Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




KEV KOVYEEJ NTAWM TUG CAWMSEEJ

(QHIA ZAUM 12 HAUV YAXAYAS 53)
THE SAVIOUR’S TRIUMPH!
(SERMON NUMBER 12 ON ISAIAH 53)
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Qhia hauv pawg ntseeg Npavtiv lub nroog Los Angeles
Vajtswv hnub yav lig lub plaub hli ntuj 14, 2013
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Morning, April 14, 2013

“Thiab nws yuav pom nws cov xeebntxwv, nws lub sijhawm yuav nyob mus ntxiv, thiab Vajtswv txaus siab rau tes dej num uas loj hlob ntawm nws txhais tes” (Yaxayas 53:10).


Nyob rau thawj pwm ntawm Yaxayas 53:10 hais txog kev fij Yexus tug kheej thiaj li tuag. Yog qhov kuv qhia nag hmo. Thawj pwm ntawm nqe Vajluskub no yog qhia txog Vajtswv, Vajleejtxiv ua tug nyob tom qab ntawm Vajleejtub qhov kev txom nyem, los Nws yog tug ua qhov ntawd ntag. Dr. Merrill F. Unger tau hais tias, “Vajtswv ua tug ntau Yexus thiab muab nws tso raug qhov kev txom nyem” (Merrill F. Unger, Ph.D., Unger’s Commentary on the Old Testament, Moody Press, 1981, volume II, p. 1299). Thawj pwm ntawm Yaxayas 53:10 hais li no tias,

“Vajtswv txaus siab nplawm nws; thiab ua kom nws raug kev txom nyem: thaum muaj nws tug ntsujplig fij rau kev txhaum…” (Yaxayas 53:10).

Phau ntawv txhais Vajluskub sau los ntawm Keil thiab Delitzsch uas muaj lub npe Commentary on the Old Testament tau hais tias,

Twb vim yog neeg ua rau kom qhov ntawd poob rau [Yexus] xws li ua rau nws nqaij ntsuab thiab raug kev txom nyem, yog qhov uas nyuaj siab tshajplaws; tiam tim Tswv [ua rau kom] uas yog Vajtswv, yog tug ua kom neeg qhov kev txhaum [ntxim nyho neeg ris] poob rau ntawm nws, nws txaus siab, ua qhov ntawd kom rhuav tshem Vajtswv qhov kev rau txim

(Eerdmans, 1973 reprint, vol. VII, part II, p. 330).

Tiam sis tamsim no peb twb tau tias, nyob rau pwm tom qab hauv Yaxayas 53:10, yog qhov ua tau tshwmsim tawm tuaj vim yog Yexus qhov kev txom nyem, qhov uas nws qhov kev txom nyem ntawd uas kom tshwm tej no tuaj. Nws qhov kev txom nyem thiab kev mob siab tau hloov ua kev kovyeej los ntawm qhov nws sawv qhov tuag rov qab los, thiab kev kovyeej ntawm nws haiv neeg hauv ntiajteb no! Thov sawvdaws sawv ntsug ib zaug ntxiv thiab nyeem pwm thij ob ntawm nqe no, pib nyeem ntawm lo lus “Nws yuav pom.”

“…Nws yuav pom nws cov xeebntxwv, nws yuav ua kom nws lub sijhwm nyob ntev mus thiab Vajtswv lub dej siab yuav loj hlob ntawm nws txhais tes” (Yaxayas 53:10b).

Nej zaum tau. Kom nej paub tias muab peb lus ntsiab lub tseemceeb los ntawm qhov Yexus qhov kev txom nyem!

I. Ib, Nws yuav pom nws cov xeebntxwv!

“Nws yuav pom nws cov xeebntxwv” (Yaxayas 53:10).

Qhov nov yog thawj yam uas tshwmsim los ntawm nws qhov kev tuag los. “Nws yuav pom nws cov xeebntxwv.” Qhov nov yog hais txog neeg cov xeebntxwv uas yog seem ntsujplig, Nws cov xeebleej xeeb ntxwv. Muaj saum phlom tug neeg los uas Yexus menyuam thiab los uas “nws cov xeebntxwv.” Tswv Yexus tau hais qhov ua uantej tias,

“Neeg yuav tuaj sab hnub tuaj, hnub poob, qaum teb, qab teb, tua txog caug rau ntawm Vajtswv lub tebchaws” (Lukas 13:29).

