Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




NOV YOG YAM TSHWM SIM RAU ROOJ TXHAWB SIAB

(COV LUS QHIA ZAUM 8 TXOG ROOJ TXHAWB SIAB)
THIS IS WHAT HAPPENS IN REVIVAL!
(SERMON NUMBER 8 ON REVIVAL)
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Qhia nyob rau pawg ntseeg Npavtiv hauv nroog Los Angeles
Vajtswv Hnub yav lig, Cuaj hli 21, 2014
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord's Day Evening, September 21, 2014


Tamsim no nthuav mus rau Teshaujlwm 8:5.

“Thaum Filis mus rau nram lub nroog Xamalias, thiab qhia Yexus rau lawv” (Teshaujlwm 8:5).

Tam sim no saib mus rau nqe yim

“Muaj kev zoo siab nyob rau lub nroog ntawd”(Teshaujlwm 8:8)

Nej zaum tau.

Kuv tshuav tej yam tsis tau hais txog qhov tshwm sim nyob rau Xamalias. Tiam sis yog nej saib zoo tib yam nkaus li tshwmsim nyob rau hauv Yeluxalees uas yogh hnub Petekos. Filis qhiav Yexus rau cov neeg. Lawv rau siab mloog nws qhia. Coob leej tau hloov dua siab tshiab. “Muaj kev zoo siab nyob rau lub nroog ntawd” (Teshaujlwm 8:8)

Nov yog qhov zoo tib yam uas tau tshwm sim nyob rau hnub Peesteskos! Petus “tsa nws lub suab” thiab qhiav Yexus rau lawv. Lawv “zoo siab txais yuav cov lus ntawd” thiab hloov dua siab tshiab. Lawv zoo siab tuaj txoov txws ua ke. Zoo tib yam nkaus li cov neeg hloov dua siab tshiab nyob rau thaum cov thwjtim qhia Vajtswv txojlus “los ntawm qhov Yexus sauv hauv qhov tuag rov qab los” (Teshaujlwm 4:2 4). Yog los nyeem phauv Vajluskub Teshaujlwm, nej yuav pom tias tej yam tshwmsim nyob rau hnub Petekos yeej tshwmsim ntau zaug. Yog lintawd peb thiaj li hais tau hais tias Petekos tsis yog “ib zaug” xwb. Thiab kuv tseem ntseeg hais tias Peteskos tsis yog hnub uas hais tias “pawg ntseeg hnub yug” zoo li tej tug neeg qhia. Vim muaj cov neeg uas tau txias kev cawmdim ua ntej hnub Peteskos lawm. Cov neeg uas yog ib puas thiab nees nkaum leej uas nyob rau txheej tsev sab saud ua ntej hnub Peteskos raug hu hais tias yog “cov thwjtim” thiab “cov kwv tij” hauv Teshaujlwm 1:15, ua ntej hnub Peteskos. Lawv cov neeg no tuaj nyob uake zoo li ib pawg ntseeg uas yog ua ntej hnub Peteskos. Yog lintawd pawg ntseeg yeej muaj ua ntej hnub Peteskos lawm! Tsis tag li Peteskoj tsis yog tias tshwm “ib zaug xwb” tsis yog tias yuav tsis muaj ntxiv lawv, zoo li neeg qhia rau niaj hnub nim no. Qhov tseeb tiag Peteskos tshwm ntau zaug nyob rau phau Vajluskub Teshaujlwm – thiab nyob rau pawg ntseeg cov keebkwm.

Yog lintawd Peteskos yog dabtsi? Dr. Martyn Lloyd-Jones hais tias,

Yog muaj tseeb (yog cov lus tseeb) txhua lub rooj txhawb siab uas yog cov ntseeg paub thiab tshwm los, yog qhov uas tshwm mus mus los los ntau zaug zoo ib yam li hnub Peteskos…Thiab kev txhawb siab ntawm cov ntseeg, kuv hais tias yog qhov uas tshwm sim zoo tib yam li hnub Peteskos…Peb yuav tsum [txhob hais tias] yam tshwm sim rau hnub Peteskos tsuas yog tib hnub ntawd xwb. Tsis yog lintawd; tsuas yog thawj zaug xwb (Martyn Lloyd-Jones, M.D., Revival, Crossway Books, 1987, pp. 199, 200).

