Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




VAJNTSUJPLIG QHUAS YEXUS

(QHIA ZAUM 6 HAUV ROOJ TXAWB SIAB)
THE HOLY SPIRIT GLORIFYING JESUS IN REVIVAL!
(SERMON NUMBER 6 ON REVIVAL)
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Qhia nyob rau pawg ntseeg Npativ nroog Los Angeles
Vajtswv Hnub lub yim hli 24, 2014
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Evening, August 24, 2014

“Nws yuav qhuas kuv: Nws yuav lees yuav kuv, thiab qhia kuv rau nej” (Yauhas 16:14)


Muaj tej zaum neeg nug kuv hais tias paub tau licas tias cov twg yog cov cuav thiab cov tseeb. Kuv yuav qhia rau nej txog tej yam kuv tau siv kom paub txog qhov no. Tug ntsujplig uas tsis rau nqe rau Yexus tsis yog Vajtswv tug ntsujplig. Nov yog qhov tseemceeb! Nov yog uas pab kom koj paub tias tug ntsujplig twg cuav thiab tug twb tseeb!

Muaj tej yam ua rau kom kuv muaj peevxwb qhia txog yam txawv txav ntawm tug ntsujplig cuav thiab tug ntsujplig tseeb. Muaj tej yam tseemceeb rau qhov ntawd – vim kuv yug loj hlob ntawm qhov tsis paub Vajtswv! Kuv paub ua ntej yuav los txais yuav kev cawmdim, qhov ntawd yog yam lawv hais txog Yexus. Koj puas qhuas tug Tswv Yexus?

Yexus hais txog Vajntsujplig li no – “Nws yuav qhuas kuv” Lo lus “qhuas” raug rho tawm ntawm tej phau Vajluskub. Lus Kivliv txhais lo lus “qhuas” tias “saib hlob, hwm, thiab qhuas” Yexus hais txog Vajntsujplig tias – “Nws yuav qhuas, saib hlob thiab hwm kuv”

Koj tsis tag ua ib tug tub kawm ntawv thiaj li paub txog tej pab pawg uas tsis sib thooj no! cov neeg teev dab hais tias Yexus yog neeg thiab yog ib tug ntsujplig tsis muaj qab hau. Phau ntawv Koran hais tias Yexus yog ib tug cev Vajtswv lus xwb. Cov Mormons hais tias Yexus raug tsim, yog ntxwnyoog kwvtij. Cov Liberalism qhia tias nws yog ib tug neeg qhuab qhia xwb. Cov no yeej tsis muaj tug yuav pehawm Yexus tias nws yog Vajtswv tug tug tsim lub ntiajteb, yog tug ob ntawd Vajtswv, yog tug cawm neeg ntiajteb! Txhua yam kev ntseeg cuav puas leej qhia tias Yexus yog tug tsis tseem ceeb raws li nws yog. Cov “ntsujplig” uas nyob rau lub ntiajteb txhaum no, tsuas yog Vajntsujplig xwb thiaj li hwm thiab qhuas Yexus. Kuv thov hais ib zaug ntxiv, txhua tug ntsujplig uas tsis qhuas Yexus tias yog Vajtswv tsis yog Vajtswv tug ntsujplig. Txawm cov uas hais tias nws yog Vajtswv los, tseem nyiam Vajntsujplig heev tshaj dua Yexus, muaj tej cov kev qhuab qhia uas tsim teebmeem thiab cuav! Yexus hais rau peb tias,

“Nws yuav qhuas kuv: Nws yuav lees yuav kuv, thiab qhia kuv rau nej” (Yauhas 16:14).

