Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




KOJ POM DABTSI THAUM KOJ NTSIA NTOO KHAUB LIG?

WHAT DO YOU SEE WHEN YOU LOOK AT THE CROSS?
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Qhia nyob rau pawg ntseeg Npavtiv hauv lub nroog Los Angeles
Vajntswv hnub yav sawv ntxov lub plaub hli ntuj 13, 2014
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Morning, April 13, 2014

“Thiab tabtom zaum thiab ntsia Nws” (Mathais 27:36).


Thaum kuv tseem yog menyuam yaus, txhua zaug uas kuv hnov txog qhov Yexus raug ntsia saum ntoo Khaublig, ua rau kuv los kua muag txhua zaug. Zoo li kuv pom txog qhov Tswv Yexus tiv kev txomnyem los ntawm qhov raug ntsia hlau ntsia nws txhais tes thiab kotaw. Thaum kuv hnov Griffith huav nkauj txog qhov no, ua rau kuv teev tsis tau kua muag, kuv thiaj yuav tsum tig mus rau lwm qhov vim tsis xav kom lwm tug paub tias kuv quaj. Kuv pom Yexus qhov kev txom nyem, kuv tusiab uas nws raug txom nyem zoo lintawd. Qhov no tsis yog kuv lam hais dag, kuv yeej mob kuv lub siab kawg nkaus thaum hnov txog qhov Yexus tiv kev txom nyem saum ntoo Khaublig.

Niaj hnub nim no kuv tsis pom tias yuav muaj ib tug tub ntxhais hluas twg yuav zoo li no thaum tuaj pehawm Vajtswv. Tej zaum kuv yeej xav lintawd. Yog vim licas neeg thiaj tsis muaj kev hlub thiab mob siab txog Yexus txoj kev txom nyem? Hmov tshua txhais tau hais tias thaum koj pom ib tug twg raug kev txom nyem, koj yeej nrog nws txom nyeem thiab. Neeg tiam tamsim no tsis muaj kev movtshua zoo li no lawm. Ntau xyoo dhau lo no muaj ib qhov ua rau kuv tu siab, thaum kuv pom ib cov tub hluas ncaws ib tug menyuam dev, qhov no ua kev lom zem rau lawv. Qhov lawv zoo siab ntawv ua rau mob kuv lub siab heev. Tsis paub yuav hais licas lawm, txhua tug khiav tawm hauv peb cov pawg ntseeg mus. Qhov yuav coj tau cov neeg zoo li no rov qab los, ntshe yuav tsum siv Vajtswv lub hwjchim lawm xwb, thiaj yuav coj tau lawv rov los ua ib tug ntseeg!

Kuv ntseeg tias qhov uas ua rau cov tub ntxhais hluas no, muaj lub siab tawv, tsis muaj kev hlub vim yog qhov ua lawv mus saib cov yeeb-yaj-kiab uas sib ntau sib tua. Nyob rau xyoo 1999 muaj ib lub tsev kawm ntawv hu ua The University of Michigan rau sob ntsuam, lawv tau qhia tshwm tias cov tub txhais hluas saib yeeb-yaj-kiab sib ntau sib tua ntau tshaj 16, 000 zaj nyob rau TV thaum lawv muaj nub nyoog 18 xyoo – los 900 zaj nyob rau TV. Tsis yog saib hauv TV xwb! Qhov no twb tsis xam txog qhov lawv saib nyob rau tom tej tswv qhev yeej-yaj-kiab, video games, thiab cov xov xwm qhia txog kev sib ntau sib tua! Qhov ua phem tshaj plaws, cov tub ntxhais hluas no paub tias muaj 3,000 tug menyuam raug tua thaum tseem nyob hauv niam lub plab txhua txhua hnub rau lub tebchaws no! Yog lawm 3,000 rau txhua hnub – saum plho tug rau txhua txhua rau lub hli! Tej hnov muaj nyob rau cov hlus no lub siab tej zaum lawv ua los ntawm qhov kev lom zem, kuv ntseeg tias tej yam zoo li no yog qhov ua rau cov hlua no muaj lub siab tawv tsis paub yuav hlub thaum pom lwm tug raug kev txom nyem.

