Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




TES DEJ NUM NTAWM TUG QHIA TXOJ MOO ZOO

THE WORK OF AN EVANGELIST
(Hmong)

Tug qhia R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Qhia nyob rau pawg ntseeg Bavtiv hauv lub nroog Los Angeles,
Vajtswv hnub yav lig Hnub tim 25, lub Kaum-ib hli ntuj xyoo 2012
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord’s Day Evening, November 25, 2012

“Qhia Txojmoo zoo thiab muab siab rau ua txhua yam haujlwm
uas Vajtswv muab rau koj ua lawv kom tiav (2 Timautes 4:5).


Lo lus “tug neeg tshajtawm Txoj Moo Zoo” raug sau nyob rau Vajluskub Tshiab yog peb zaug, xws li nyob rau Teshaujlwm 21:8, Efexus 4:11. Nyob rau lo lus Kivliv yog “hais txog tug neeg qhia Vajtswv Txojlus” (Tsob txiv hmab). Nyob rau Efexus 4:11, “Tug tshajtawm Vajtswv Txoj Moo Zoo” yog hais txog tug neeg ua tau txais koobhmoov sab ntsujplig, tomqab ntawd tseem hais txog “Yexus cov thwjtim” thiab “cov cev Vajtswv lus.” “Tug neeg qhia Vajtswv Txoj Moo Zoo” yog tug neeg ua Vajtswv hu los nyob rau pawg ntseeg los qhia Txoj Moo Zoo uas yog hais txog kev cawmdim hauv Tswv Yexus rau cov neeg uas tseem tsis tau ntseeg. Timautes yog ib tug xibhwb, Xibhwb Povlaus qhia rau kom nws “ua tes dej num uas yog tug qhia Vajtswv Txoj Moo Zoo.” Qhov nov yog qhia tau hais tias txhua tug xibhwb yuav tsum muab Vajtswv Txojlus uas yog hais txog Tswv Yexus rau cov neeg ua uas tseem tsis tau ntseeg tuaj rau hauv pawg ntseeg, thiab cov neeg ntiajteb uas tsis paub Vajtswv tuaj rau hauv pawg ntseeg. Xibhwb Povlauj hais licas rau Timautes, thiab qhia rau txhua tug uas cev Vajtswv lus thiab “ua tes dej num uas yog tug qhia Vajtswv Txoj Moo Zoo.” Dr. John Gill (1697-1771) tau hais tias, “los qhia Vajtswv Txojlus tsis yog los hais kom neeg ua qhov zoo, tiamsis yog kev sibhaumxeeb, kev zam txim, kev ncajncees, txoj sia, thiab kev cawmdim uas nyob rau hauv Tswv Yexus, thiab yog pob khoomplig uas Vajtswv pub dawb rau peb” (John Gill, D.D., An Exposition of the New Testament, The Baptist Standard Bearer, 1989 reprint, volume III, p. 340; note on II Timothy 4:5).

Muab qhov yoojyim no xau rau qhov no. Txhua tug xibhwb yog los qhia txog txoj kev cawmdim hauv Tswv Yexus. Qhov no yog kev qhia Vajtswv txoj lus uas cov xibhwb tau ua los tau ntau tiam lawm. Los rau niaj hnub nim no zoo li ntau tug xibhwb tau muab qhov kev qhia zoo li no cov mus xyaw lwm nrog. Zoo li Xalaumoos tau hais tias, “ Vajtswv Tsim neeg los ua qhov ncajncees tiamsis neeg muab lwm txoj kev phem tawm los coj” (Teshaujlwm 7:29).