Yexus coj peb mus cuag Vajleejtxv. Tiam sis Vajntsujplig coj peb mus cuag Yexus. Yog lintawd koj thiaj yuav tsum muaj Vajntsujplig. Nws xwb thiaj li coj peb los cuag Yexus, Yexus yog tug koom ua ib rau Leejtxiv. Vajleejtxwv, Vajleejtub, thiab Vajntsujplig puas leej muaj kev feemxyua rau txoj kev cawmdim. Vajleejtxiv ua tug npaj txoj kev, Vajleejtub ua tug tuag theej tug neeg txhaum saum ntoo Khaublig. Thiab Vajntsujplig qhia Vajleejtub rau koj, thiab coj koj los rau ntawm Yexus cov ntshav!

Txhua yam cia li qhuas Vajtswv;
Txhua yam uas raug tsim cia li qhuas
Txhua yam saum ntuj cias li qhuas nws;
Qhuas Leejtxiv, Leejtub, thiab Vajntsujplig. Amees.
   (“The Doxology,” Thomas Ken, 1637-1711).

Qhuas Vajtswv, Vajleejtub thiab Vajntsujplig,
Tug uas nyob yav tag los, tam sim no thiab mus ib txhi,
Lub ntiajteb tsis txawj kawg. Amees, Amees.
   (“Gloria Patri,” source unknown, early 2nd century).

“Nws yuav qhuas kuv: Nws yuav lees yuav kuv, thiab qhia kuv rau nej” (Yauhas 16:14)

.

Zoo nkauj kawg ua Vajtswv tau ua haujlwm uake! Vajleejtxiv qhuas Vajleejtub. Vajntsujplig los qhuas Yexus. Tsis hais Vajntsujplig thiab Yexus los qhuas Vajleejtxiv! Vajtswv peb tug no puas leej muaj kev feemxyuam rau tug neeg txhaum!

Hmo no peb yuav los saib txog Vajntsujplig tes dej num. Yog tsis muaj nws tsis muaj hnub peb yuav los paub txog Tswv Yexus. Kuv xav kom nej los xav txog yam uas Vajntsujplig tau ua. Yexus hais tias, “Nws yuav qhuas kuv: Nws yuav lees yuav kuv, thiab nws yuav qhia kuv rau nej” Dr. John R. Rice hais tias nqe no Vajntsujplig “los hais txog Yexus thiab qhia Yexus rau neeg” (The Son of God, A Commentary on John, Sword of the Lord Publishers, 1976, p. 321; note on John 16:14)

Vajntsujplig los qhia Yexus rau peb. Qhov yuav tsum yog qhov tseemceeb nyob rau peb cov qhuab qhia Vajtswv lus. Peb yuav tsum nrog Vajntsujplig uakev kom paub txog Yexus! Peb muaj peevxwm mus rau saum ntuj txawm tsis yog neeg txawj ntse, peb muaj peevxwm raug cawm kom dim los ntawm tsis tag yuav paub Vajlus kub txhua nqe, los sis paub txog kev ntiajteb. Tiam sis tsis muaj hnub yuav mus tau ceebtsheej ntuj yog tsis paub txog Yexus! Kuv nyiam John Wesley hais rau nws cov xibhwb Methodist li no tias “Tso lwm yam tseg. Koj raug hu los coj ntsujplig los cuag Yexus” Amees! Vajntsujplig yuav foom koob hmoov rau cov lus qhuab qhia uas muab Yexus tso rau qhov tseemceeb! Ntawm yog raws li xibhwb Povlauj hais tias “Peb qhia txog Yexus rau ntsia saum ntoo khaublig…Yexus Vajtswv lub hwjchim, Vajtswv lub tswvyim” (1 Kaulithaus 1:23, 24). “Nws qhuas, cia nws qhia Vajtswv” (1 Kaulithaus 1:31). Tug txiv tsev Griffith tau hu ib zaj nkauj tias “When Morning Gilds the Skies”

Thaum rooj ntug qheb rau yav sawv ntxov kuv hais tias,
Thov kom Yexus raug qhuas:
Tsis hais thaum ua haujlwm thov Vajtswv
Thov kom Yexus raug qhuas.

