv qab no yog hais txog qhov uas Tischendorf mus ntsib phau Vajluskub uas yog Codex Sinaiticus:

“Nyob rau xyoo 1844, tug Vajntxwv uas yog Augustus King of Saxony” tau taug kev, mus tshawb nrhiav cov Vajluskub uas thaum ub tau sau khawv cia, yog lintawd Tischendorf thiab mus txog rau qhov chaw hu ua Convent of St. Catherine, nyob rau lub rooj Xisnais. Lub sijhawm no nws mus tshawb nrhiav cov ntawv qub uas twb tsis siv lawm thiab tab tom yuav muab pov hlawv, nws txawm muab cov ntawv ntawd coj los saib, thiab pom tau hais tias muaj txog li plaub caug peb phau ntawv uas yog sau ua Septuagint Version. Muaj ib txhia ua tawm tsam phau Vajluskub King Jame Bible hais tias cov Vajluskub uas xub sau no tsis yog tshawb nrhiav tau nyob rau hauv “lub tawb ntawd” tiam sis yeej yog lintawd. Nov yog tib yam li Tischendorf hais tseg, “Kuv tau pom ib lub tawb ntiv ntawv puv nkaus rau hauv; thiab tug neeg uas saib xyuas cov ntaub ntawv no hais rau kuv tias muaj ob phauv zoo li no twb muab pov hlawv lawm. Kuv xav tsis thoob tias yuav mus pom cov ntawv no…” (Narrative of the Discovery of the Sinaitic Manuscript, p. 23). John Burgon, yog ib tug uas muaj sia nyob rau lub sijhawm uas Tischendorf tshawb pom phau Sinaiticus thiab nws tug kheej kuj tseem tau mus ncig txog rau lub tsev uas yog St. Catherine mus pom txog cov ntawv ua cov neeg txheej puas thau chiv tau sau tseg cia, tej no qhia tias “cov ntawv ntawm no yeej tshawb pom nyob rau hauv lub tawv uas yog Convent” (The Revision Revised, 1883, pp. 319, 342)

Tej no uas rau kuv xav tsis thoob txog cov xibhwub uas Orthodox twb muab cov ntawv no los ntev lawm, tiam sis ho tsis muab coj los qhia rau sawv daws paub, txog rau thaum Tischendorf mus tshawb fawb thiab pom nws thiaj muab cov los qhia rau neeg paub, thiab tseem yog phau ntawv uas tseemceeb tshaj plaws, kuv ntseeg hais tias tej zaum cov ntawv no pib sawv nyob rau tiam 4th century, tiam sis muab zais cia tsis muaj leej twg pom, txog rau tiam 12th century thiaj mam muaj neeg mus tshawb nrhiav tau.

Sim ua tib zoo los saib qhov tseeb no thiab lees hais tias yees muaj raws li phau Codex Sainiticus:

1.   Phau Sinaitus sawv los ntawm ntau tug xibhwb los sis cov neeg txawj ntse coob tug. (qhov no yog raug soj ntsuaj los ntawm tug neeg uas yog H.J.M. Milne thiab T.C. Skeat of the British Museum, cov sau yog Scribes thiab Correctors of Codex Sinaiticus, London, 1938.) Tischendorf tau suav muaj txog li 14,800 phau (David Brown, The Great Uncials, 2000) Dr. F.H.A. Scrivener, tug uas sau phau ntawv Full Collation of the Codex Sinaiticus nyob rau xyoo 1864 hais li no tias: “Phauv Codex yog tshawb pom thiab yog ib phauv uas tseem ceeb tshaj lwm phau – coj tuaj tso rau hauv lub tsev no los ntawm ntau tug neeg, muaj teb daim raug kho mus kho los, muaj ib txhia kuj sau los ntawm thawj thawj tug neeg, tej zaum nyob rau tiam rau los sis xya century.” Yog lintawd, qhov ua povthawj qhia tias cov xibhwb txheej thaum ntawd tsis xav hais tias phau Sinaitis cus yog phau tseemceeb, yog vim licas cov neeg tom qab no thiaj li ho muab coj los saub dua tshiab.