Txib thaum hnub Pheetekos mus lawm tom ntej, cov neeg uas tuaj thoob plawm qab ntuj tuaj cuag Yexus yam suav tsis thoob. Txog rau hnub kawg, thiab Yexus rov qab los saum qaum ntuj los

“Nws yuav pom nws cov xeentxub hauv ntiajteb” (Phau Ntawv Nkauj 25:13).

Tiam sis Tswv Yexus tsis tag yuav tos txog hnub Nws rov los zaum ob thiaj mam pom Nws cov xeeb ntxwv. Nws yeej pom tamsim thaum Nws sawv hauv qhov tuag rov qab los, Nws pom lawv, thiab lawv pom Nws! Xwbhwb Povlauj tau hais tias,

“Nws tau los rau Khayafab (Petus) pom thiab kaum ob tug thwjtim pom tom qab ntawd. Nws tau tshwmsim rau cov tib neeg tsib puas leej, Nws tau uas rau Yakaunpaus pom…thiab cov thwjtim huv tibsi. Tom qab kawg Nws tseem ua rau kuv pom thiab” (1 Kaulithaus 15:5-8).

Nws cov xeeb ntxwv pom Nws. Raws li Yauhas tau hais tseg cia,

“Peb sawvdaws tau pom, thiab tau kov txog Vajtswv Txojlus cawm txojsia” (1 Yauhas 1:1).

Thiab Nws pom Nws co xeebntxwv, thaum Nws sawv hauv qhov tuag rov qab los,

“Tom qab ntawd…Tswv Yexus tau los sawv hauv nruab nrab, thiab hais rau lawv tias, kev thajyeej nrog nej nyob. Thaum nws hais tag lawm, nws tau muab nws txhais tes thiab lub qhov txhab ntawm ib sab qhia rau lawv. Ua rau cov thwjtim zoo siab kawg, thaum lawv pom tug Tswv” (Yauhas 20:19-20).

“Nws yuav pom nws cov xeebntxwv”.

Lawv pom Nws thiab Nws pom lawv – thiab lawv yog Nws cov xeebntxwv, yog xeentxwv rau seem ntsujplig! Thaum Nws sawv hauv qhov tuag rov qab los, Nws pom Nws cov xeebntxwv!

Tom uas Nws rov mus rau qaum ntuj lawm, Vajtswv tug ntsujplig lub hwjchim tau ua hauvlwm thiab coj peb txhiab tug neeg los hloov dua siab tshiab. Qhov no thiab uas rau cov lus uas tau hais tseg hauv Yaxayas tiav. Saib saum nqaum ntuj los, Tswv Yexus pom Nws cov xeebntxwv. Tej no muaj tshwmsim nyob rau phau Vajluskub Teshaujlwm. Tswv Yexus tug sawv hauv qhov tuag rov qab los saib saum Nws lub zwmtxv los rau cov neeg coob coob uas tau los cia siab rau Nws thiab hloov los uas Nws cov xeebntxwv.

Thiab mus rau txhua txhia tiam neeg. Tswv Yexus saib saum ntuj Ceebtsheej los thiab pom Nws cov xeebntxwv thoob plaws lub qab ntuj no; ua rauc cov lus cog tseg hauv Yaxayas tiav lawm, lawv yuav tuaj “sab hnub tuaj, thiab sab hnub poob, thiab sab qaum teb thiab sab qab teb, thiab…tuaj zaum rau ntawm Vajtswv lub tebchaws” (Lukas 13:29).

Muaj li ntawd tiag, cov lus cov tseg tau muaj tiav ntau thiab thiab ntau rau yav tag los, thiab thoob plaws rau hauv qab ntuj.

“Nws yuav pom Nws cov xeebntxwv.”