Muaj ntau tug xibhwb tsis yog los qhia Vajtswv txojlus uas yog hais txoj Moo Zoo, tiamsis los “txhais Vajtswv Txojlus” “ua dog ua dig” los muaj tej lus nug tso rau tom qab. Tsis tag muaj ib txhia xibhwb los twb tsis paub tias kev npaj Vajluskub qhia txog Tswv Yexus coj neeg los cuag nws npaj zoo licas! Qhov uas lawv “caw neeg los cuag Vajtsv” los ntawm “kev txhais” thaum kawg twb tsis hais txog Tswv Yexus kiag li – yeej tsis hais txog qhov ua Tswv Yexus tau tuag thiag sawv hauv qhov tuag rov qab los! Qhov yog ib qhov ntxim tu siab kawg rau kuv. Peb yuav tsum qhia nraws nraim li xibhwb Povlaus tau qhia rau peb, txawm yuav qhia ua luv dabtsi los xij, “ua tes dej num uas yog tug qhia Vajtswv Txoj Moo Zoo.”!

Peb yuav tsum tsis txhob xav hais tias ntshe cov neeg uas mloog Vajtswv Txojlus yeej paub tias Tswv Yexus tau tuag theej lawv tej kev txhaum! Peb yuav tsum tsis txhob xav hais tias lawv twb paum lawm hais tias Tswv Yexus sawv hauv qhov tuag rov qab los thiab ntxuav lawv tej kev txhaum lawm! Kuv nco tau tias, kuv tau nrog ib tug poj niam Suav tham, nws yeej yog ib tug ntseeg ntes thiab pheej hnov cov lus qhuab qhia uas yog “txhais Vajluskub” xwb. Tiamsis thaum kuv nug nws hais tias ib tug neeg yuav raug cawm tau licas, tug poj niam no yeej tau tsis tataub thiab teb licas! Peb tsis tsis txhob xav tias cov neeg uas hnov Vajtswv txojlus yuav raug cawm, vim yog qhov ua lawv hnov Txog Tswv Yexus xwb!

Muaj ib tug txiv neej nyob rau hauv Vajluskub tshiab rau hu haistias “Tug Qhiav Txoj Moo Zoo.” Nws yog “Filis tug uas qhia Txoj Moo Zoo” nyob rau phau Vajluskub teshaujlwm 21:8. Nqi Vajluskub ua Dr. Chan tau nyeem ua ntej kuv yuav los qhia, peb nyem txog Filis qhia Txoj Moo Zoo rau lub sijhawm pehawm Vajtswv. Muaj ntau tug xibhwb qhia txog Txoj Moo Zoo, tau muab nqe Vajluskub no coj los qhia. Peb yuav tsis muab coj los qhia kom tag, tiamsis kuv yuav tej yam tseemceeb uas hais txog Vajtswv tau foom koobhmoov rau lub sijhawm pehawm Vajtswv thiab qhia txog Txoj Moo Zoo.

I. Ib, thaum Filis qhia Vajtswv Txojlus zoo siab kawg nkaus,

Kuv yuav rov nyeem nqi Vajluskub uas Dr. Chan tau nyeem tag los lawm.

“Filis mus rau hauv ib lub nroog uas nyob hauv xeev Xamalis, nws qhia hais txog tug mexiyas rau cov neeg ntawd mloog. Thaum sawvdaws hnov Filis qhia thiab pom tej txijci Filis ua lawv ua tib zoo mloog nws qhia. Cov neeg raug dab tuaj cuag Filis kom ntiab dab tawm, thaum dab tawm, dab qw nrov nrov thiab tawm mus lawm. Filis kho tej neeg tuag tes tuag taw thiab tej neeg ceg tawv txhua tus zoo. Co neeg uas nyob hauv lub nroog ntawd sawvdaws zoo siab kiawg li” (Teshaujlwm 8:5-8).