Kuv hais los lawm hais tias cov lus qhia yav tag los tias kev txhawb siab muaj yog thaum Vajntsujplig los ua kom paub txog kev txhaum (Yauhas 16:8) thiab, ob, thaum Vajntsujplig coj tug neeg txhaum los rau ntawm Yexus (Yauhas 16:14, 15), ua kom Yexus muaj tseeb rau tug neeg txhaum. Nov yog, neeg los hloov dua siab tshiab rau txhua lub hli. Tiam sis, thaum kev txhawb siab los, yuav muaj neeg coob tug hloov dua siab tshiab rau lub sijhawm luv luv. Iain H. Murray hais tias, “Txij thaum hnub Peteskos, Vajtswv ntujplig ua ob tes haujlwm [kev] uas yog yam me thiab loj” (Iain H. Murray, Pentecost Today? The Biblical Basis for Understanding Revival, The Banner of Truth Trust, 1998, p. 18). Peb tau txais thiab pom tej yam “me me” uas yog Vajntsujplig ua rau peb uas yog muaj neeg tej zaum ib ob leej los hloov dua siab tshiab tej zaum plaub txog rau tsib leej nyob rau txhua lim tiam. Tiam sis thaum Vajtswv xav kev txhawb siab los “yog qhov loj” uas muaj neeg coob leej los hloov dua siab tshiab – tej zaum kaum txog rau kaum ob leeg (coob tshaj ntawd) nyob rau lub sijhawm luv luv.

Kuv ntshai tias muaj ib txhia yuav hais tias kev txhawb siab yog tej haujlwm ua peb yuav tsum siv zog ua tshaj ntawd, peb yuav siv zog qhia tug neeg txhaum, thiab nyuaj heev rau kev tshajntawm. Cov lus qhia zoo li no yog los ntawm tug txiv neej uas yog Finney. Cov lus qhia zoo li no tsis yog raws li qhov Vajtswv xa kev txhawb siab los rau peb.

Sim los xav txog kev txhawb siab nyob rau hnub Peteskos thiab koj yuav pom tias nov yog cov lus qhia yuav kev. Kuv ntseeg tias tej zaum yog Ntxwnyoog lus tswvyim. Nov puas yog zoo tib yam li Ntxwnyoog qhia cov neeg uas yuam kev? Puas yog nws ua kom neeg xav li no? Nws hais tias “Yog koj dim lawm, yuav nyuaj tshaj tamsim no lawm. Koj yuav tsum ua haujlwm ntau tshaj no, koj yuav tsis tau so” Tiam sis Ntxwnyoog yog tug dag. Yexus tsis dag ib zaug kiag li! Yexus qhia qhov tseeb rau peb! Nws hais tias, “Kuv yuav cia nej tau so” (Mathais 11:28), thiab Yexus hais tias “Nej tug ntsujplig yuav tau so” (Mathais 11:29). Peb los saib qhov ntawd. Mus saib rau Mathais 11:28-30. Thov sawv ntsug thiab nyeem nrov nrov. Nyob rau daim 1011 phau Vajluskub Scofield Study Bible.

“Los rau ntawm kuv, txhua yam uas nej ua thiab lub nra nyhav, thiab kuv yuav cia nej tau so los kwv kuv tug quab, thiab kawm ntawm kuv; Vim kuv muaj lub siab dawb siab zoo: thiab nej tug ntsujplig yuav tau so. Vim kuv tim quaj yooj yim, thiab kuv lub nra sib heev” (Mathais 11:28-30).