Tag kis no kuv xav kom nej los xav txog qhov uas Yexus tiv kev txom nyem ntawm ntoo Khaublig. Koj pom dabtsi thaum koj tig mus saib Tswv Yexus tug ntoo Khaublig? Hnub uas Yexus raug kev txom nyem ntawd, muab coob leej ntau tug nyob ze rau ntawm ntoo Khaublig. Vajtswv Txojlus ntawm no qhia tiaas cov tub rog uas muab Yexus ntsia rau ntawm ntoo Khaublig, zaum thaib “saib nws nyob rau ntawd” (Mathais 27:36). Tseem muaj lwm tug nyob saib nws thiab. Cov neeg ntawm puas zoo li koj thiab? Sim ua tib zoo xav kom pob dabtsis thaum koj tig mus saib Yexus tug ntoo Khaublig?

I. Ib, cov povthawj, thiab cov thawjcoj pom lawv tug yeebncuab raug tua rau ntawm ntoo Khaublig.

“Cov pov thawj hlub, hab cov xwbfwb qha Vaajtswv kevcai hab cov kev txwj quas laug kuj thuaj Yexu has tas, nwg paab tau lwm tug dim kuas nwg tsua paab tsw tau nwg. Nwg tsw yog cov Yixayee tug vaaj ntxwv los. Yog nwgnuav nwg nqeg tau sau tug ntoo khaublig lug, tes peb yuav ntseeg nwg hab. Nwg ca sab tsua Vaajtswv hab nwg has tas, nwg yog Vaajtswv tug tub. Yog le ntawm peb swm saib, saib Vaajtswv yuav paab nwg dim nwgnuav los tsw paab” (Mathais 27:41-43).

Lub qw thuam thiab luag Nws thaum Nws raug kev txom nyem saum ntoo Kahaub lig. Lawv ntsia tias Nws yog yeebncuab, lawv zoo siab uas Yexus rau tuag zoo li ntawd. Muab neeg coob tug tiam tamsim no yeej zoo lintawd thiab. HBO them nyiaj rau ib tug txiv neej hu ua Bill Maher kom nws los cem thuab Vajtswv thiab muab Yexus los tso dag uasi. Tug neeg zoo li Richard Dawkins thiab Christopher Hitchens tau nyiaj ntau kawg vim yog qhov lawv tawm tsam Yexus thiab Vajtswv Txojlus thaib Vajtswv! Lawv los uas cov povthawj thiab cov thawjcoj uas tsis muaj Vajtswv lawm. Madalyn Murray O’Hair, ib tug poj niam ua tsis ntseeg tias muaj Vajtswv thiab txwv tsis pub kom muaj thov Vajtswv thiab nyeem Vajluskub rau peb cov tsev kawm ntawv, hais tias,

“Yuav zoo heev yog neeg txhua tug hauv ntiajteb tsis muaj Vajtswv.”

“Kuv yog ib tug tsis muaj Vajtswv vim yog kev cai ntseeg yog tej yam ua siv los neeg lub siab xwb.”

“Kuv yuav deev txhua tug txiv neej rau txhua lub sijhawm thiab txhua qhov chaw uas kuv deev tau.”

Qhov kev zoo tias tsis muaj Vajtswv no yog cov povthawj thaib cov thawjcoj txheej thaum ub xav! Tsis tag li lo tiam tamsim no cov xibhwb qhia tom tsev kawm ntawv, cov tub ntxais kawm ntawv los zoo li ntawd thiab. Vajtswv raug tsis pub hais nyob rau cov neeg no, zoo li cov neeg uas tsis muaj Vajtswv nyob ze rau ntawm ntoo Khaublig. Vajlubkub hais li no tias, “tug neeg ruam lawv lub siab hais tias, tsis muaj Vajtswv” (Phau Ntawv Nkauj 14:1). Koj puas zoo li cov neeg no thiab? Koj pom dabtsi thaum koj tig mus saib ntoo Khaublig?