Kuv lub neej yog kuv [zaj nkauj qhuas] Vajtswv,
Thov kom Yexus raug qhuas;
Yog zaj nkauj nyob tag mus li,
Thov kom Yexus raug qhuas.
   (“When Morning Gilds the Skies,” from the German,
      translated by Edward Caswell, 1814-1878;
         altered by the Pastor).

Vajntsujplig qhia Yexus rau tib neeg. “Nws yuav lees yuav kuv, thiab yuav qhia kuv rau nej.” Yog “rau nej”! Nws los rau tug neeg uas tsis raug cob qhia, tug neeg tsis tawm mus kawm nyob rau tsev kawm Vajluskub! Kuv paub cov neeg uas raug cob qhia heev, tiam sis tsis paub Yexus tug kheej tias yog leejtwb!

Hauv kev hloov dua siab tshiab tiag, thiab cov neeg uas tsis muaj kev kawm raug coj los ntawm Yexus. Cov neeg hloov dua siab tshiab raug coj los rau ntawm Yexus ib tug zuj zus. Nyob rau rooj txhawb siab coo tug raug coj los rau ntawm Yexus tib lub siham!

Vajntsujplig coj kaum ob leeg txom nyem thiab yog cov ntev ntse qhia Yexus rau lawv rau tib lub sijhawm. Lawv thiaj tau los Yexus cov thwjtim. Tiam sis nyob rau hnub Peetekos muaj txog 3,000 los cuag Yexus! Au, thov kom muaj kaum txog rau kaum tsib tug neeg raug coj los rau ntawm Tswv Yexus, thiab qhia Yexus rau lawv, los ntawm Vajntsujplig! Thov kom Nws qhuas Yexus thiab qhia nws rau koj. Koj thiaj li muaj peevxwm hu zaj nkauj,

Tsis hais thaum ua haujlwm thov Vajtswv
Thov kom Yexus raug qhuas.

Vajntsujplig qhia kom peb paug tias Yexus yog tug Cawmseej. Yog ib qhov uas tsis yoojyim rau kuv yuav los totaub. Kuv tsis tau hnov dua cov lus qhia txog kev cawmdim. Kuv lub siab raug kaw. Kuv thiaj li xav tias Yexus zoo li tug neeg yeem tuag rau kev ntseeg. Kuv chim rau cov neeg los tua Yexus. Yog vim licas lawv thiaj li los tua tug neeg zoo li Yexus? Kuv pheej xav tias Yexus zoo ib yam li Abraham Lincoln. Yexus rau tua tuag vim yog nws yog ib tug neeg zoo. Lincoln rau tua nyob rau hnub hu ua Good Friday, hnub uas Yexus rau ntsia saum ntoo Khaublig. Kuv thiaj li xav tias Yexus zoo ib yam ntawd thiab. Nws yog ib tug neeg zoo tsis muaj kev txhaum. Kuv yuav tsum hais tias nws yog tug “Cawmseej” tiam sis kuv tsis paub tias txhais tau licas. Zoo li cov neeg Ixayees uas tsis ntseeg, xibhwb Povlauj thiaj li hais tias “daim ntaub” npog siab, nraim kuv ntawm kuv tug Cawmseej (2 Kaulithaus 3:13). Kuv pheej los ua ib tug ntseeg ntawm qhov ua ib tug neeg zoo, thiab muab kuv lub sijhawm los pab ua haujlwm. Kuv nco txog Dr. Tom Dooley cov lus uas raug Jack Paar nug nyob rau “Tonight” show. Nws yog ib tug txiv plig mus ua Vajtswv num nyob rau Los tsuas thiab Nyablaj, nws sau ib phau ntaw hu ua “Hmo lawv hlawv lub rooj” yog hais txog cov Communist thiab cov ntseeg Vajtswv uas nyob rau saum rooj. Kuv hais tias “Nov yog qhov haujlwm kuv xav ua kuv yuav raws Yexus qab los ntawm ua ib tug missionary” Kuv xav ua missionary. Kuv yeej nco ntsoo qhov no cia. Kuv yuav raws Yexus qab ua haujlwm pab cov neeg txom nyem thiab rau tsim txom! Lub sijhawm ntawd kuv yeej ntsia tsis pom Yexus kiag li, kuv yeej paub tias kuv raws tau Yexus tug hneevtaw. Xibhwb Povlauj tau qhia txog kuv tug kheej meej li no tias,