Kuv ntseeg tias tej zaum nej yuav muaj lub kuv qos lug thaum thaum kuv tabtom nyeem tshooj Vajluskub no. Qhov no yog qhov kev pehawm Vajtswv uas tau hloov mus ua kev txhawb siab! Kuv pom kev pehawm Vajtswv li no ntau zaug los lawm. Yeej tsis muaj ib yam dabtsi yuav zoo npaum li qhov kev pehawm Vajtswv zoo li no lawm. Cov neeg tuaj koom ntawd, tsis muaj ib tug twg yuav tig mus saib nws lub moos kiag li! Kuv tau mus koom pawg ntseeg Bavtiv qhov kev pehawm Vajtswv ntau xyoo dhau. Qhov kev pehawm Vajtswv no ua mus txog rau ib tag hmo. Tiag tiag tsuas yog txog rau thaum xya teev ntau xwb, tiamsis dhau mus txog rau ib tag hmo. Yog vim licas ho zoo lintawd? Yeej tsis muaj ib tug twg yuav sawv tawm khiav kiag li! Tsis muaj ib tug neeg hlo li! Muaj ib cov niam tsev zov cov menyuam mos rau tom chav zov menyuam, txawm cia li hnov qab qhov kev pehawm Vajtswv no lawm thiab! Txhua txhua tug koom nrog Tswv Yexus ua ibke los ntawm qhov uas hnov Txoj Moo Zoo. Nyob rau hmo ntawd muaj txog li xya-caum tsib tug neeg tau los txais yuav Tswv Yexus. Txhua tug quaj, txhua tug qw. Txhua tug hu nkauj. Yog ib yam txhawb tau siab kawg nkaus – yog ib qhov kev pehawm Vajtswv uas zoo kawg nkaus yam kuv tsis tau pom dua los kiag li.

Kuv tau ntsib tej yam kev pehawm Vajtswv zoo li no uas yog qhia txog Txoj Moo Zoo. Qhov kev hu nkauj ntawd muaj ceem kawg nkaus. Cov lus qhuab qhia uas zoo kawg nkaus, thiab qhov kev thov Vajtswv ua rau savdaws koom siab koom ntswv mloog uake. Ib ntawm ntau txoj hau kev ua Vajtswv yuav los hloov sawvdaws lub neej yog qhov kev pehawm Vajtswv zoo li no! Qhov no tau tshwmsim nyob rau nroog Samalias – thiab yog qhov kev pehawm Vajtswv uas qhia txog Txoj Moo Zoo!

II. Ob, Filis qhia txog Tswv Yexus.

“Filis mus rau hauv ib lub nroog uas nyob hauv xeev Xamalis, nws qhia hais txog tus Mexiyas rau cov neeg ntawd mloog” (Teshaujlwm 8:5).

Qhov nov yog lawv qhov “haujlwm lawv uas tug qhia Txoj Moo Zoo” nyob rau phau Vajluskub Teshaujlwm! Lawv qhia txog Tswv Yexus! Lawv qhia txog Tswv Yexus! Lawv qhia txog Tswv Yexus! Qhov no tau tshwmsim nyob rau peb lub nroog Samalias. Filis yog tug qhia rau “lawm txog Tswv Yexus.” Qhov kuj yog tib yam ua Petus qhia rau Kaunenias tsev neeg.

”[Peb] Tsis yog sawvdaws pom, tiamsis tsuas yog peb cov uas Vajtswv twb xub xaiv cia ua timkhawv pom xwb. ThaumVajtswv tsa nws sawv hauv qhov tuag rov qab los peb cov uas ua timkhawv peb tau nrog nws noj nws haus ua ke. Thiab nws kom peb mus qhia Txog moo Zoo rau sawvdaws thiab ua timkhawv qia hais tias nws yog tus uas Vajtswv tsaua tus txiav txim rau cov neeg ciaj thiab cov neeg tuag. Cov uas cev Vajtswv lus puavleeg hais tias Vajtswv yuav zam txim rau txhua tus uas ntseeg Yexus tus uas muaj hwjchim” (Teshaujlwm 10:41-43).