II. Ob, Loos cov tub rog muab Yexus lub tsho coj los siv twv txiaj.

“Thaus puab muab nwg teem tsua sau ntoo khaublig lawm, puab txawm muab nwg cev rwg tsho lug twv saib leejtwg yuav tau yaam twg. Puab ua le ntawm taag tes puab txawm nyob ntawm zuv nwg” (Mathais 27:35-36).

Cov neeg no hauv lawv lub hli mas xav txog yam khoom ntiajteb nkau xwb, txawm yog Yexus lub tsho kiag los, tseem muaj coj los ua kev twv txiaj, lawv lub siab yeej xav txom nyiaj nkaus xwb! Koj lub siab nej xav rau qhov twg? Koj pom dabtsi thaum koj tig mus saib tug ntoo Khaublig?

Muab tub ntxhais kawm ntawv ntshai txog qhov los ua ib tug ntseeg, vim lawv xav tias yuav ua rau lawm plam kev kawm ntawv, thiab ua kom lawv yuav tsis tau qhov haujlwm zoo thaum lawv kawm tag. Nyiaj! Nyiaj! Nyiaj! Qhov hnov yog Suav cov tub ntxhais hluas xav nkaus xwb. “Yog kuv mus ua ib tug ntseeg ntshe kuv yuav tag nyiaj,” lawv hais li ntawd.

Tsis ntev los no, thaum kuv tseem ua tswvcuab nyob rau pawg ntseeg Suav, kuv thau txiav txim hloov dua siab tshiab. Kuv txiav txim raws Yexus qab, txawm yuav zoo licas los xij! Tswv Yexus tau nug ib los lus zoo heev li no,

“Yog leejtwg tau ib puas tsaav yaam huv nplajteb nuav huvsw lug ua nwg tug, kuas nwg txujsa tu lawm, tej ntawm yuav muaj qaabhau daabtsw tsua nwg. Tsw muaj qaabhau daabtsw le?” (Malakaus 8:36).

Warren Buffett yog ib ib ntawm tsib tug neeg uas nplaunuj tshaj nyob ntiajteb. Tiamsis nws tau muab nyiaj mus pab cov neeg uas tua cov menyuam uas nyob hauv niam lub plab. Dabtsi yuav tshwmsim rau nws thaum nws tuag? Tamsim no nws hnub nyoog yog 80 xyoo lawm. Qhov twg yuav pab rau nws tau, yog nws tuag nws tug ntsujplig yuav poob tub Tuabteb mus tag ib txhi?

Cov tug rog no qhov kev xav yog cov nyiaj uas yuav tau los ntawm qhov muab Yexus lub tsho cov mus twv txiaj. Koj pom dabtsi thaum koj tig mus saib Yexus tug ntoo Khaublig?

III. Peb, muaj ib tug tub sab pom tias Yexus yog ib tug neeg phem raug ntsia saum ntoo Khaublig.

Muaj ob tug tub sab raug ntsia nyob rau ob sab ntawm Tswv Yexus. Thawj tug ntsia Yexus zoo li yog ib tug neeg txhaum. Nws xav tias Yexus yog ib tug neeg vwm thiab li hais tias Nws yog Vajtswv Leejtub. Nws saib Yexus zoo li ib tug uas coj kev caij ntseeg nruj, nws thiaj tig mus thuam Yexus.