Thau koj los rau ntawm Yexus hauv txoj kev ntseeg, Nws yuav pom koj tib yam nkaus! Yog lub sijhawm uas koj hloov dua siab tshiab koj tau los koom nrog coob leej ntau tug uas yog Nws cov xeebntxwv – hauv ntiajteb thiab saum Qaum ntuj.

“Nws yuav pom Nws cov xeebntxwv.”

Nws zoo siab kawg nkaus uas Tug Tswv Yexus tau pom thiab yog koobhmoov thiab lub chwjchim – txiv neej thiab poj niam ntawm txhua haiv neeg thiab txhua lub tebchaws tabtom ntseeg Nws, thiab koom uake mus tab ib txhi!

“Nws yuav pom Nws cov xeebntxwv.”

Nag hmo kuv poj niam wb tau saib ib diam yeebyajkiab. Haiv txog cov neeg Muslim uas nyob rau tebchaws Iran tau los ntseeg Yexus, thiab uas cov ntseeg. Muaj ib tug poj niam Muslim tau hais tias, “Kuv tau tag kev cia siab.” Tom qab ntawd nws tau los cia siab rau Yexus. Ib tug tub hluas tseem hais tias, “Kuv tsis xav ua cov Muslim lawm.” Nws kuj tau los cia siab rau Yexus thiab ua ib tug ntseeg lawm. Tseem muaj cov neeg coob heev nyob rau Iran los cia siab rau Yexus tshaj 1,500 xyoo dhau los no! Saum txhiab tug tub hluas uas nyob rau cov tebchaws Muslim tau los cuag Yexus! Tswv Yexus tabtom pom “Nws cov xeebntxwv” coob thiab coob uas yog neeg Muslim rau niaj hnub nim no! thiab peb cov lus qhuab qhia no los kuj raug hloov ua lawv lus xa mus txog rau lawv hu tibsi thiab!

Thiab nyob rau hauv qhov kev kovyeej zaum kawg, yog thaum Yexus yuav los yam muaj hwjchim thiab coj Nws lub tebchaws los rau ntiajteb, Nws yuav los kav txhuag tug Vajntxwv txhua tug tswv hauv ntiajteb,

“Nws yuav pom cov xeebntxwv hauv lub ntiajteb” (Phau ntawv nkauj 25:13).

Thiab, “Nws yuav pom Nws cov xeebntxwv,” Nws tau hais tawm hais tias! “Yexus yuav kav” Hu zaj nkauj no!

Tswv Yexus yuav kav txhua txhia haiv neeg
   Nws yuav mus rau txhua txhia qhov chaw;
Nws lub tebchaws yuav tshwm ib qhov mus rau ib qho
   Txog thaum lub hli tsis ci thiab ploj tag mus.
(“Jesus Shall Reign” by Isaac Watts, D.D., 1674-1748).

II. Ob, Nws yuav ua kom nws lub sijhwm nyob ntev mus!

Rov mus saib peb cov lus nyob rau Yaxayas 53:10, ntawm no yog yam thij ob uas yog tau tshwmsim vim yog Tswv Yexus qhov kev raug txom nyem thiab tuag.

“Nws yuav pom nws cov xeebntxwv nws yuav ua kom nws lub sijhwm nyob ntev mus…” (Yaxayas 53:10b).

Yam thij ob tshwm sim los no yog “Nws yuav ua kom nws lub sijhwm nyob ntev mus!” thaum Nws tuag saum tug ntoo Khaublig nws txoj siab tsis tau kawg rau ntawd. Nws los kuj nyob hauv qhov tuag tsis ntev thiab. Hnub peb Nws sawv rov qab los, thiab rov los muaj txoj sia nyob. Nws rau rhuav tshej txoj sia hlau uas yog kev tuag, thiab yam yuav rov kev tuag los tsis muaj lawm! “Hnub ntawd nws tuag, nws tuag rau txoj kev txhaum ib zaug xwb; nws yuav sawv rov los, nws muaj txoj sia nrog Vajtswv nyob” yuav tsis tuaj ntxiv lawm! (Loos 6:10).

“Peb lawv hais tias Yexus tau sawv hauv qhov tuag los thiab tsis tuag ntxiv lawm; kev tuag yuav kov tsis yeej nws lawm” (Loos 6:9).