Petus qhia txog Tswv Yexus rau lawv! Qhov no yog yog qhov lawv qhia nyob rau neeg ua tuaj pem Xaiplas mus rau hau nroog Antioch thiab “qhia rau cov neeg Grecians, qhia txog Tswv Yexus. Thiab txhais tes tau los rau saum lawv: thiab muaj neeg coob tug tau txais yuav Vajtswv” (Teshaujlwm 11:20, 21). Qhov kev qhia Vajluskub zoo no muaj nyob rau phau Vajluskub Teshaujlwm! Qhia txog Tswv Yexus! Qhia txog Tswv Yexus! Xibhwb Povlauj cov lus qhuab zoo li no thaum mus pib tsim tsa pawg ntseeg nyob rau Kaulithaus.

“Rau qhov kuv npaj siab hias tias thaum kuv tuaj txog tim nej, kuv yuav tsis qhia lwm zaj rau nej li, kuv tsuas qhia kom nej paub Yexus tuag saum tus ntoo khaublig rau nej xwb” (I Kauslithaus 2:2).

Lawv cov lus qhuab qhia ntawm muab Tswv Yexus ua qhov tseemceeb, zoo li Nelaus nom tswv Loos tug nov kavtebcaw tamsim ntawd hais tias “Cov ntseeg no mus pehawm tug neeg ua tuag lawm!” Ah! Nws hais yog ib nrab xwb! Muaj tseeb tiag, Tswv Yexus tau tuag, tiamsis Petus tau hais nyob rau tsev hais plaub tias,

“Thiab Vajtswv kom nws mus nyob ntawm Vajtswv sab xis; Vajtswv tsa nws ua tus Thawj thiab ua tus Cawmseej. Vajtswv ua li ntawd kom cov Yixalayees tso lawv tej kev txhaum tseg, Vajtswv” (Teshaujlwm 5:31-32).

Nov yog cov lus ua peb yuav tsum muab los qhia! Qhov no yog qhov kev tshajtawm uas tseeb tiag tiag! Nov yog ua haujlwm zoo li ib tug uas qhia Txoj Moo Zoo! Yog qhov kev qhuab qhia ua Vajtswv xav kom txhua tug xibhwb nyob rau tebchaw Amelika, thiab thoob plaws ntiajteb no qhia txog Tswv Yexus rau sihawm no. hu zaj nkauj 6 uake!

Kuv nyiam qhia zaj no, txog Ceebtsheej ntuj
   Tswv Yexus tug chwjchim, Tswv Yexus Txoj kev hlub.
Kuv xav hais txog zaj no, vim kuv paub tias muaj tseeb;
   Yog ib yam kuv txaum siab uas tsis muaj dabtsi ua tau.
Kuv nyiam hais txog zaj no, yog qhov kuv qhia txog nws tug chwjchim
   Yam yeej muaj los, qhov ntawd yog Tswv Yexus txoj kev hlub.

Kuv xav hais txog qhov no; yog ib yam zoo kawg nkaus
   Nov yog kuv qhov kev npau suab ua kuv xav pom.
Kuv xav qhia txog zaj no, nws zoo kawg nkaus rau kuv;
   Qhov no yog yam ua kuv xav hais rau koj.
Kuv xav hais txog qhov no, yog yam ua kuv xav hais,
   Yam yeej muaj los, qhov ntawd yog Tswv Yexus txoj kev hlub.

Kuv xav hais txog zaj no; xav hais rov hais rais
   Nyob rau txhua sijhawm, zoo nkauj kawg nkaus li.
Kuv xav hais txog zaj no, rau cov tsis tau hnov dua
   Yog cov lus cawmdim los ntawm Vajtswv, thiab Nws Txojlus.
Kuv xav hais txog qhov no, yog yam ua kuv xav hais,
   Yam yeej muaj los, qhov ntawd yog Tswv Yexus txoj kev hlub.