Ntau xyoo dhau lo no kuv muaj ib tug phoojywg zoo heev. Kuv nyiam nws neev. Muaj ib hmo kuv yuam kom nrog kuv mus mloog Vajtswv Txojlus hais txog Yexus. Nws teb hais tias, “Tsis mus” Nws hais ntxiv tias, “Robert, koj tig rov los qhia koj tug kheej tso, qhov koj tug kheej tso.” Txawv cov lus no dhau los ntev lawm los, tsis muaj hnub kuv yuav hnov qab tau. Nws txhais tau hais tias, kuv muaj pawg ntseeg tiam sis nws muaj cov phoojywg coob heev uas haus dej haus cawv. Qhov twg yog qhov zoo rau kuv thiab qhov txawv uas zoo rau nws. Lo lus “Robert, koj tig rov los qhia koj tug kheej tso, qhov koj tug kheej tso.” Thaum kuv mus koom nws lub ntees, kuv mus saib nws pw hauv nws lub hleb. Nws plaubhau tseem tsis tau dawb, Nws ntsej muag tseem tsis tau txoom. Nws muaj hnub nyoog thaj tsam plaub-caug xyoo. Tej zaum nws yeej paub tias nws lub neej yuav xau li ntawd. Txawm nws tsis muaj mob, qhov nws hais rau kuv tias, “Robert, koj tig rov los qhia koj tug kheej tso, qhov koj tug kheej tso.” Nws tuag hauv nws lub tsev thaum muaj nub nyoog plaub-caug yim xyoo, kuv saib nws pw hauv hleb, ua rau kuv nco txog nws los los hais rau kuv tias, “Robert, koj tig rov los qhia koj tug kheej tso, qhov koj tug kheej tso.” Thaum kuv qhia Vajtswv Txojlus nyob rau nws lub ntees, kuv tsis paub yuav muab ib lo lus twg los hais ua kev vam rau nws tsev neeg thiab cov phoojywg – ib lo lus hais ua kev vam los tsis muaj kiag li! Kuv txawm cia li muab cov lus qhia txog Tswv yexus rau cov uas tuaj mloog xwb.

Tug tub sab ua rau ntsia ntaw Yexus ib sab ntawd, hais cov lus cem thiab thuam. Nws xav tias Yexus yogi b tug uas coj kev cai ntseeg nruj xwb. Ua ntej hnub yuav poob qhov, tug txiv neej no twb mus rau tub Tuagteb lawm. Koj pom dabtsi thaum koj tig mus saib Yexus tug ntoo Khaublig?

IV. Plaub, tug tub sab thij ob pom tias tug Yexus ntawm ntoo Khaublig yog tug Cawmseej.

Tug tub sab no paub txog Tswv Yexus los ntawm cov neeg uas qw ntsua qees. Tiamsis yav tavsu ntawd kev tsaus ntuj los thoob plaws lub ntiajteb. Nws hnov txog Tswv Yexus cov lus thov rau cov neeg uas ntsia nws rau saum ntoo Khaublig

“Txwv, thov koj zaam txem tsua puab vem puab tsw paub has tas, puab ua daabtsw” (Lukas 23:34).

Tswv Yexus cov lus uas thov rau cov neeg uas tua Nws, hloov tau tug tub sab ntawd lub siab. Nws thiaj tsis cem Yexus ntxiv lawm, Nws thiaj tig mus rau ntawm tug Cawmseej, thiab ua rau nws lub siab mos muag. Vim nws yeej tsis tau pom dua ib tug twg thov Vajswv rau lawv tej yeebncuab, kom zam txim rau cov neeg no.

Hnov yog nws cov lus “Txiv thov zam txim rau lawv!”
Lub sijhawm thaum nws cov ntshav tabtom ntws los;
Thov Vajtswv rau tug neeg txhaum thaum tseem raug mob-
Tsis muaj leejtwg, tsuas yog Yexus xwb.
Qhuas tug Cawmseej! Nws zoo nkawg nkaus!
Tamsim no kuv pom Nws rau tom roob Kaulakauthas;
Nqaij ntuag ntshav nrog, rau cov neeg txhaum-
Nws tuag vim yog – rau kuv ntag!
   (“Blessed Redeemer” by Avis Burgeson Christiansen, 1895-1985).