2.   Vim tsis muaj txoj cai yuav los txwv kom yuav tsum tau muab phau chiv thawj saib ua qhov tseemceeb tsis pub txhab tsis pub ntxiv. “thiab muaj neeg los sau txhab sau ntxiv rau phau Codex Sinaiticus uas rau tsis thooj li qub, tiam sis kuj tseem tseg cov ntsiab lus tseemceeb nyob rau hauv’ xws li cov lus 10, 20, 30, 40 muab saib tsis muaj nqi. Cov ntawv sau, cov lus hais los sis tag nrho cov lus sau, zoo li raug sau ob zaug rov rau saud, muab tej qhov cia li raug rho tawm; muaj tej lo lus kuv txaus siab yuav li ntawd vim uaj tej lo lus muab nyob rau hauv Vajluskub tshiab tshaj 115 zaug rov saud.” (John Burgon, The Revision Revised) Qhov no qhia tseeb hais tias cov xibhwb puas thaum ntawd uas tau los muab cov lus no sau dua tshiab yog cov uas tsis ncajncees rau Vajtswv thiab li muab phauv Vajluskub chivthawb hloov ib txhia lus, muaj lus txhab txog li ntawd 3,455 lo lus yog muab coj los piv rau Greek Received Text (Burgon, p. 75).

3.   Malakaus 16:9-20 yog ib nqe lus uas los ntawm phau Codex Sinaiticus, tiam sis phauv chiv thawb tiag raug rho tawm lawm.

4.  Phau Codex Sinaiticus tseem muaj phau hu ua (Esdras, Tobit, Judith, I and IV Maccabees, Wisdom, Ecclesiasticus) txhab rau ob phau uas yog the Epistle of Barnabas thiab the Shepherd of Hermas phauv uas yog Epistle of Baranabas yog ib phau uas tsis mus raws Vajtswv dej siab, xws lis hais li no tias Aplahas tseem paub lus Kislis thiab uas kev cai rau dej thiaj li dim. Phauv uas yogม, The Shepher of Hermas cov sau yog Gnostic sau yuam kev, vim lawv hais txog “Khetos Ntsujplig” los rau ntawm Yexus thaum nws ua kev cai rau dej.

5.   Qhov kawg ntawm no, phau Codex Sinaiticus (thiab phau Codex Vaticanus), Qhia meej hais tias cov neeg gnostic los cuam tshuam rau hauv. Nyob rau Yauhas 1:18 “Vajleejtub yug los” hloov li no tias “Vajtswv yug los” qhov no qhia txog cov neeg Arian thaum ntawd ntseeg yuam kev thiab tsis paub txog Yexus Khetos tug uas yog Vajtswv Vajleejtub thiab Vajtswv tug kheej vim lawv rhuav tshem qhov uas yog hais txog “Vajtswv” hauv Yauhas 1:1 thiab “Vajleejtub” hauv Yauhas 1:18. Peb paub hais tias Vajtswv tsis tau yug los, tiam sis yog Vajleejtub yog tug yug los nyob hauv ntiajteb.

Yog koj tau txais koob hmoov ntawm cov lus qhuab qhia no thov koj sau ntawv ua email mus rau Dr. Hymers thiab qhia rau nws paub tias koj sawv lub tebchaws twg tuaj, Dr. Hymbers tug meail yog rlhymersjr@sbcglobal.net (Qheb mus rau qhov no). Koj sau rau Dr. Hymers uas koj cov lus, tiam sis sis ua lus Akiv los sis English yog koj sau tau

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub ua ntej yog Abel Prudhomme: Malakaus 9:17-29.
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“I Would Be True” (Howard A. Walter, 1883-1918).