Kuv xav hais txog zaj no, rau cov neeg ua twb paub zoo lawm
   Zoo li tau tshaib nqhi thiab xav hnov dua.
Thaum kuv hu nkauj tshiab, pub rau nws tug chwjchim,
   Yog ib yam qub, qhov qub kuv tau hlub los ntev.
Kuv xav hais txog qhov no, yog yam ua kuv xav hais,
   Yam yeej muaj los, qhov ntawd yog Tswv Yexus txoj kev hlub.
(“I Love to Tell the Story,” A. Catherine Hankey, 1834-1911).

Hmo ua ntej uas Yexus yuav raug ntsia saum ntoo Khaublig, Nws tau coj cov thwjtim mus rau tom lub vaj Kaxesmanes. Thaum Tswv Yexus tseem thov Vajtswv, cov thwjtim twb pw tag lawm. Neeg ntiajteb txoj kev txhaum tau poob rau Nws nyob rau lub vaj no. Peb lub txim txhaum poob los nias Nws, thiab Nws “tau tawm hws….ua ntshav ntaws los rau hauv av” (Lukas 22:44). Thaum Nws tseem thov Vajtswv ntawd, cov povthawj thiab cov thawjcoj txawm tuaj ntes Nws. Lawv coj Nws mus rau tug povthawj loj. Lawv “ntau ntau nws lub plu” (Lukas 22:64). Lawv tau nrho Nws cov hwjtxwv thiab ntau nws sab plu” (Yaxayas 50:6). Tom qab ntawd, lawv cov nws mua ntsib Pivlaj. Pilaj cia lawv nplawm nws ntshav nrog Nws ob txhais kotaw. Lawv muab koom mom pov los looj Nws lub taubhau. Ntshav tau ntws los rau nws lub plu thiab ob lub qhov muag. Lawv yuam kom Nws kwv tug Ntoo Khaulig mus rau tom qhov chaw yuav rau ntsia. Lawv muab ntsia hlau los ntsia Nws ob txhai tes thiab kotaw. Lawv muaj Nws tug Ntoo khaublig tsa. Nws rau dai rau saum, muaj neeg qw thiab thuam Nws. Nws thov Vajtswv hais tias, “Kuv txiv, thov zam txim rau lawv, vim lawv tsis paub tias lawv ua dabtsi” (Lukas 23:34). Thaum kawg nws tau quaj nrov nrov tias, “Kuv txiv, kuv muab kuv tug Ntsujplig tso rau Koj txhais tes” (Lukas 23:46). He hais tias, “Tiav lawm: thiab nws tau nyo hau, thiab tso Nws tug Ntsujplig tawm mus” (Yauhas 19:30).

Lawv tau muab Nws lub cev nqi saum tug Ntoo Khaublig coj mus tso rau tom ib lub qhov ntxa tshiab. Lawv ntsia lub qhov ntxa ruaj khov kho, thiab cia ib cov tub rog Loos los nyob zov, tsis pub neeg tuaj nyhia Nws lub cev.

Lub sijhawm hnub kaj yav sawv ntxov Malis Madalas thiab lwm tug uas muaj npe hu ua Malis tuaj rau tom lub qhov ntxa, thiab pom ib tug tub txib ua yog Tswv Yexus zaum saum lub pom zeb ua raug laug tawm ntaw lub qhov rooj ntxa. Tug tub ntxib ntawd hais tias “Tsis txhob ntsai: vim kuv paub tias neb tabtom nrhiav Yexus, tug ua raug ntsiab tuag. Nws tsis nyob qhov no lawm. Nws nrog lawv noj mov uake, thiab lawv pom Nws thiab nrog nws nyog tau plaub-caug hnub. Lawv tau pom Nws thiab kov nws, pom tau hais tias nws tsis yog dab, vim nws muaj “cev nqaij daim tawv thiab pob txha” uas yog lub cev uas sawv hauv qhov tuag los (Lukas 24:39). Nws qhia lawv ntau ntau yam rau lub sijhawm plaub-caug hnub ntawd. Lo lus samhwm kawg, Nws hais tias,