Ob tug tubsab no hnov txog Yexus los ntawm cov neeg no, Yexus hlub cov neeg uas xuas ntsia hlau ntsia nws rau ntawd ntoo Khaublig, muaj ib daim phiaj sau hais tias “Hnov yog neeg Ixayees tug Vajntxwv” (Lukas 23:38). Tug tubsab no ntseeg tamsim ntawd! Nws hnov txog qhov Yexus kho cov neeg muaj mob. Nws hnov txog Yexus cov lus qhuab qhia. Nws thiaj li los nco txog cov lus no rau lub sijhawm no. Nov yog neeg Ixayees tug Vajntxwv! Nov yog tug cawmdim! Tug tub sab no tsis tau pom yam Yexus ua ntawm nws qhov muag. Peb pes tsawg leej pom Yexus ntawm peb lub qhov muag? Kuv ntsee tsis tag peb yuav tsum pom los ntawm peb lub qhov muag – thiab raws kuv qhov kev xav yeej tsis muaj leej twg li. Dr. Lloyd-Jones hais tias, “Qhov tseeb xwb tsis txaus.” Yog yuav los kawm txog Yexus, peb lub peevxwm xwb yeej tsis muaj hnub yuav paub tau kom tag! Tiamsi ib yam tug tub sab no paub yog tias nws yog ib tug neeg txhaum. Nws paub hauv nws lub siab! Nws hais raug tug tubsab uas tsis ntseeg li no tias, “Peb txais peb tug nqi zog uas yuavtsum tau; tiamsis tug neeg nog tsis tau ua [txhaum] – qhov twg” (Lukas 23:41). Qhov “tseeb xwb yeej tsis txaus.” Qhov no yog qhov kuv xav tias cov hloov kev ntseeg tshiab coj yuamkev. Dr. Lloyd-Jones hais yog lawm, “Qhov tseeb xwb yeej tsis txaus.” Yog koj nrhiav qhov tseeb txog Tswv Yexus, koj yuav tuag rau koj tej kev txhaum, thiab tsis muaj hnub dim. Vajtswv Txojlus hais tias, “Lub siab uas ntseeg yeej ua tau tug neeg ncajncees” (Loos 10:10).

Cov neeg tiam tamsim yeej qhia yuam kev li no ntag. Lawv qhia rau saum neeg lub tau hau xwb, tsis yog rau neeg lub siab. Au, Vajtswv, thov kom kuv txhob ua lintawd! Leej txiv, thov kom kuv qhia rau neeg lub siab! “Lub siab uas ntseeg yeej ua tau tug neeg ncajncees” Tug tubsab no, tig rau ntawm Yexus – thiab hais tias,

“Yexu thaus koj rov qaab lug ua vaaj ntxwv thov koj ncu txug kuv hab” (Lukas 23:42).

Ua ntej cov lus no tawm ntawm nws lub qhov ncauj, tug tub sab thij ob no twb dim lawm! Nws kawm peb me me xwb. Nws tsis paub dabtsi kiag li, los sis paub tias Yexus yog tug Cawmseej. Tiamsis nws cia siab rau Yexus, thiab ““Lub siab uas ntseeg yeej ua tau tug neeg ncajncees” NWS CIA SAIB RAU YEXUS! Nov yog txhua yam uas Vajtswv cheemtsum tau ntawm koj!

Lub sijhawm tug neeg txhaum los ntseeg,
Thiab ntseeg tug Vajtswv ntawm ntoo Khaublig,
Nws zam peb lub txim, thaum los ntseeg,
Cawmdim los ntawm nws cov ntshav!
   (“The Moment a Sinner Believes,” Joseph Hart, 1712-1768).

Tug tubsab uas ntseeg Yexus, thiab dim lub sijhawm ntawd! Qhov nov yog tib yam li peb dim, koj paub! Peb ntseeg hauv Yexus. Peb cia siab rau Nws. Peb dim lawm! Yexus hais rau tug tub sab uaa dim lawm hais tias,

“Kuv qha tseeb tsua koj has tas, nub nua ntaag koj yuav tau nrug kuv nyob sau qhov chaw kws tau nyob kaaj sab quas lug” (Lukas 23: 43).