“Yog peb cov lus raug zais cia zai rau tug neeg uas tsis paub Vajtswv” (2 Kaulithaus 4:3)

Tiam sis Vajntsujplig tau muab daim ntau npog ntawd tshem mus, thiab tsom teeb rau kuv pom kev, kuv thiaj li pom Yexus yog ib tug Cawmseej! Thaum ntawm Vajluskub thiaj li yog qhov tseeb rau kuv!

“Nws yuav qhuas kuv: Nws yuav lees yuav kuv, thiab qhia kuv rau nej” (Yauhas 16:14

)

Qhov kawg, Vajntsujplig qhia peb txog Yexus kev hlub. Kuv tsis xav tias Yexus yuav hlub kuv uas yog tug neeg txhaum, yog Vajntsujplig tsis qhia Nws txoj kev hlub rau kuv. Thaum thawj zaug uas kuv los pom tias nws cov ntshav muaj nqi. Ua ntej uas kuv yuav los pom tias nws cov ntshav zoo cov neeg tuag vim yog kev ntseeg, zoo li Lincoln los sis Dr. King los sis cov Minssinary. Tiam sis Vajntsujplig qhia tias, kuv lub siab thiaj paub tias,

“Nws yog cov ntshav uas tuag theej tug ntsujplig” (Levikevcai 17:11)

“Yog cov ntshav uas yog txoj cai tshiab, uas yog rau tug neeg txhaum” (Mathais 26:28)

Thaum kuv dim lawm, kuv txawm pom thiab qhuas Yexus cov ntshav. Kuv raug ntxuav ntawm nws cov ntshav! Txhua hnub kuv zoo li nyob rau “Good Friday” vim kuv ua neej neej nyob thiab hu nkauj txog Yexus cov Ntshav! Kuv hu nkauj heev kawg!

Tug Cawmseej tuag saum tug ntoo Khaub lig,
Ntawm qhov chaw uas ntxua kuv tej kev txhaum,
Qhua nws lub npe! Qhuas nws lub npe! Qhuas nws lub npe!
Kuv lub siab tau tshawb nhriav; qhuas nws lub npe!

Au, lub pas dej txhawv cawm kuv ntawm kev txhaum
Kuv zoo siab tau mus qhov ntawd;
Yexus tau cawm kuv thiab ntxuav kuv dawb huv
Qhua nws lub npe! Qhuas nws lub npe! Qhuas nws lub npe!
Kuv lub siab tau tshawb nhriav; qhuas nws lub npe!
   (“Glory to His Name,” Elisha A. Hoffman, 1839-1929).

“Nws yuav qhuas kuv: Nws yuav lees yuav kuv, thiab qhia kuv rau nej” (Yauhas 16:14

)

Kuv thov Vajtswv kom Vajntsujplig yuav qhia nej pom txog tug Cawmseej cov ntshav! Thaum koj pom lawm koj yuav niaj hnub xav txog! Koj yuav niaj hnub hu nkauj txog cov ntshav uas Vajtswv tug ntsujplig qhia koj! Halelusyas! Lub sijhawm thaum koj cia siab rau tug Cawmseej, koj yuav hu nkauj,

Yog hwjchim, hwjchim, ua muaj peevxws mus tau
Nyob rau tug menyuam yaj cov ntshav:
Yog hwjchim, hwjchim, ua muaj peevxws mus tau
Nyob rau tug menyuam yaj cov ntshav:
   (“There is Power in the Blood,” Lewis E. Jones, 1865-1936)

Cov neeg tsis ntseeg yeej tsis xav hnov txog Yexus cov ntshav. Tiam sis thaum Vajntsujplig coj tug neeg twg los cuag Yexus, thiab koj tej kev txhaum raug ntxuav los ntawm nws cov ntshav – Koj yuav hu cov nkauj hais txog Ntshav tag koj lub neej! Halelusyas!