“Peb hnub uas yog kev quaj ntsuag” Hu uake!

Peb hnub uas yog kev quaj ntsuag dhau mus lawm;
Nws tau sawv hauv qhov tuag rov qab los:
Txhua lub meej mom nrog Nws nyob! Halelusyas!
Halelusyas! Halelusyas! Halelusyas!
   (“The Strife is O’er,” translated by Francis Pott, 1832-1909).

Nws yuav ua kom nws lub sijhwm nyob ntev mus!

“Vim yog…nws…yuav nyob mus li…nws..yuav nyob mus li yog ua rau [peb]” (Henplais 7:24, 25).

Spurgeon tau hais tias, “Saib saum lub ntuj siab [los] rau cov neeg coob coob uas yog nws cov xeebntxwv hauv ntiajteb…Zoo li cov hnub qub saum ntuj, thiab cov pluatshauv suav tsis txheeb rau lub cai ntuj sov, no yog Tswv Yexus cov xeebntxwv” (C. H. Spurgeon, The Metropolitan Tabernacle Pulpit, Pilgrim Publications, 1978 reprint, volume 51, p. 565).

“Nws yuav pom nws cov xeebntxwv nws yuav ua kom nws lub sijhwm nyob ntev mus…” (Yaxayas 53:10b).

III. Peb, Nws tes dej num yuav loj hlob zuj zus!

Sawv ntsug thiab nyeem tag nrho nqes no, ua tib zoo sai rau tom qhov kawg, pib rau ntawm lo lus “thiab txaus siab.”

“Nws yuav pom nws cov xeebntxwv nws yuav ua kom nws lub sijhwm nyob ntev mus, thiab Vajtswv txaus siab rau tes dej num uas loj hlob ntawm nws txhais tes” (Yaxayas 53:10).

Qhov nov yog yam thij peb vim yog Tswv Yexus qhov kev tuag, “Thiab Vajtswv txaus siab rau tes dej num uas loj hlob ntawm nws txhais tes” Spurgeon tau hais tias,

Coob tshaj [kaum cuaj] puas xyoos uas dhau mus txij thaum nws sawv hauv qhov tuag rov los muaj txoj sia nyob, nws tseem nyob, thiab nws hnub, peb paub, yuav nyob mus tag ib txhi yog thaum lub ntuj no tseem nyob, thaum kawg Vajtswv lub tebchaws yuav los, txawm yog Vajleejtxiv, los yuav nyob tag mu sib txhi. “Nws lub zwm txwv, Au Vajtswv, yuav nyob tag mu sib txhi; Koj yuav nyob mus li, txawm yog roob yuav phau, qaum ntuj yuav raug ntuav zoo li daim lev los xij (Spurgeon, tib phau).

“Thiab Vajtswv txaus siab rau tes dej num uas loj hlob ntawm nws txhais tes” (Yaxayas 53:10).

Qhov kev zoo siab, dej siab, Vajtswv lub homphiaj, yuav “loj hlob hauv nws txhais tes.” Vajtswv Vajleejtxiv hais rau Yexus tias,

“Kuv yuav cia koj ua lub teeb ci rau txhua haiv neeg, kom kuv qhov kev cawmdim mus thoob plaws lub ntiajteb” (Yaxayas 49:6).

“Thiab txhua haiv neeg yuav tuaj rau koj qhov kaj…txhua haiv neeg yuav tuaj rau ntawm koj” (Yaxayas 60:3, 5).