Hnub uas tug tubsab no txoj sia tu, nws nrog Yexus mua rau ntuj ceebtsheej lawm!

Dim los ntawm tug cawmseej cov ntshav ntawm Ntoo Khaublig!
Tamsim no dim lub txim thiab muaj txoj [sia] tshiab lawm
Hu nkauj qhuas Leejtxiv thiab qhuas leejtub,
Kuv dim los ntawm tug Cawmseej cov ntshav!
Dim! Dim! Kuv tej kev txhaum raug zam lawm,
Kev tej kev txhaum ploj tag lawm!
Dim! Dim! Kuv dim ntawm tug Cawmseej cov ntshav ntawm Ntoo Khaublig!
   (“Saved by the Blood.” S. J. Henderson, 1902)

Lub sijhawm uas koj los ntseeg Yexus thiab cia siab rau hauv koj lub siab, koj yuav dim ib yam li tug tub sab – uas nyog ntawm Yexus ib sab. Yexus cawm tug tub sab. Tswv Yexus cov ntshav ntxuav tug neeg txhaum tej kev txhaum nyob rau saum ntoo Khaublig! Nws cov ntshav los muaj txhij rau tag kis thiab yuav ntxuav koj tej kev txhaum! Tsis txhob mus ntseeg cov xibhwb uas tsis rau nqi rau Yexus cov ntshav, Dr. Lloyd-Jones hais tias, “Qhov xav txog tug Yexus tuag saum ntoo Khaublig xwb tsis txaus. Qhov yuav sim yog “cov ntshav!’”

Yog tag kis no koj los ntseeg thiab cia siab rau Yexus, koj tej kev txhaum yuav raug ntxuav los ntawm Nws cov ntshav! Koj yuav dim! Koj yuav ua tau ib tug ntseeg tiag! Koj yuav mus tau ntuj ceebtsheej! Koj yuav muaj lub neej tshiab hauv Yexus! Hloov siab cia siab rau tug Cawmseej rau tamsim no!

Yog nej xav nrog peb tham txog qhov los rau ntawm Tswv Yexus, thov sawv mus lawm tom qab, John Dr. Cagan yuav los coj nej mus rau lwm chav tsev, muab lus qhia thiab thov Vajtswv pab. Yog zaum no yog thawj zaug uas kom hnov cov lus no, thiab muaj lus nug kuv txog cov lus qhuab qhia no, thov mus lawm tom qab rau tamsim no.,Kuv yuav zaum nrad nrog nej thav. Mus tau tamsim no, Dr. Chan, thov los coj peb thov Vajtswv pab rau cov neeg uas lees yuav Yexus no, A-mees

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub ua ntej yog Abel Prudhomme: Mathais 27:35-44
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“Blessed Redeemer” (Avis B. Christiansen, 1895-1985).


TXHEEJ TXHEEM

KOJ POM DABTSI THAUM KOJ NTSIA NTOO KHAUB LIG?

WHAT DO YOU SEE WHEN YOU LOOK AT THE CROSS?

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.

“Thiab tabtom zaum thiab ntsia Nws” (Mathais 27:36)

I. Ib, cov povthawj, thiab cov thawjcoj pom lawv tug yeebncuab raug tua rau ntawm ntoo Khaublig. Mathais 27:41-43; Phau ntawv nkauj 14:1.

II. Ob, Loos cov tub rog muab Yexus lub tsho coj los siv twv txiaj, Mathais 27:35-36; Malakaus 8:36.

III. Peb, muaj ib tug tub sab pom tias Yexus yog ib tug neeg phem raug ntsia saum ntoo Khaublig.

IV. Plaub, tug tub sab thij ob pom tias tug Yexus ntawm ntoo Khaublig yog tug Cawmseej, Lukas 23:34, 38, 41; Loos 10:10; Lukas 23:42, 43.