“Lub hwjchim tsis hais saum qaum ntuj thiab ntiateb. Cia li tawm mus, qhia txhua hais neeg, coj los ua kevcai rau dej ntawm Vajleejtxiv, thiab Vajleejtub, thiab Vajntsujplig. Qhov kom lawv puab txog txhua yam kuv qhia rau nej: thiab, kuv yuav nrog nej nyob mus kom txog hnub ntiajteb kawg. Amees” (Mathais 28:18-20).

“Thaum lub sijhawm dhau los txog, Nws foom koobhmoov rau lawv, thiab tau ncaim lawv mus, dua qaum ntuj lawm” (Lukas 24:51).

Nov yog kuv tes deu num uas yuav tsum tau qhia! Nov yog Txoj Moo Zoo! Nov yog kuv tes dej num! Nov yog txhua tug xibhwb tes dej num! “Ua tes num uas yog ua tug qhia Txoj Moo Zoo”!!! Ah! Tseem tshuav ntxiv thiab!

III. Peb, Filis ua rau kom lawv ua tib zoo mloog.

“Thaum lawv hnov Failis qhia thiab pom tej txujci tseemceeb, lawv ua tib zoo mloog nws qhia” (Teshaujlwm 8:6)

Filis ua txujci rau cov neeg coob ntawd pom! Koj yuav ua tsis tau, xav los ua tsis tau, hais los hais tsis tau yog pheej muaj “Vajluskub los txhais” rau lawv mloog xwb! Yog ib yam ua tsis muaj qab hau, siv sijhawm los qhia rau Hnub kaj, rau cov neeg Xamalis qu ua nqaj ua nqug! Tiam sis qhov no tsis yog yam ua Filis qhia! Cov neeg ntawd “ua tib zoo mloog” Filis cov lus qhuab qhia vim yog nws “cov lus ntawd tsis yog neeg lub tswvyim, tiamsis yog hwjchim ntawm Vajtswv ntsujplig” (1 Kaulithaus 2:4).

Nov yog qhov uas Filis tau qhuab qhia. Nov yog qhov uas Povlauj tau qhuab qhia. Thiab nov yog qhov Petus qhia nyob rau Hnub Peeteskos. Vajtswv Txoj los hais tias Petus “Tsa nws lub suab” nyob rau hnub Peetekos (Teshaujlwm 2:14). Nov yog qhov uas Whitefield tau qhuab qhia! Nov yog qhov uas Wesley tau qhuab qhia! Nov yog qhov kev qhuab qhia rau niaj hnub nim no – yog lawm! Nov yog qhov kev qhuab qhia yuav tsum qhia rau tamsim no – tiam ua Obama los ua nom kav tebchaws – tiam ua ntijateb yuav kawg! Vajswv thov pab peb! “Ua tej haujlwm uas yog tug qhia Txoj Moo Zoo”!

IV. Plaub, Fijlis hloov lawv txoj kev xav.

Kev qhuab qhia txog Txoj Moo Zoo yuav tsum qhia li ntawd! “Cov ntsujplig qia neeg, tau quaj nrov nrov, thiab tawm ntawm cov neeg ua raug dab ntawd” (Teshaujlwm 8:7). Nov yog neeg ntawd tau los txais yuav cov lus ua tau qhuab qhia ntawd – thiab txawm cov dab ntawd los kuj mloog thiab! Koj yuav ua tsis tau ib tug qhuab qhia txog Txoj Zoo thau yog koj tsis paub hloov neeg txoj kev xav. Nws yuav tshwmsim tsis tau! Dr. Lloyd-Jones hais tias, “Txhua qhoa ua muaj cov lus qhuab qhia txog txoj kev hlub, yog yam ua ib txwm thaum ub neeg yeej qhia los? Tiam sis cov xibhwb tiam tamsim no tsis qhia li ntawd lawm?...Kuv rov hais tias, tug xibhwb uas qhuab qhia los ntawm tsis muaj txoj kev hlub, tsis tsim nyho yuav los sawv rau ntawm qhov chaw qhia Vajtswv Txojlus, thiab yeej tsis pub txav los ti kiag li” (D. Martyn Lloyd-Jones, M.D., Preaching and Preachers, Zondervan Publishing House, 1971, pp. 90, 97).