“Sim saib maj, cov neeg no tuaj deb tuaj, saib seb, ib txhia tuaj sab qaum teb, ib txhia tuaj tim sab hnub poob, ib txhia tuaj teb lub tebchaw Xavene [Suav teb]” (Yaxayas 49:12)

“Thiab Vajtswv txaus siab rau tes dej num uas loj hlob ntawm nws txhais tes” (Yaxayas 53:10)

Ib ob hli dhau los no peb tau saib ib cov duab qhia txog cov ntseeg yeem tuag rau lawv txoj kev ntseeg. Qhia txog ib cov lus timkhawv los ntawd ib tug txiv neej Suav muaj lub npe hu ua Mauxe Xis [Shay]. Lub sijhawm uas “hloov kev coj noj coj ua” nws raug ntes thiab raug kaw hauv tsev loj cuj vim yog cov neeg suav liab. Nws raug kaw tau nees nkaum xyoo vim yog qhov qhia txog Tswv Yexus zaj. Yog ib yam uas phem tshajplaws, thiab ua rau nws ntsib kev nyuaj siab tshaj plaws. Tiam sis tom qab ntawd nws hais tias, Tswv Yexus lub suab tau hais rau nws tias, “Kuv tug menyuam, kuv qhov kev hlub muaj txaus nkaus rau koj.” Tug kwvtij Xis no hais tias nws hnov lub suab no hais hauv nws lub siab peb zaug. Thaum nws hais ua tim khawv txog qhov no ua rau nws los kua muag. “Kuv tug menyuam, kuv qhov kev hlub muaj txau rau koj.” “Kuv tug menyuam, kuv qhov kev hlub muaj txaus nkaus rau koj.” Lub kua muag quaj zoo siab tau ntws los vim yog Tswv Yexus lub hwjchim cawm nws dim ntawm suav liab lub tsev loj cuj.

Tom qab ntawd peb tseem pom cov duab qhia txog saum txhiab tug neeg suav pehawm Mom Caw Tus, yog suav liab tug thawj coj, tug neeg ua tua neeg coj tshaj Hitler thiab. Qhov ua lawv pehawm Mom Caw Tus, kuv xav tias, “Peb uas yog cov ntseeg Yexus yuav mus rau qhov ntawd thaum uas koj uas yog neeg suav liab tsis muaj lawm.” Thaum uas neeg suav uas yog nyob rau pab Suav liab yuav hloov mus haiv zoo li keebkwm lawm xwb, tiamsis cov ntseeg tseem nyob qhov ntawd, thiab yuav ruaj khov mus ntxiv, vim yog tam sim no yeej muaj zoo li ntawd tiag. “Peb yuav mus nyob rau qhov ntawd thaum nej uas yog cov suav liaj yuav ploj mus.” Thiab thoob plaws hauv lub qab ntuj. Tswv Yexus cov yeebncuab, txawm yuav nyob qhov twg los xij, peb hais yam tsis ntshai hais tias, “Peb yuav mus nyob rau qhov ntawd thaum nej uas yog cov suav liaj yuav ploj mus!” “Thiab Vajtswv txaus siab rau tes dej num uas loj hlob ntawm nws txhais tes”

Raws neeg ntiajteb saib cov ntseeg zoo li tsawg tsawg thiab tsis tseemceeb dab tsi rau lawv rau hniaj hnub nim no. Tiamsis peb muaj coob zuj zu tuaj, zoo li peb tug Cawmseej mus nyob thoob ntiajteb. Vim yog Tswv Yexus sawv qhov tuag rov qab los, thiab ““Thiab Vajtswv txaus siab rau tes dej num uas loj hlob ntawm nws txhais tes” thiab txog rau hnub ntiajteb kawg,

“Txhua haiv neeg txhua lub tebchaw hauv ntiajteb no yuav hloov los ua Vajtswv lub thiab yog Yexus li thiab Nws yuav kav mus tag ib txhi” (Tshwmsim 11:15)

Cov phoojywg sawvdaws, peb yuav pom tias qhov Yexus tuag yuav tiav, raws li “Thiab Vajtswv txaus siab rau tes dej num uas loj hlob ntawm nws txhais tes” Tswv Yexus yuav rov qab los kav lub ntiajteb!

Tswv Yexus yuav kav txhua txhia haiv neeg
   Nws yuav mus rau txhua txhia qhov chaw;
Nws lub tebchaws yuav tshwm ib qhov mus rau ib qho
   Txog thaum lub hli tsis ci thiab ploj tag mus.
(“Jesus Shall Reign” by Isaac Watts, D.D., 1674-1748).