Nej zaum tau. Tam sim no siv nej rab xaum kos rau cov lus kawg ntawm nqe 28, “Kuv yuav cai nej so” tam sim no ho ko rau ntawm xya los lus ntawm nqe 29, “Nej yuav ntsib chaw so ntawm tug ntsujplig” Tamsim kos tag nrho rau nqe pebcaug “Kuv tug quab yooj yim, thiab kuv lub nra los sib”

Kuv pheej hnov cov los hloov dua siab tshiab hais tias “Yog vim licas, txhua yam yuav yooj yim rau lub sijhawm no! Kuv xav tias ntshe yuav nyuaj yog peb los kuv hloov los ua ib tug ntseeg no. Tamsim no kuv los cia siab rau Yexus thiab so rau ntawm nws. Lub sijhawm no Yexus tau cawm kuv” Cov lus no nyob rau peb cov nkauj qhuas Vajtswv! Nej ib txhia hu cov nkauj no, tiam sis tsis paub txog!

Tsis yog tes haujlwm ua kuv ua
   Thiaj yuav ua tau raws txoj cai
Kuv qhov kev siv zog pab tsis tau dabtsi
   Cawm tsis tau kom dim kev txhaum
Yuav tsum yog ntawm nws ib leeg xwb.
   (“Rock of Ages, Cleft For Me,” Augustus M. Toplady, 1740-1778).

Koj yuav nrhiav tsis ntsib hauv ntiajteb
   Uas yog kev thajyeeb hauv lub neej
Los rau ntawm Yexus, ntseeg Nws,
   Koj yuav tau txais kev ywjpheej thajyeeb.
Yog vim licas thiab tsis yog tam sim no?
   Yog vim licas thiab tsis yog tam sim no?
Yog vim licas thiab tsis yog tam sim no?
   Yog vim licas thiab tsis yog tam sim no?
(“Why Not Now?”, Daniel W. Whittle, 1840-1901).

Yexus hu tug riv nra nyha los so –
   Hu hnub no, Hu hnub no;
Coj nej lub nra nyha los txo rau ntawm nws;
   Nws yuav tsis ncaim nej mus.
(“Jesus is Calling,” Fanny J. Crosby, 1820-1915).

Tawm ntawm kuv lub nra, kev qhuaj ntsuag, tsaus ntuj,
   Yexus, kuv los, Yexus kuv los;
Los ntawm ko qhov kev ywjpheej, kev kaj nrig,
   Yexus kuv los rau ntawm koj…
(“Jesus, I Come,” William T. Sleeper, 1819-1904).

Kuv tug ntsujplig puas yog koj rau txom nyem?
   Tsis muaj qhov kaj rau koj pom ntawm qhov tsaus ntuj?
Qhov kaj uas yog Tug cawmseej,
   Thia txoj siab ua puv ntoob thiab ywjpheej!
Qheb koj lub qhov muag los rau ntawm Yexus,
   Saib nws lub ntsej muag ua zoo kawg nkaus
Thiab txhua yamj hauv ntiajteb uas yog Vajtswv tug,
   Ntawb qhov kaj uas yog nws kev hlub thiab chwjchim
(“Turn Your Eyes Upon Jesus,” Helen H. Lemmel, 1863-1961).

Kuv muaj peevxwm hu tau zoo nkauj hnob txhua lub sijhawm!

Zoo siab, zoo siab, thaum Yexus ntxuav kev tej kev txhaum!
Nws qhia kom kuv saib, thov Vajtswv thiab ua lub neej xyivfab
Zoo siab, zoo siab, thaum Yexus ntxuav kev tej kev txhaum!
   (“O Happy Day,” Philip Doddridge, 1702-1751).

Ntxwnyoog qhia tias yuav nyuaj heev rau nej uas qhov los ua ib tug ntseeg Vajtswv. Tiam sis cov nkauj no qhia tias yuav muaj kev zoo siab rau txhua hnub! Thiab Yexus hais tias “kuv yuav cia nej so…vim tug quab yooj yim, thiab lub nra sib heev” (Mathais 11:28, 30).