Kuv tau mus koom Dr. Murphy Lum rooj mov ua kevcai nco txog nws so kev ua haujlwm vim laus lawm rau ob peb lub lim tiam dhau los no. Muaj coob leej tuaj rau tom kuv paub nyob rau pawg ntseeg Suav. Thaum Dr. Lum tug tub los hais lus, nws hais mentsi txog qhov ua kuv qhia txog qhov Tswv Yexus yuav los zaum ob, ua rau nws ntshai heev, nws thiab los txais yuav kev cawmdim. Muaj ib tug txivneeg zaum tib lub nrooj ua kuv zaum hais tias, nws hnov kuv qhia txog Tub tuagteb, ua rau nws chim thiab chim rau kuv. “Tiamsi” nws hais tias, “lub sijhawm ntawd, zoo kuv xav hais tias kuv raug cawmdim lawm.” Thiab nws tau los cia siab rau Yexus. Nov yog qhov kev qhuab qhia ua yuav tsum muaj. “Ua tej haujlwm uas tug qhia Txoj Moo Zoo.”

Yuav ua tes dej num tsis yog qhia kom koj paub Txoj Zoo Zoo xwb. Koj yuav tsim kam ua raws li Vajtswv Txojlus, txog thaum koj hloo koj qhov kev xav – chim lossis ntshai! Koj lub siab raug hloov, “neeg lub siab ua tau ntseeg” (Loos 10:10).

Kuv hais rau koj tias, Yexus yuav los txiav txim rau ntiajteb. Qhov kev txhiav txim no twb tshwmsim lawm. Peb sim saib rau cov cua daj cua duj los ntau neeg tej vajtse. Saib mus rau qhov ua dej nyab, dauxib-daunpau los ntau neeg tej vajtse, tebchaw qhuav nyob rau sab hnub poob, neeg sib ntau sib tua, muaj peevxwm rhua tshem tau ib nroog los ntawm kev tso hoob-pob. Peb puas xav pom qhov no? Dabtsi yuav tshwmsim yog muaj neeg tso ib lub hoob-pob “loj” los ntau lub nroog Los Angeles – thaum av raug faib ua ob sab koj puas yuav poob rau Tug tuagteb? Dabtsi yuav tshwmsim rau koj tug ntsujplig, thaum koj lub cev pw txias to rau tom tsev pam tuag? Dabtsi yuav tshwmsim rau koj yog pheej ua li koj nyiam xwb – mus uasi rau tom Vajtswv lub tuam tsev! Muab koj tug ntsujplig los uasi! Muaj Vajtsw los uasi – Vajtswv yuav tsis cia koj plam mus qhov twg yog Nws tsis tau rau txim rau koj, peb tug Vajtswv yuav coj hluav taws los hlawv!

Txhua yam yog kev uasi rau koj xwb lov? Koj puas tau tsis lees yuav Vajntsujplig? Koj puas tau zais kev txhaum cia tsis pub leejtwg paub? Koj lub siab puas tau pub rau txoj kev phem thiab kev qias? Au, hmo no kuv thov hais rau koj tias, twb lig dhau rau koj lawm! Lig rau tej tug ua tuaj rau hmo no lawm – yog koj tseem tos txog tag kis yam tsis tau raug ntxuav los ntawm Tswv Yexus cov Ntshav! Tsis txhob khiav tawm ntawm Nws mus. Tej zaum zaum no yog zaum kawg ua koj tseem muaj cai los cia siab rau Nws ua ntej kev txiav txim los txog rau koj. Yog qhov haujlwm ua kuv yuav tsum ceebtoom rau koj paub. Yog kuv qhov haujlwm uas yuav tsum tshajtawm Txoj Moo Zoo. Thov sawv ntsug hu zaj nkauj 8 nyob rau nej phau ntawv.