Nws yuav rov qab los, Nws yuav rov qab los,
   Yog tug Yexus uas neeg tau tsis lees paub;
Nws yuav rov qab los, Nws yuav rov qab los,
   Ntawm lub hwjchim thiab chijchim, Nws yuav rov los!
(“He Is Coming Again” by Mabel Johnston Camp, 1871-1937).

Tam sim no, kuv paub tau hais tias muaj ib txhia uas tuaj koom peb rau yav sawv ntxov no yuav xav tsis thooj tias yog vim licas peb thiaj li yuav zoo siab rau qhov ntawd ua luaj. Koj yuav xav tias, “Cov neeg no zoo siab rau dabtsi tiag tiag? Yog vim licas lawv yuav zoo qaug quav rau qhov ntawd?” Kuv ntseeg tias nej cov uas tuaj pawg ntseeg no tau ntev ntev lawv yuav muaj ib qhov zoo li ntawd thiab. Koj xav tias “Peb tseem yuav nkag mus rau txhua yam no thiab lov? Peb twb hno dua los lawm. Yog vim licas yuav zoo siab npaum lintawd? Yog vim licas yuav zoo siab npaum lintawd? Koj puas kam caw peb los koom thiab kom muaj kev zoo siab nrog thiab?” Kuv ntseeg tias muaj ib txhia yuav xav zoo li no. “Yog vim licas yuav zoo siab npaum lintawd?” Yog ib yam uas koj yuav paub tsis txog. Koj yuav koom tsis tau qhov kev zoo siab no kiag li!

Kuv paub zoo tias nej xav zoo li cas. Koj pom tias, Kuv tsis nyiam saib basketball. Rau kuv basketball yog ib yam kev ua si ua tsis muaj kev lom zem qhov twg kiag li! Thiab yog qhov ua dhuav tshaj plaws hauv ntiajteb. Tiam sis yog qhov uas zoo tshajplaws rau ib txhia. Dabtsi yog qhov txawv? Qhov ntawd yooj yim xwb. Vim koj yog tug nyiam saib basketball, tiam sis kuv tsis yog! Yooj yim heev li. Koj saib mas yuav zoo saib ua luaj tiam sis tsis yog rau kuv. Kuv yuav tsis coj mus rau qhov qhia tias yog vim licas peb thiab muaj qhov txawv ntawd. Tiam sis tej zaum nyob hauv koj lub neej uas rau kom koj nyiam pab uas muaj lub npe Laker. Tiam sis kuv tsis xav mus saib. Yuav tsum yog kuv raug hloov tej yam nyob rau hauv kuv tso los sis kuv yuav tsis muaj qhov kev zoo siab los sis nyiam tag mus li los kuj muaj.

Qhov no los zoo tib yam rau Tswv Yexus qhov kev kovyeej. Peb yuav zoo siab rau qhov Tswv Yexus sawv qhov tuag rov los thiab qhov Nws yuav los zwm ob. Tiam sis koj yuav tsis muaj qhov kev xav li no. Peb yog cov nyiam Tswv Yexus, tiam sis koj tsis yog! Koj qhov kev xav yuav tsum raug hloov koj thiab yuav xav ib yam li peb xav txog qhov uas Tswv Yexua qhov kev kovyeej. Vajtswv txojlus hais tias, “Neeg ntiajteb tsis tau txais yam uas yog Vajntsujplig li: vim yog lawv ruam rau ntawm nws” (1 Kaulithaus 2:14). Thaum koj tseem nyob rau seem “cev nqaij daim ntawv” Tswv Yexus qhov kev kovyeej yuav tsis tseemceeb rau koj. Koj yuav tsis zoo siab rau qhov ntawd. “Kev qhov kev xav yuav tsum raug hloov thiab txaus siab rau Yexus qhov kev kov yeej! Koj yuav tsum hloov dua siab tshiab koj thiaj yuav xav lintawd!