Nov yog lub sijhawm uas yog kev txhwb siab! “Thiab muaj kev zoo siab loj nyob hauv lub nroog” (Teshaujlwm 8:8). Nov yog tshwjsim rau hnub Peteskos. Nov yog qhov tshwm nyob rau Xamalias. Nov yog tshwmsim nyob rau txhua qhov chaw uas yog muaj rooj txhawb siab tiag tiag “Thiab muaj kev zoo siab loj nyob rau lub nroog ntawd” Dr. Lloyd-Jones hais tias “Txhua lub rooj txhawb siab…kuv hais tias yuav mus li ntawd mus mus los los zoo li hnub Peteskos” (Revival, ibid., pp. 199, 200) Yog qhov tseemceeb tshwmsim rau rooj txhawb siab. Yog peb los xav txog hnub Peteskos, peb paub tias yog yam peb thov Vajtswv ntag, thiab peb tab tom tshawb nrhiav.

Petus tau sawv ntsug nyob rau hnub Petes kos thiab hais cov lus nyob rau phauv Vajluskub Yauees,

“Kuv yuav nchuav uas yog kuv tug Ntsujplig rau txhua haiv neeg…Thiab kuv cov tub txib Kuv yuav nchuav kuv tug Ntsujplig rau hnub ntawd; thiab lawv yuav qhia Vajtswv Txojlus” (Teshaujlwm 2:17, 18).

Vajtswv nchuav ntawv “yog” Vajntsujplig hauv kev txhawb siab. Nws hais tias “Kuv nchuav kuv tug ntsujplig tawm rau hnub ntawd” Yog vim licas cov txhais Vajluskub tshiab tiam tam sim no muab lo lus “yog” rhov tawm. Vim yog yeej muaj nyob rau cov lus Kivliv. Yog siv lo lus apó nyob rau Kivlis. Phau Vajluskub uas yog Geneva qub muaj lo lus no, “yog kuv tug ntsujplig” Phau King James los muaj lo lus “yog kuv tug ntsujplig” Tiam sis tsuas yog tshuav tib phau NASV uas yog cov Vajluskub txhais tshaib tam sim no xwb thiaj li tseem siv lo lus no “yog kuv tug Ntsujplig” Yog li ntawd kuv thiaj li tsis cia siab rau lwm phau Vajluskub. Yog li ntawd kuv thiaj kom peb siv phau King James, uas yog Scofield. Phau no ntseeg tau! Vim cov Vajluskub txhais thaum ub yeej tsis muaj los lus ntawd rhov taum los siv lo lus tias raws li hu tias “ib yam li muaj hwjchim” “Kuv yuav nchuav uas yog kuv tug ntsujplig tawm rau hnub ntawd” Cov neeg ntseeg ywj siab uas yog liberal hais tias “ntawd yog phau Septuagint” xwb. Kuv hais tias “txhob ntseeg lawv!” Siv tsis tau tsis totaub! Ntawd yog qhov hais txog Vajtswv tso Vajntsujplig los rau li phau Vajluskub Kivliv – thiab nws yeej tsis dag! Thaum Vajntsujplig siv cov lus hauv phau Septuagint, yog cov lus Kivliv yog “tshuav pa taw” nov yog kev tshoo siab nyob rau hauv Vajluskub tshiab. “Yog kuv tug ntsujplig” Yog vim licas thiajli tseem ceeb? Kuv yuav qhia nej tias yog vim licas. Vajtswv yuav tsis nchuav nws tug Ntsujplig tawm tag nrho. Nws xa raws li qhov kev cheemntsum xwb! George Smeaton, tig mus rau xyoo 1882, hais tias, “ntawd yog hais txog lub ntsiab lust sis yog plam lo lus uas hais txog ‘yog kuv tug ntsujplig” (apó) yog qhov txawv ntawm qhov luj [muab] tau tib neeg thiab [muaj tsis muaj qhov xaus] puv ntoob” (George Smeaton, The Doctrine of the Holy Spirit, 1882; reprinted by the Banner of Truth, 1974; p. 28). Cov thwjtim cov pawg ntseeg yeej tau txais Vajntsujplig mus mus los los vimyog muab ntau zaug! Kuv yeej pom peb zaug nyob rau rooj txhawb siab. Kuv pom zoo raws li Iian H. Murray, nws hais tias “hais txog qhov kev txhawb siab tsis yog hais txog yam ua tshwm sim yav tag los” (ibid., p. 22). Neeg lub qhov muag pom nyob rau xyoo 1859 rooj txhawb siab nyob rau Ulster, Northern Ireland hais tias, “Neeg tau txais puv ntoob raws li tug Tswv tshuab pa rau lawv. Lawv kuv ntshaiv heev – tom qab ntawd lawv tau quaj – thiab npuv ntoob rau txoj kev hlub uas tsis paub muab ua lus hais” (William Gibson, The Year of Grace, a History of the Ulster Revival of 1859, Elliott, 1860, p. 432). Lub ob hli ntuj hnub tim 29, xyoo 1860 Kwsxibhwb D.C. Jones hais tias, “Peb tau los txais Vajntsujplig ntau tshaj plaws txhua zaug. Los zoo li ‘cua tshuab uas muaj ceem heev’ thiab…thaum pawg ntseeg pom qhov tseemceeb me me xwb” (Murray, Ibid., p. 25). Nov yog thawj zaug thiab zaum peb uas kuv pom nyob rau hauv rooj txhawb siab. Vajntsujplig los tam sim ntawd thiab yam xav tsis txog, qhov no kuv yeej nco ntsoov thiab tsis muaj hnub hnov qab mus tag kuv lub neej! Kuv yuav muab ob peb yam rau nej txog qhov tshwm tsim nyob rau rooj txhawb siab, muab Dr. Lloyd-Jones cov lus los hais,