Kuv tso kuv tug Cawmseej ntev lawm, Kuv poob rau kev txhaum ntev lawm.
   Kuv tsis lees paub nws ntev lawm, Tamsim no kuv yuamkev lawm.
Lig lawm, au, lig lawm! Tiamsis zoo li Nws tseem khob nraum qhov rooj.
   Tswv Yexus, tug Cawmseej, tseem tabtom hu ib zaug ntxiv.

Kuv tsis paub nws ntev los lawm, kuv lub siab zoo li pob zeb lawm.
   Vajtswv twb hnov qab kuv lawm! Kuv lub siab twb ploj tag lawm.
Lig lawm, au, lig lawm! Tiamsis zoo li Nws tseem khob nraum qhov rooj.
   Tswv Yexus, tug Cawmseej, tseem tabtom hu ib zaug ntxiv.

Kev tsis lees paub Yexus twg ntev los lawm, lig yam tsis muaj hnub lawm
   Hnub no yog hnub kec cawmdim. Tsis Yexus tseem nyob qhov ntawd.
Lig lawm, au, lig lawm! Tiamsis zoo li Nws tseem khob nraum qhov rooj.
   Tswv Yexus, tug Cawmseej, tseem tabtom hu ib zaug ntxiv.
(“Too Long I Neglected” tug sau Dr. John R. Rice, 1895-1980).

Yog koj xav nrog peb tham txog qhov txais yuav kev cawmdim, thov koj sawv mus lawm nram qab. Dr. Cagan yuav coj nej mus rau lwm qhov muab lus qhia ntxiv rau nej kom nej cia siab rau Yexus. Lis, koj los coj peb thov Vajtswv.

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

You may email Dr. Hymers at rlhymersjr@sbcglobal.net, (Click Here) – or you may
write to him at P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Or phone him at (818)352-0452.

Nyeej Vajlusub uantej mloog lus qhuab qhia yog Dr. Kreighton L. Chan: Teshaujlwm 8:5-8.
Nkauj tswjxeeb ua ntej mloog lus qhuab qhia yog Mr. Benjamin Kincaid Griffith:
“Too Long I Neglected” (tug sau Dr. John R. Rice, 1895-1980).


TXHEEJ TXHEEM

TES DEJ NUM NTAWM TUG QHIA TXOJ MOO ZOO

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.

“Qhia Txojmoo zoo thiab muab siab rau ua txhua yam haujlwm
uas Vajtswv muab rau koj ua lawv kom tiav” (2 Timautes 4:5).

(Tejlusqhia 7:29)

I.   Ib, thaum Filis qhia Vajtswv Txojlus zoo siab kawg nkaus,
Teshaujwm 8:5-8.

II.  Ob, Filis qhia txog Tswv Yexus., Teshaujlwm 8:5; 10:41-43;
11:20, 21; I Kaulithaus 2:2; Teshaujlwm 5:31-32;
Lukas 22:44, 64; Yaxayas 50:6; Lukas 23:34, 46; Yauhas
19:30; Mathais 28:5, 6; Lukas 24:39; Mathais 28:18-20;
Lukas 24:51.

III. Peb, Filis ua rau kom lawv ua tib zoo mloog, Teshaujlwm 8:6;
I Kaulithaus 2:4; Teshaujlwm 2:14.

IV. Plaub, Fijlis hloov lawv txoj kev xav., Teshaujlwm 8:7;
Loos 10:10.