Koj yuav paub tias koj yuav tsum xav li peb xav thiab, tiam sis koj yuav tsis muaj hnub xav li peb xav! Txawm koj yuav siv zog npaum licas los xij, yuav tsis muaj hnub koj yuav xav li peb xav txog Tswv Yexus qhov kev kovyeej! Ntxim nyho koj yuav tsum xa tau lintawd, tiam sis koj kuj ua tsis tau txawm koj yuav siv zog npaum licas los xij. Tsis muaj hnub uas koj yuav ua tau raws li koj ntxim nyho ua. Qhov ntawd yog qhov uas ntseeg txog kev txhaum!

Koj yuav tsum los rau ntawm Yexus thiab hais tias, “Vajtswv, kuv ua tsis tau raw li koj kom kuv ua! Kuv yuam kev mus lawm! Kuv ua tsis tau. Kuv hloov tsis tau kuv tug kheej! Tswv Yexus thov cawm kuv thiab!” Thiab thau koj los xav lintawd, koj los nyob ze rau qhov raug cawmdim. Ntseeg txog kev txhaum thiab hloov dua siab tshiab rau Yexus!

Rau nej cov uas tseem tsis hloov dua siab tshiab, peb xav kom koj los cia siab rau Yexus. Peb thov txhawb koj lub zog kom los ntxuav koj tej kev txhaum los ntawm Yexus cov ntshav. Peb xav caw koj thiab los raws Yexus qab txawm yuav tag licas los xij! Peb nyob rau sab kov yeej lawm, “Thiab Vajtswv txaus siab rau tes dej num uas loj hlob ntawm nws txhais tes.” Yog lintawd, kuv xav txhawb koj lub zog kom cia siab rau Yexus, yuav tsum hloov dua siab tshiab, peb twb nyob rau sab uas kov yeej lawm!

Los koom nrog peb hu nkauj uake,
   Koj lub chwjchim no mus lawm tomntej,
Nyob rau hauv neeg ntiajteb,
   Ntawm qhov chaw uas kev zoo siab ntws mus
Tsuas yog cia siab rau Nws, cia siab rau nws xwb,
   Cia siab rau nws tam sim no.
Nws yuav cawm koj, Nws yuav cawm koj,
   [Khetos] yuav cawm koj.
(“Only Trust Him” by John H. Stockton, 1813-1877).

Hu nqe tshooj uake. Thaum peb hu nkauj “Cia siab rau Yexus xwb,” yog koj tseem tsis tau raug cawmdim, Kuv xav kom koj sawv mus lawm tom qab hauv chav tsev no. Dr. Cagan yuav coj nej mus rau lwm qhov thiab muaj lus qhia ntxiv thiab thov Vajtswv pab. Mus tam sim no thaum peb hu nkauj.

Tsuas yog cia siab rau Nws, cia siab rau nws xwb,
   Cia siab rau nws tam sim no.
Nws yuav cawm koj, Nws yuav cawm koj,
   Nws yuav cawm koj.

Kev txwjlaug Lis thov coj peb thov Vajtswv pab rau cov neeg uas tau txais yuav Vajtswv no.

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Nyeem Vajluskub ua ntej yog Dr. Kreighton L. Chan: Yaxayas 53:1-10
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“The Strife is O’er” (translated by Francis Pott, 1832-1909).


TXHEEJ TXHEEM

KEV KOVYEEJ NTAWM TUG CAWMSEEJ

(QHIA ZAUM 12 HAUV YAXAYAS 53)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.

“Thiab nws yuav pom nws cov xeebntxwv, nws lub sijhawm yuav nyob mus ntxiv, thiab Vajtswv txaus siab rau tes dej num uas loj hlob ntawm nws txhais tes” (Yaxayas 53:10)

I.   Ib, Nws yuav pom nws cov xeebntxwv! Yaxayas 53:10a;
Lukas 13:29; Phau ntawv nkauj 25:13; I Kaulithaus 15: 5-8;
I Yauhas 1:1; Yauhas 20:19-20.

II.  Ob, Nws yuav ua kom nws lub sijhwm nyob ntev mus!
Yaxayas 53:10b; Loos 6:10, 9; Henplais 7:24, 25.

III. Peb, Nws tes dej num yuav loj hlob zuj zus!
Yaxayas 53:10c; 49:6; 60:3, 5; 49:12; Tshwmsim 11:15;
I Kaulithaus 2:14.