Tsis muaj qhov lawv yuav tsis ntseeg Vajtswv ntxiv lawm. Vajtswv twb muaj tseeb rau lawv. Vajtswv tau nqi los, nrog lawv nyob…lawv tau pom thiab nrog Vajtswv nyob uake (Revival, p. 204).

Pawg ntseeg raug tsim tsa, ntawm qhov no, yog qhov qhia tias muaj tseeb (ibid.).

Pawg ntseeg tau muaj kev zoo siab…thaum pawg ntseeg muaj kev txhawb siab uas koj yuav txwv tsis tau kom neeg qhuas Vajtswv, koj yuav txwv tsis tau, lawv npuv ntoob rau Vajtswv. Lawv lub ntsej muab qhia lintawd. Lawv raug hloov…thiab tau txais kev kaj siab “yam tsis paub yuav coj los piav tau” (ibid., p. 206).

Nej tsis tag yuav txwv neeg tsis pub tuaj pehawm Vajtswv, qhuas Vajtswv, thiab tuaj [hnov] cov lus qhia, lawv yeej txaus siab tuaj. Lawv tuaj txhua hmo, txhua lub sijhawm, tej zaum tuaj nyob ib hmo pom kev. Tuaj txhua hmo (ibid., p. 207).

[Hauv rooj txhawb siab] tib cov lus qhuab qhia [muab rau] thiab txawm tsis sib thooj. Ntawm [yog] los ntawm Vajntsujplig thiab hwjchim (ibid., p. 208).

Yog koj xav kom neeg tuaj coob rau pawg ntseeg thov Vajtswv kom muaj rooj txhaw siab! Vim lub sijhawm uas muaj rooj txhawb siab neeg yuav coob zuj zus tuaj (ibid.).

Lub sijhawm thaum nws qhia tag lawv txawm tsa suab quaj, thiab hais tias “Peb yuav ua licas?”…peb tug ntsujplig rau txom nyem, vim yog txoj kev txhaum (p. 209).

Tsis ; yeej muaj tseeb. Tsis yog ua lus hais xwb, tsis yog dabneeg, tiam sis yog qhov tseeb yog qhov kev txiav txim siab xwb, tiam sis yog kev hloov dua tshiab. Neeg txais lub neej tshiab thiab tso lub neeg qub tseg… nyeem kev ua neej (ibid., p. 209).