Kuv npaj yuav los hais kom ntau nyob rau cov lus qhuab qhia no, tiam sis kuv xav tias tso tseg li no xwb. Peb thov Vajtswv thiab yoo mov kom muaj neeg tuaj cuag Vatjswv rau rooj txhawb siab. Rooj txhawb siab yog dabtsi? Kuv xav tias Dr. Martyn Lloyd-Jones teb yog lawm tias “Rooj txhawb siab tseem ceeb tshaj lwm yam yog qhov coj neeg thiaj Vajtswv los sib raug zoo” (Revival, Crossway Books, 1987, p. 47)

Kuv xav tias nws hais yog lawm. “Rooj txhawb siab… tseem ceeb tshaj lwm yam yog qhov coj neeg thiaj Vajtswv los sib raug zoo” Vajluskub nqe no los hais tias,

“Nws yuav qhuas kuv: Nws yuav lees yuav kuv, thiab qhia kuv rau nej” (Yauhas 16:14

)

Ib tug neeg los hloov dua siab tshiab, vim yog Vajntsujplig coj los pom Yexus thiab qhuas nws, thiab “hwm” nws, thiab hu nkauj txog Nws! Nyob rau rooj txhawb siab Ib tug neeg los hloov dua siab tshiab, vim yog Vajntsujplig coj los pom Yexus thiab qhuas nws – nws cov ntshav saum ntoo Khaublig, ntxuav thiab zam neeg lub txim

Tsis muaj cov nkauj yuav los hu txog Yexus cov ntshav tau ib puas xyoo los lawm! Yog vim licas? Vim yog peb tau yuam kev thiab tsis muaj rooj txhawb siab. Cov qhia Vajtswv lus zoo li pheej hais txog Vajntsujplig lawm xwb. Lawv yuam kev,

“Nws yuav qhuas kuv: Nws yuav lees yuav kuv, thiab qhia kuv rau nej” (Yauhas 16:1

4)

Peb cheem tsum cov lus qhuab qhia txog Yexus! Xav txog Yexus kom ntau! Thiab coj neeg los cuag Yexus ntawm nws tug kheej, kom tau txais kev zam txim thiab dim, hauv tub Tuagteb! Peb cov pawg ntseeg cheem tsum cov nkauj raws li Dr. John R. Rice,

Peb muaj zaj lus hais txog txoj kev hlub.
Uas yog tug neeg txhaum yuav raug zam txim
Vim yog qhov Yexus tuag thiab tiv kev txom nyem
Tuag theej saum tug ntoo Khaug lig.
Cov ntshav uas tau ntws los,
Yog los ntawm neeg tug cawmseej
Los ntxuav neeg txhaum zoo li peb
Kev hlub kev zam txim rau tug neeg txhaum
   (“Oh, What a Fountain!,” Dr. John R. Rice, 1895-1980).

Nrog kuv hu nqe tshooj uake,

Cov ntshav uas tau ntws los,
Yog los ntawm neeg tug cawmseej
Los ntxuav neeg txhaum zoo li peb
Kev hlub kev zam txim rau tug neeg txhaum

Yog kom plam Yexus txoj kev hlub, tsis muaj lwm yam yuav pab koj

tau! Yog koj plam Yexus cov ntshav, tsis muaj lwm yam pab koj tau! Los rau ntawm Yexus. Cia siab rau Nws. Tsis muaj lwm yam pab koj tau! “Ntseeg tug Tswv Yexus, thiaj yuav dim” (Teshaujlwm 16:31). Dr. Chan, thov coj peb thov Vajtswv. Amees.

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub ua ntej yog Dr. Kreighton L. Yauhas 16:7-15
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“When Morning Gilds the Skies” (translated from the German by
Edward Caswell, 1814-1878; altered by the Pastor).