Thiab cov hloov dua siab tshiab tuaj koom pawg ntseeg…nov yog qhov uas Vajtswv tsim tsa pawg ntseeg, nov yog qhov ua Vajtswv ua rau kom pawg ntseeg ciaj sia nyob…tiam sis qhov no zoo li tsis yog qhov tam sim no xav tau lawm puas yog? Yog koj ntseeg hais tias koj yuav thov Vajtsv tiag tiag…kuv tsis tau hais tias nej yuav tau muaj txhua yam tso tseg, ev nyob tos Vajtswv xwb. Tsis yog lintawd, ua ntxiv mus…ua txhua yam li koj tab tom ua, tiam sis kuv hais tias – yuav tsum muaj tej lub sihawm los cia thov Vajtsv rau qhov kev txhawb siab, thiab siab ua qhov tseemceeb tshaj dua lwm yam. Vim yog thaum Vajntsujplig los, muaj ntau yam yuav tshwm sim rau tib lub sijhawm thiab tseem zoo tshab uas tsib caug los sis ib puas xyoo. Vajntsujplig lub hwjchim – no yog lub ntsiab lus ntawm Peteskos…thov Vajtswv [rau] kom muaj kev hlub thiab kev zam txim, thiab txhais koob hmoov ntawm Vajntsujplig(ibid., pp. 210, 211).

Thov sawv ntsug nthuav nkauj mus rau zaj 7 nyob rau nej phau nkauj “Yexus, tug ua kuv hlub” sau nyob rau xyoo rooj txhawb siab loj, uas yog Charles Wesley.

Yexus tug kuv hlub, thov kuv ya mus cuag koj,
   Thaum dej nyab, cua daj cua dub tshuab los:
Nraim kuv, rau ntawm kuv tug Cawmseej tug muaj hwjchim:
   Thov koj cawm kuv, Cawm kuv tug ntsujplig!

Kuv tsis muaj chaw nraim, tsis muaj tug cawm tau kuv tug ntsujplig;
   Thov, txhob cia kuv nyob ib leeg, thob txhawb kuv lub zog.
Kuv cias tag rau koj. Kuv qhov kev pab cuam yog ntawm Koj;
   Thov puag kuv thiab nraim kuv los ntawm koj sab phab tis.

Tswv Yexus, koj yog tug kuv xav tau; tshaj txhua yam ua kuv tau ntsib;
   Txhua yam ploj tag, tsis hais kab mob kev nkeeg, thiab tug kev dig muag.
Vim yog koj lub npe dawb huv, kuv yog tug neeg tsis ncajncees;
   Kuv yog neeg txhaum, koj puv ntoob rau kuv hlub thiab qhov tseeb

Zoo siab ua tau ntsib koj, kev hlub tau npog kuv tej kev txhaum
   Thov txhua yam ua raug kho, ua kom kuv dawb huv nyob rau hauv.
Kuv lub neej zoo kawg nkaus, muaj kev ywjpheej nyob ntawm koj;
   Ua dawj txhawv hauv kuv lub siab, tag mu sib txhi.
(“Jesus, Lover of My Soul,” Charles Wesley, 1707-1788).

Kuv thov Vajtswv kom nej los rau ntawm Yexus. Zoo li Charles Wesley hais tseg cias, Yexus hlub koj tug ntsujplig! Nws tuag saum ntoo khaublig theej koj tej kev txhaum! Nws cov Ntshav ntxuav koj dim kev txhaum! Nws sawv qhov tuag rov qab los muaj txoj sia ntev dhawv rau koj! Los rau ntawm Yexus. Cias siab rau Yexus.

Cia siab rau Nws xwb, Cia siab rau Nws xwb
   Cia siab rau Nws xwb.
Nws yuav cawm koj, Nws yuav cawm koj,
   Nws yuav cawm koj.
(“Only Trust Him,” John H. Stockton, 1813-1877)

Dr. Chan, thov coj peb thov Vajtswv. Amees.

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub ua ntej yog Abel Prudhomme: Teshaujlwm 2:40-47.
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“Thy Holy Spirit, Lord, Alone” (Fanny J. Crosby, 1820-1915) .